Šest soudců čelí podezření, že dvacet let soudili bez řádného jmenování
Šest soudců z Vrchního soudu v Praze čelí podezření, že nebyli řádně jmenováni. Pokud by se podezření potvrdilo, znamenalo by to, že vůbec nesměli soudit. Trestní oznámení na soudce, kteří se dostali k případům Tomáše Pitra, exprokurátora Vaše či Jiřího Kajínka, má na stole státní zastupitelství v Praze.
Trestní oznámení podal publicista Miroslav Vodrážka pro podezření z podvodu, padělání veřejné listiny a zneužívání pravomoci. Ten v uplynulém roce nashromáždil ke jmenování šesti soudců desítky dokumentů. Dospěl k závěru, že k němu neexistují řádné doklady a že tedy soudci posledních dvacet let soudili, aniž by byli řádně jmenováni.
"Nejde totiž jen o formální pochybení v ojedinělém případě, ale jde o ucelený řetěz pochybení a nedostatků, jehož ucelenost je umocněna skutečností, že jmenování ostatních soudců Vrchního soudu vPrazea i jiných soudů je v pořádku," napsal Vodrážka v trestním oznámení, které má k dispozici Aktuálně.cz.
"Trestní oznámení jsme obdrželi, státní zástupce je nyní studuje," potvrdila Aktuálně.cz mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.
Soudci nařčení odmítají. "To mě tedy vážně překvapuje, byl jsem jmenován řádně na Hradě. Doufám, že se to všechno vysvětlí. Přece nebude problém všechny dokumenty dohledat," prohlásil soudce Jan Veselý. Veselý je jediný z šesti zmiňovaných soudců bez kariéry v komunistické vojenské justici a členství v KSČ.
Čtyři soudce měl jmenovat Stráský, dva Havel
Největší nejasnosti se týkají čtyř soudců, Josefa Hlaváčka, Ľubomíra Klimáčka, Jana Veselého a Františka Romana, které měl jmenovat v roce 1992 tehdejší premiér Jan Stráský. Ten převzal pravomoci prezidenta poté, co Václav Havel kvůli rozpadu federace podal demisi.
Soudci mají jmenovací dekrety s datem 11. 12. 1992. Podle Stráského ale tento den na Hradě jmenováni nebyli. Doklady o jmenování nenašel Vodrážka ani v Národním archivu, který spravuje fondy Úřadu předsednictva vlády ČSFR i spisy sekretariátu Jana Stráského.
Zbývající dva soudce, Jiřího Hnilicu a Rudolfa Tomašoviče, měl podle podle Vrchního soudu jmenoval Václav Havel. Ani u nich ale data nesedí. Podle dekretu měli být jmenováni 24. 2. 1993. Publicista Vodrážka dostal od Hradu stanovisko, že Václav Havel po návratu na Hrad jmenoval první soudce až v březnu 1993.
V trestním oznámení je také uvedeno, že jmenovací dekrety šesti soudců se liší od ostatních vydaných ve stejném roce.