Rožmberkové v Senátu Parlamentu ČR
Ivana Haslingerová
Dne 18. května proběhla v rámci tzv. Rožmberského roku, který byl vyhlášen u příležitosti významného výročí 400 let od úmrtí posledního z rodu Rožmberků, Petra Voka (obr. vlevo), v zahradách Valdštejnského paláce slavnostní vernisáž výstavy „Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami". Výstava má ambice stát se podobně prestižní výstavou jako již uskutečněné výstavy Rudolf II. a Praha, Karel IV. – Císař z boží milosti nebo Albrecht z Valdštejna a jeho doba. Exponáty budou na výstavě průběžně obměňovány, tak aby mohla být výstava navštívena i opakovaně. Pořadatelem výstavy je Národní památkový ústav, spolupořadateli jsou Národní galerie v Praze a Senát PČR.
Záštitu nad výstavou převzali předseda Senátu Milan Štěch, první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg, ministr kultury Jiří Besser, hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola a předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš.
Výstava "Rožmberkové, rod českých velmožů a jeho cesta dějinami", představuje podstatné momenty dějin rodu Rožmberků a poprvé v historii se podařilo shromáždit na jednom místě reprezentativní soubor více než 400 uměleckých děl a jiných dokumentů spjatých s rožmberským kulturním dědictvím. Na výstavě uvidí návštěvníci obrazy Mistra Třeboňského oltáře, restaurované a vědecky překvapivě nově interpretované obrazy s mytickým námětem Dělení růží ze zámku v Telči, dosud nikdy nevystavený iluminovaný rukopis oslavné básně Rosa Rosensis od Jacoba Cantera z konce 15. století, zcela neznámé renesanční portréty Petra Voka z Rožmberka s vyobrazením legendárního řádu lebky. Vystaveny jsou také dopisy proslulé Bílé paní Perchty z Rožmberka nebo populární pijácká pokutní registra Petra Voka z Rožmberka.
Rožmberkové postupně ovládli podstatnou část území jižních Čech. Na svém panství budovali města a reprezentační sídla, iniciovali vznik vynikajících sakrálních i světských staveb a institucí, pečovali o rozkvět hospodářství. Od poloviny 13. století zastávali v každé generaci nejvyšší funkce na dvorech českých králů a výrazně zasahovali do vnitropolitických i mezinárodních událostí. Rožmberské kulturní dědictví jako celek představuje proto podstatnou a neopominutelnou součást identity a historické paměti českých zemí. Je proto velmi záslužné, že si máme možnost na výstavě tento rod připomenout a seznámit se s jeho historií. Ve výstavních prostorách Valdštejnské jízdárny jsou od 2o. května do 20. srpna 20011 pro veřejnost presentovány podstatné momenty dějin tohoto kdysi velmi mocného rodu Je to vůbec poprvé, kdy budou moci návštěvníci spatřit tyto významné artefakty spjaté s rožmberským kulturním dědictvím na jediném místě.
Sídlem rodu byl původně hrad Rožmberk na jihu Čech a od roku 1302 se rožmberskou rezidencí stal Český Krumlov. Velkolepý palác posledních Rožmberků na Pražském hradě byl první renesanční stavbou tohoto typu na území Čech. Poslední mužský potomek proslulého rodu Rožmberků, Petr Vok, zemřel 6.11.1611 na zámku v Třeboni.
Hlavním komisařem výstavy je Petr Pavelec , kurátory jsou Eliška Fučíková, Roman Lavička a architektonické řešení provedli Jan Roháč a Bronislav Stratil. Na projektu spolupracovali: Akademie věd České republiky, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Archeologický ústav AV ČR, Biskupství českobudějovické, Cisterciácké opatství Vyšší Brod, Hungarian National Gallery, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Jihočeský kraj, Kancelář prezidenta republiky, Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Lobkowiczké sbírky, Město Prachatice, Město Sedlčany, Městské muzeum Týn nad Vltavou, Ministerstvo kultury ČR, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, Národní knihovna České republiky, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Oberösterreichische Landesmuseen – Schlossmuseum Linz, Prachatické muzeum, Regionální muzeum v Českém Krumlově, Rytířský řád Křížovníků s červenou hvězdou, Správa Pražského hradu, Slezské zemské muzeum v Opavě, Státní oblastní archiv v Třeboni a jeho oddělení, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a soukromí sběratelé.