Jmenování kardinálem je nejen úkol náročné služby církvi, ale i České republice
Ivana Haslingerová
Dne 25. 2 .2012 celebroval poprvé v kardinálské hodnosti J. Eminence Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský a primas český v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha první oficiální mši svatou za církev v naší vlasti i ve světě a za papeže Benedikta XVI. I když jsem absolvovala již několik bohoslužeb celebrovaných panem kardinálem, tato byla opravdu mimořádná a to nejen svou nádherou, ale především důležitostí pro naši katolicku církev a pro celou naši zemi. Mnozí naši občané si stále ještě neuvědomují, že udělení kardinálské hodnosti není jen jakýsi titul. Na celé světě je pouhých kardinálů, z toho jen 108 volí papeže, tedy je jim méně než 80 let. Pro tak malou zemi, jako je ČR, je proto velká čest, že ji Svatý otec tak vyznamenává a jmenováním právě našeho arcibiskupa kardinálem ho povyšuje do svého nejužšího poradního sboru.
Na místě, které je všem občanům drahé, v prostoru, kde se umocňovaly nejdůležitější momenty života naší země, uvítali přítomní nového kardinála. Za zvuku zvonů a nádherné hudby vstoupilo do zaplněného chrámu v průvodu snad více než stovka církevních hodnostářů. Bohoslužby se účastnili významní zástupci státu, členové diplomatického sboru, přední politici, osobnosti kulturního života. Hrad zastupoval kancléř Jiří Weigl, vládu místopředsedkyně Karolina Peake a Alexandr Vondra, Poslaneckou sněmovnu její předsedkyně Miroslava Němcová a poslanec Michal Hašek.
živým problémům naší současnosti ve veřejné debatě, protože je třeba, aby ve veřejném prostoru zněl moudrý hlas vědomý si odpovědnosti a znalý souvislosti. Hlas znějící navíc z úst člověka, který si ve velmi krátké době získal prestiž svou otevřeností, a když mluví, lidé ho poslouchají bez ohledu na svou víru či politické přesvědčení. Paní předsedkyně poděkovala J. Eminenci Dominiku Dukovi za všechna rozhodnutí, která v životě učinil a setrval v nich nazdory represím, jimž musel v době komunismu čelit, a popřála mu mnoho sil k plnění nových úkolů, pevné zdraví. Přála by si, aby se setkával s pochopením a úctou okolí. Jedním slovem, aby byl pro náš národ takovou duchovní oporou, jakou byli kardinálové Beran a Tomášek.
Pan kardinál bude muset už z titulu své funkce ovlivňovat chod věcí nejen u nás, jak by si to přála paní Němcová, ale i ve světě, protože se stal tímto jmenováním velmi blízkým spolupracovníkem a poradcem Sv. otce. A jak je zatím z postojů J. Em. Dominika kardinála Duky známo, tak se dá očekávat, že tento projev přízně Sv. otce zužitkuje k tomu, aby hodnoty katolické církve přispívaly k obnově nejen církve, ale i společenských poměrů, a ke zlepšení projevů v mezilidských vztazích u nás i ve světě.
Velkým překvapením pro mnohé přítomné bylo, že po slavnostním zpěvu KYRIE a GLORIA a po vstupní modlitbě přednesené hlavním celebrantem, sekretářem pana kardinála P. Tomášem Roulem předstoupil před oltář známý umělec Martin Dejdar a přečetl slova Hospodinova z knihy proroka Izaiáše: „Šetřte práva a jednejte podle spravedlnosti, neboť se již blíží má spása, již se ukáže má spravedlnost… Můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.“
Neskutečným zážitkem byla hudba. Při slavnostní liturgii byla uvedena Missa solemnis od Zdeňka Pololáníka. Kromě toho také zazněly skladby Antonína Dvořáka, Jiřího Strejce, Josefa Kšici, 
Jaroslava Křičky a P. Josefa Olejníka. Přednesl je pěvecký sbor Lumír Brno, Mátlův akademický sbor Brno se sbormistrem Lukášem Kozubíkem, Virtuosi di Mikulov (sbormistr Zuzana Kadlčíková Pirnerová) a Severočeský filharmonický sbor Česká Lípa – Liberec. Dále přispěly Katedrální sbor Cantores Gradecenses, Pražský katedrální sbor a Filharmonie Hradec Králové. Za varhany usedl sám pan regenschori katedrály sv. Víta v Praze Josef Kšica. Vše dirigoval Josef Zadina, pan regenschori katedrály Svatého Ducha v Hradci Králové. Poslech varhanní hudby za doprovodu dvou filharmonií byl neuvěřitelně krásný zážitek.
"První, co chci vyslovit, je poděkování Sv. otci Benediktu XVI. za jmenování kardinálem. Jmenování kardinálem je radostným, ale zároveň zavazujícím okamžikem mého života. Jsem ale vděčný za každý okamžik mého života, protože jsem ho jako celek dostal od Boha, který mě vede a vychovává. Občas mi daroval okamžiky utrpení, abych se při nich naučil milosrdenství, ponížení, abych pochopil, že je třeba hledat spravedlnost a neulpět v hněvu. Jindy mi dal okamžiky uznání a vím, že se při nich mám učit pokoře. Takový je tento den. Jmenování se sice týká osoby, ale samozřejmě se týká celé církve, našeho státu a společnosti. Přijal jsem toto vyznamenání jako arcibiskup pražský, primas český, ale i jako občan a jako Čech. Uvědomuji si, že jsem v poradním sboru papeže pro Vás a že do tohoto celosvětového kolegia budu vnášet náš názor na naši dějinnou i současnou zkušenost a spolupráci. Slova z Bible jsou jasná. Pozvání Boží je pro všechny lidi. Boží spravedlnost platí pro všechny lidi a je všude tam, kde není narušena osobními zájmy na úkor druhého," byla první slova homilie J. Em. kardinála Duky. A pan kardinál pokračoval:
"Často je mi kladena otázka co budu nyní dělat? „Povedu naši diecézi tak, aby církev plnila svůj úkol dovnitř i navenek. Své rozhodnutí jsem symbolicky vyjádřil darem Svatému otci. Přivezl jsem mu moderně ztvárněné Pražské Jezulátko z českého skla. Jistě jako připomínku jeho návštěvy v Praze, ale více proto, co tato soška říká. Upozorňuje nás, že Spasitel přišel na svět jako malé bezbranné dítě naplněné nadějí, aby ukázalo cestu všem generacím lidstva. Tedy i našemu českému národu. Analýzy všech našich současných problémů nás vždy přivedou ke krizi rodiny. Jen stabilní klasická a o děti pečující rodina je světlem budoucnosti této země. Žijeme v začarovaném kruhu. Bojíme se krize, protože nebude dost peněz, a bojíme se mít děti, protože bude krize. Řešení je prosté, ale ne snadné. Přestat se bát. Cesta je prostá, ale ne snadná: Mít a vychovávat děti. Rodina musí být naší první starostí."
Hodně se hovoří o nové evangelizaci. To je druhý velký úkol Dominika Duky. Podstatné je, že evangelizací je myšleno nesení dobré a radostné zvěsti – evangelia. Zvěst evangelia je zvěst o spáse, o Kristu, který přišel, aby obnovil spravedlnost a odkryl pravdu. Zde spoléhá pan kardinál na pomoc všech křesťanských církví. Kristus věděl, že Bůh stvořil dobrý svět pro všechny lidi bez rozdílu, a tento řád Bohem stanovený hájil až po obětování vlastního života. Když nakonec s neporušenou ctí a nezlomenou láskou k lidem zemřel, vstal jako prvý, který byl dříve než počal svět. Dovršil tak Boží dílo. Dovedl člověka do Boží slávy. Tuto pravdu o člověku v jeho tělesné omezenosti a duchovní neskonalosti hlásá církev od počátku všem lidem.
Nová evangelizace není tedy nová svou podstatou, ale svým přístupem. Dnes hlasatelé evangelia neoslovují pohany, ale všechny ty, kteří jsou vzdělaní, ale unavení, zklamaní a skeptičtí. Na rozdíl od pohanů, kteří byli nevzdělaní. Tuto zvěst potřebují slyšet na prvním místě nejen ti, kteří tradičně věří či všichni poctivě praktikující, ale 
oslovit musíme i ty, kteří se křesťanství pouze blíží, a zachovat patří i ty, kteří jsou k církvi kritičtí. Naši kritici jsou kritičtí nejen proto, že jsou v zajetí omylů, ale i proto, že jsme jejich kritiku často svými postoji způsobili sami. Musejí poznat, že tak činí bez příčiny. Proto ti všichni musí jasně vidět na jakém jednotném základě vše stojí.
Den 25. únor, si připomínáme jako výročí nástupu vlády těch, kteří mluvili o svobodě a nové spravedlnosti. Pak se ukázalo, že právě oni zaútočili nejen na celou společnost, ale i na evangelium jako na 
„opium lidstva“. Vzali spravedlnost do svých rukou a za pár roků zničili kde co. Byl konec se svobodou myšlení. Lidé si nedůvěřovali, vzájemně se báli. Rodina měla sloužit jen jako organizační jednotka stáda. A na povel jásající davy. "Mým posláním je sdělit, že evangelium hlásá lásku a úctu k bohu a také k člověku, který byl stvořen k Božímu obrazu. Svět, kterým spolu se všemi ostatními jdu a půjdu dál, je ponořený do bouřlivých vln globalizace a zdá se najednou smutný až k beznaději, protože nemá o co usilovat, na co se těšit. Chybí mu úcta a láska ke svobodě. Svoboda bez úcty a lásky je prázdná," zdůraznil kardinál Duka.
Na konci své homilie kardinál Duka dodal: „Chci, abychom se inspirovali dobou, která v Praze zanechala velká křesťanská znamení: tuto katedrálu, univerzitu a most, který spojil pražská města a nahradil nejistý brod. Ano, přál bych si přispět k tomu, aby se překlenuly spory, rozumně a odborně řešily vážné společenské úkoly. Abychom překonali i tuto krizi silni vírou, nadějí a láskou, jak nás učí naše duchovní a národní dějiny.
Panu kardinálovi Dukovi popřál úspěch jeho předchůdce emeritní pražský arcibiskup kardinál Miloslav Vlk.
Pozdravit přišel osobně i apoštolský nuncius v České republice Mons. Giuseppe Leanza Jusepe Graca: "Nejdůstojnější excelence, vážený pane kardinále, s hlubokou radostí jsme v den slavnosti zjevení páně vyslechli sdělení Sv. otce, že hodlá jmenovat 22 nových kardinálů a učinit je součástí posvátného kardinálského sboru. Naše radost se umocnila, že mezi nimi byl jmenován J. excelence Mons Dominik Duka. Je to nejen ocenením horlivé a velkorysé služby pana arcibiskupa pražského církvi, ale i obraz úcty a lásky, kterou chová Sv. otec k celému českému národu. Tato papežská zvěst se stala skutečností při slavnostní ceremonii v chrámu sv. Petra ve Vatikánu, aby tím Sv. otec vyjádřil velmi úzký vztah kardinálů k římskému řízení. Byla to okamžiky naplněné silnými emocemi, a hlubokým významem."
Senát římského biskupa, jehož členem se stal i kardinál Duka, je tím nejvybranějším a nejodpovědnějším orgánem, který pomáhá Svatému otci ve vykonávání jeho pastýřské služby. Toto kolegium má nejvyšší odpovědnost za volbu papeže, pomáhá Sv. otci v řízení církve, spolupracuje na podpoře růstu křesťanské víry doma i ve světě a v posilování míru a svornosti mezi zeměmi. Kardinálové v něm sdružení jsou z různých kontinentů a zrcadlí obraz křesťanské církve ve světě, kterou papež definoval jako zázrak před tváří lidí. Jako košatý strom bohatý na plody a ovoce a jako místo postavené nahoře, ke kterému všechny národy obracejí svůj pohled.
V dohledné době nastane významný okamžik katolické církve. Papež vyhlásil rok od 11. srpna 2012 do 24. listopadu 2013 Rokem víry. Má za cíl přimět křesťany k opravdovému obrácení a ke znovuobjevení jejich víry v Krista. Tato významná událost je dána do souvislosti tříleté duchovní přípravy, kterou vyhlásila česká církev u příležitosti duchovní přípravy na 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje.
"Vaše nejdůstojnější eminence, kardinále Duko, stanu se nyní prostředníkem pocitů všech věřících. Všichni Vám vyjadřujeme uctivé pozdravy provázené pocity upřímné radosti a přáním všeho nejlepšího pro nesmírně odpovědnou službu, kterou vám Svatý otec svěřil. Jmenování kardinálem je nikoliv pouze čestné poslání, ale především úkol větší a náročnější služby všeobecné církvi i služby České republice," uzavřel expresivně své blahopřání Mons. Leanza.
"Sv. Pavel píše, že je-li vyznamenán jeden úd, jsou s ním vyznamenáni i ostatní. I pro místní církev je jmenování Mons. Duky kardinálem pocta a chci za ni tlumočit poděkováví Svatému otci. Kardinálský purpur je symbolem krve, věrnosti Kristu až po prolití krve. U nás v ČR je to pravda. Naši kardinálové prolévali krev po kapkách. Kardinál Kašpar byl utrápen v nacistické totalitě, kardinálové Beran a Tomášek v té komunistické. Je to zvláštní povolání stát v čele věci evangelia, jemuž se klade v tomto státě odpor. Chci Tě proto ubezpečit o loajalitě a přeji ti moudrost, prozíravost a statečnost," shnul vše v závěrečném blahopřání Mons. Michael Slavík, generální vikář pražské arcidiecéze.
Po skončení bohoslužby se vydal průvod církevních hodnostářů do arcibiskupského paláce, kde je vítali fanfárami trubači na balkoně.
Vše mělo jen jedinou chybu. Bohoslužbu živě přenášela TV Noe a Český rozhlas 3 – Vltava. Kde byla ostatní veřejnoprávní média? Zde přece nešlo jen o běžnou mši, ale o bohoslužbu, které se účastnili státní vrcholní představitelé. Nehledě k tomu, že osobnost kardinála má vždy velký vliv na celkové klima ve společnosti bez ohledu na to, zda je kdo věřícím katolíkem. A naše společnost ozdravení morálních hodnot v mezilidských vztazích potřebuje mírou vrchovatou!