Čím více přibývá úspěchů policie, tím více je vrcholnými politiky kritizována. Proč?
Ivana Haslingerová
Není tajemstvím, že napětí mezi policejním prezidentem Petrem Lessym a premiérem Petrem Nečasem přetrvává již od Lessyho zvolení, kdy premiér nemohl strávit skutečnost, že významné silové místo policejního prezidenta vyklouzlo z rukou ODS do rukou VV, a nazval tehdy policejní ředitelství dokonce kočkopsem. K překvapení veřejnosti tento kočkopes ale začal pracovat a odhalovat nepravosti kolem veřejných zakázek vrcholící zatčením mocného hejtmana Ratha a obviněním místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Vlasty Parkanové. Přestože Nečasova vláda měla kromě šetření jako další zásadní cíl boj s korupcí a udělání pořádku ve veřejných zakázkách, tak se k překvapení veřejnosti místo pochvaly policie pan premiér rozčílil a konstatoval, že policejním plukovníkům a podplukovníkům nemá být dovoleno, aby rozhodovali o složení vlády, Petra Lessyho nařkl dokonce z politického aktivismu. Korunu všemu nasadil místopředseda vlády Miroslav Kalousek bezprecedentním zasahováním do trestního řízení zahlcováním policie stanovisky svého úřadu. Předseda vlády sice nejdříve prohlásil, že to se nemá a že si ho pozve na jednání, ale v konečném důsledku se v této situaci projevil jako slaboch. Kdyby se k výstřelkům Miroslava Kalouska postavil jako státník, vyříkal by si to s ním na zasedání vlády a postaral by se, aby ustaly jeho útoky na policii. Namísto toho na něj udělal jen přátelské tytyty bez vyvození jakýhkoliv důsledků. Což samozřejmě veřejnost vnímá se smutným pousmáním.
Je ironií, že čím více přibývá úspěchů policie v odhalování a stíhání trestné činnosti, tím více je vrcholovými politiky kritizována. A kdyby jen to. Její rozpočet se soustavně snižuje, takže nemá dostatek peněz na provozní potřeby a dokonce ani na platy policistů. Není divu, že uvnitř policie to vře a že ubývá policistů, které tak těžce bývalý ministr Langer sehnal při drahých kampaních. Kdyby se to dělo za vlády opozice, pak by to bylo vysvětlitelné, ale pokud toto činí vláda pod vedením premiéra, který obtížné budování funkční policie jako člen tehdejší vlády sledoval a na jehož volební kampani měl pan Langer lví podíl, to budí ve veřejnosti mnoho otázek.
Není divu, že se pan Lessy za této situace ohradil a vyzval svůj sbor, aby se nedal zastrašovat. Kdo jiný by se měl ohradit proti poškozování prestiže policejního sboru a vyzvat policisty, aby se nenechali ovlivnit politickými tlaky? Tak především: Místo toho, aby ho vláda za to kritizovala, měla by se sama zamyslet nad tím, že je smutné, že v právním státě tyto politické tlaky na policii vůbec nastaly a vyvodit z protizákonného chování politiků, kteří je konali, postih. Petr Lessy se postavil politickým tlakům jako statečný chlap na svém místě. Tím, že se pan premiér alespoň neomluvil za hulvátské chování místopředsedy své vlády, když už se ho bojí propustit, a označil místo toho pana Lessyho jako politického aktivistu, u veřejnosti ztratil velice mnoho. Škoda.