Poslechne Knížák pana prezidenta a dupne ještě víc na plyn?
Ivana Haslingerová
Je to neuvěřitelné, že tak vitální a energický muž, který zaměstnává již desítky let naše média komentováním svých nestandardních počinů, Prof. Milan Knížák, Dr. A., oslavil včera 19. dubna 2009 v kostele sv. Františka z Assisi již své sedmdesáté narozeniny. Byla to oslava opravdu důstojná a hodná tohoto umělce. Umělce známého nejen svými uhrančivými a působivými díly, ale i umělce zastávajícího po celý svůj život neoblomně vyhraněné pravicové postoje pod heslem "Cokoliv zavání levicí, z toho mne jímá děs a hrůza!" Anežský klášter, v jehož areálu se kostel nachází a kde je dnes díky Milanu Knížákovi stylově vystavena expozice Středověké umění v Čechách a střední Evropě 1200-1550, proto hostil v tento den výkvět české pravice a to nejen v politice, ale i v uměleckém a vědeckém světě a s trochou nadsázky jde řící, že kdyby se Anežský klášter nacházel v letadle, dopadlo by to při jeho zřícení s naší pravicí podobně jako v Polsku. Zůstali bychom bez hlavy státu prezidenta Václava Klause, ředitele jeho politického odboru a osobního tajemníka Ladislava Jakla, kancléře Jiřího Weigla, první místopředsedkyně poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové, ředitelky Odboru spisové a archivní služby Pražského hradu Libuše Benešové, ředitele Akademie věd Jiřího Drahoše, předsedkyně rady Ústavu pro výzkum totalitních režimů a předsedkyně KPV Naděždy Kavalírové a bezpočtu dalších významných osobností.
Panu profesoru Knížákovi přišli ale popřát i sousedé z chalupy a lidé veřejně neznámí. Špalír gratulantů trval několik hodin.
O zásluhách profesora Knížáka pro naši Národní galerii jsme psali v nedávném článku vydaném k jeho destiletému působení v čele této instituce: "NG přestala být pod Knížákovým vedením spícím postkomunistickým ústavem". Zde mu chceme jménem Kulturní komise ČR poděkovat za 15 let spolupráce a za účast na tvorbě její kulturně-hospodářské revue Fragmenty, zejména k pravidelnému příspěvku "Knížákova smršť", ve kterém řadu let moudře a s přehledem mapuje již 15 let naši politickou i kulturní scénu. Prezident Kulturní komise ČR doc. Jiří Pancíř mu předal za tuto činnost k jeho životnímu jubileu jako projev díků Čestné uznání na snímku vlevo.
Netřeba dodávat, že přejeme panu profesorovi do dalších let mnoho zdraví a sil do boje s lidskou omezeností a pro kultivaci naší politické a kulturní scény. Snad nejvýstižněji to vyjádřil ve své zdravici pan prezident:
Kéž bychom měli více Milanů Knížáků (a méně Hřebejků, Černých a Holubových) a kéž by on nevzal svých sladkých 70 let jako důvod k jakémukoli zpomalení svých aktivit – stejně jako to nevezmu za rok ani já. Naopak, už se nemohu dočkat, jak ještě více dupnu na plyn.
Takže oběma pánům profesorům přejeme aby ještě více dupli na plyn a abychom se dožili oslav jejich stovky let v plné síle a zdraví!
A jaká vládla atmosféra na oslavě? O tom hovoří nejlépe fota, která nepotřebují komentář:
Málokdo ví o lásce profesora Knížáka k vážné hudbě, a proto byli mnozí překvapeni, že skládá i sonáty, jedna z nich zazněla i pod gotickou klenbou kostela sv. Salvátora
Pan profesor hledí za posledními hosty a šťastná paní Marie Knížáková odchází v doprovodu přítelkyně Věry Valterové po skvěle zorganizované oslavě.
Přejeme jí i panu profesorovi, aby byli ještě moooooooc dlouho takto šťastní a spokojení!