Francouzské reflexe Otakara Kubína v NG
Petra Jungwirthová
Od úterý 18. srpna 2009 mohou návštěvníci Veletržního paláce zhlédnout další ze série tzv. komorních výstav, které pravidelně připravuje Sbírka grafiky a kresby ve vybraných expozicích Národní galerie v Praze. Grafický kabinet prací slavného umělce Francouzské reflexe Otakara Kubína bude ve 3. patře Veletržního paláce k vidění do 9. listopadu 2009. Studie ze šantánu (1910) pastel , štětec , tuš získáno v roce 1982 Francouzské reflexe Otakara Kubína / Othona Coubina Život a dílo Otakara Kubína (1883 Boskovice – 1969 Marseille) jsou spojeny s Francií, s jeho úspěchy na slavných pařížských salonech. Malíř, grafik a sochař byl členem avantgardní skupiny Osma a představitelem pařížské školy. Přes vlivy Gauguina, van Gogha a osobité pojetí kuboexpresionismu došel k radikálnímu odklonu k jistotě neoklasicismu a ke krajině Provence, kde prožil většinu života s francouzskou identitou jako Othon Coubine. Kubínova kresba a grafika měla vedle jeho známé malířské tvorby spíše intimnější roli. Odlišnost výtvarného projevu nevycházela jen z podstaty těchto médií, ale z potřeby jiného způsobu řešení podobných témat. V grafice nejvíce využíval techniku leptu, kterému se naučil v Paříži kolem roku 1908 u grafika T. F. Šimona; později ve dvacátých letech se k němu vrátil. Mezi tím, ve svém nejvýraznějším – kubistickém – období, si našel v dřevořezu odpovídající formu, která je spojena s jeho nejexpresivnějšími figurami z cyklu Lidské bídy z roku 1914. Válečná léta Kubína osobně zasáhla a znamenala i konec jeho proměn a intenzivního hledání. Definitivně opustil svůj výrazný projev a počátkem dvacátých let se odstěhoval do Provence. Našel si zde trvalé motivy v krajině kolem Apt a Simiane, v imaginárních portrétech a aktech žen, jejichž zobrazení přenesl do ideálního řádu neoklasicistní formy, do abstrahované uvolněné lehké linie, v níž splynulo světlo, barva a prostor v jeden celek. Měl cit pro přesnou konstrukci a kompozici v jednoduchých naznačených objemech, čemuž vyhovovala linearita kresby stejně tak jako v technice leptu a suché jehly. Kromě uvedených témat se věnoval také antickým příběhům, jejichž podobenství aktualizoval. Tento Kubínův komorní projev vyhledávali především francouzští nakladatelé, a na jejich objednávku tak vzniklo několik volných ilustrací s antickou tematikou. Otakaru Kubínovi-Coubinovi se slovy Antonína Matějčka „...zdařilo srůsti s uměním francouzským tak, že jest jeho umění chápáno a milováno jako produkt francouzský a vystavené jeho dílo působí na nás jako umění proniklé duchem románským, jako umění západní, prosté stop prozrazující cizí rod a původ...“