hhh


Úspěšní manažeři chtějí pomoci státní správě, aby byla efektivní jako soukromá

 

 IVANA HASLINGEROVÁ

Devatenáctý ročník nejprestižnější soutěže manžerských osobností MANAŽER ROKU 2011 (dále jen MR) vyvrcholil předáním  cen, které jsou mezi maanažery ceněny stejně jako Oskary mezi herci. MR je totiž soutěží pro ty manažery, kteří pro firmu jim svěřenou dělají víc než jen své povinnosti.  A když říkám víc, nemyslím tím jen seriózní vedení zaběhlého podniku, ale např. vytažení krachujícího podniku z červených čísel na osmimiliardové obraty či vybudování podniku s velkými zakázkami pro gigant Siemens z jednoho soustruhu ve stodole. Vím, o čem mluvím, s těmito a mnoha dalšími podobnými podnikateli jsme přinesli v minulých letech v naší revue Fragmenty rozhovory a na vlastní oči jsme viděli jejich nádherné podniky. Do letošního 19. ročníku bylo nominováno celkem 194 manažerů a manažerek z celé ČR a Hodnotitelská komise v čele s Janem Preclíkem měla proto z čeho vybírat. Není divu, že pravidla soutěže ze strany organizátorů České manažerské asociace (ČMA), Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) a Svazu průmyslu a dopravy ČR (SPČR) každoročně přitvrzují.

 

 

„Po celou dobu existence soutěže se kritéria vyvíjela, rostla, zpřesňovala a modernizovala. Celkem zpracováváme u každého soutěžícího 30 kritérií, které nakonec vyústí do zásadních šesti, která mohou být dohromady ohodnocena počtem 100 bodů. Především klademe důraz na osobnost a způsobilost manažera a jeho osobní přínos pro firmu, dále hodnotíme podnikatelské výsledky a konkurenceschopnost firmy, za třetí pak schopnost čelit krizi, pak celospolečenské přínosy firmy, pracovně-sociální a vzdělávací aktivity a za šesté environmentální přístup manažerů k firmě. Smyslem hodnocení je optimalizovat komplex hodnotících kritérií tak, aby maximálně splňoval smysl a cíl soutěže a adaptoval ji na požadavky současnosti. Zásadní podmínkou je, aby celé hodnocení bylo v nejvyšší míře profesionální a maximálně objektivní," vysvětlil nám předseda Hodnotitelské komise, Jan Preclík.

 

Na dotaz, zda nalezl v historii soutěže manažera, který získal všech 100 bodů, však konstatoval, že ještě nikdo je nezískal, protože Hodnotitelská komise smí udělit maximálně 99 bodů. Je to princip převzatý z amerického prostředí, kde má soutěživost hluboké kořeny, a je nutné, aby měli šanci noví Steve Jobsové, Jackové Welchové či noví Tomášové Edisonové. Od jiných podnikatelských soutěží se soutěž MR liší především tím, že hodnocení se nezakládá jen na metodách a výsledcích podniků, ale hlavně jde o osobnosti řídících manažerů - o jejich profesionalitu, odborné znalosti, o vůdcovství, rozhodnost, morálku, společenskou odpovědnost, obětavost, disciplínu a mimo jiné také o naději. Každý manažer, který v předchozích letech získal ocenění, udělal až na několik výjimek pro svůj podnik vždy víc, než byla jeho povinnost.

Člověka napadne, proč se tu zavádějí tak sofistikované systémy, proč tolik soustředěných informací, zkoumání a prověrek, když další soutěže u nás vybírají své vítěze např. podle počtu odeslaných esemesek, počtu hlasů členů komise nebo podle jiného toho pravého kriteria.

 

Ředitel projektové kanceláře ČMA, která zajišťuje soutěž po provozní stránce, Rastislav Lukovič, nám na to odpověděl: „Chceme být respektovaná soutěž s kreditem a důvěrou. Jinak než přes jasně definovaná kriteria to nejde. Soutěž MANAŽER ROKU hledá osobní podíl manažera na prosperitě firmy – specifikuje jeho podíl osobních i manažerských dovedností, jeho schopnost řídit a motivovat tým k definovaným cílům a výsledkům, to, zda určil správnou vizi i strategii firmy. Stát se FINALISTOU SOUTĚŽE je již samo o sobě velkou a zaslouženou poctou. Předpokládali jsme, že v postkrizovém čase bude zájem manažerů o účast v soutěži spíše klesat. Přece jen, manažeři tu musejí doslova nést svou kůži na trh, jsou podrobeni našim auditům a jsou podrobně analyzovány jejich postupy i výsledky za poslední tři roky. Skutečnost je ale opačná. V posledních dvou ročnících zájem o soutěž rapidně stoupá a my vidíme, že do pomyslné „arény“ s chutí utkat se se stejně kvalitními, odvážnými a zodpovědnými „soupeři“ jde stále více kapitánů české ekonomiky. Našim manažerům odvaha, suverenita a odpovědnost nechybí."

 

 

 


"Nejsme anketa. Nevyhrává ten, kdo nasmlouvá více SMS, ale ten, který obstojí v manžerském auditu, který je proveden přímo ve firmě. Manažeři vítězící v této soutěži by mohli utvořit Ligu úspěšných. Audit probíhá profesionálně, objektivně a spravedlivě," říká o soutěži Lýdie Procházková, tisková mluvčí a manažerka komunikace soutěže MANAŽER ROKU


Není divu, že ocenění v této soutěži znamená pro manažery totéž, co pro filmové herce získání Oskarů, a že je o tuto soutěž mezi manažery rok od roku stále větší zájemJe to přirozené, že manažer, který prošel před časem globální krizí, je nyní silný a konkurenceschopný, proto i požadavky na něj musejí být vyšší, aby se finalisty nestali všichni nominovaní. 

Letos se manažeři na Žofín těšili i proto, že přislíbil svoji osobní účast premiér vlády Petr Nečas. Bohužel týž den stíhal v Polsku čínskou mezivládní návštěvu, aby pro naše podniky získal od největšího globálního věřitele také něco z tří bilionů dolarů čínských devizových zásob, na které stojí fronta desítek evropských premiérů. Snažil se tam napravit to, co pokazila, diplomaticky řečeno, naivní česká diplomacie tím, že její prostoduchý ministr zahraničí Karel kníže Schwarzenberg koncem loňského roku přijal v Praze dalajlámu. Byť šéf TOP 09 zdůrazňuje, že šlo o soukromou schůzku, pro Číňany je ministr zahraničí symbolem zahraniční politiky státu a jeho soukromí je pro ně veřejným. Marně se snaží od té doby velvyslanec ČR v Pekingu vysvětlit, aby byla Čína k ČR shovívavá. Pro Čínu je okolnost, že náš ministr zahraničních věcí desítky roků kamarádí s dalajlámou, provokací a vměšováním do svých vnitřních záležitostí. Čínská strana nelibě nesla již i to, že exprezident Havel několikrát oficiálně přijal dalajlámu a tato jeho akce již tehdy přinesla ČR nemalé ekonomické ztráty. Vzpomínám, jak právě v době, kdy se snažili naši podnikatelé prodat do Číny několik cementáren, hořekoval tehdejší ministr financí Václav Klaus, že tato jednání byla zastavena díky dalajlámově první návštěvě u nás. Současný ministr zahraničí místo toho, aby se snažil pošramocené vztahy s Čínou napravit, pokračuje naopak ve stejných kolejích. Proč by potom čínský premiér jezdil do malé zemičky ve střední Evropě, ze které se na adresu ČLR ozývá jen štěkání a vrčení a kde se vyvěšuje vlajka země, která podle Číny neexistuje? Je správné být proti silákovi, pokud ubližuje slabšímu. Jde to ale dělat i rozumější diplomacií, která neublíží obyvatelům vlastní země. Inspirovat se můžeme například v Maďarsku, které je dnes ve střední a východní Evropě největším čínským obchodním partnerem. Dalajláma zavítal v roce 2010 do Budapešti a navštívil parlament. Jenže nikde u toho nefiguroval maďarský prezident, premiér nebo ministr zahraničí. A tak musel chudák pan premiér Nečas trávit den ve Varšavě, aby se o svoji dvacetiminutovku s čínskou delegací nenechal ve Varšavě připravit. Škoda. Na Žofíně by se při kulatém stolu a především na neformálních rozhovorech dozvěděl, co by mohlo pomoci naší ekonomice, aby nemusel jeho kabinet vymýšlet, kterou z bezbranných obětí ještě obrat o peníze, aby nenastal státní bankrot.

Ale i přes tuto událost byla atmosféra v paláci příjemná. Po týdnech náročného, systematického a nezávislého hodnocení spojeného se studiem podkladů spolu s týmovými audity na pracovištích manažerů vybrala Hodnotitelská komise celkem 72 finalistů a finalistek. Jejich hodnocení zpracoval předseda Preclík do knihy mající přes 400 stran. O všech finalistech do ní sestavil podrobné analýzy a rozbory, kniha konkuruje rozsahem snad jen Vieweghovi. Jsem si ale jista, že obsah je podstatně lepší. A z nich vybrala Národní komise vítěze. A kdo to byl?

 

Do elitního klubu Manažerů roku byl slavnostně uveden vítěz 19. ročníku nejprestižnější soutěže manažerských osobností MANAŽER ROKU – Lubomír Stoklásek z akciové společnosti Agrostroj Pelhřimov. MANAŽERKOU ROKU se stala prof. MUDr. Eva Syková, DrSc., ředitelka a předsedkyně rady Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

 

 

 

 

 

 

 

Vynikajícím manažerem malé firmy je Karel  Vytřísal, jednatel Domat Control System s.r.o., Pardubice.

 

 

 

 

Titulem vynikající manažer střední firmy byl oceněn Ing. Ladislav Brázdil, ředitel ZLKL, s.r.o., Loštice.

 

 

 

 

 

 

 

 

Titul Mladý manažerský talent získal Mgr. Jan Rafaj, MBA, ředitel pro personalistiku a vnější vztahy ArcelorMital Ostrava a.s.

 

Vyrůstá mladá postrevoluční generace manažerů, kteří mají větší tah na branku. Některé naše školy produkují skutečně špičkové absolventy. Proto jsme museli letos v jejich hodnocení nasadit vyšší laťku  a přešli jsme z kvalitativních na kvantitativní parametry hodnocení,“ uvedl k ocenění pana Rafaje Jan Preclík.

 

 

 

Prezident ČMA Pavel Kafka zdůraznil, že se ČMA podílí na soutěži MR velmi aktivně, i když je jenom servisní organizací. Snažila se přinést do letošního vyhlášení vítězů inovaci. Vysvětlil společenskou úlohu manažerů. Základní úloha manažera je být nárazníkem mezi zákazníky, zaměstnanci a vlastníky. Pokud tento trojúhelník nedostanou do uspokojivého vztahu, jsou neúspěšní.

 

"Víme, že největší zátěží pro politiky je dobrá konkurenceschopnost země. Chceme jim v tom pomoci. ČMA se proto snaží zlepšovat management v soukromé sféře, ale pomůže jim, budou-li si to přát, i ve sféře veřejné. Schopnost realizovat to, co si manažer-politik předsevzal, je v politice obtížnější.  V privátní sféře je konkurenceschopnost založena na třech I: Inovace, Instituce, Infrastruktura. Zajišťuje ji projektový management. Ve veřejné sféře tyto tři I zajišťují ministři a premiér jako maximální manažer. Podívejte se na kvalitu práce mnohých z nich! Domnívám se, že kvalitní manažerské schopnosti lidí je potřeba kultivovat od skautských oddílů přes sportovní týmy až po řízení hospodářských subjektů a veřejného sektoru,“ podotýká Pavel Kafka

 

O našem blahobytu, životní a civilizační úrovni rozhoduje podle Kafky konkurenceschopnost našich firem na světovém i domácím trhu. A v širším smyslu se do ní promítá konkurenceschopnost všech našich činností. „Překvapil nás stoupající zájem osobností českého byznysu o 19. ročník soutěže. Jakoby ti, kteří udržují naši ekonomiku a společnost v chodu a kteří vytvářejí v Česku hodnoty, jistoty a životní úroveň statisícům občanů, v současné době hledali kreditibilní a důvěryhodné prostředí, které odborně i společensky uzná a ocení jejich úsilí a úspěchy. Do 19. ročníku soutěže byl totiž nominován rekordní počet osobností - 194 manažeři a manažerky z celé České republiky. Z nich bylo vyhodnoceno 72 finalistů. Role manažerů v tomto procesu je nesporná. Věřím, že nám výsledky soutěže MANAŽER ROKU 2011 představily další obdivuhodné osobnosti managementu,“ uvedl prezident České manažerské asociace a organizátor soutěže Pavel Kafka.

 

Prezident SP ČR Jaroslav Hanák je přesvědčen, že manažeři jsou lidé, které jsou opravdu úspěšní, na rozdíl od politiků. Čeští manažeři navíc patří ke špičce v Evropě a jsou stabilitou země. Zvládli krizi, udrželi precizně sociální smír, což se jinde nepovedlo. Nyní nastupuje jiná generace manažerů, kteří si nemohli sáhnout na majetky z privatizací. Musejí se proto spoléhat sami na sebe a být sebevědomí. Aby dosáhli úspěchu, nesmějí se spokojit s podprůměrnou úrovní práce. Chtějí pracovat s poctivostí v podnikání a v rovných podmínkách. Naši politici jsou eurohujeři EU, zatímco na domácí poměry neustále hubují. Neuvědomují si zřejmě, že máme nejmenší procento chudých v EU. Měli by se přijít podívat na nejlepší tvůrce hodnot našeho bohatství. Na nejprestižnější soutěž těchto manažerských osobností.


O kvalitě našich manažerů není pochyb. Jsou vynalézaví, nápadití a na věci mají nezřídka neotřelý pohled. Není divu, že po nich stále častěji sahá zahraničí. Mimořádně silní jsou tuzemští zástupci v informačních technologiích, ve finančnictví i v řadě průmyslových oborů, které by si zasloužily vyjmenování. V mezinárodních soutěžích obstála ČR hned za Německem a Dánskem,“ říká Hanák

 

 

Předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner (KZPS) uvedl, že jeho organizace podporuje všechny manažery a chce mít co nejvíc úspěšných podniků, které vede. Není spokojen s prací tripartity, jejímž je jeho svaz členem. Mají se na ní projednávat koncepce, jak docílit lepší konkurenceschopnosti a tím růstu ekonomiky státu, ale je zděšen kombinací nelogických bodů nezapadajících do žádné koncepce, o nichž se tam diskutuje.

"Léta nabízíme spolupráci na koncepcích, jak pomoci našim podnikům, které se nezodpovědností politiků smetou ze stolu a neplatí. Přitom bychom měli dnes a denně  zapracovávat do těchto koncepcí něco nového. Stát žehrá stále na nepoctivce a korupčníky a nevidí, že jsou tu vesměs poctiví podnikatelé, že export roste a táhne naši ekonomiku, a to i přesto, že věci na podporu podnikání, které by vláda měla schválit, nejsou pro samé rozmíšky v koalici uváděny v platnost. Neustále jen slyšíme, jak se musí šetřit, co máme dluhů. To je sice pravda, ale co dělá ministerstvo, aby nastartovalo ekonomiku? Nic. Je s podivem, že na hodnocení největších ekonomických přínosů v zemi se zamyslí tak málo ministrů. Měli bychom těmto lidem alespoň poděkovat a ne je stále jen kritizovat. Úspěch v ekonomice je úspěchem těchto lidí, těchto manažerů!"uvedl Jan Wiesner

Pan Wiesner považuje za potřebné, aby schopní manažeři spolu se svými týmy byli oceněni a jejich  skvělé výsledky zveřejněny. Tím se stávají vhodným příkladem pro ostatní. Posteskl si, že naše sdělovací prostředky s oblibou preferují jen senzační negativní zprávy, což působí na naše občany více než nezdravě. A hlavně - vede to ke skepsi. Dobré příklady našich manažerů přispívají naopak k pozitivnímu vnímání našich podniků a snad i podnítí snahu ostatních se s nimi vyrovnat. A to by mělo být podle Weisnera hlavním přínosem soutěže o titul Manažer roku.

Manažeři diskutovali o nové státní správě

Je smutné, že když se člověk zeptá manažerů, co jim odebírá nejvíce energie, tak většinou slyší, že je to společenská atmosféra – špatně řízený stát a korupce. Není proto divu, že pro letošní soutěžní odpoledne bylo novinkou, že hlavním tématem při diskusi u Kulatého stolu bylo zefektivnění státní správy. V bohaté a inspirativní diskusi se hovořilo o zlepšení konkurenční schopnosti České republiky a kvalitě managementu ve státní i veřejné správě. Kulatý stůl tak navázal na předcházející konferenci České manažerské asociace „VELKÁ PŘEMĚNA – Úspěšní manažeři uvažují jinak“. Vůči politice státu byli podnikatelé vesměs kritičtí. Což je pro pravicovou vládu vážným varováním. Tu v minulosti podnikatelé nekritizovali. I přes kritiku, že vláda jejich práci přehlíží a ztěžuje jsou ale manažeři vesměs optimisté. Jsou přesvědčeni, že máme dobrý a konkurenceschoopný průmysl. Mohl by být ale ještě lepší, kdyby vláda podnikatelům místo házení klacků pod nohy pomáhala. Ne finančně, ale podporou ministrů na zahraničních misích, na veletrzích a snižováním, nikoliv zvyšováním daní. Pokud chce vláda skutečně zlepšit proexportní politiku, jak stále deklaruje, pak musí její ministři podle prezidenta Hanáka zvednout zadky ze židlí a místo vypracovávání koncepcí začít konkrétně spolupracovat s podnikateli. Přál by si, aby si vláda konečně uvědomila, že podle toho, jak dobré podmínky pro podnikatele zákonodárci utvoří, bude bohatství státu růst.

 

„V hranici chudoby jsme lepší, než je Německo, Dánsko či Rakousko. Tedy jsme na tom dobře. V EU jsme nejlepší s Německem. A jedni z nejlepších na světě. V době krize byli čeští manažeři vyhodnoceni s Němci a Dány jako nejlepší v Evropě. Rozvoj podnikání v ČR brzdí přebujelost státního aparátu. V České republice působilo v roce 2011 420 000 úředníků, což ročně stojí stát 120 miliard korun,“ uvedl v diskusi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ke kvalitě vedení českého průmyslu a vlády

A pan Hanák pokračoval: "Vláda schválila bychli o konkurenceschopnosti. Praxe ale je jiná. Neřídí se podle ní. Každý rok přibývá 3-4 % byrokratů kvůli rozšířeným pravomocem. Již máme 425 000 úředníků placených 121 mld. Kč. Politik musí být dobrý manažer. Bohužel u nás tomu brání systém koaličních vlád. Rozdíl mezi mnou a premiérem je ten, že já se ráno rozhoduji, co musím udělat, premiér se musí na to předem ptát koaličních partnerů. Přitom podnikatelé i politici musejí kopat za společný nároďák. Největší krádeží za dvacet let byly strukturální fondy. Každý si z nich nahrabal. Všichni chtějí být náměstky. Nepotřebujeme Ministerstvo pro místní rozvoj ani Ministerstvo dopravy. Potřebujeme ale velmi silné Ministerstvo průmyslu, aby stálo proti Ministerstvu financí, které brzdí naši práci. Čekali jsme, že nezvedne daně a zlepší podnikatelské prostředí. Nepotřebujeme polovzdělané bakaláře, kteří nejsou ani inženýry ani schopni pracovat manuálně. Moderní průmysl potřebuje absolventy technického školství, jednak vedoucí inženýry s dokončeným vysokoškolským vzděláním, jednak schopné kvalifikované řemeslníky a dělníky vyučené v kvalitních učilištích."

 

 

„Naše státní správa je méně efektivní než sféra soukromá. Manažeři v českém průmyslu se při srovnání výkonnosti umístili nedávno v třetí desítce na světě, kdežto státní správa České republiky se pohybovala kolem osmé desítky. V hodnocení kvality managementu se naši podnikatelé v mezinárodním srovnání umístili na 26 místě, manažeři ve veřejné správě až na 85. Je z toho vidět, že úsilí ČMA o zkvalitňování práce manažerů v soukromé sféře se za léta práce zhodnotilo. Pomoc ale potřebuje management veřejné správy, a na ten se musí ČMA zaměřit do budoucna. Musí se zamyslet, jak pomoci zlepšit práci managementu státní správy,reagoval na srovnání výkonnosti státní správy a vedení průmyslu prezident České manažerské asociace Pavel Kafka.

Podle Kafky je nejen důležité umět dobře běžet, ale běžet správným směrem. Zemi chybí strategie, kam bude kráčet. Byznysu by konvenovalo víc, kdyby neexistovala jen Ekonomická rada vlády, ale i Humanitární rada vlády. Aby pomohla ministrům, jak mají vysvětlovat své představy lidem. To zatím vláda neumí.


Nutnost výrazně zlepšit manažerské řízení státní správy zdůraznil i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který se jako jediný členy vlády zúčastnil Kulatého stolu. „Přijděte nám pomoci,“ vyzval Drábek manažery.

"Manažerské chování ve státní správě je opravdu potřeba velmi výrazně zlepšit. Není to o jejích strategiích, plánech, ale o její efektivitě. Strategie umí státní správa psát, plány také, ale efektivita je na nule. Proto do státní správy nechce nikdo z byznysu. Já jsem se pokusil prvořadě restrukturalizovat Úřad práce. Řídím 17 000 lidí. V podniku bych propouštěl, ve státní správě to není tak jednoduché. V byznysu si vyberete svůj nový tým a musíte se pokusit získat ho pro svou myšlenku. Ale tým složený z různých stran je těžké sjednotit. Proto to chce opravdu velké úsilí. Ale musí to jít. Musím využívat chytré mozky. Co do kvality sociálního systému jsme první zemí v EU spolu s Lucemburskem. Mé ministerstvo spolupracuje s MPO při exportu a při využívání Evropských fondů. Snažím se, aby se vše nerozplizlo do nekonečného rozpracovávání strategií, ale abychom měli už konkrétní výstupy."

Premiér to má podle pana Drábka ještě horší než ministři. Premiérský systém u nás nefunguje a proto premiér není šéf, je jen první mezi rovnými. Pokouší se vše proto napravovat neustálým vyměňováním ministrů, kde má jedině právo veta, ale ani v podniku, natož ve vládě nelze vyhodit více než 30 % lidí. Dobrý manažer musí dokázat pracovat s daným týmem.

„Jestli má manažer schopnosti, je jedno, jestli řídí státní správu nebo dělá v byznysu,“ navázala na slova ministra Drábka energická Senta Čermáková, která získala vloni prestižní ocenění Manažerka roku 2010.

 

Kriticky hodnotil přebujelost administrativy  i předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. Nelíbí se mu například situace v zaměstnávání cizinců, které Ministerstvo práce a sociálních věcí výrazně redukuje. Mnohé podniky se přitom bez zahraničních dělníků mimo Evropskou unii a také manažerů  neobejdou.

"My potřebujeme dělat byznys, získat za to peníze a nezdržovat se zbytečnou byrokracií. Léta si na růst byrokracie stěžujeme a nic se neděje. Chybou je, že ministerstva se neobsazují podle odbornosti. Manažeři sice sepíší zprávu o proexportní politice, ale nefunguje to, protože jsou velké rozpory mezi dvěma ministerstvy, které za ni zodpovídají - MPO a MZV. Chytré mozky v ČR máme. Jsou dokonce i v NERVu, ale je ještě třeba, aby jim někdo naslouchal."

 

„Stát by se měl stát pro podnikatele efektivnějším partnerem. Lze k tomu využít i prostředků z Evropské unie,“ připustil předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban. Stát chce být stále víc efektivní a chce vše kontrolovat. K tomu ale musí vytvářet stále další kontrolní instituce, to chce další peníze a vše je stále více neefektivnější. Analýza konkurenceschopnosti je dobrá, ale implementace je nulová. Nic nefunguje v praxi, protože na ministerstvech platí rezortismus. Ministerstvo zahraničí vyváží pouze sametovou revoluci místo průmyslu. Strany by měly více myslet na rozvoj země než jich samých. Za nástroj manažerského prozření pokládám omluvu. Měli bychm si říci, že jsme vše za dvacet let nedělali nejlépe a pokuíme se to zlepšit. Začínám u sebe:

"Já Urban se omlouvám a vyzývám politiky, aby se omluvili za to, že všechno nešlo dobře. Musíme se přestat dívat do zpětného zrcátka, ale předním sklem dopředu."

 

MEMORANDUM OF UNDERSTANDING

A že to myslí manažeři vážně s pomocí našim podnikatelům a tím i politikům, se zlepšením rozvoje průmyslu a exportu, o tom svědčí to, že pod záštitou České manažerské asociace byla v rámci DNE ÚSPĚŠNÝCH MANAŽERŮ A FIREM slavnostně podepsána dohoda o založení české pobočky  World Business Council for Sustainable Development (WBCSD) - Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Česká pobočka se tak stala 64. v pořadí a český byznis se tímto přihlásil k zásadám RIO +20.

"WBCSD je prestižní celosvětová asociace, založená před dvěma desetiletími v Ženevě. V současnosti sdružuje více než 200 generálních ředitelů a předsedů správních orgánů nejdůležitějších firem na všech kontinentech. Rada se zabývá globální podnikatelskou činností se zaměřením na udržitelný rozvoj podnikání. Role byznisu je v tomto pojetí povýšena do pozice nezbytného partnera pro celospolečenský dialog zaměřený na vytvoření rovnováhy národních ekonomických, sociálních a environmentálních pilířů a jejich udržení v čase ," vysvětlil přítomným president WBCSD Björn Stigson

WBCSD se zviditelnila zejména “VIZÍ 2050”, která je v mnoha zemích signálním projektem WBCSD a propojuje aktivity spojené s připravovaným celosvětovým fórem RIO+20 a dalším budoucím vývojem v této oblasti. Nabízí také konkrétní řešení a strategie podnikatelské sféry jako pomoc politikům, kteří se v červnu tohoto roku v Riu po 20 letech znovu setkají.


Zakládající dokument podepsal president WBCSD Björn Stigson s prezidentem České manažerské asociace Pavlem Kafkou a šesti dalšími signatáři - Janem  Žůrkem, Managing Partner KPMG, Stanem Wienerem, General Manager Procurus Europa, Milošem Malaníkem, Country General Manager TNT Express Worldwide, Jaroslavou Haid-Hájkovou z Henkel Czech Republic, Miroslavem Ždánským ŠKO-ENERGO a Petrem Knapem z Ernst  Young Czech Republic.

 

Podpisu předcházelo pracovní setkání ředitele Regionálních sítí WBCSD, Marcela Engela s výše uvedenými manažery.– v březnu letošního roku se zástupci České manažerské asociace a s budoucími českými signatáři významných českých firem a poboček – Janem  Žůrkem, Managing Partner KPMG, Stan Wienera, General Manager Procurus Europa, Milošem Malaníkem, Country General Manager TNT Express Worldwide, Jaroslavou Haid-Hájkovou z Henkel Czech Republic, Miroslavem Ždánským ŠKO-ENERGO a Petrem Knapem z Ernst  Young Czech Republic. Vážný zájem o členství projevili i další společnosti, např. vedoucí představitelé Honeywell,  Holcim, Skanska, ArcelorMittal nebo také předseda představenstva ČEZ.

Z podpisu smlouvy mezi ČMA a WBSCD máěl upřímnou radost i předseda pražské pobočky ČMA Ivo Gajdoš

 


Co dodat? Zbývá si jen přát, aby se konečně do ekonomického rozhodování o pomoci rozjet ekonomiku vložili manažeři co nejrychleji a nejrazantněji, aby podpis této smlouvy nezůstal jen na papíře podobně jako proexportní strategie vlády. Je nutné, aby jak vláda tak ČMA začaly konkrétně uvádět všechny dobře sepsané rady v život. Přejeme jim, aby jak vládě tak podnikatelům v tom dopomáhal Bůh.