EB&FF 2011: Po světové ekonomické krizi nastalo oživení
Ivana Haslingerová
Již po osmnácté proběhlo v naší metropoli Evropské bankovní a finanční fórum 2011 (EB&FF). U vzniku myšlenky založení EB&FF stál v roce 1992 tehdejší ministr financí Václav Klaus spolu s prezidentem pořádající agentury Comenius JUDr. Karlem Muzikářem. Jejich snem bylo vytvořit v Praze obdobu světoznámého Davoského finančního fóra. Václav Klaus se také jako jediný politik až do roku 2004 zúčastňoval všech těchto ekonomických konferencí. Spolu s ním tam chodili i politici, kterým předsedal ať již jako premiér či jako šéf Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Do té doby se na EB&FF hovořilo nejen o bankovním sytému doma i ve světě, ale i o hospodářské situaci naší země a sjednocující se Evropy, jakož i o dopadech našeho vstupu do ní. Vzpomínám, jak např. v roce 2000 rozbouřil Václav Klaus sál prorockým sdělením: „Rozšíření EU je pro její 
státy především politickou otázkou. Před vstupem do EU musíme harmonizovat legislativu a sama EU musí zase zavést institucionální změny. Jinak nebude schopna koordinovat víc než nynějších patnáct zemí. Současné praktiky a stávající řízení EU jsou den ze dne dlouhodobě neudržitelnější. Evropa se stala obětí paternalismu, narůstajících planetárních ambicí vůči americkým a asijským výzvám. Je to nebezpečné. Pokud bude EU pokračovat v tomto duchu, nemá budoucnost, ať dojde k rozšíření dříve či později.“
Poté, co se stal prezidentem republiky, převzal jeho úlohu nový guvernér ČNB Zdeněk Tůma, který až do loňského roku EB&FF uváděl. Pod jeho taktovkou se postupně stalo setkáváním centrálních bankéřů a investorů z celého světa. A v tomto duchu pokračuje dál. Letos pana Tůmu vystřídal nový guvernér ČNB Miroslav Singer. A není bez zajímavosti, že v tomto roce přišel pronést zdravici i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Pořádající agentura Comenius každoročně ukazuje, že podobná fóra dokáže bezchybně rutinně organizovat, a proto se do Prahy guvernéři centrálních bank od USA až po Kazachstán sjíždějí opravdu rádi. V předvečer je pro ně přichystána recepce v paláci České spořitelny v Rytířské ulici, a 
pak následují dva dny seminářů a přednášek v Kongresovém centru ČNB (obrázek vpravo nahoře). Poslední den vítá účastníky ve své rezidenci primátor Prahy, kde je vše zakončeno slavnostním rautem.
Snad nejzajímavějším panelem je „Panel centrálních bankéřů“, který uvedl svou přednáškou guvernér ČNB Miroslav Singer a také mu předsedal. Pochválil si, že již není třeba hovořit o inflačním cílení ČNB, neboť je dobře nastaveno, a také, že krize ukázala, že ČNB prováděla dobrý bankovní dohled nad našim finančním spektrem, protože nemusela v krizi zavádět žádné nové prvky do stávajícího systému tak jako mnohé centrální banky v jiných zemích. Dohled centrální banky ovlivňuje i finanční sektor a reálnou ekonomiku, takže je pro ekonomiku země velmi důležitý. Stačí připomenout, jak obrovskou měnovou krizi vyvolaly špatné kroky guvernéra Tošovského v letech 1996-7.
„Mnoho malých ekonomik mluví díky krizi o měnových nesrovnalostech a táží se, co s nimi mají dělat. My s tím neměli problém. Zejména mnozí noví členové EU mají problémy s úvěrováním v cizích měnách, což se stává hrozbou pro jejich ekonomiky. Některé centrální banky začínají být nervózní kvůli ztrátám z intervencí. My intervenovali úspěšně na počátku tisíciletí a vše bylo v pořádku. Druhá příčina ztrát byla aktiva nakupovaná centrálními bankami v krizi. I toho jsme se vyvarovali,“ pochvaloval si pan guvernér Singer a dodal: „Jsme součástí nového evropského systému – Výboru pro stabilitu – a tomu věnujeme pozornost.“ Takže to, že je díky dobrému bankovnímu dohledu naší ČNB naše bankovní soustava a tím i ekonomika státu v pořádku, neznamená, že pan guvernér a jeho muži mohou usnout na vavřínech. Jednak musí stále hlídat domácí banky, jednak se starat o to, aby nás poničený evropský bankovní systém nestáhl do bankrotu, jako se již děje okolním státům.
Protože původcem světové ekonomické krize byly USA, byl velmi očekáván projev prezidenta Federální rezervní banky USA ze St. Louis. Všichni jsme byli zvědavi, zda je již i podle něj opravdu USA na vzestupu a zda tím pádem z této strany nás již nečeká nic špatného. Pan Bullard potvrdil, že v lednu 2010 nastala v USA velká recese a ekonomika nabrala dezinflační trend, byla uvolněna měna. Inflace ale klesala tak rychle, že v létě 2010 nastala dokonce desinflace.
Přestože uvolňování měny bylo účinným nástrojem k poklesu inflace, podle Bullarda by již mělo USA od něj nyní ustoupit, neboť nastává nejistota ze 4 důvodů: nepokojům na Středním východě, které zvýší ceny ropy, katastrofou v Japonku, která poničí nejindustriálnější zemi světa a obchodování s ní, ohlášeními dluhových krizí evropských států, které jsou rovněž vážným problémem, a loňským dramatickým zhoršením fiskální situace v USA. Pokud by zůstala i nadále uvolněná měnová politika, vedla by podle Bullarda ke vzniku inflace: „Nesmíme čekat dlouho. Politika uvolňování měny musí být zrušena a úroky musíme zvýšit na normální míru.“ Jedním z faktorů uvolňování je fiskální neodpovědnost. Kongres by měl provést fiskální směřování. Nezávislá centrální banka může sice realizovat cenovou politiku bez ohledu na fiskální situaci, protože je nezávislým orgánem a může postupovat nezávise na Kongresu, ale přesto by se měl Kongres fiskálním směřováním vážně zabývat. Zlepšily se totiž růstové vyhlídky ekonomiky USA zejména tím, že existují velmi ziskové podniky těžící z boomu v Asii.
Referáty dalších centrálních bankéřů se nesly v duchu, že po světové ekonomické krizi nastává oživení a centrální bankéři se snaží přizpůsobovat měnovou politiku ekonomickým šokům v minulosti a oživit tak finanční politiku států. Zajímavým sdělením bylo vystoupení guvernéra Centrální banky Kazachstánu Gregorije Marčenka: „Kazachstán zavedl zákon o islámském bankovnictví. Máme u nás jednu banku z emirátů, kde probíhají transakce pouze v platině.“ Na první pohled se to může zdát triviální, ale v Koránu je zákaz placení úroků. Proto zem, která se rozhodne zavést služby pro emiráty, musí vyřešit, jak to udělat, aby se mohl otevřít korespondentský účet, a jak 
zacházet s vklady, když úrok nesmí být připisován. Pro islámské učence není dokonce přijatelné ani zlato jako platidlo a transakce je nutno dělat v platině, která je pro ně jediná přijatelná. Takovéto muslimské bankovnictví musí být odděleno od běžného účetnictví a centrální banka musí mít dohled nad bankami emirátů. I přes výše uvedené problémy je toto zřejmě pro zemi výhodné, protože inflace, kterou měl Kazachstán díky vysokým cenám energií až 20,1 %, klesla nyní na 7,8 %. Vysoké externí zadlužení 92,4 % v roce 2007 kleslo na 81,7 %. Jeho banky mají přes 12 mld. dolarů nadbytek likvidity a Kazachstán má velmi stabilní měnu. Samozřejmě to není jen díky zavedení islámského bankovnictví, ale za zamyšlení to stojí.
Zajímavá byla také výhrůžka guvernéra turecké centrální banky, že 80 % populace je mladší 24 let a v Turecku panuje růst zaměstnanosti. Tito lidé nemají, proč chodit za prací do ciziny, a pokud nebude rychle Turecko přijato do EU, mohlo by si svůj vstup rozmyslet.
Viceprezident pro operační politiku EBRD uvedl, že EBRD pomůže Egyptu. „Nebude to ale znamenat omezení prostředků zemí, kde působíme. Utvoříme zvláštní fond pro Egypt. Tento krok vítá i Izrael, neboť přispěje ke stabilizaci v regionu. Pouze chce vyčkat výsledků voleb. Technicky jsem připraveni. Také s Africkou bankou pro rozvoj chceme spolupracovat v Egyptě.“
Panel centrálních bankéřů končil jejich společným fotem