XL. zasedání Akademického sněmu AV ČR
Pavel König
První místopředsedkyně Senátu PČR Alena Gajdůšková se zúčastnila v Praze slavnostního 40. zasedání Akademického sněmu Akademie věd ČR. Vystoupila zde s projevem, ve kterém poděkovala nejvýznamnější české vědecké instituci za práci, kterou vykonává pro rozvoj života v zemi.
„Velmi si vážím vaší činnosti a výsledků vaší práce, které posunují poznání v naší zemi dál. Vážím si výsledků, které ovlivňují a jsou příčinou toho, že přece jenom dosahujeme pokroku a zvětšujeme kvalitu života v naší zemi,“ uvedla místopředsedkyně Senátu v úvodu svého vystoupení. Dále ocenila uzavření memorand o spolupráci mezi Akademií věd a Parlamentem ČR, ve kterém vidí začátek naplnění svého snu o tom, že „politické rozhodování parlamentu této země se bude dít na základě analýz, odborných posouzení, znalosti souvislostí tak, aby parlament byl skutečně zástupcem lidu této země“. Spolupráce obou institucí podle ní může přispět i ke „zmoudření zákonodárného sboru“.
Místopředsedkyně Gajdůšková, která je odbornou mluvčí sociální demokracie pro oblast vědy a výzkumu, informovala shromáždění o existenci "Zelené knihy o vědě, výzkumu, vývoji a inovacích", na jejímž vytvoření se v rámci pracovního týmu podíleli i někteří odborníci z AV. Kniha podle ní nastoluje otázky, které by měla společnost zodpovědět. Tou základní je co věda pro společnost znamená a jaké podmínky potřebuje ke svému rozvoji? Gajdůšková je přesvědčena, že důležité je především stabilizovat financování v této oblasti. Proto by měla existovat určitá společenská dohoda o nastavení poměru institucionálního a účelového financování a o tom, co by mělo být do maxima podporováno. Podle ní je významné cílit veřejnou podporu do vědy na tzv. vědy o nás, tedy do oblastí, jako je historie, lingvistika, český jazyk, ale také zmapování české kultury. Což jsou oblasti, kterým se nikdo jiný na světě za nás věnovat nemůže a nebude. Dále je nutné podporovat potenciál všech našich pracovišť i jednotlivců při jejich zapojování do mezinárodních projektů. Tak, aby čeští vědci a vědkyně dokázali být rovnocennými partnery vědcům v Evropě i ve světě. Za zásadní pak považuje Gajdůšková zajištění zdrojů, ať už jde o vodu, energie či o záležitosti týkající se potravinové bezpečnosti. „To jsou z mého pohledu věci, které je potřeba posílit,“ je přesvědčena.
Gajdůšková připomněla, že jedním z problémů k řešení je to, že vědecká komunita nemá silného zastánce. „Není zde silná struktura, která by dokázala zájem akademické sféry, vědecké komunity, ale současně zájem společnosti dostatečně hájit,“ konstatovala. Zelená kniha proto navrhuje vytvoření správního orgánu, který by měl za úkol koordinovat činnosti v oblasti vědní politiky, zajistit materiální podmínky a financování. Jako protiváha by měla vzniknout národní vědecká rada, něco jako profesní samospráva, které by hájila zájmy vědecké komunity a zároveň formulovala strategie vědní politiky, kterou společnost musí podpořit.
„Bez toho, že budete mít skutečně ty nejlepší podmínky k práci, nemůžeme dosáhnout sociálního a hospodářského rozvoje této země. Protože ten stojí a padá s nalezením vysoké přidané hodnoty, kterou můžeme zde v zemi realizovat, ale která nám také pomůže zapojit se do mezinárodních projektů a použiji to slovo, mezinárodní dělby práce,“ uzavřela Gajdůšková.