Nejsme tolerantní k veřejné prezentaci oplzlosti
Bohumil Šourek, jednatel Monos
Monarchistické občanské sdružení MONOS vyjadřuje zásadní nesouhlas s druhým konáním tzv. pochodu Prague Pride, připravovaným na den 18. srpna v Praze, zahrnujícím celotýdenní program plný perverze. Tato přehlídka zvrhlosti a nevkusu, inspirovaná akcí Gay Pride, konané – jak typické! - v hlavním městě Evropské Unie, Bruselu, má navíc letos začít na Václavském náměstí pod sochou sv. Václava. Určení tohoto místa začátku pochodu lze považovat za vrchol provokace a za výsměch všem zdravým tradicím českého národa, za urážku ideálů ztělesňovaných tímto českým knížetem a světcem, hlavního patrona české země a symbolu české státnosti.
Po zkušenosti z loňského roku nejsme již překvapeni skutečností, že událost opět zaštítil primátor města Prahy Bohuslav Svoboda, zástupce ODS, tedy jedné z pravicových, eh, pardon, levicových parlamentních frakcí. Dovedli bychom pochopit strpění takové akce jakožto odvráceného rubu svobody shromažďování, ale přímá politická podpora vrcholného zástupce strany, veřejně deklarující ochranu konzervativních hodnot, jen dokazuje její licoměrnost. Znovu si klademe otázku, nakolik je primátor kompetentní a politicky zodpovědný člověk, nakolik skutečně usiluje o blaho občanů. Nebo se zde prostě hraje o hlasy těchto lidí? Jak hluboko ještě může klesnout liberální politika?
Stejně tak nás nepřekvapuje partnerství poskytnuté velvyslanectvím USA. Po loňském vměšování velvyslance Normana Eisena víme, že nás nepokládají za suverénní zemi s právem na odlišný názor.
Nejsme stiženi politickou korektností a nebojíme se nazvat tuto akci pravým jménem. Jde o exhibicionismus, nejedná se o žádnou manifestaci pozitivní, postmoderními intelektuály adorované jinakosti, nýbrž o veřejnou manifestaci zvrhlosti. Svědčí o tom i doprovodný program. Akce tohoto typu jen podporují již tak značný mravně-duchovní rozklad národa. Ve vztahu k homosexuálům jsou navíc ve svém důsledku pro tuto komunitu kontraproduktivní. Spolu s efektivním užíváním politicky korektních nálepek typu „homofobie“, „transfobie“ a podobných je nám stále agresivněji vtloukáno do hlavy, že každá sexuální deviace či choroba je vlastně jen mravně indiferentní jinakostí a že nemocnými jsou všichni tmářští zpozdilci, kteří si to nemyslí. Nuže: my si to nemyslíme.
Jsme si jisti, že člověk je přirozeně heterosexuální a jeho pohlaví rozhodně není sociální konstrukcí. V podobných akcích spatřujeme negativní útok na institut rodiny jakožto přirozený svazek muže a ženy, určený k výchově dětí. Ten v žádném případě nemůže být nahrazen protipřirozenými homosexuálními svazky, jejichž účelem nemůže být řádná výchova dětí.
Víme již, že výzva primátorovi města Prahy, aby svou záštitu této akci stáhl a angažoval se ve věci zamezení, či alespoň podstatného omezení jejího rozsahu, zůstane stejně jako v loňském roce neoslyšena. Omezíme se proto pouze na konstatování, že pan primátor za svou podporu destrukci tradiční rodiny a účast na společenském civilizačním úpadku věru nemá být na co hrdý!