A znovu na panské, milí poddaní, čas roboty se vrací?
Břetislav Olšer
Jak se lze fejetonem dostat od roboty, přes zámky i podzamčí a hrady i podhradí, až po hřiby, borůvky a maliny. Obvykle následuje vtipný oslí můstek a politický závěr, jenž je vyvrcholením sběračské taškařice. Objasním. Tak přesně před 265 roky byl zaznamenán útlak po Bílé hoře, robota se neustále utužovala, tempo se zvyšovalo, až dostoupila nelidských hranic. Historici se vyžívají. Lid se proti útisku zvedal a šel do revolt a rebelií. Takový průměrný poddaný musel jít na ruční robotu pěšky dva až tři dny v týdnu. To aby se na vlastních polích dělalo za tmy, v noci, do úplného vyčerpání. A pak pro domácnost dřevařit, sbírat borůvky a maliny nebo houby, na trávu, na klestí, na ustýlání pro dobytek. Do roku 1848 se robotuje dle nařízení vrchnosti. U sedláků pracovali většinou jen za stravu nádeníci a domkáři. Kdo vlastnil trochu půdy, ale neměl vlastní potah, musel si jeho půjčení od sedláka též tvrdě odpracovat na selském. Chudina si přivydělávala na skývu chleba také drhnutím peří a předením, kolovrátky byly v permanenci. Poučení pro zhýčkané našince... Množilo se pytláctví – okaři a paličáři. Hlavním jídlem na venkově nadále byl domácí chléb, brambory, zelí, hrách, bramborové placky i ovoce. Z plévek převažovala bramboračka, mléčná nebo vaječná s drcením a kyselo s bramborem. Žádné plné nákupní vozíky v Kauflandech a supermarketech. A též byli poddaní trestáni. Trest na hrdle byl hlavní prostředek na udržení kázně, poslušnosti a pořádku. Kdo byl přistižen při sběru ptačích vajec a mláďat, byl trestán – hospodář dvojnásob. Kdo byl ve všední den v krčmě (nebo i v noci) byl pokutován kopou grošů českých. Krčmář také tolik zaplatil.
S dva a půlkrát vyššími dietami se to v Thajsku žije... BOFoto: B. Olšer
Pozemky, role, luka a lesy nesměli poddaní prodat ani zastavit. Za pych zvěře a ryb byla smrt a ztráta majetku. Každý zloděj byl trestán na hrdle. A chudáci selští psi! Každému musela být uťata jedna přední noha až po kůtko. To v zájmu myslivosti, aby s ním sedlák nehonil na panském.
Jak psal valašský spisovatel Josef Strnadel, peníze za osm litrů malin nechala maminka u kupce za sůl, cukr, mýdlo, kilo kukuřice, kornoutek pepře, hlavičku česneku a čtyři mucholapky, čtyři mastné rohlíky a kornoutek halvišových bonbonů, a ani už nezbylo na petrolej, octovou tresť a na cikorku. Suchohřib hnědý rostl od července až do pozdního podzimu v listopadu. Našel se i borák, boráček, borůvka, hedvábnice, hnědák, panský hřib, podchvojka, sameťák, žid… To byly houbařské hody na panském.
To byly houbařské hody i na panském. A dnes?
Moment překvapení, až šoku. Od 25. července 2011 budou údajně naši zázrační „legislativci“ jednat o zákazu využívání státních lesů k bezplatnému odběru bylin, plodů rostlin a hub. Sběr bylin, plodů rostlin a hub bude podléhat dani z příjmu, který se podle premiéra Nečase bude 19 procent. Ne pytle ani kýbly, ale jen dva kilogramy čisté váhy za jeden sběr. Vědecký tajemník České mykologické společnosti RNDr. Jan Borovička se svým příznačným "sběrovým" příjmením to musí vědět nejlíp. A nebude to nakonec jako s japonskými velrybáři, co loví kytovce až se z moří kouří, přičemž tvrdí, že jejich maso jde na vědecké účely a ne do konzerv...? Bude se danit houba, prokazatelně sebraná pro záchranu mykologické vědy?
Jen namátkou: Ocenění hřibu pravého je např. navrhováno na 260 Kč za 1 kg, kilo jahod lesních za 185 Kč, borůvka 280 Kč, kilo klasického českého podborováku (hřib hnědý) je oceněno na 220 Kč. Kam se hrabe krkovička či hovězí zadní? Jen trojská unce zlata stojí víc; je za 1590 dolarů. Vše se to bude vážit a následně platit ve všech sídlech kraje. A pokud sběr včas nenahlásíte u příslušného úřadu kraje a neodvedete ze svého sběru daň z příjmů, hrozí vám pokuta 10 000 Kč, posléze správní řízení a při dalších přestupcích i maximální výše trestu, který počítá i s odnětím svobody na rok nepodmíněně. Hlavně, že to nebude šibenice či jiný hrdelní trest. To vše prý též proto, aby byli houbaři chráněni před smrtí pozřením houbové omáčky či vaječinky z jedovaté houby. Raději se otrávit, než za nezaplacené muchomůrky viset na šibenici...
Což tak, aby na každé cestě na kraji lesa byla váha s celnicí a každý les i hájek by lemovala dlouhá potravní bílá nepřerušovaná houbová čára. Ale co sírovce, choroše, hlívy, václavky a další houby, které si klidně vyrostou i na stromech v zahrádce. Pokud majitel sadu či zahrady má houby jen pro svou potřebu, měl by být od daně osvobozen zcela nebo aspoň do hranice více než malého množství...? Norma dává úředníkům možnost projednat věc v blokovém řízení, čímž se mají snížit náklady na správní řízení. Spolu s právem zabavit "menší než malé" množství... A co delikátní letní lanýže, za něž gurmáni klidně vysolí až třicet tisíc korun za kilogram. Rostou nejen ve Francii, ale i v Česku. To se nahrabeme - lahodná podzemní houba se v těchto dnech zásluhou vlhkého klimatu a teplu objevila rovněž na Moravě... Bude se na lanýže vztahovat zdanění...? To nám budou Frantíci v čele se Sarkozym závidět.
Ó, jak je naše vrchnost blahosklonná a starostlivá. Vždyť jenom necelých 70 procent českých obyvatel žije na úrovni chudoby. Však oni to ti čeští milionáři zprůměrují na úctyhodných 23 tisíc Kč na osobu a rměsíc. Z čeho? Poslanci jsou suverénně nejdražšími politiky v Česku. Je jich pouze 200, ale činnost Sněmovny stojí ročně hodně přes miliardu korun. Zhruba polovina z toho jde na příjmy poslanců, jejich asistentů a aparátu Sněmovny.
Za sběr lesních plodů pro chudobné pokuta 10 tísíc korun, pro poslance však podle iDnes nezdanitelné měsíční náhrady; řadový poslanec 8 600 Kč, místopředseda Sněmovny 28 800 Kč, předseda Sněmovny 31 000 Kč, k tomu na asistenty 35 000 Kč, na bydlení v Praze až 13 800 Kč nebo zdarma luxusní byt v poslanecké ubytovně,na kancelář v regionu až 22 000 Kč atd. Včetně statisíců na expertizy, telefony, reprezentaci, vybavení kanceláře a na kancelářské potřeby…
A že si žijí; Sněmovna má šestičlenné vedení, tucet výborů, tři podvýbory, poslanecké kluby s několikačlenným vedením, komise – za to vše od 97 tisíc Kč až po 29 tisíc. A ještě na zahraniční cesty ve výši 2,5násobku běžných diet a v poslaneckém hotelu v Lipnici nad Sázavou zaplatí poslanec 43 Kč za noc (s plnou penzí 170 Kč) a jeho známí 103 Kč za noc (s plnou penzí 332 Kč). Ve středisku v Harrachově platí poslanec 60 Kč za den.
Pod sto tisíc korun měsíčně nejde žádný poslanec. A všichni se těší na společné hlasování „celým politickým spektrem“ o zvýšení nezdaněného platu na 230 tisíc Kč měsíčně a zachování imunity, s cenou soli nad zlato. A basta. Když škrtat, tak škrtat. Všichni bez rozdílu. Možná nás to přiměje k pokoře a skromnosti. Když jsem procházel Čeladnou, napočítal jsem asi patnáct cedulí s jasným imperativem varujícím před vstupem do lesa: "Vstup zakázán! Soukromý pozemek!" Takže, milí poddaní, znovu do roboty...? Sranda musí být, i kdyby na pokutu za houby a borůvky nebylo, že pane doktore Borůvko, vědecký tajemníku...
Inu, všichni jsme si přece rovni. Co byste, obyčejní poddaní z podhradí, chtěli po své vrchnosti pouhých 163 roky od zrušení roboty a poddanství…? Pro pobavení nicků vše...