Dalí! Surrealismus, to jsem já!

Hana Strejčková

Salvador Dalí se po 30 letech od své velkolepé retrospektivní výstavy vrátil do Paříže. V Centre Pompidou je od 21. listopadu 2012 do 25. března 2013 k vidění 120 obrazů a dále kresby, sochy, předměty, filmy a fotografie, celkem na 200 exkluzivních exponátů zapůjčených z celého světa. Dalí – nepřehlédnutelná osobnost moderního umění, génius a pro mnohé i blázen, nestyda, provokatér, kontroverzní osobnost, teatrální, a zároveň velmi populární umělec, přilákal před třiceti lety do kulturního centra na 900 000 návštěvníků! A dodnes žádná výstava tak vysoké číslo nepřekonala. První, jak umělec požadoval – „kolosální“ – retrospektiva se konala v letech 1979 – 1980 ještě za umělcova života a na realizaci výstavy se podílel. Nyní v kulturním středisku moderního umění Centre Pompidou Salvador Dalí ožívá skrze své dílo.

Salvador Dali: Le spectre du sexappeal, 1934, Fundacio Gala Salvador Dali Adagp Paris

Vejce a mozek, úvod a závěr

Vstupní branou do expozice je bílé vejce, skrze nějž se rozlévá žlutá skvrna a na jehož jednu vnitřní stěnu směřuje projekce Mémoire Prénatale – nahý Dalí schoulený v prenatální poloze. Neodmyslitelnou součástí instalace je dunivý rytmus srdce a světelné záblesky. Návštěvník, slovy kurátorů, „vchází tělem a vychází hlavou“.

Výstava ukazuje díla ze všech tvůrčích období. Prezentuje Dalího první práce, kdy portrétoval své blízké (Otec, Sestra) i sebe. Např. Autoportrait au cou raphaélesque.

Autoportrait au cou de Raphael, 1921, Fundactio Gala Salvador Dali Figueres Salvador Dali Fundacio Gala Salvador Dali Adagp Figueres Paris 2012

Dalí hledal inspiraci u renesančních mistrů a také experimentoval s postupy kubismu, např. Pierrot jouant de la guitare, mapuje surrealistické počátky i vrcholná díla, např. Persistence paměti, Velký masturbátor, Metamorfóza Narcise, vystavuje objekty, např. Afrodiziakální telefon s humrem místo sluchátka, Afrodiziakální sako se skleničkami, ve smyčce jsou promítány filmy natočené s Luisem Buňuelem, např. Andaluský pes, Zlatý věk a i další díla vzniklá za zahraničních pobytů, např. Chaos and Creation, Spellbound.

V rozlehlém výstavním prostoru visí rozměrná plátna i malé kresby, skicy a studie, snové a šílené představy nejčastěji s erotickým podtextem, záznamy happeningů i televizní vystoupení, politicky angažované malby či výtvarné reflexe křesťanství a fotografie vzniklé za dlouholeté spolupráce s Philippem Halsmanem.

Kurátoři výstavu uspořádali do tří hlavních chronologicko-tematických celků, úvodní přibližuje malíře Dalího všemi smysly, druhá se věnuje uměleckým počátkům a zahrnuje i velmi slavné surrealistické období a třetí nabízí i mnohé filmy, záznamy a videosnímky, fotografie, ukazuje Dalího v kontextu doby a umění.

Salvador Dali: Aurore midi apres midi et crepuscule, 1979, Fundacio Gala Salvador Dali Adagp Paris 2012

Expozice se dále dělí na kapitoly – sekce, například: Ze studentské koleje na cestu k surrealismu, Surrealismus a metoda kritická paranoia, Mýty a historie, Teatrálnost, Věda, mystika a teorie.

Hlavní kurátor Jean-Hubert Martin si kladl za cíl představit dílo Dalího v co nejširším spektru a zároveň zobrazit i jeho uměleckou osobnost. Výstava odráží Dalího velkolepost, extravaganci, narcismus, ale také ukazuje na jeho malířské mistrovství a profesní různorodost.

V replice instalace Mae West se návštěvníci se mohli vyfotografovat na proslulém tvaru gauče ve známém obrazu - pokoji. Snímek zachycuje autorku článku

K výstavě je organizován doprovodný program, sestávající z přednášek, filmových projekcí a diskusí. Návštěvník má také možnost zakoupit si 384 stránkový bohatě ilustrovaný katalog.

Salvador Dali: Etude pour Le Miel est plus douce que la sang, 1926, fundacio Gala Salvador Dali Figueres Salvador Dali Fundacio Gala Salvador Dali Adagp Figuers Paris 2012

Výstava se koná ve spolupráci s madridským Muzeem Reina Sofía, s Nadací Gala – Salvador Dalí, Muzeem Dalího ve Figueres, s Muzeem moderního umění v New Yorku, s Dalího muzeum v St. Petersburgu na Floridě a exponáty byly zapůjčeny i ze soukromých sbírek.

Foto: Centre Pompidou