Kapitán Kortan maří převzetí obhajoby mojí kanceláří a jedná obstrukčně s ostatními advokáty

Klára Alžběta SAMKOVÁ, advokátka

Zasílám informaci o prvním jednání s PČR Liberec, kde se vyšetřuje tzv. "Mačetový útok". V úterý, dne 24. 1. 2012 jsem se dostavila na KŘP Libereckého kraje, Služba kriminálního vyšetřování a policie, Odbor obecné kriminality, Třebízského 2/1244, 460 32 Liberec k dokončení výslechu svědka ve věci mých pěti klientů, obžalovaných ve věci, kterou budu zkráceně nazývat „mačetový útok Nový Bor“. Přijela jsem o 10 minut (přesně o deset minut) pozdě, což s ohledem na skutečnost, že v Bohem zapomenutých serpentýnách, kde se nachází výše uvedený útvar vrchního komisaře kpt.Kortana, právě čerstvě napadlo cca 30 cm sněhu, bylo pravděpodobně pochopitelné a do jisté míry i logicky pochopitelné. Okamžitě jsem se ohlásila na vrátnici, odtud panu kapitánovi okamžitě telefonovali a sdělili mi, že mám počkat. Asi deset minut poté přišla skupina asi pěti mužů, jedním z nich byl vrchní komisař, kpt. Kortan. Poté, co se se všemi přátelsky rozloučil, mne odvedl do podatelny, kde formálně převzal plné moci k zastupování mých klientů. Následně ve své pracovně mi sdělil, že se výslech nekoná, protože se svědkovi nepodařilo doručit, dále, že dotyční muži, se kterými přišel na vrátnici, byli advokáti ex offo mých klientů a dále, že mi nedovolí nahlédnout do spisu, protože nemá čas. Také mi sdělil, že se mne snažil kontaktovat, že výslech nebude, ale telefon v mojí kanceláři nikdo nebral. K průběhu tohoto našeho setkání považuji za nutné učinit několik poznámek tak, abychom si hned od začátku stanovili jistá pravidla v naší komunikaci. Tedy:

Na vrátnici jsem byla jediný člověk, který tam čekal a kapitán o mně dobře věděl. Já jsem nikoho s advokátů osobně neznala, nevěděla jsem tedy, kdo to je a nemohla jsem se k nim hlásit. I za situace, kdy jsem v našem telefonickém hovoru sdělila kapitánovi, že mám plné moci pro všechny obviněné, nepovažoval za nutné upozornit advokáty na moji přítomnost tak, aby bylo možno eventuálně hned na místě vyřídit veškeré formality a domluvit předávání spisů. Jeho jednání hodnotím jako mařící převzetí obhajoby mojí kanceláří a jako obstrukční ve směru k ostatním advokátům.

Kapitán mi tvrdil, že se mne snažil informovat o tom, že se výslech nekoná, zejména telefonátem do kanceláře. V 07:52 mi poslal e-mail, že se výslech nekoná a předpokládám, že v obdobnou hodinu také volal do kanceláře. Takže jeho snaha by bývala zcela chvályhodná, kdyby ovšem nebylo jisté drobnosti..... totiž, kdybychom spolu ve čtvrtek 19. 1. ráno nemluvili, a to NA MŮJ SOUKROMÝ OSOBNÍ MOBIL. Byl to on, kdo mi telefonoval, protože moje telefonní číslo mu dali u mne v kanceláři. Pročpak telefon nezvednul v úterý a nezavolal mi? Předpokládám, že z obdobných důvodů, proč mne nechal čekat na vrátnici a následně mne nepředstavil advokátům dnes již bývalým ex offo advokátům mých klientů. Chápu, že mohl cítit potěšení, že mne ve vánici žene zbytečně do Liberce, ale ubezpečuji ho, že já mám toto jeho město velmi ráda, neb mám na něj vřelé vzpomínky z mládí a kdykoliv se do něj podívám ráda.

Odmítnul mi dát možnost nahlédnout do spisu, i když jsem mu říkala, že neznám advokáty ex offo, nevím, kdo koho zastupuje a jediný materiál, který v této věci mám, že je jeho přípis, který do mé kanceláře poslal na fax dne 16. 1., na kterém byli všichni advokáti vyjmenováni. Pravil , že tento přípis – oznámení o výslechu svědka – adresovaný všem advokátům, mi poslal omylem a sdělil mi, že má příliš práce na to, aby mne nechal nahlížet do spisu. To mi sdělil v 9,30 a zároveň uvedl, že měl na výslech svědka rezervovanou pouze hodinu. Na moji repliku, že má tedy ještě půl hodiny čas, odvětil, že má dost co jiného na práci než zde se mnou sedět.

V průběhu našeho ne příliš zdařilého setkání jsem ho žádala, aby se ke mně choval korektně. Odvětil, že se budete chovat ve smyslu trestního řádu. To nestačí. Jeho úkolem je POMÁHAT A CHRÁNIT. Pokud potřebuje pomoci s lingvistickou analýzou, tak mu sděluji, že v tomto sloganu je též obsažen význam „NEHÁZET KLACKY POD NOHY“. Vzkazuji mu tedy: "Pane kapitáne, buďte tak laskav a pro příště to tedy nedělejte. Je mi skoro padesát, právními obhajobami se zabývám dvacet let a podobné jednání jako bylo to Vaše, ve mně probouzí ošklivé stránky mojí osobnosti. Věřte, je lepší je nechat spát. Vážený pane kapitáne, těším se na naše setkání, plánované na 6. 2. v 9,30 hod. u Vás v kanceláři. Doufám, že proběhne - když ne v přátelském duchu - tak alespoň ve smyslu motta policejního sboru. Ubezpečuji Vás, že já osobně jsem připravena Vám pomáhat a chránit Vás kdykoliv."

Snímek zachycuje paní doktorku Samkovou v den přebírání titulu Lady Pro od společnosti Comenius na Pražském hradě