Osud Ústavu totalitních režimů v ohrožení

Ivana Haslingerová

"K tomu, abychom byli schopni vyrovnat se s minulostí, musíme ji nejprve poznat, pochopit a tím pádem se s ní i vyrovnat." Ivan Langer

Když před dvěmi lety předával v sídle dřívější StB ve Střelničné ulici v Praze tehdejší ministr vnitra Ivan Langer Pavlu Žáčkovi do užívání digitalizovaný archiv této zločinecké organizace a budovu Ústavu studia totalitních režimů (ÚSTR), byla nálada na tiskové konfernci plná nadšení. Všichni byli tehdy přesvědčeni, že ÚSTR bude sloužit nejen pro zájmy badatelské - pro otevření třináctých komnat z minulosti - ale bude konat i služby pro Ministerstvo vnitra, Národní bezpečnostní úřad a zpravodajské služby, v neposlední řadě i pro poučení veřejnosti.

Současná situace v ÚSTRu je bohužel natolik vážná, že se naše největší parlamentní strana ODS rozhodla svolat tiskovou konferenci věnovanou této otázce. Vyplynulo z ní, že první komora parlamentu, Senát, dostala petici za vypsání nového výběrového řízení na ředitele ÚSTRu. Senát dostal petici proto, protože právě on volí členy jeho Rady. Signatáři petice proto žádají Senát, aby Rada ústavu přezkoumala výběrové řízení na nového ředitele, zrušila ho a vypsala novou soutěž. Pro nezasvěcené připomínám, že Rada v únoru novým ředitelem zvolila historika Jiřího Pernese, který 1. dubna nahradil dosavadního šéfa Pavla Žáčka. Podle iniciátorů petice nejde pouze o souboj dvou historiků, ale jde o osud ústavu jako takového. Je to boj o to, jestli se podaří na jednom místě uchovat archívy, složky StB a dokumenty, které jsou zásadně důležité. Ještě důležitější je ovšem zajistit, aby výsledky bádání byly sdělovány veřejnosti i nadále přímo a ne po navrhovaných oponenturách socialistických skupin.

Iniciátorka petice Monika MacDonagh-Pajerová, která byla na tiskové konferenci přítomna, poděkovala výkonnému předsedovi ODS Petru Nečasovi a šéfovi senátního klubu ODS Tomáši Julínkovi, že jako první na petici reagovali a rozhodli se informovat o závažné situaci Ústavu média. Paní Pajerová informovala přítomné, že se po zvolení Jiřího Pernese novým šéfem ústavu objevily informace, které nebyly před volbou známy. Pan Pernes neuvedl v životopise, že studoval Večerní univerzitu marxismu-leninismu a co víc, měl chybu v předkládaném prohlášení o prokázání spolehlivosti, takže nemůže vydávat podklady k lustracím. Navíc nesplnil podmínku znalosti angličtiny. Vzhledem k tomu všemu nesplňuje Jiří Pernes podmínky vést ústav. Nehledě k tomu, že byl členem historické komise ČSSD a opsal vědeckou historickou práci o ministru Moravcovi. Již jen tato okolnost je takovým skandálem, že v každé jiné zemi by byl diskvalifikován z vědecké práce vůbec, natož aby dostal takový závažný post. Do ústavu prý přišel za podivných okolností, předsedkyně Rady ústavu Naděžda Kavalírová ho odmítla jmenvat do funkce ředitele a on protiprávně pověřil podpisovým právem pouhou členku Rady Petrušku Šustrovou, která jeho jmenování potom hned podepsala. Ihned po tomto zvolení-nezvolení ředitelem odvolal celé vedení ústavu v počtu více než 10 lidí, zastavil projekt digitalizace svazků a chce celé oddělení digitalizace zrušit. Osobnosti, jako jsou Gruša, Gruntorád, Stehlík, Kuklík (syn zesnulého historika Kuklíka), z vedení na protest odešli sami.

Předseda senátního klubu Tomáš Julínek konstatoval, že se jednoznačně musí Senát touto aférou zabývat. Musí získat co nejvíce informací o situaci. „Jsem spoluautor zákona o ústavu a záleží mi na tom, aby se nové generace poučovaly z minulosti. Nejbližší 21. plénum Senátu se bude touto otázkou zabývat. Mladí lidé znají válku, ale ne normalizaci. Postup Rady musejí prověřit ústavní právníci a od její předsedkyně, pani Kavalírové, se musíme dozvědět, jak jmenování probíhalo. Zákonné důvody tam jsou a mohly by vést ke zpochybnění správní role Rady. Senát má vztah jen ke správní radě. Věc se musí prošetřit."

František Šedivý, místopředseda KPV, podtrhl skutečnost, že s jmenováním pana Pernese její členové nesouhlasí a pokládají ji za krok zpět ke komunismu. Uráží je to. Je to faux paux v jednání.

První místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu Miroslava Němcová uvedla, že poslanci ODS byli velmi rádi, že se mohli setkat s iniciátory petice. Poslanci i senátoři ODS jakož i ostatní demokratičtí zákonodárci prosadili vznik ústavu. Bylo rozhodnuto, že ten poskytne občanům důkladné a všestranné informace a že nebude podléhat žádné cenzuře. Musí proto zůstat i nadále trend otevřenosti nastavený Žáčkem. Musíme zamezit, aby historie patřila jen historikům, na jejichž soukromém úsudku bude záležet, co se můžeme dozvědět a co nikoliv.

Alexandr Vondra nevnímá situaci kolem ústavu jako stranický spor a věří, že i ostatní strany pochopí důležitost věci: "Klíčové řekla Mirka. Chceme otevřenou minulost, aby každý dostal informace. Ne minulost filtrovanou a přežvýkanou vyvolenými. Jinak by byl ÚSTR kopií historických ústavů, kterých máme dostatek. Mám obavy, že jde o samou existenci ústavu!“

Když jsem poslouchala tyto informace, nemohly mi nevytanout na mysli již zmíněné události z doby před dvěma lety. Langer tehdy uvedl, že "Dříve bylo vše utajováno a zveřejňovány pouze výjimky, ode dneška bude všechno veřejné a utajovány pouze výjimky". Vzpomínám, jak jsme si poté mohli prohlédnout přísně utajované pracovišťě tak obávané StB, kde proběhla prezentace pilotního projektu digitalizace milionu blokačních karet StB, které měla StB uloženy v tamních registrech. Ivan Langer dal do vínku ÚSTRu budovu bývalého Ministerstva informatiky, které jako jeden z prvních kroků po příchodu na ministerstvo zrušil.

"Nyní tedy zabalíme virtuálně projekt "Otevřená minulost" hezky do mašličky a dáme jej do vínku Ústavu pro studium totalitních režimů," uvedl Ivan Langer a hned pohotově předal panu řediteli Pavlu Žáčkovi listiny s úkoly jeho ústavu, aby s ním mohl se svým týmem dále pracovat. Pavel Žáček slíbil panu ministrovi, že bude jeho ministerstvu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu a zpravodajským službám rychle dodávat podklady. Zdeněk Zajíček (vpravo) zase přislíbil, že do svých CzechPointů zahrne tato data, aby je mohl poskytovat všem občanům po celé republice.

Nyní bereme za samozřejmé, že lustrační úředník jen klikne na počítač, ale samozřejmé to nebylo. Ještě v prosinci 2006 seděli Langer, Žáček a Zajíček nad obřím archivem a přemýšleli, jak ho zpřístupnit ke studiu a nenechat jej zakonzervovaný stát v místnostech, jako to dělali předchozí ministři od roku 1990. Předchozí ministři totiž nekonali. Není se čemu divit, byl to obrovský úkol. Karet v něm bylo kolem milionu a pánové museli vymyslet, jak je všechny zpracovat v co nejkratším čase. Jedna skenovací linka dokáže zpracovat pouze několik desítek tisíc karet denně. Zřídili proto 5 dalších pracovišť v kamionech na dvoře. Nakonec se vše podařilo dokončit v termínu. Nešlo jen o to, aby se zrychlil proces lustrací, ale vyhledávání karet vůbec. Na tomto archivu je závislých tisíce lustračních pracovišť. Bylo by proto velmi smutné, aby práce všech těchto lidí přišla soudruhem Pernesem vniveč. Podrobnosti naleznete v článku. "Langer uzavřel Otevřenou minulost"

Nemohu nezmínit ještě jednu věc. Poslední dobou nastává mediální štvanice na Ivana Langera přiživovaná nehorázným požadavkem Mirka Topolánka, že když má odejít on, ať jde Langer s ním. Nějak mu v tom afektu uniklo, že na rozdíl od něj Langer pracoval a nedělal jen samou ostudu. Vzpomínám, jak Langer kdysi přišel na ideové konferenci ODS s nápadem, že se musejí zejména mladí členové vzdělávat. Vzbudilo to úsměv u mnoha přítomných. Ale on vybudoval think-tank CEVRO, za nějž se nemusí nikde ve světě stydět. A nejen to. Projekt CEVRO nakonec vyústil v založení Liberálně-konzervativní akademie CEVRO, které Langer sehnal representativní budovu bývalé Měšťanské besedy, v níž sídlila jistý čas televize NOVA. Po nástupu do čela resortu vnitra sliboval zase hloubkovou reorganizaci molochu policejních složek a skutečně ji provedl. A co víc. Sliboval očištění ministerstva od příslušníků StB a skutečně po jím provedené hloubkové lustraci nezbyl na vnitru již nikdo z nich. Když sliboval, že do roku zpřístupní svazky StB široké veřejnosti a vyhlásil projekt "Otevřená minulost", nikdo tomu nevěřil, neboť provést digitalizaci milionů karet za tak krátkou dobu byl úkol technicky velmi nesnadný. Ale on provedl i toto a dokonce se spolu se svým náměstkem Zdeňkem Zajíčkem zasadili o vybudování Ústavu pro dokumentaci totalitních režimů, který má všechnu agendu kolem těchto karet na starosti. Navíc ústav umístil do representativní budovy bývalého jen pro funkci ministra vzniklého Ministerstva informatiky, které ihned po příchodu na Ministerstvo vnitra rozumně zrušil. A to nehovořím o zavedení CzechPointů, což byl po praktické stránce úkol, kterému nikdo nevěřil, že se bude moci uskutečnit. A hle, ony jsou na každém úřadě, poště i v mobilních buňkách a bereme je za samozřejmost. Když se člověk nad tím vším zamyslí, napadne ho citace z Bible (parafrázuji): "Podle ovoce poznáte jich. Špatný strom nese špatné ovoce, ten je třeba spálit. Dobrý strom nese ovoce dobré, o ten je třeba pečovat" A za Ivanem Langerem je sklizeň! Takže každý z pánů politiků ať na něj útočí, až bude moci prokázat také tolik výsledků.