Cesta k Amorfě - Kupkovy salony 1899-1913
Eva Kolerusová
Posledních deset dnů zbývá do konce mezinárodní výstavy František Kupka: Cesta k Amorfě - Kupkovy salony 1899-1913, kterou pořádá Národní galerie v Praze v Salmovském paláci na Pražském hradě. Za necelé tři měsíce výstavu navštívilo téměř 35 tisíc návštěvníků. S ohledem na obrovský zájem o výstavu se Národní galerie v Praze rozhodla vyjít návštěvníkům vstříc a prodloužit víkendovou otevírací dobu výstavy o dvě hodiny, to znamená zítra a v neděli 23. a 24. února a o týden později 2. a 3. března 2013 od deseti do dvaceti hodin.
Také na poslední dva víkendy připravilo lektorské oddělení řadu doprovodných programů
v interaktivním prostoru v ateliéru pro děti i dospělé i v podobě komentovaných prohlídek. Poslední beznadějně vyprodané komentované prohlídky výstavy František Kupka: Cesta k Amorfě se budou konat tuto neděli 24. února od 15 hodin a příští sobotu 2. března od 17 a 18.30 hodin respektive od 19 hodin a v neděli 3. března od 16 hodin. V těchto termínech budou muset návštěvníci počítat s časovou prodlevou.
Nakladatelství Národní galerie v Praze pak k výstavě vydalo dvě rozsáhlé publikace : výpravný katalog „František Kupka: Cesta k Amorfě Kupkovy salony 1899 – 1913“ autorů projektu Markéty Theinhardt a Pierra Brullé a knihu pro malé i velké návštěvníky „František Frank Frantík François Kupka“. Jde o originální publikaci nabízející netradiční setkání s dílem autora, prezentuje inspirativní pohledy na pět stěžejních malířových děl a zprostředkovává čtenářům Kupkův pohled na umění a život.
Na výstavě jsou k vidění díla, která Kupka vystavoval na pařížských salonech do roku 1913, tedy díla, která autor sám považoval za hotová, definitivní a vystavitelná. Skrze jednotlivé kapitoly výstavy (tedy jednotlivé salony, jichž se Kupka účastnil) prochází návštěvníci až po klíčový rok 1912, kde na Podzimním salonu vystavil Amorfu, Dvoubarevnou fugu a Amorfu, Teplou chromatiku. Oba tyto stěžejní obrazy, první ze sbírky Národní galerie, druhý ze sbírek Muzea Kampa, lze vidět vedle sebe právě na výstavě Národní galerie. Výstava, na které se sešla díla autora z celého světa, se zaměřuje na Kupku veřejného, prezentujícího se v pařížských salonech - umělce majícího svůj vlastní umělecký koncept a svoji strategii, které takto manifestoval a obhajoval. Výstava je připravena jako připomínka sta let od otevření Podzimního salonu v roce 1912, pozoruhodné a pro dějiny světového výtvarného umění zásadní události, kterou zároveň v rozsáhlém odborném katalogu nově zhodnocuje. Tento rok bývá také uváděn jako zrod abstraktního malířství.
Národní galerie v Praze u příležitosti derniéry výstavy František Kupka, Cesta k Amorfě, Kupkovy Salony 1899-1913 uspořádá 1. března 2013 mezinárodní odborný seminář
pod názvem „Strategie umělce, veřejnost a trh’’, a to za účasti předních zahraničních specialistů umění 20. století, představitelů evropských muzejí, galerií a institucí
a nezávislých historiků umění:
Marketa Theinhardt Paris, Sorbonna – Prague, National Gallery in Prague
Pierre Brulle Paris, independent curator
Brigitte Leal Paris, Centre Pompidou
Jean-Clude Marcade Paris, curator and writer
Benoit Sapiro Paris, Galerie Le Minotaure
Reinhard Spieler Ludwigshafen, Wilhelm-Hack-Museum
Alexander Klee Vienna, Palace and Museum Belvedere
Otto Urban Prague, curator and writer
Marie Rakušanova Prague, Institute of Art History, Faculty of Arts, Charles University
Karel Srp Prague, curator and writer
Filip Marco Prague, Sotheby’s
Vladimir Rösel Prague, National Gallery in Prague
Bezprostředním podnětem k uspořádání výstavy František Kupka, Cesta k Amorfě, Kupkovy Salony 1899-1913 bylo sté výročí prezentace prvních dvou programově nefigurativních obrazů českého umělce, Amorfy, dvoubarevné fugy a Amorfy, teplé chromatiky. Výstavní projekt se proto zaměřil na ty Kupkovy práce, kterými umělec sám obesílal pařížské Salony, hojně od roku 1906 a zcela systematicky v avantgardně klíčových letech 1910-1913. Kupka, individualista, jehož vrcholným krédem bylo Tvořit ! (Créer !) umění absolutní (« musíme malovat, tvořit sochy a stavět, jako kdybychom znali umění od A až do Z – nebo, jako kdybychom ho neznali vůbec »), se vehementně bránil proti tom, aby jeho umění bylo spojováno s jakýmikoli « ismy », nechtěl se integrovat do žádného zájmového seskupení a podřídt se skupinové logice avantgard. Teprve ve dvacátých letech byl krátce spjat se skupinou Vouloir, ve třicátých s Abstraction-Création, po druhé světové válce byl uctívaným členem, nakonec i čestným předsedou Salonu des Réalités Nouvelles. Teprve roku 1951 podepsal svou první smlouvu s galeristou, jímž byl Louis Carré. S veřejností tedy komunikoval podle svých vlastních představ a proto na Podzimním salonu roku 1912 succès de scandale jeho skutečně originálních děl nestál na počátku trvalé avantgardistické proslulosti.
Na pozadí takto narýsovaného portrétu umělce, komunikátora svého díla, se seminář
v panelové diskusi zaměří na otázky umělecké strategie, komunikace a trhu. Ve své první, historicky orientované části se bude zabývat postoji a situací dalších průkopníků abstraktního umění, jakými byli Kandinskij, Mondrian, ci Malevič, v jejichž společnosti bývá Kupkovo jméno v mezinárodním kontextu nejčastěji citováno, avšak z těchto čtyř jmen
je stále ještě nejčastěji vynecháváno. Uvede příklady úspěšně vedené strategie (i jejích úskalí) galeristů a obchodníků typu Daniela-Henryho Kahnweilera a prozíravých znalců
a sběratelů typu Vincence Kramáře. Zaměří se tedy na otázky mezinárodní umělecké výstavní komunikace a uměleckého trhu na přelomu a na počátku 20.století.
Bude se tázat, do jaké míry tyto první komunikační a tržní předobrazy formovaly škálu hodnotících měřítek platných rozhodně ještě na přelomu 20. a 21. století, kdy jsme ovšem také svědky zásadních proměn. Ve své druhé části se bude seminář věnovat současným trendům ve zprostředkování umění klasické moderny, zvláště pak mezinárodnímu zviditelnění českého umění, které se stále ještě nachází pod komunikačními možnostmi svého historického významu. Neopomene otázky současného mezinárodního uměleckého trhu, které s těmito možnostmi bezprostředně souvisejí.