Americký pokus o vyšachování Klause
Adam B. Bartoš
Několik senátorů-nešťastníků se nechalo zmanipulovat k podpoře žaloby na prezidenta Václava Klause. Viní ho z velezrady nejen kvůli jím vyhlášené amnestii. Žaloba na Václava Klause je jedním z nejnovějších projektů pravdolásky a v tomto smyslu tedy není ničím novým, převratným a pozoruhodným. Je to jen jeden z několika desítek pokusů o politickou likvidaci bývalého prezidenta - i když dlužno říci, že od Sarajeva jeden z těch mohutnějších. Žaloba na Klause je také podle všeho politický projekt na klíč - za americké a židovské peníze (jak si také ukážeme). Tyto dvě stopy - pravdoláskařská a americká - se nevylučují, ba naopak. Poslušným vykonavatelem amerických zájmů pravdoláska u nás vždy byla, je, a dokud bude existovat, i bude.
AMERICKÝ AGENT? Za celou iniciativou stojí "miliardář a mecenáš" Karel Janeček, který je podle mne - který se pozorováním jeho aktivit dlouhodobě zabývám - s největší pravděpodobností americkým agentem. Zřetelně americké vazby má i senátor za ČSSD Jiří Dienstbier, který za iniciativu lobboval mezi senátory a prakticky pomáhal hlasy pro podporu žaloby shánět. Že je Janeček nejspíše americký agent, je z povahy věci těžké dokázat (na to si budeme muset pár desetiletí počkat, než se otevřou ty správné archivy), ale existuje mnoho indicií, které tomu napovídají. Karel Janeček je nejčastěji spojován s Nadačním fondem proti korupci (NFPK), byť tato jeho role je v současné době upozaďována a Janeček se spíše angažuje v projektu Pozitivní evoluce, kterou osobně nazývám Pozitivní revolucí. (A je to Pozitivní revoluce, která webovou stránku www.klausovavelezrada.cz registrovala a spravuje).
Pojďme se nyní krátce podívat na historii NFPK. Fond byl oficiálně představen 23. března 2011. Tisková konference se konala (jako všechny následující tiskové konference NFPK) v sále Amerického centra, které spadá pod Velvyslanectví USA v Praze. Nejen to, NFPK přímo v Americkém centru (Wratislavský palác, Tržiště 366/13) sídlí, stejně jako Janečkova investiční firma RSJ a.s. A stejně jako člen Trilaterální komise a zástupce Goldman Sachs pro střední Evropu Vladimír Dlouhý, který sedí i ve statutárních orgánech Janečkova fondu.
"Centrum je veřejnosti nejotevřenější a nejpřístupnější součástí Velvyslanectví Spojených států v Praze. Je to taková malá Amerika u nás!" říká na webových stránkách Amerického centra Miroslav Konvalina, který od roku 2008 řídí zdejší kulturní středisko. Americké centrum pořádá řadu výstav, přednášek a společenských akcí sloužících k upevnění českoamerických vztahů. Sama budova sídlí jen 50 metrů od budovy amerického velvyslanectví, se kterou je i přes vnitřní trakt propojená. Z atria uvnitř objektu je možné projít do vedlejší budovy, tyto dveře údajně Janeček používá.
Aby byla vazba na USA ještě přímější, konala se první tisková konference NFPK dokonce za osobní účasti velvyslance USA Normana L. Eisena. A nešlo o jediné setkání Eisena s Janečkem - Janeček je často vídán ve společnosti tohoto amerického ambasadora, stejně jako například ve společnosti ambasadora izraelského.
Zajímavá je i časová souslednost, kdy se na scéně objevil Karel Janeček téměř současně s americkým velvyslancem Normanem L. Eisenem. Zatímco Eisen předal pověřovací dekrety do rukou prezidenta Klause 28. ledna 2011, vznik NFPK byl novinářům ohlášen (za Eisenovy osobní účasti) 22. března 2011. Byla to jedna z prvních Eisenových aktivit a jedno z jeho prvních veřejných vystoupení.
Ke Spojeným státům má Janeček blízko i proto, že zde studoval - na univerzitě v Bradley (1996) a pak v Pittsburgu (2004). Podle svých slov strávil v USA více než osm let. Často také do USA cestuje. V médiích se také Janeček nechal slyšet, že v USA prodělal jakýsi speciální (vojenský?) výcvik. Janeček je tak dalším z řady lidí, kteří promlouvají do českého veřejného prostoru a mají přitom za sebou blíže nespecifikovanou americkou průpravu (jako například Zdeněk Bakala, Gabriel Eichler, Pedro J. Pick, Jiří Pehe a další).
Janeček také vystupuje v zahraničí, například v moskevské New Economic School (s přednáškou „Občanská společnost a budoucnost demokracie“). Ze záznamu je dobře patrné, že jeho projev je v angličtině mnohem přesvědčivější než v češtině. Před několika měsíci byl zase v Berlíně vybrán jako jeden z „40under40 European Young Leaders“, tedy jako jeden ze "čtyřiceti mladých evropských lídrů s věkem pod 40 let, kteří mají značný společenský přesah a mohou díky svým vizím ovlivňovat evropskou budoucnost." Toto ocenění dostal dříve z České republiky pouze (také v USA studující) Tomáš Sedláček.
Všechny výše naznačené souvislosti při vědomí toho, co Janeček v českém veřejném prostoru reálně činí, by mohly naznačovat, že může být agentem některých amerických zpravodajských služeb, které operují na území našeho státu ve snaze hájit své hospodářské a politické zájmy. O něčem také svědčí, že Janeček má neustále potřebu tvrzení o tom, že je americký agent, vyvracet - a to nejen ve chvíli, kdy na to příjde řeč z publika, ale často tímto způsobem (popřením, že je agent CIA, iluminát či satanista, jak ve svých článcích dlouhodobě naznačuji) začíná své vlastní úvodní představení.
S americkou ambasádou udržuje také čilé styky další Janečkův blízký kolega, majitel oděvní firmy Adler z Ústí nad Labem Martin Hausenblas. "Neudržuji žádné styky s tajnou službou USA, ačkoli je pravdou, že se osobně znám s americkým ambasadorem Normanem Eisenem, se kterým jsme se několikrát setkali převážně za účelem společné účasti na filantropických projektech nadace www.via.cz," ozval se Hausenblas potrefeně na jeden článek, který zmiňoval jeho vazby na Janečka, Bakalu a potažmo na USA. Nechtěně tak ukázal, že jeho styky s ambasádou Spojených států jsou zajímavější více, než jsme si mohli myslet na první pohled.
JANEČEK A BAKALA TAJNÍ SPOJENCI?
Podle všeho sem patří i Zdeněk Bakala, podnikatel, který ve svých 19 letech emigroval do USA, studoval na kalifornské univerzitě v Berkeley a pracoval v New Yorku a později v Londýně pro firmu Credit Suisse First Boston. S touto americkou zkušeností přišel do Čech v devadesátých letech. Bakalu a jeho zájmy můžeme ostatně tušit za celým mediálním útokem na Dopravní podnik Prahy (DPP). Mediální útok na DPP přitom neinicioval nikdo jiný, než Janeček se svým NFPK, za lvího podílu Karla Randáka. (Celá diskreditace dopravního podniku měla – můžeme dnes s odstupem říci – nejspíše ten hlavní smysl, aby společnost s takto notně mediálně pošramocenou pověstí byla mnohem snáze privatizovatelná – a levnější, jak v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz před časem naznačil sám bývalý ředitel DPP Martin Dvořák "Jsem přesvědčen, že všechny kroky, které do sebe až geniálně zapadají, směřují k totální destabilizaci DP, zejména finanční. A poté přijde konstatování: už jsme to po těch kmotrech nemohli zachránit a jediná šance je postupný rozprodej ´serioznímu´, rozuměj finančnímu, investorovi," řekl pro Prvnizpravy.cz bývalý ředitel DPP. Že tím myslí právě Bakalu, naznačil další větou: "Jinak bedliví novináři nezaznamenali přímé obchodní vazby pana Licha, pana Tůmy a pana Bakaly."
I proto se můžeme domnívat, že , byť si oba dávají záležet na tom, aby toto propojení nebylo zjevné. Dokládá to ostatně i zatím poslední příklad jejich společných zájmů - Janečkova podpora Bakalova přítele Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě.
Janečkův DOX (kde je Janeček jedním z akcionářů) inicioval petici pro podporu Karla Schwarzenberga, Janečkovi kolegové z RSJ a.s. - Václav Dejčmar a Libor Winkler (Winkler je zároveň členem dozorčí rady NFPK) - poslali dohromady Schwarzenbergovi na kampaň 7 a půl milionu korun, což byl zároveň nejvyšší sponzorský dar od soukromé osoby (a třetina všech Schwarzenbergem přiznaných darů), Winkler byl oficiálním Schwarzenbergovým podporovatelem, na webu Pozitivní evoluce Janeček zveřejnil jakéhosi průvodce přímou volbou, kde šikovným výběrem témat pohaněl nepohodlné kandidáty (Bobošíková, Zeman) a čtenářům podsouval kandidáty preferované (Schwarzenberg). Těsně před volbou pak, aby nebylo pochyb, Janeček Schwarzenberga výslovně podpořil a označil ho za vhodného kandidáta, kterého on sám bude volit (ačkoli pár týdnů předtím ocenil stotisícovým darem svého NFPK úředníka z MZV za to, že nahlásil korupci na ministerstvu, kterou Schwarzenberg ignoroval a přikrýval).
Ve svých vystoupeních stále dokola napadá konkrétní politiky, převážně politiky ODS blízké Václavu Klausovi. Jmenovitě Pavla Béma (kvůli němu prý iniciativa NFPK vznikla), za největšího zlojeda ale považuje prezidenta Václava Klause.
Prezident si ale Janečkovu kritiku nenechává líbit a vrací mu ji. Nejnověji ho (nepřímo) zmínil ve svém novoročním projevu, kdy varoval před "samozvanými spasiteli a našeptávači". V tom samém projevu prezident vyhlásil amnestii, která se stala záminkou pro nejnovější Janečkův útok na Klause.
AKTÉR Č.2 - AMERIČAN JIŘÍ DIENSTBIER
Janečkovým pomocníkem v nejnovějším boji proti prezidentovi je senátor za ČSSD, v Americe narozený a americké občanství vlastnící Jiří Dienstbier, neúspěšný kandidát na prezidenta, který jako jediný z ČSSD před i po prezidentských volbách. Ostatně, kampaň jim údajně dělala stejná firma. Dienstbier je ve straně exot, který klidně podpoří na prezidenta místopředsedu vlády, kterou ČSSD (alespoň kvůli voličům) musí programově nenávidět, což je evidentní rozpor, který nedává smysl jen na první pohled. To, že je něčeho takového schopen, neukazuje ani tak na jeho politickou krátkozrakost, jako mnohem spíše na bohorovnost, se kterou hraje svoji určenou roli bez ohledu na to, že tím musí mnoho lidí mást. Kdo je Jiří Dienstbier, jsem už psal v jednom textu před prezidentskou volbou (Proč nevolit Dienstbiera). Dienstbier je jedním z několika českých loutek globalistického loutkáře Davida Rockefellera - jeho otec (a po jeho smrti otcova 4. manželka) vedl českou pobočku Rockfellerovy Council on Foreign Relations (česky Rada pro mezinárodní vztahy, RMV), na první pohled takový spíše neškodný spolek havlistických důchodců, ale vazba na Rockefellera je zde nepřehlédnutelná. Však je také Rada pro mezinárodní vztahy jedním ze subjektů, které podporují žalobu na Klause, jak je uvedeno na stránkách klausovavelezrada.cz.
JANEČEK, ROCKEFELLER A ROTHSCHILDI
Když už jsme se zmínili o Davidu Rockefellerovi, není bez zajímavosti si říci pár slov o tom, jaký vztah má Janeček k těmto mocenským strukturám. To nám totiž – možná více než cokoli jiného – pomůže porozumět, jakou roli Janeček v České republice hraje. A zjistíme také, že spolupráce Janeček - Dienstbier je vcelku logická, protože oba hájí Rockefellerovy zájmy. Jen u Dienstbiera je vazba na Rockefellera přiznaná, zatímco u Janečka pečlivě skrývaná
Zajímavé předně je, že člověk, který se vyžívá v honbě na „zjedy“ a v každém politikovi vidí téměř ztělesněné zlo, přehlíží nebezpečí nadnárodních finančních struktur, mezinárodních bankéřů či vlivných elitních klubů a spolků. Filmový dokument, který natočili lidé kolem Karla Janečka, I am Fishead (Ryba smrdí od hlavy) je pojat také v podobném duchu - současná ekonomická krize západního světa se svádí na jakési psychopaty v manažerských pozicích či politice, kteří mají být onou pověstnou žábou na prameni a původcem všeho zlého. Celý dokument působí dojmem, jako by jeho tvůrci hledali alternativu k stále sílícím hlasům, které z mnoha neduhů světa viní mezinárodní banky, mocné finančníky, staré bankéřské rody. Používá podobnou rétoriku, ale nabízí jiné vysvětlení Jinými slovy, Na otázku z chatu „Co si myslíte o zednářích, iluminátech a Bilderbergu?“ Janeček odpověděl: „Podle mě jsou to celkem nepodstatné skupiny. Moc o nich nevím, ovšem konspirační teorie jsou podle mého názoru blbosti.“ Janeček se ale v tomto tématu dostává do křížku nejen s řadovými návštěvníky svých seancích, ale často i s těmi, které si sám pozval jako hosty svých regionálních vystoupení. Svůj pokrytecký vztah ke globálnímu finančnímu systému odkryl například v „pozitivních“ Karlových Varech, kde došlo k hádce mezi ním a hercem Milanem Šteindlerem, který právě Janečkův naivismus postavil do kontrastu se zájmy mocných skupin a globálních struktur. Janeček nebyl schopen uznat, že existuje nějaké větší nebezpečí, než jaké pro něj představují řadoví politici či „kmotři“ ODS. „Ale vy tady neberete v úvahu působení bohatých nadnárodních společností, my si můžeme zvolit toho nejpozitivnějšího z nás, ale oni pak přijdou a obrovsky silným tlakem ho zlomí,” tvrdil Šteindler. “Ale nás přece neohrožuje nikdo zvenku, jsme ohroženi zevnitř,” oponoval mu nepřesvědčivě Janeček.
Snad nejvíce je ale Janečkova špatně skrývající přináležitost k Rockefellerovým kruhům vidět ze slov jeho spolupracovníka a jedné z tváří Pozitivní revoluce, podnikatele a buddhisty Libora Malého. Ten na seancích Pozitivní revoluce - vždy, když z publika došlo na otázky stran Rockefellera a Bilderbergu Rockefellera vydatně hájil a hovořil o tom, jak se s ním potkal a že je to jeden z nejmilejších lidí, které zná. V rozhovoru pro ParlamentníListy pak Malý řekl téměř neuvěřitelnou větu:
"Sám jsem měl tu čest mít možnost pozdravit 97-letého Davida Rockefellera a mnohokrát jsem hovořil s jeho dcerou Peggy a celá rodina je příkladem pro všechny filantropy po celém světě. Pokud by všichni lidé měli tak zodpovědný vztah ke světu, jako mají tito dva zástupci rodiny Rockefellerů, které jsem osobně potkal, svět by byl mnohem lepším místem pro život všech." Každý, kdo se jen trochu orientuje v tom, co se v novinách nepíše, ví, jakou informaci nám tím Malý, potažmo Janeček, dávají. Až se člověk diví jejich otevřenosti. Od Rockefellera pak je už jen krůček k nejmocnějšímu bankovnímu domu světa, k židovskému rodu Rothschildů. Právě těm se zdá Bakala vposledku sloužit. Mezi členy správní rady a dozorčí rady Bakalova mediálního impéria Economia a.s. najdeme totiž řadu zajímavých zahraničních person - například Andrew Knighta, předsedu společnosti J. Rothschild Capital Management Ltd...
DALŠÍ AMERICKÉ STOPY
Dokázal bych ale uvést i celou řadu jiných amerických stop, které v nejnovějším mediálním ataku na Václava Klause vidím. Webová prezentace www.klausovavelezrada.cz má svoji anglickou mutaci Iniciativu podporuje i řada dalších lidí či subjektů, za nimiž jsou dohledatelné americké peníze. Kupříkladu Petr Havlík, kdysi spolupracovník Václava Klause a jeden ze zakladatelů ODS, který ale svého bývalého předsedu zradil a přešel do tábora pravdolásky. Podle mých informací byl jeho neúspěšný pokus s trapnou novostranou Občané.cz dělající kampaň ve stylu "česko-hledá-superstar" financována částečně z amerických peněz zajišťovaných zástupcem republikánů pro střední Evropu a poradcem neokonzervativního senátora a amerického prezidentského kandidáta Johna McCaina, Františkem (Frankem) Formánkem, dříve blízkým člověkem Mirka Topolánka a v jednu chvíli (za Topolánkovy vlády) i náměstkem ministra kultury. Dalším podporovatelem je Martin Hausenblas. Americké stopy pak jdou bok po boku s židovskými stopami - celá operace je (vedle už zmíněné vazby Bakala - Rothschild) hojně financovaná od židovského finančního magnáta, historického podporovatele Charty 77, Václava Havla a pravdolásky jako takové a naopak úhlavního Klausova nepřítele, spekulanta a globalistického elitáře George Sorose. Linka na Sorose není nijak skrývaná - iniciativu opět podporují Sorosem financované organizace jako Vyměňtepolitiky.cz, Inventura Demokracie či přímo Nadace Open Society Fund.
PRAVDOLÁSKAŘSKÁ TRAPNOST
Kdyby celá záležitost nebyla dost vážná (jde o subverzi USA na českém území), byla by spíše k pousmání. Vykazuje totiž všechny rysy prvoplánových a americky kýčovitých pravdoláskařských mediálních kampaní. Z celé iniciativy pak čouhá účelovost jak sláma z bot. Jednak se žaloba zdá být snahou o pomstu za Lisabonskou smlouvu (respektive za žalobu k Ústavnímu soudu ze strany euroskeptických, Klausovi blízkých, senátorů). Ačkoli nemá šanci na úspěch, takže jejího proklamovaného cíle (zbavit prezidenta úřadu a možnosti jej znovu nabýt) nemůže být dosaženo, jejím aktérům evidentně postačí relativní mediální úspěch tohoto promyšleného útoku na prezidenta, vedeného nejspíše v obavách z dalšího politického působení Václava Klause po jeho odchodu z Hradu. O čem jiném svědčí fakt, že v sepsané žalobě nejde zdaleka jen o amnestii, ale o soupis jiných údajných Klausových hříchů (jako je například nejmenování soudního čekatele Petra Langera do funkce soudce, prezidentův odmítavý postoj k podpisu Evropské sociální charty, odmítání podpisu novely Lisabonské smlouvy - tzv. eurovalu atd….
Jde tedy o amnestii, nebo je jen záminkou k vyřizování si starých účtů s prezidentem?
Výmluvné je i to, že Jiří Dienstbier podle médií záležitost nijak nekonzultoval se senátorským klubem ČSSD a hlasy pro žalobu mezi kolegy sháněl na vlastní pěst, pročež se na něj mnozí senátoři ČSSD zlobí a od iniciativy se distancují. Je to tedy sóloakce Janečka a Dienstbiera. Žaloba na Klause (a pamatujme si to, i když nebude úspěšná a za týden po ní v médiích ani pes neštěkne) je součástí mnohem širších zpravodajských her. Zcela jistě zde nejde jen o dostavbu Temelínu, ale o další směřování české politiky a o to, aby tato byla v souladu s americkými zájmy.
Současný útok na Klause je motivován podobnými zájmy a vychází ze stejného zednářsko-finančnického doupěte, jen jména některých figurek-aktérů se změnila.Ve vztahu k americké ambasádě, kterou za touto operací můžeme tušit, se pak nabízí otázka, jak postupovat vůči americkému velvyslanci Normanu Eisenovi, který je Janečkovým instruktorem a zda jej pro tyto a podobné subverzivní iniciativy, nad kterými drží ochrannou ruku, nevypovědět, neboť evidentně hraje dvojí hru. Mohli bychom tak říci, že
Zároveň by se politici, především senátoři, měli zamyslet, komu svým krátkozrakým postojem slouží. Je jasné, že jde o politiky, kteří nikdy neměli prezidenta Klause v lásce a využívají proto snadnou možnost se prezidentovi v závěru jeho funkčního období pomstít. Možná by jim ale někdo měl říci, že když "občan ČR ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin rozvracení republiky" (pod kterým se míní například úmyslné rozvrácení ústavního zřízení), lze tento čin klasifikovat jako "vlastizradu". Tedy ne Klausova amnestie, na jejíž vyhlášení má prezident z Ústavy pravomoc a nemusí ji nikomu vysvětlovat ani se za ni nikomu zodpovídat, ale jejich počínání (účastenství na cizími státními příslušníky organizovaném útoku vůči prezidentu republiky) je možné označit jako vlastizrádné.
Psáno pro Prvnizpravy.cz
© Kulturní komise ČR, Březen 28, 2013