Strach je rádcem nejničemnějších skutků pane premiére
Ivana Haslingerová
"Strach je nemoc špatného svědomí." Karel Čapek
Miroslav Kalousek obtelefonovával v kauze předražených letadel CASA kdejakého policejního vyšetřovatele a dokonce měl třikrát na lince samotného policejního prezidenta Lessyho. I když se dušuje, že to nebylo za účelem zastrašování, nevěří tomu kromě premiéra Nečase ani malé dítě. Každému je jasné, že pan Kalousek potvrdil svým chováním jen to, co se šuškalo mezi lidem, že policie není nezávislá, ale je v rukou politiků stejně jako kdysi za komunismu. Člověk by si řekl, že u bývalého člena strany, která byla léta v Národní frontě by se takové chování dalo očekávat neboť starého psa novým kouskům nenaučíš. Co je ale nesmírné zklamání, že premiér Nečas mu za toto bezprecendentní chování nic nevytkl, ale naopak si k údivu občanů vylil zlost právě na vydíraném policejním prezidentovi Lessym, který si dovolil proti tomuto bezprecendentnímu Kalouskovu chování protestovat výzvou svým podřízeným, aby nepodléhali nátlaku ze strany vlivných a mocných představitelů. Dokonce tvrdí, že je Lessyho chování neslučitelné s chováním policejního prezidenta, ale je to chování politického aktivisty a vyzval ho, aby se rozhodl zda je prezidentem nezávislého nepolitického sboru, nebo zda chce být aktivistou.
Namísto toho, aby se pan premiér zamyslel nad tím, že je smutné, že 22 let po revoluci a právě za jeho tzv. pravicové demokratické vlády musí policejní prezident protestovat proti nátlaku vlivných a mocných politiků stejně jako za komunismu. Aby se za chování svého pořízeného ministra Kalouska omluvil a když už se ho bojí vyhodit, alespoň ho veřejně pokáral a vyzval k omluvě panu Lessymu, tak vyhrožuje naopak postiženému Lassymu vyhazovem. A co je nejsmutnější, že tímto chováním zatáhl do politických praktik používaných ve straně TOP09 i ODS a snižuje tím její hodnověrnost v očích veřejnosti.
Je dále nepochopitelné, že u pana Kalouska jako u místopředsedy vlády nevadí panu premiérovi jeho neurvalé a hrubé výrazy nejen vůči panu Lessymu, ale vůči kolegům poslancům, o novinářích nemluvě. Vzpomínám jak byl nedávno úzkostklivý a pečlivý, aby dokonce i poradci ministrů byli noblesní. Jak mu u poradce ministra školství Ladislava Bátory vadilo když se po urážlivých útocích pana knížete Schwarzenberga ohradil podobně ostře a trval na jeho vyhození i z funkce. Nemůže se tedy divit, že si občané kladou otázku jak je možné, že mu to u jeho nejbližšího spolupracovníka nevadí. Nebo mu to vadí, ale řídí se podle Konfuciova výroku "Zbabělost je, když víme, co máme činit, ale neděláme to..."? Je li tomu tak, pak bych mu připomněla slova Felikse Chwaliboga "Strach je rádcem nejničemnějších skutků." a poprosila ho, aby se jich vyvaroval když už ne kvůli sobě, tak kvůli vládě a především pověsti ODS.
Pan Kalousek si ztěžuje, že je vše vykonstruovanou kauzou, že ho křivě obviňují nepřátelé, že média podléhají jejich lžím... Pokud má pravdu, tak mohu pouze dodat, že on pouštěl do médií také vykonstruované lži, aby dosáhl svého. Stačilo říci o Ladislavu Bátorovi, že je nácek a žádný soud nechtěl vzít jeho žalobu pro urážku na cti a tomuto nesmyslu uvěřili i sám premiér. Panu Kalouskovi tehdy také vůbec nevadilo, že pana Bátoru toto neurvalé a lživé obvinění stálo místo. Pokud se po něm někdo nyní opičí, tak se mu jeho nehorázné chování vrací jako bumerang a trest Boží. Boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě!