Úspory nesmějí snížit efektivitu státu, ale naopak ji posílit
Ivana Haslingerová
„Stát má dluhy. Stát musí šetřit,“ slyšíme od rána do večera. Pokud ale vláda chce, abychom se obětovali za zlodějny jejích předchůdců, měla by nás o peníze žádat méně arogantně a s pokorou. Když občané sledují, jaké stovky miliard se rozhazují na nesmyslné projekty jako například na stavby dálničních mostů pro soby (jeden stojí 250 milionů Kč), nepoužitelné nemocniční teploměry po pěti tisících Kč s odchylkou 2 stupňů, pěstování řepky na benzín místo pšenice na chleba, dotování 12 Kč na každou KWh majitelům solárních elektráren namísto aby výroby levné energie jaderné (celkem dostan 10 000 těchto vykuků od státu 500 mld. Kč), tak se nemůže divit, že se právem občané zlobí, když se handrkují ministři o několik mizerných miliard na zdravotnictví či školství. V porovnání s tím je to nedůstojné.
Utrácení státu a veřejných institucí za tyto a další nesmyslné, předražené projekty bylo a bohužel povětšině zůstává nadále bezpříkladné. Amnesty International loni oznámila, že minimálně 100 miliard Kč bylo investováno chybně díky schválení špatně vypsaných projektů. Všichni jsme čekali, že nová vláda oznámí viníky, kteří jsou pod těmito schváleními podepsáni, předá je prokuratuře, provede hloubkové audity a začne investovat lépe. Chybné a předražené projekty přece musely být někým nejen zadány, ale nesou podpisy politiků, kteří je schválili. Není přece možné, aby zůstali nepotrestáni podvodníci, kteří si např. za zalití jedné květiny na Ministerstvu dopravy účtovali 400 Kč a politik, který jim podobnou krádež schválil. Trestem rozhodně není, když podobný náměstek prostě přejde na jiné ministerstvo. Pokud vláda nezveřejní, kdo je za podobné krádeže odpovědný, nezíská důvěru občanů.
A již úplně na hlavu postavené je, že na garanta zavedení pořádku a úspor se pasoval ministr financí bývalé vlády Miroslav Kalousek. Vlády, kdy korupce a rozkrádání kvetlo snad nejokatěji. Navíc člověk, který léta vedl KDU-ČSL odpovědnou za ministerstva, kde se kradlo nejviditelněji. Stačí připomenout jen kauzy vzniklé během působení pana Kalouska v roli náměstka na Ministerstvu obrany. A to nehovořím o tom, že ještě nyní přijímá na své ministerstvo úředníky vyhozené z jiných ministerstev pro podezření z korupce. A jakmile chtěl ministr Vondra zjednat na tomto ministerstvu pořádek, ihned na něj vytáhl ProMoPro. Ne, že bych tuto trestuhodnou nedbalost pana Vondry schvalovala, ale proč tato kauza nevadila panu Kalouskovi v době, kdy ji jako ministr financí musel znát? A proč nebyly za celý dlouhý rok zveřejněny žádné závěry auditů se jmény, kdo stál za vypisováním armádních zakázek. Proč nebyl nikdo z těch, které odhalila Amnesty International, za celý dlouhý rok postaven před soud?
Nejsem přítelem vyplácení zbytečných sociálních dávek povalečům, ale nejsou to pouze tyto sociální dávky, které ruinují stát. Jsou to především miliardy vyhazované na státní podporu zeleným velkopodnikatelům formou dotací na nesmyslné "EU projekty". Politici se tváří, že nejde o naše peníze, ale o evropské. Je to lež. EU peníze nemá. Její rozpočet je složen z plateb jednotlivých zemí a pak jim z nich část peněz vrací formou dotací.
Plošné a nepromyšlené škrty ve snaze bezhlavě uspořit, ber kde ber, jsou to nejhorší, co může vláda v současné situaci dělat. Státní rozpočet neprohýřili na jachtách důchodci ani matky s dětmi či nezaměstnaní. Když se spoří v moderním podniku, tak šéf nevydá příkaz: „Uspořte na všem a všude určitou částku, bez ohledu, co se stane!“ Naopak nejdříve provede audity stávajícího stavu, zjistí co je prodělečné, co musí omezit a co naopak zachrání firmu před krachem. Úspory nesmějí ohrozit efektivitu firmy, ale naopak ji posílit. Auditorské firmy přitom pracují za procenta z uspořených peněz a je známo, že podnikům uspoří až 25 % výdajů. Vláda takto nepostupuje a nemůže se divit, že si občané kladou otázky, proč se bojí touto cestou skoncovat s podvody na ministerstvech, když náklady jsou nulové a finanční efekt zaručený.
Další obrovský nešvar je, že šéfům státních firem vláda platí ročně miliony, zatímco na občanech šetří, kde se dá. V čem jsou tak výjimeční? Proč stát namísto toho nečerpá zisky ze státních podniků do rozpočtu, když nejsou peníze ani na léky? Proč dodnes nezdanila vláda sázky a nechává přelévat peníze od party k partě. Ono je jednodušší, aby vláda uvalila plošnou pokutu lidem, kteří v drtivé části za schodky rozpočtu nemohou a kteří se nemohou bránit ani uplácet politiky ze zisků svých podniků.