Gymnázium dr. Aleše Hrdličky v Humpolci oslavilo 75. výročí založení
Ivana Haslingerová
Své jméno nese gymnázium podle humpoleckého rodáka, světoznámého antropologa, dr. Aleše Hrdličky. Oslavy pojalo proto vedení gymnázia a MÚ v Humpolci návratem do historie – simulovaným Hrdličkovým příjezdem z Ameriky do rodného Humpolce. V místním gymnáziu došlo k jeho "přivítání" koncertem a poté ho studenti doprovodili v slavnostním lampionovém průvodu na radnici, kde ho přivítal starosta Mgr. Jiří Kučera. Druhý den se mohli bývalí studenti vrátit ve vzpomínkách do doby svých studií prohlídkou původní budovy gymnázia v Hradské ulici a porovnat ji s podmínkami výuky studentů v současné budově gymnázia v ulici Komenského. Vše vyvrcholilo společenským večerem ve Spolkovém domě v Humpolci. Na oslavy se sjelo mj. mnoho bývalých absolventů a i přes hezkou atmosféru a milé vzpomíky na studentská léta se jako červená nit táhla jedna otázka: "Proč proboha vzalo zastupitelstvo gymnáziu jeho 75 let starou krásnou fukcionalistickou budovu, na níž se složili naši předkové, kteří přes obtížné poměry v protektorátu vybrali v roce 1939 přes 1,8 milionů korun, aby se vyrovnali sousednímu Havlíčkovu Brodu?"
Původní budova gymnázia umístěná pod hradem Orlíkem (uprostřed pohled na něj z oken budovy) s prostornými světlými chodbami a učebnami. Z oken učebny kreslení je krásný pohled na hrad Lipnici (obr dole uprostřed)
Aby současní studenti a obyvatelé Humpolce pochopili tento výkřik, musíme se vrátit do historie:
Po dlouholetých snahách městského zastupitelstva, učitelstva a další pokrokové veřejnosti se stalo skutkem, že 5. září 1937 byla v Humpolci slavnostně otevřena městská reálka a jejím ředitelem se stal významný univerzitní profesor dr. Quido Vetter. Přihlásilo se 70 žáků, z nichž byly vytvořeny dvě první třídy 
a postupně se otevíraly další. Město se tehdy staralo, aby škola měla svoji opravdu důstojnou budovu, která by vyhovovala požadavkům moderní výuky a byla zrcadlem města. V roce 1939 byla vypsána sbírka na její stavbu a do roka se sešel 1 milion 800 tisíc korun. Stavba začala v srpnu 1941, ale z důvodu zákazu staveb škol v době 2. světové války byla přerušena. Gymnázium bylo obnoveno až 24. 5. 1945, kdy začala pravidelná výuka a pokračovaly práce na dostavbě budovy. Po dokončení stavby však byl do budovy umístěn Domov důchodců. Válečné ani poválečné poměry prostě nepřály samostatnému rozvoji gymnázia. Nicméně 24. 4. 1953 byla nakonec v Podhradu otevřena jedenáctiletá střední škola, která byla přejmenovna 1. 9. 1961 na Střední všeobecně vzdělávací školu dr. A. Hrdličky a Základní devítiletou školu v Humpolci. Teprve o deset let později, v roce 1971, jí byl konečně vrácen důstojný název, který jí příslušel ještě v roce 1945 a který byl poválečným fanatickým komunistům trnem v oku – gymnázium – konkrétně, Gymnázium dr. A. Hrdličky. Humpolec měl konečně své gymnázium v důstojné a prostorné funkcionalistické budově plné světla umístěné v krásné poloze pod hradem Orlíkem, na níž ve sbírce vybrali jeho občané v těžkých podmínkách protektorátu v roce 1939 téměř dva miliony korun.
Následující snímky zachycují prostory současného gymnázia
Je ironií osudu, že Revoluce, od níž jsme očekávali obnovu úcty k tradicím a důraz na vzdělání a na morálku. Namísto toho 1. 9. 1990 bylo rozhodnuto věnovat celou budovu v Podhradu Základní osmileté škole a 1. 9. 1994 se uskutečnilo přestěhování gymnaziálních tříd do stístěných prostor v Komenského ulici. Podhradské gymnázium postihlo totéž, co mnoho venkovských škol, kde nebyly naplněny požadované tabulky počtu žáků, bez ohledu na historie škol a na úctu občanů k nim. Bezcitné zásahy místních samospráv a ministerstva školství byly důsledkem posuzování věcí jen ekonomicky od zeleného stolu. Neslyší se přitom názory obyčejných obyvatel, kteří se musejí opět jako za totality smířit s tím, co si vymyslí paní Buzková, Dobeš, Fiala či jiný ministr. V Humpolci sice gymnázium je, ale přišlo o svou historickou budovu. Svědčí to o tom, že úcta ke vzdělání není v tomto městě rozhodně na prvním místě.
Je mi jasné, že reakce MÚ bude, že rostl počet dětí základní školy, která byla původně umístěna v nižších patrech budovy gymnázia a naopak, že nebyly zaplněny patra gymnázia. Tyto počty se ovšem mění podle okamžité populační situace ve státě a nejde přece měnit budovu jen proto, že právě v daných létech je jiná porodnost. Historie se měří na staletí, ne na daných několik let či desetiletí. Historie by měla v kulturním a civilizovaném světě přetrvat věky již z úcty k předkům. Přes současné ekonomické problémy do budovy v KomenskéhA to i přesto, že by na ni nějakou dobu město doplácelo. Je sice hezké, že je Humpolec hezky upravený, má nové chodníky a neuvěřitelné množství nových sportovních areálů, ale Svědčí totiž o tom, že i vzdělání a morálka je po jeho obyvatele a představitele na prvním místě. Že má město historii, na niž může být hrdé.
MÚ by se měl zamyslet nad moudrými slovy Jeho Eminence Dominika kardinála Duky, že největší chybou EU, od níž se odvíjejí její současné problémy, bylo, že pro samou ekonomiku zapomněla klást důraz na morálku a duši obyvatel. Kdysi, před dvěma strašnými totalitami, na ni naši předkové důraz kladli a jednou z dokladů tohoto je i historie školy v Podhradu v Humpolci. Neumím si představit, že by současní moderní humpolečtí EUropané sebrali peníze na vybudování podobné budovy jen proto, aby jejich Humpolec trumfnul Havlíčkův Brod v nabídce vzdělání a měl své gymnázium sloužící vzdělání jejich dětí. A právě o tom jsme si povídali s bývalými spolužáky na oslavách 75 let gymnázia. Spolužáky, v nichž ještě slovo národ, úcta k tradici a morálka něco znamená. Všichni jsme litovali, že "našemu gymplu" nezůstala důstojná historická budova v Podhradu.
Tento komplex budov včetně kaple měl být původně součástí nového gymnázia. Bohužel na něj nezbyly v rozpočtu peníze. V kapli měla být důstojná aula. Možná by potom bylo gymnásium stejně prostorné, jako to bývalé. Takto místo velkého komplexu zůstal jen jeden přestavěný činžák plus připojená evengelická škola.
Sočasné vedení gymnázia se snaží o opravdu dobrou výchovu a výuku
Ale obraťme list. Nechci rozhodně tvrdit, že se současné vedení gymnázia nesnaží o dobrou výuku i přes stísněné podmínky. Důkazem toho je, že jeho absolventi úspěšně složili maturity i přes povyk některých novokvašených pseudoškol, že jejich absolventi na ně nedosáhnou. A je podstatné, že humpolecké gymnázium je školou bez drog a podobných současných excesů.
Na gymnáziu vládne velice příjemná atmosféra mezi žáky a učiteli. Bylo to cítit po celý den při jeho prohlídce a společenský večer to jen potvrdil. Paní ředitelka po uvítání přítomných byla ihned odvedena na parket a protančila se svými kolegy a žáky celý večer
Organizace života školy vytváří předpoklady pro uplatňování zdravého životního stylu, optimalizace sociálně psychologického klimatu školy a minimalizace vlivů, které by mohly ohrozit zdraví žáků i učitelů, 
výchovných pracovníků. Soustavné sleduje vývojové a individuální potřeby žáků, odhaluje poruchy jejich vývoje a poskytuje rychlé a účinné intervence při výskytu problémů. Důsledné plnění úkolů školního poradenství, realizované především pedagogem či psychologem, k němuž mají žáci důvěru a mají možnost diskutovat s výchovným poradcem buď osobně, nebo pomocí „linky důvěry“ - anonymní e-mailovou korespondencí při komplikovanějších problémech, které překračují možnosti výchovného poradce. Úprava školního řádu, organizačního řádu a veškeré činnosti školy ve shodě s ochranou zdraví žáků a ochranou vůči zneužívání návykových látek a vlivům jiných sociálně patologických jevů je opravdu skvělá. Školní řád a rozvrh tříd je koncipován tak, aby v co nejširší míře zajišťoval ochranu vůči všem škodlivým jevům dozory o přestávkách a dozory při akcích pořádaných školou. Velikost školy - 300 - 350 žáků - umožňuje velmi osobní přístup učitelů k žákům, všichni se navzájem znají, převládá pocit vzájemné důvěry. Škola se prostě snaží mapovat všechny možné problémy, které by vznikly u žáků s uvedenými riziky. Toto vše není maličkost. Za toto vše patří dík ředitelce gymnázia Mgr. Haně Havelkové.
Září 20, 2012