Nejohroženější menšina aneb otevřený dopis
Martin Neznal
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
ačkoliv si uvědomuji Vaši zaneprázdněnost spojenou s výkonem funkce, dovoluji si Vás požádat o pomoc v následující záležitosti. Závažnost problému, který hodlám popsat, je značná a vyžaduje neodkladné řešení. Nečinnost by mohla vyústit v principiálně chybný směr směřování Evropské Unie, což by byl stav, který si jistě ani Vy, ani já nepřejeme. Posledním podnětem k podání mé žádosti byla četba Zprávy o odstranění genderových stereotypů v EU (http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A7-2012-0401+0+DOC+XML+V0//CS), která mé obavy potvrdila.
Genderově, rasově, politicky, ekonomicky i sociálně nejohroženější menšinou v evropské – možná i v euroatlantické – společnosti totiž jednoznačně nejsou ženy. Dokonce ani sociálně slabé ženy samoživitelky. Na základě mnohaletého intenzivního sociologického výzkumu – který jsem mimochodem o své újmě prováděl výhradně v mimopracovní době a bez jakékoliv finanční podpory ze státních, evropských či mimoevropských fondů – mohu prohlásit, že genderově nejohroženější skupinou v naší společnosti jsou jedinci, které pracovně zařazuji do skupiny SPIDERMEN, česky spidermani. (Sám tento typ zkratek moc v oblibě nemám, ale chápu, že pro bezproblémovou administraci jakéhokoliv problému v evropských institucích je vhodný akronym nezbytný.)
Typickým, i když ne výlučným příslušníkem nejohroženější minority SPIDERMEN (Sexually Potentially most Irritated, Discriminated, European, and Rapidly Medially Excluded eNtities) je bílý muž.
Který dokáže přijmout odpovědnost alespoň za jedno dítě, jež možná zplodil, a prohlásit je za vlastní.
Který pomůže své ženě vychovat alespoň jedno přiznané dítě tak, aby ho po dvaceti letech nenazývalo titulem „ten starý blbec“ a alespoň jednou ročně dokázalo mlčky vyslechnout jeho názory pronesené v proslovu trvajícím maximálně dvě minuty. Otázka, zda dítě doporučení formulované v proslovu přijme, či nepřijme, je bezvýznamná.
Který alespoň jedenkrát za rok navštíví hrob svého otce, nebo si na svého otce alespoň vzpomene, aniž by vzpomínku provázelo povzdechnutí „ten starý blbec“.
Který umí vlastníma rukama vytvořit cokoliv fyzicky existujícího. Otázka, zda to bude lodička z novinového papíru, či převratně nový model motoru silničního závodního vozu, je bezvýznamná.
Který během posledního fiskálního roku zaplatil na dani z příjmu alespoň sto euro za vlastní výrobek, či službu, který (kterou) prodal libovolné fyzické, či právnické osobě, nikoliv však státu, či instituci financované z veřejných prostředků.
Který se po celý život do ničeho zbytečně nemíchá, ale v mezní situaci dokáže potřebnému pomoci a škůdce zneškodnit bez ohledu na národnostní, majetkové, rasové či genderové zakotvení oběti i škůdce.
Který dokáže alespoň jednou za pět let přijmout rozhodnutí ve věci, kde nejschůdnější řešení není známo, na svém rozhodnutí trvat a přijmout odpovědnost za veškeré následky. Otázka, zda se rozhodnutí týká vhodného způsobu rozvěšení záclon v obývacím pokoji, či šťastné budoucnosti desetitisíců poctivých pracujících, je bezvýznamná.
Který dokáže rychle a citlivě usmrtit přibližně třicet centimetrů dlouhou tresku, aniž by během usmrcování ryby téměř uřízl prst své manželce a po částečné amputaci tělesných částí dvou různých živočichů odešel zvracet do blízkého houští.
Který dokáže rozdělat oheň, vyvrhnout a na ohni upravit usmrcenou tresku způsobem, který povede k tomu, že ryba bude poživatelná. Otázka, jak to všechno udělá, je bezvýznamná.
Který si dokáže alespoň představit, že by si možná jednou mohl – třeba jen z pouhé radosti ze života – během ramadánu zajódlovat ve vzdálenosti menší než tři sta metrů od nejbližší mešity.
Který sice vyslechne (přečte) televizní (psané) komentáře vztahující se k současné kosmické situaci, ale více ho zajímá, zda ho pozdraví, či nepozdraví jeho soused.
Který si každé ráno neholí prsa kosou, nebo jakýmkoliv jiným, pro tento účel možná vhodnějším zařízením.
Který dokáže alespoň teoreticky uvažovat o tom, že by mohl při vstupu do administrativní budovy dát přednost ženě a potěšit se přitom dnes již objektivně zcela zavrženíhodným pohledem na místa, kde se partie bederní setkávají s partiemi pánevními.
Který má alespoň jednou za rok – třeba jen ve snu – erekci, a jehož alespoň některé spermie alespoň někdy – třeba jen z pouhé radosti ze života a zcela neuvědoměle – zavrtí ocáskem.
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
situace je vážná. Dovoluji si Vás požádat, abyste neprodleně iniciovala (inicioval) kroky vedoucí k založení pracovní komise k řešení problematiky diskriminace spidermanů, která by měla v přiměřeně krátké době navrhnout implementaci zákonných práv této menšiny do evropské legislativy. Časem bude možná nutné přijmout i mnohem radikálnější opatření, celou situaci reklasifikovat, zvážit čistě biologické hledisko, zohlednit požadavky na zachování genofondu a zařadit spidermany do skupiny zvláště ohrožených živočišných druhů. Tento následný krok však již ponechávám Vaší úvaze.
Předem děkuji za pochopení a věřím, že mým návrhům věnujete patřičnou pozornost.
S pozdravem „Světu mír“
Martin Neznal
Autor je fyzik a podnikatel.
Tento text byl odeslán poslancům Evropského parlamentu Zuzaně Roithové, Janu Zahradilovi a Liboru Roučkovi a nabídnut ke zveřejnění Neviditelnému psu a revue Fragmenty.
Do diskusí k článkům obvykle nevstupuji. Chcete-li mi něco sdělit přímo, je to možné na neznal@clnet.cz.
© Kulturní komise ČR, Březen 24, 2013