Dali nám šanci za 54 miliard Kč, ale co ty kosti vězňů z gulagu...?
Břetislav Olšer
Ruský prezident Medvěděv se zase vrátil do Moskvy, ale česká média pořád prskají, jak se my, Slované, necháme nalákat jinými Slovany, a ne anglosasy či indiány, abychom si vydělali bez pitrovsko-krejčířovských machinací mrzký 54miliardový peníz. Mrzký sice neznamená vytunelovaný, ale špatný, jelikož ruský. Že by někomu vadilo, že mráz už nejde z bohatého Kremlu, ani z ekonomické jedničky Číny, ale z bankrotujících USA...? Česko má nejideálnější obchodní bilanci s Čínou, Ruskem a Německem. Musíme se ovšem snažit hlavně v EU, když už jsme strčili hlavu do bruselské oprátky. Letadlo je letadlo; dáme do společné kasy 1,1 bilionu eur, dostaneme o zhruba 700 milonů eur víc. Jak dlouho mohl tento švindl vydržet, to už dnes prostřednictvím Řecka či Irska a Itálie víme. Jen blázen si mohl myslet, že něco vydrží fungovat, když to přijímá míň než kolik vydává...? Než se tento moloch dobře placenými 754 europoslanci rozsype jako každá podvodná pyramidální hra, stačili nás soudruzi Barossové připravit o většinu "rodinného stříbra". Rafinovaně nám skrze slátaninu zvanou Lisabonská smlouva brali jeden český podník za druhým, český výrobek za výrobkem. Prý bude víc peněz.
Připomeňme si, komu patří "české" banky:
Chtělo to napřed "odklonit" krev z českých bankovních ústavů. Infiltrace se zdařila. Ve 14 bankách v Česku už zahraniční peníze převažují. V 9 bankách je zahraniční kapitál zastoupen stoprocentně, v sedmi bankách pak převažují akcionáři naší země a pouze pět bank je ryze českých. Komerční banka francouzské Société Générale, Česká spořitelna spadá pod rakouskou Erste Bank, ČSOB vlastní belgická KBC, GE Capital Bank je tučným soustem amerického koncernu GE Cupital Holding a Raiffeisen banka pak spadá pod stejnojmennou mateřskou společnost původem z Rakouska. Tyto banky na českém trhu jsou klasickými akciovými společnostmi, takže musejí Česku odvádět daně. Jak ale dále naloží společnost s nerozděleným většinovým ziskem je přímo na ní. Zásluhou dividend může část zisku odplout přímo na účet mateřské společnosti, tedy mimo naší zemi a už je nikdy neuvidíme. Jedině, kdyby mezi akcionáři banky byl někdo z českých luhů a hájů. Ať to bereme z jaké chceme strany, hlavními vlastníky českého bankovního kapitálu jsou z téměř 94 procent státy a akcionáři z Evropské unie.
"Rodinné stříbro" je jen patetický žvást, tvrdí Češi.
A tomu se říká ztráta vlastenectví a české hrdosti, to je ten chybějící předmět ve škole, jak si z něho dělal srandu pan Svěrák v televizi. Zřejmě zapomněl, jak se falešně dral s ústy plným české hrdosti, když se ucházel o cenu Oscara. Pokud věděl, že mu to k něčemu bude, byl vlastenectví a hrdost sama. Dostal Oscara a dnes se mu to směje. Patří totiž mezi ty Čechy, jimž je putna, co jedí a od koho, hlavně aby to bylo levné a bylo toho hodně. Jenom, probůh, ne české. Neumí se ani stydět, pokud na tom, nevydělají...
Podle časopisu Ekonom, pokud dnes budete chtít koupit nějaký český výrobek, nesmíte být překvapení, že na něm není Made in Czechoslovakia, ale Made in EU. Podobně dopadli i další naši výrobci. Mochov východně od Prahy byl výrobcem mražené české zeleniny. Nyní jsou v obchodní síti stále prodávány pod značkou Mochovská zelenina, avšak mají na obalu připsáno Made in Austria. Převzal ji nadnárodní koncern Ardo. Během letošního roku zcela ukončil v Česku výrobu i koncern Unilever. V povltavských tukových závodech v Nelahozevsi.
Výsledkem je smutný fakt, který už znáte, že všechny rostlinné tuky, které z Nelahozevsi do českých kuchyní putovaly (Perla, Flora, Rama, Hera) jsou nyní dováženy z jiných evropských závodů. Odkud k nám míří například Hera, tradiční surovina pro naše vánoční cukroví? Místem výroby jsou polské Katowice. Z Polska se na český trh dovážejí i některé cukrovinky s logem pražské čokoládové hvězdy Orion, založené v roce 1896. Dnes z produkce švýcarského koncernu Nestlé dodává k nám mj. i oplatku Delissa.
Stejně tak, jako slepý k houslím, přišel švýcarský koncern Hero, který na český trh uvádí dětskou výživu pod tradiční značkou Sunar. Z údajů na obalech lze ale dovodit, že aktuálním místem původu je převážně Velká Británie, u některých produktů Španělsko. Přitom ještě do roku 1999 se Sunar vyráběl v Zábřehu na Moravě. Jednou jsem tam byl na studentské brigádě, když ještě vyráběla Hedva kravaty. Tu svoji svatební mám dodnes… Sedlčanský Hermelín je další z českých pochoutek, přičemž některé druhy jsou z polské firmy Bongrain. V Polsku se dnes ale částečně vyrábí i některé sýry Lučina, další tradiční produkt sedlčanských mlékáren…
Smutný výčet. A pak přijde záchrana z Výchovu. Lepší něco než nic.
Ruská federace patří do první desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů Česka a její podíl na celkovém obratu českého zahraničního obchodu činí čtyři procenta. Za prvních deset letošních měsíců se český vývoz do Ruska zvýšil o 48 procent a dovoz o 22 procent. Celkový obrat vzrostl o více než 31 procent na 10,8 miliardy dolarů. Páteř našeho vývozu tvoří především tradiční strojírenská produkce jako jsou stroje a dopravní prostředky, v dovozu převládají minerální paliva.... Jak se snažila "objektivně psát" česká média.
Za 24 hodin se nasmlouvaly na Pražském hradě práce za 54 miliardy korun. Hrad se změnil ve veletrh Job Days. Dvě miliardy a něco za hodinu jednání. Kontrakty za zhruba 2,15 miliardy eur. Slušný výsledek mladého akvaristy. Number one je dohoda o strategické spolupráci a podpoře financování mezi Exportní garanční a pojišťovací společností (EGAP) a Korporací Ural průmyslový – Ural polární. Cílem projektu je postavit železnici na severním Urale, v místech bohatých rudných nalezišť. České firmy mají pod vedením brněnské OHL ŽS stavět za téměř 40 miliard korun asi 390 km z celkových zhruba 700 km železnice. Začátek stavby je plánován na rok 2012 a dokončení na rok 2015. Dodavatelská smlouva mezi OHL ŽS a JaŽD (Jamalská železniční společnost) na výstavbu železnice na severním Urale (trasa Obskaja-Salechard-Nadym) se zavázala postavit železnici, včetně stavby železničního mostu přes řeku Ob. Začátek stavby zhruba 390 kilometrů železniční tratě je plánován na rok 2012, její dokončení v roce 2015. Vše jistí dohoda s Českou exportní bankou o strategickém financování projektu.
. Česká společnost Alta Invest uzavřela s ruským výrobcem jaderného paliva Tvel smlouvu o vzniku nové firmy Alvel. Sídlo bude mít společnost v ČR a má poskytovat služby související s dodávkami palivových článků na evropský trh. Třeba ožije i jaderné energetika v Ostravě-Vítkovicích. Alta má také zájem o kontrakt se společností Uralmetanolgroup na výstavbu závodu na výrobu metanolu v Nižním Tagilu. Stavba bude zahájena v příštím roce, závod má být hotový o tři roky později. Brněnská společnost Královopolská Ria a GK Gazenergostroj dále podepsaly smlouvu na výstavbu paroplynové elektrárny o výkonu 367 megawatt v Soči, kde se v roce 2014 bude konat zimní olympiáda.
České a ruské firmy na Hradě uzavřely několik dalších smluv týkajících se projektů na severním Uralu. Otrokovická společnost PSG má například za několik miliard korun na severním Uralu postavit paroplynovou elektrárnu. Další paroplynovou elektrárnu má stavět brněnská firma Královopolská RIA v Soči, kde se v roce 2014 bude konat zimní olympiáda... Mnohamiliardovou zakázku na severním Urale získala otrokovická firma PSG. Postaví paroplynovou elektrárnu u města Salechard, kterým prochází severní polární kruh. Úvěr poskytne Česká exportní banka, pojištění státní společnost Egap. Celkově jde o projekt za více než deset miliard korun, dodávky a služby PSG by podle deníku E15 měly představovat kolem 8,5 miliardy. České kořeny jak poleno. Počátky činnosti této skupiny jsou spojeny s 20. léty 20. století a obuvnickým koncernem Baťa, z jehož stavebního oddělení firma vznikla. Královopolská RIA získala v ruském Kudepste-Soči zakázku na výstavbu paroplynové elektrárny. Podle informací Mladé fronty Dnes hodnota zakázky činí téměř deset miliard korun. Elektrárna „na klíč“ musí být připojena k síti nejpozději na přelomu listopadu a prosince 2013, jinak by nebyl zajištěn dostatečný zdroj energie pro pořádání olympijských her. Zároveň prezident Hospodářské komory ČR Petr Kužel a prezident Obchodně průmyslové komory Ruské federace Sergej Katyrin podepsali dohodu o spolupráci mezi oběma komorami.
Podepsání všech kontraktů a smluv s Ruskem je pro český byznys zcela ojedinělou událostí.
Tento impulz totiž přichází v době, kdy ekonomika musí hledat i jiné trhy než v EU. Svaz průmyslu prý vždy zdůrazňoval význam ruského trhu a to, že bylo historickou chybou jej vyklidit. Kolik máme v Česku ruských bank, kolik tatrovek ovládá ruská mafie...? Rusko patří do první desítky nejvýznamnějších obchodních partnerů Česka a její podíl na celkovém obratu českého zahraničního obchodu činí čtyři procenta. Český vývoz do Ruska se za prvních deset letošních měsíců zvýšil o 48 procent a dovoz o 22 procent. Celkový obrat vzrostl o více než 31 procent na 10,8 miliardy dolarů.
Smlouva byla podepsána, ale hned ji čeští novináři poplivali.
Železnice stavěná našimi firmami přece půjde po kostech obětí gulagů. Vězni sovětského režimu se někdy totiž ocitli až ve Vorkutě, místě ležícím asi 200 kilometrů za polárním kruhem. V zimě minus padesát, v létě se tam nedá vydržet kvůli komárům. Ve 30. letech zde vznikl gulag. Obyvatelé dnešní Vorkuty jsou zčásti potomky vězňů. Město se nyní rozhodlo ze svého tragického osudu něco vytěžit. Už se našli první investoři, kteří vložili peníze do projektu na přebudování lágru na turistické centrum, ve kterém zájemci pocítí to, co kdysi skuteční političtí vězni. „Vloni k nám přijel celý vlak lidí, kteří si přáli pobýt za peníze v takovém koncentračním táboře - občané USA, Austrálie a Polska,“ dodal starosta města, který míní nabídnou zahraničním turistům pobyt za ostnatým drátem, spánek na tvrdé pryčně, stravu více než dietní a povinnost tvrdě pracovat, což obézním turistům alespoň pomůže zbavit se přebytečných kilogramů… Ještě, že Češi nestaví také na pozemcích moskevské vyšetřovací vazby Butyrka či petrohradské věznice Kresty, kde místní bossové hodlají z kobek vybudovat hotelové pokoje. Peníze, které získají od turistů, chtějí využít i na stavbu nových věznic. Ani na ty ale Česko smlouvy nemá…
Byly podepsány i smlouvy mezi VŠE Praha a Moskevskou městskou univerzitou
Byly podepsány i smlouvy mezi VŠE Praha a Moskevskou městskou univerzitou smlouva o projektu Acamedy Learning - jde o bakalářský obor Ekonomika a management, jehož výuka bude probíhat v Moskvě převážně v ruštině a v rámci studijních pobytů bude otevřen i českým studentům. Možná že podle vzoru premiéra Kramáře přednese studentům projev i premiér Nečas. O tom, že část z ruského carského pokladu zřejmě přibyla do ČSR, totiž svědčila i slova prvního ministerského předsedy ČSR Karla Kramáře, pronesena jeho bezchybnou ruštinou v prosinci 1921 ke studentům Karlovy univerzity - k dětem ruských emigrantů. Jeho řeč je zachována:„Drazí ruští přátelé, vy, část ruské inteligence, která se z vůle osudu ocitla za hranicemi, určitě si kladete otázku, proč jsme my, Češi, projevili účast s vaším osudem a rozhodli se, abyste u nás získali vzdělání. Vám, lidem inteligentním se to může zdát podivným a určitě vás budou trápit myšlenky, jak je možné, že žijete z našich prostředků, které vám my, česká vláda, dáváme jako jakousi almužnu… Mohu vás ujistit, že vám to nedáváme jako almužnu, ale splácíme vám, to znamená Rusku, jen nepatrnou část toho dluhu, který jsme dlužni vaší vlasti. Detaily a podrobnosti nemohu a ani nemám právo vám říci či vysvětlit. Věřte mi ale – když dostáváte naši materiální pomoc, dostáváte ji ze svého”... Neměl snad František Palacký pravdu ve svém díle: "Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě: "...Vykládajíce tedy dějiny národu českého, budeme vypravovati, jaké úkazy vyvodil najevo spor a zápasten od věků ve vlasti naší, zápas, vedený netoliko na hranicích, ale i uvnitř země české, netoliko proti cizincům, ale i proti domácím, nejen mečem a štítem, ale i duchem a slovem, ústavami a obyčeji, zřejmě i ukrytě, věhlasným horlením i slepou vášní, netoliko k vítězství aneb k porobě, ale i k smíření. Ukážeme, kterak národ počtem neveliký veliké přece někdy uměl získati sobě jméno a kterak pak opět tak hluboce klesnouti mohl, že až i sám to jméno zapíral...."
Inu, nenastal už čas, po milionté omluvě i za zbylou čtyřku z 21. srpna 1968, kdy bychom si měli s osvícenci Palackým i Kollárem zanotovat: "Neb raději k velikému přichyl tomu tam se dubisku...", když americký platan či modřín dojel na českého kůrovce...? Ale co ty kosti vězňů z gulagů...?
Snímek Břetislav Olšer