Senátor Kubera vysvětlil vládě co znamená využití Lafferovy křivky

IVANA HASLINGEROVÁ

"Nedáváme občanům nic zadarmo, v daních si platí vše, co pro ně děláme!" Jaroslav Kubera

V nejkrásnějším sále Senátu Parlamentu ČR, v Sále rytířském, proběhl pod patronací prvního místopředsedy Přemysla Sobotky v pořadí již 7. ročník udílení antibyrokratické "Ceny Michala Tošovského za antibyrokracii", kterou každoročně udílí sdružení europoslance Edvarda Kožušníka "EFEKTIVNÍ STÁT- eStat.cz". Cena nese jméno tragicky zesnulého bojovníka s byrokracií a spoluzakladatele sdružení eStat Michala Tošovského, který byl nejen poslancem Federálního shromáždění za ODS a členem VR ODS, ale rovněž působil v dalších funkcích, například jako předseda Úřadu pro normalizaci, náměstek ministra dopravy a spojů, člen prezídia Fondu národního majetku a místopředseda Komise pro odstraňování byrokratické zátěže. Rovněž působil jako předseda správní rady Českých drah, předseda dozorčí rady Českého telecomu, provozní ředitel soukromého zdravotnického zařízení, výkonný ředitel pro řízení rizik Českého telecomu a byl členem řídícího výboru Českého institutu členů správních organů. Díky této své neutuchající aktivitě i přes velmi náhlý odchod ve věku nedožitých 55 let, stačil Michal Tošovský po sobě zanechat mnoho odkazů ve formě velkého množství různorodých textových materiálů, které všechny měly společné, kritiku byrokractického přístupu k řízení. V posledním roce svého života pracoval pod hlavičkou eStat.cz na tzv. Antibyrokratické reformě. Tragická smrt mu nedovolila práci osobně dokončit, ale jeho dokaz nezanikl. Vychoval si zdárné pokračovatele, kteří jeho Antibyrokratickou reformu v čele s předsedou eStatu Edvardem Kožušníkem uvádějí do života. V rámci uctění památky tragicky zesnulého svého spoluzakladatele a dlouhodobého bojovníka s byrokracií Michala Tošovského se jeho následovníci rozhodli udělovat každoročně pro významnou antibyrokratickou osobnost a antibyrokratický počin "Ceny Michala Tošovského za antibyrokracii". Toto antibyrokratické ocenění je udělováno lidem nebo organizacím za dlouhodobý odhodlaný postoj v boji s přebujelou byrokracií.

 „Boj s byrokracií je problém nikdy nekončící, je to úkol kolektivní a není specifikem jednoho systému či dokonce státu. Pro nás je to s prohlubujícím se procesem evropské integrace stále více ožehavý problém celoevropský, který právě integračním procesem dost neblaze prorůstá. V sebemrskačství se zapomíná, že boj za náš  stát nebude úspěšný, když se bude schovávat náš český byrokrat za neprůhledné požadavky EU. Metody EU totiž připomínají klasické metody RVHP s lidskou tváří. Musíme se vzepřít imitovat tyto evropské principy,“ uvedl 1. místopředseda Senátu Přemysl Sobotka, který  přebírá nad vyhlašováním antibyrokratické Tošovského ceny záštitu již od jejího založení. Zdůraznil, že boj s byrokracií je „sisyfovský“ a že jeho jedinou zásadou je nikdy v něm neustat: "Na unijní úrovni je třeba zabránit vzniku jakési nové RVHP s lidskou tváří, kde by vše bylo regulováno a řízeno od psacího stolu, daleko od problémů. Zabránit rozhodování lidí, kteří o daném problému téměř nic nevědíí, ale na vše mají tabulky a směrnice“

Historicky první cena byla udělena v roce 2006 prezidentu Václavu Klausovi za to, že jako premiér inicioval vytvoření komise pro odstraňování byrokratické zátěže občanů a podnikatelů a sám se jejími pokyny ve Strakově akademii řídil. V předchozích ročnících ji obdrželi například velký kritik unijního administrativního aparátu a belgický europoslanec Derk-Jan Eppink nebo irští odpůrci lisabonské smlouvy v osobě jejich lídra Declana Ganleyho. Letos byli na ocenění nominováni britský premiér David Cameron, jeho český protějšek Petr Nečas (ODS), bývalý předseda španělské vlády José María Aznar . Nominován byl i končící ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09), mimo jiné v souvislosti s redukcí úřadů práce. Mezi další kandidáty patřil tradičně senátor ODS a teplický primátor Jaroslav Kubera, který se řadí mezi nesmiřitelné kritiky byrokracie od komunální úrovně po evropskou, a ekonom a diplomat Václav Rambousek za svou knihu Všežravý stát, v níž popisuje srozumitelnou formou volební chování v souvislosti se zdaněním a rozpočtovými výdaji, politické obchodování, chování byrokracie a vliv zájmových skupin. Nakonce zvítězil Jaroslav Kubera, který byl na ocenění nominován za svůj boj proti bujení byrokratické mašinérie, omezování práv občanů ve prospěch státu a regulování mezilidských vztahů. A to ne za pouhý slovní boj, ale za to, že v jím řízeném městě uvádí své názory vítězně do praxe.

Podle vedoucího sdružení, europoslance ODS Edvarda Kožušníka, je pan teplický primátor tak oblíbený u občanů především proto, že se řídí „zdravým selským rozumem“, pomocí něhož bojuje zejména proti občany tak nesnášenému antidiskriminačnímu zákonu a proti posilování pravomocí obecní policie. "Senátor Kubera si nebere servítky v kritice opatření, která omezují práva občanů či obcí, a nešetří ani Evropskou unii. Odvaha, s jakou se laureát ceny v minulosti dokázal postavit byrokratické mašinérii, je opravdu obdivuhodná. Byrokraté, socialisté a další státní paternalisté mu za to dodnes nemohou přijít na jméno,“ uvedl Kožušník a dodal, že i on vidí v hlavním městě Evropy, jak byrokracie EU stále narůstá. Není dobře, že tam jsou vyvěšována hesla, v nichž si instituce samy sobě gratulují. Například: “Jdeme směrem k lepší regulaci“, „Výbor regionů, hrdina regionů", „Navštivte EP, matku demokracie“  či „Potřebujeme více regulace“. To poslední prý slyší neustále.

Pan senátor Kubera je znám svými brilantními a trefnými projevy v senátu nejen u svých kolegů, ale po celé zemi. K diktátu EU na rušení klasických žárovek a jejich nahrazování úspornými zářivkami trefně pronesl: "To nám soudruzi z Bruselu vlastně řekli, ať vyměníme všechny semafory. Protože zakázali všechny normální žárovky. Tak mě napadlo, že bychom tam místo toho namontovali úsporky, to by byl krásně volný provoz, než by se ta která zářivka nažhavila. Budu nakupovat pašované žárovky z Argentiny a na bruselské soudruhy kašlu. Tou dobou navíc už nebudeme stejně mít ani máslo ani eidam, takže budeme pašovat i to. A dokonce už nechtějí soudruzi z Bruselu ani sladit džusy. To je pro mne smrtící, jelikož já sladké miluji, takže si budu asi pašovat i džusy." Jako kuřák zase například svérázně vystoupil proti zákazu kouření v restauracích: "V takovém případě by se kuřáci stali diskriminovanou menšinou, a ty, jak známo, Evropská unie chrání až za hrob."

"Byrokraté se chovají kafkovsky nejen u nás. V Belgii mají dokonce ,Kafkakomando. To ve mně vyvolává vzpomínku na mládí. Bývalý Sovětský svaz se řekne rusky jako  Sovjetskij sajuz. Analogicky pro Evropskou unii se užívá název Jevropejskij sojuz což je česky Evropský svaz,“  uvedl s povzdechem Edvard Kožušník.

Ani tentokrát Jaroslav Kubera ve svém děkovném projevu při přebrání Tošovského ceny nezklamal. Kritizoval byrokratické předpisy a nařízení od místní, přes státní až po evropskou úrověň. A slíbil, že udělá vše pro to, aby jako senátor prosadil do ústavy nařízení, aby stát musel proplatit všechny úkony, které přenese realizačně na obce. Podle něj by si to pak rozmyslel, kdyby zjistil, jaké miliardy korun by ušetřil nevydáním těchto příkazů. Jako příklad plýtvání uvedl, že pracovnice jeho úřadu musejí čtyřikrát ročně jezdit po celé republice kontrolovat, jak žijí děcka z Teplic v osvojených rodinách. Mají k disposici auto s proplacením cesty, zazvoní v rodině, vyjde teta, řekne, že je Géža živý a zdravý a právě ve škole, a ony zase jedou zpátky do Teplic. Dělají prý to rády, zejména při cestách do Ostravy, kde jsou prý hezčí modely halenek v supermarketech. Vše je formální, tety se navíc střídají, takže ani kontakty mezi sociálními kontrolorkami a rodinou nevzniknou. „My ten boj proti podobným věcem nevzdáme. Občas se zadaří,“ říká senátor Kubera. Podle něj politici nemají zbytečně honit lidi tam, kde to není nezbytně potřeba. A že to jde uvést do praxe, svědčí právě jeho Teplice:

Když nastoupil do úřadu, zjistil, že radnice vydala 26 vyhlášek, jejichž názvy si nikdo nemůže zapamatovat, natož pak obsah. Proto nařídil okamžitě 13 z nich zrušit. Když se ho ptali, kde vzal to číslo 13, řekl, že je to polovina a že nejméně ta nebude nikomu chybět. Pak rušil dál a nakonec ponechal jen několik opravdu nezbytných. Rovněž tak zrušil řadu místních poplatků a to bez ztráty příjmů do městské pokladny. Vydělal do ní jinak bez zátěže na občany. Např. poplatky za psy byly při jeho nástupu 1000 Kč pro výdělečně činné občany a 200 pro důchodce. Vybral milion korun a při kontrole vlastníků psů ho překvapilo, že mají psy pouze senioři. Bylo mu jasné, že občané přepisují psy na babičky. Zavedl tedy rovnou jeden poplatek a to 200 Kč pro všechny. A světe div se. Zjistil, že psy pojednou vlastní i mladí lidé a vybral 900 000 Kč. Tedy prakticky stejně, i když poplatky snížil na pětinu. Občanům se nevyplatilo kvůli 200 Kč riskovat 10 000 Kč za neplacení poplatku. "Je to zářný příklad platnosti Lafferovy křivky, kterou nejsou sto pochopit naši politici při tvorbě daní. Snad na tomto příkladu pochopí, co mají dělat, aby vybrali daně a občané byli navíc spokojeni s jejich výší", usmál se pan starosta. Také zrušil např. poplatky za odvoz odpadů. Podle něj občané platí dost vysoké daně, za něž se má o komunální služby a chod obce starat stát. To se vztahuje i na popelnice. O tom, jak kladnou odezvu vše vyvolalo, netřeba hovořit. Byl sice obviňován ze socialismu, že dává lidem cosi zadarmo, ale on kontruje, že jim nic nedává, že si to prostě předplatili v ostatních daních, které je již tak dost zatěžují. Že stát vybírá daně proto, aby zajistil dobré podmínky pro život v obcích: "Nedáváme občanům nic zadarmo, v daních si platí vše, co pro ně děláme!"

Teplice jsou hezky upraveným městem s hezky omítnutými domy. Předzahrádky u resturací s kytičkami a s hezkými židličkami, které nepraskají pod návštěvníky kaváren, jako ty papundeklové, přímo vyzývají k posezení. I za tím je nápad pana primátora. "Chtěl jsem mít hezké upravené město a tak jsem se domluvil s majiteli, že nebudu od nich vybírat daně za pozemek předzahrádek, pokud tyto hezky upraví. A okamžitě začaly růst předzahrádky jako houby po dešti. A kasa není ošizena. Restauratéři mají větší zisky a platí tedy víc daní," uvedl pan primátor. Také si přál mít hezké fasády na domech. Bylo mu divné, proč je majitelé v restitucích neopravují a pokud ano, proč se práce tak protahují. Zjistil, že na opravy majitelé domů nemají dostatek prostředků mj. proto, že město pronajímá dlouhodobě a draze lešení. Vyhlásil, že drahé lešení bude město poskytovat po dobu 3 měsíců zdarma a stavební práce se tak zrychlily, že nestačil zírat.

A toto vše dělá pro město pan primátor Kubera pouze s jedním zástupcem a sedmičlennou městskou radou. Teplice mají také nejnižší počet radničních úředníků ze srovnatelných českých měst, a to pouze 220. Připomnělo mi to rozhovor s panovníkem nejbohatší země světa co do HDP na hlavu, s lichtenštejnským knížetem, J. Jasností Hansem Adamem II, který zastává názor, že skupina s více než 25 členy se stává nekontrolovatelnou a nefunkční. Přesvědčil prý se o tom na své stáži v Bílém domě. Proto parlament v Lichtenštejnu nesmí mít více než 25 osob. I jeho názor na funkci státu je podobný s názorem pana Kubery. Na rozdíl od socialistů, kteří hlásají: „Neptej se co může udělat stát pro tebe, ale co můžeš udělat ty pro stát“, lichtenštejnský panovník říká: „Neptej se, co může občan udělat pro stát, ale raději, co může stát lépe než kterákoliv jiná organizace udělat pro občana“. Věří totiž stejně jako pan Kubera, že stát má sloužit lidu k zajištění jejich rozvoje a svobodného šťastného života. Že je nesmí omezovat v jejich činostech zbytečnými nařízeními. A proto se musí snažit převzít skutečně jen ty úlohy, které může vyřešit lépe než sám občan. Stát, či v případě starosty Kubery obec, by se měl omezit jen na to, kde může vytvořit skutečnou přidanou hodnotu pro občana. Stát (obec) má utvořit dobré podmínky pro rozvoj činnosti občanů, ale nemluvit mu do nich. A občané to ocení.

Tepličtí již potřetí zvolili svého oblíbeného primátora senátorem a to i přesto, že ODS v těchto volbách utržila tak kolosální porážku. Nezbývá než přát i dalším obcím tak silnou osobnost do jejich čela a teplickým závidět. Závidět, že v naší zemi spoutané vyhláškami, kterými nás zahrnují socialisté ve jménu dobra, budou oni žít na ostrůvku svobody bez omezování a přikazování nesmyslů, podle nichž máme žít a o něž nikdo nestojí.

Společnost eStat.cz funguje již sedm let uprostřed trojúhelníku s vrcholy dodavatel služeb, úředník, politik. Nikde v tomto trojúhelníku nefiguruje slovo občan. Politik je zvolen, úředník dělá agendu a dodává co nejvíce informací do veřejné správy. EStat.cz chce proto revoluci veřejných služeb a velkou výzvou je pro něj reforma byrokracie vlády. Jaké jsou z tohoto pohledu nejlepší typy vlád? V Německu byla velká koalice sociální demokracie a lidovců. Ze slibů, že zlepší byrokracii, zbylo velmi málo. Orientovala se spíš na zahraniční politiku. Ve Francii působila Sarkozyho silná vláda plná velkých slov o efektivním vládnutí s novou byrokracií, zůstalo ale jen u slov a vláda se opět orientovala na zahraničí. Česká veřejná správa potřebuje také změny. Ve výdajích na veřejnou správu byl zlomovým obdobím vznik krajů. Jen v Olomouci počet zaměstnanců narostl z 80 na 600. V centrální vládě se počet úředníků ale  nesnížil. Dalším zlomem byl vstup do EU. Pracovníků, kterých se vláda zbavovala, šli pracovat na komunikaci s EU.  Podle Kožušníka by stačilo 8 krajů, jako kdysi při volbách. „Byrokracie je nejen v ČR, ale i v celé EU. Padesát procent regulací vzniká právě tam. Je velkou pravdou, že v EU existuje demokratický deficit. Nástrojem bruselských úředníků je komitologie. Aby obešli Evropský parlament, přijímají věci sami. Je to démon. Půjde uhlídat ještě méně procesů v EP. Chci proto v rámci EP založit Intergroup, která bude řešit regulace EU společně s OECD,“ uzavřel optimisticky Edvard Kožušník. Nezbývá než doufat, že se to panu europoslanci podaří a že komitology rozpráší z Bruselu zpět k normální poráci ve svých zemích.

© Kulturní komise ČR, 2012, Říjen 21, 2012