NERV: Krize ovlivní i evropské rozpočty

David Havlíček, tajemník NERV

Národní ekonomická rada vlády projednala dokument pracovní skupiny zabývající se rozpočtovým rámcem EU pro roky 2014 – 2020. Podle něj by Česká republika měla prosazovat na úrovni EU zachování prostředků na kohezní politiku. Finanční a ekonomická krize významně ovlivňuje podobu návrhu víceletého finančního rámce (VFR) EU na období 2014 – 2020. „Špatnou zprávou je, že některé z členských států EU zadlužovací trajektorií vytvořily dluh tak objemný a jejich ekonomické možnosti tak přesahující, že v krátkém období není možné za normálního ekonomického a společenského chodu tento problém vyřešit,“ uvedl garant skupiny NERV Petr Zahradník.Navíc, restriktivní a úsporná rozpočtová opatření mohou též krátkodobě přispět k dalšímu podvázání ekonomické výkonnosti s důsledky na nezaměstnanost do té míry, že špatná fiskální disciplína se ještě prohloubí. V EU navíc složitost řešení nadměrného dluhového zatížení jedné členské země nutně ovlivňuje výkonnost ekonomik ostatních. Negativní růstové vyhlídky přispívají k vyšší poptávce po zdrojích VFR ze strany problémových zemí. Současně pozice čistých plátců má tendenci zesilovat se a upevňovat. Tlak bude vytvořen na existenci účelových aliancí spojenců s obdobnými zájmy napříč celou EU. Pro problémové země bude výhodné získávání prostředků i návratného typu, neboť díky tlaku na finančních trzích jsou jejich náklady na financování příliš vysoké. „Komparativní výhodou pro Českou republiku by mohlo být akceptování makroekonomických podmínek čerpání z důvodu jejich předpokládaného příznivého naplňování,“ doplnil Zahradník.

Zájmy České republiky podle NERV ve vztahu k jednotlivým návrhům VFR:

snížení objemu prostředků Rozpočtu EU v relativní výši; tento krok může být považován svojí razancí za překvapivý a sám o sobě ne příliš výhodný pro Českou republiku; již v této fázi diskuze je tento krok kritizován z řady členských zemí a řady důvodů (pro Británii, Dánsko či Švédsko je tato redukce málo úsporná; pro Polsko je naopak zcela přehnaná);
objem prostředků na kohezní politiku (fondy EU) má být přibližně zachován; tento bod návrhu je pro zemi našeho typu jednoznačně výhodný; země, která se na unijním HDP podílí necelými 2 % nyní čerpá v rámci kohezní politiky téměř 8 % všech prostředků; návrh by umožnil si tuto pozici i na další období udržet;
využívání prostředků pro kohezní politiku má podléhat podstatně přísnějším pravidlům z pohledu efektivnosti a udržitelnosti; tyto kroky budou určitě náročnější pro projektový management i příjemce, ale výhodné jsou především z toho pohledu, že akcentují vyšší kvalitu podpořených oblastí;
návrh nových unijních fondů na infrastrukturu, energetiku a informační a komunikační technologie (Connecting Europe Facility, CEF); tato část návrhu je pro nás naopak nevýhodná, neboť ztíží a zúží možnosti získání těchto prostředků do České republiky;
výrazné oslabení podílu výdajů na zemědělství a posílení spravedlivosti při jejich rozdělování; dodatek v podobě posílené spravedlnosti by měl vést k tomu, že výrazných škrtů se dočkají především zemědělci ve velkých a silně zemědělsky orientovaných státech; rizikem pro nás je zastropování plateb v závislosti na velikosti farmy;
viditelné navýšení podílu výdajů na zahraniční politiku; toto opatření tak lze označit za pro nás momentálně nepříliš výhodné, rozhodně však inspirativní a následováníhodné ve smyslu, aby v budoucnu mohl být vzniklý prostor využit i českými subjekty a jejich zájmy;
redukce výdajů na administrativu; jakékoliv snížení administrativních výdajů a jejich přesun do produktivnějších oblastí lze kvitovat z pohledu libovolné členské země;
inovace na příjmové straně: daň z finančních transakcí, zvláštní obratová daň, či ekologická daň; vzhledem k tomu, že reálné důvody pro uvalení těchto daní (nejméně pak daně z finančních transakcí) v České republice buď neexistují, případně nejsou zásadní, zvyšování daňové zátěže tímto směrem je z našeho pohledu jednoznačně neakceptovatelné.