Unáhlený postup radnice Prahy 2
Klára Samková
Školáci, kteří dnes navštěvují Základní školu Legerova na pražské magistrále, by od září již měli zamířit na Vyšehrad. Radní městské části Praha 2 totiž usnesením z 22. března 2011 rozhodli o přestěhování školy do budovy bývalé základní školy ve Vratislavově ulici. Opozice složená z TOP 09 a Občanů za spokojené bydlení (OSB) ale považuje postup radnice za unáhlený, protože byl přijat bez řádného projednání a na základě povrchní důvodové zprávy. Celkem 16 zastupitelů z TOP 09 a OSB proto požádalo starostu Prahy 2 Jiřího Palusku o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, jehož termín byl nakonec stanoven na 11. dubna.
Základní škola v Legerově ulici není běžnou školou. Vedle výuky bezproblémových dětí se zaměřuje na děti s poruchami učení, lehčími poruchami chování a přispívá tak k jejich přirozené integraci. Má letitou tradici a žáci zde mají možnost projít celou základní školou v malém kolektivu s plně kvalifikovanou péčí.
Do budovy školy se v posledních letech hodně investovalo. Má prostorné, hezky zařízené a světlé učebny, protiprachová a protihluková okna, zrekonstruované toalety. K vybavení školy patří tři tělocvičny, jídelna a dvě venkovní víceúčelová hřiště.
Nyní by se měli žáci a pedagogové přestěhovat do značně zchátralé budovy, ve které základní vybavenost chybí. Škola v tomto místě byla již dříve pro nedostatek dětí zrušena. Způsob, jakým je dnes rozhodováno o stěhování školy z Legerovy ulice do těchto prostor, vede opoziční zastupitele k obavě, že v nevyhovujícím prostředí ji čeká stejný osud.
Kromě ohrožení samotné existence školy vyvolává rozhodnutí o vystěhování školy také otázku, zda za vším nestojí snaha o rychlé uvolnění lukrativní budovy v centru města s plochou téměř 5000 m2, která je z podnikatelského hlediska velmi atraktivní.
„Jde o zásadní koncepční rozhodnutí,“ říká zastupitelka Jana Duchková z TOP 09, „proto mu měla předcházet důkladná analýza s alternativními návrhy řešení a ekonomická rozvaha.“ Předseda klubu zastupitelů OSB Petr Hejna připomíná, že „o problémech školy se ví již několik let, očekávali jsme, že nejdříve proběhne široká veřejná diskuse občanů Prahy 2 a rodičů žáků, kteří školu navštěvují, pedagogů, vedení školy.“
Situace a podivný spěch kolem stěhování ZŠ Legerova budí pochybnosti, opozice se domnívá, že na řádném květnovém zasedání by už mohlo být pozdě a navíc by záležitosti nemohl být věnován dostatečný prostor.
K závažnému kroku, jakým je svolání mimořádného jednání zastupitelstva (na žádost opozice k tomu došlo v Praze 2 údajně poprvé v novodobé historii radnice) vedla TOP 09 a OSB především nedostatečná připravenost stěhování, nedostatek patřičných podkladů, nejasnost záměru následného využití budovy Legerova 5 a v neposlední řadě i způsob jednání zástupců MČ Praha 2 s rodiči stávajících žáků.
Další informace poskytnou:
TOP 09 Praha 2: Jana Duchková, zastupitelka, TOP 09, 608 275 474, jana@duchkova.cz
OSB Praha 2: Petr Hejna, předseda klubu zastupitelů OSB, 603 413 373, petr.hejna@osb-praha2.cz
1. Podrobná kalkulace nákladů
Předpokládané náklady na stěhování, opravy a údržbu budovy Vratislavova 13
Celkově byly náklady na stěhování Základní škola, Praha 2, Legerova 5, do budovy Vratislavova 13 a na opravy a údržbu budovy Vratislavova 13 stanoveny v celkové výši 2,5 mil. Kč.
Na stěhování je vyčleněno 300 tisíc Kč, na nákup stolů, židlí a vybavení jídelny je vyčleněno 150 tisíc Kč. (převedeno do rozpočtu školy)
Náklady na opravy a údržbu (včetně vybavení výdejny) jsou stanoveny na 2,05 mil. Kč. V následující tabulce je uveden potřebný rozsah prací.
Rok |
Úkol (obsah) – opravy a údržba |
Náklady |
2011 |
vymalování budovy a oprava podlahy v učebně |
300 000 |
|
opravy a nátěr dveří a oken (včetně dveří do budovy) |
350 000 |
|
prohlídka kotelny a doplnění regulačních prvků |
200 000 |
|
oprava WC v patrech a hygienická buňka |
150 000 |
|
oprava slaboproudu a školního rozhlasu |
200 000 |
|
vybavení výdejny a jídelny ( sporák, konvektomat, myčka, gastronádoby, chladící box, výdejní stůl, apod. |
700 000 |
|
oprava prostor pro výdejnu |
150 000 |
|
Suma |
2 050 000 |
Na opravy a údržbu vypíše odbor majetku a investic výzvu k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu a předloží ji ke schválení RMČ dne 5.4.2011. Vyhodnocení nabídek a projednání výsledků v jednání RMČ dne 17.5.2011. Uzavření smlouvy do 30.6.2011. Provedení vlastních prací v období měsíců červenec a srpen 2011. Na plánované práce na opravu a údržbu budovy Vratislavova 13 není potřeba ohlášení ani stavební povolení.
2. Financování základní školy na nové adrese
Rozpis státního rozpočtu a rozpis rozpočtu ze strany zřizovatele
Rozpis státního rozpočtu
Krajský úřad provádí rozpis finančních prostředků státního rozpočtu (dále jen „přímé výdaje“) přidělovaných dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“) normativní metodou.
Pro rok 2011 byly kraji Hlavní město Praha stanoveny Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy závazné a orientační ukazatele:
I. závazné ukazatele:
Neinvestiční výdaje celkem (dále jen NIV)
v tom: mzdové prostředky celkem
z toho
platy pedagogů
platy nepedagogů
OON pedagogů
OON nepedagogů
limit počtu zaměstnanců
II. orientační ukazatele:
v tom: odvody a pojistné
odvody FKSP
ostatní neinvestiční výdaje (ONIV)přímé
z toho náhrady při dočasné pracovní neschopnosti
Rozpis rozpočtu pro školy a školská zařízení je ze strany kraje (MHMP) proveden normativním způsobem v závislosti na počtu jednotek výkonu, a to za organizaci jako celek včetně odloučených pracovišť. Jednotkou výkonu (V) je dítě, žák, student, ubytovaný, stravovaný v jednotlivých typech škol a školských zařízení.
Pro stanovení rozpočtu přímých výdajů škol a školských zařízení na rok 2011 je rozhodující počet dětí, žáků, studentů, ubytovaných a stravovaných, uvedených v zahajovacích výkazech na školní rok 2010/2011.
Ukazatelé průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického (Np) a nepedagogického zaměstnance (No) v jednotlivých druzích a typech škol a školských zařízeních byly stanoveny z průměrných hodnot komponentů ukazatelů dosahovaných v loňském roce v rámci kraje.
Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (Pp) je stanoven podle skutečné výše tarifních platů, náhrad za dovolenou a dalších složek platu dosažených v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje Hl.město Praha v loňském roce. Do ukazatele průměrné výše platu se nezahrnují platy za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah.
Ukazatel průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po) je stanoven obdobně jako ukazatel Pp s tím, že skutečně dosažené platy nepedagogických pracovníků byly sníženy o 10%.
Rozpis rozpočtu ze strany zřizovatele
Rozpis rozpočtu ze strany zřizovatele je prováděn normativní a mimonormativní metodou.
Normativní rozpis na provoz spočívá jako u státního rozpočtu na jednotce výkonu.
Z částky, která je vypočítána normativní metodou školy hradí např. spotřebu elektrické energie a plynu, čistící a úklidové prostředky, nákup tonerů a papírů do kopírky, odvoz odpadu, rozhlasové a televizní poplatky, cestovné, pojištění majetku, vybavení školní jídelny, revize, deratizace, krytí odpisových plánů a další výdaje spojené s provozem.
Mimonormativní metodou jsou zohledněny výdaje, které jsou nezbytně nutné pro zajištění plynulého chodu škol. Jedná se o rozvoz jídel do škol (ZŠ Londýnská, ZŠ Jana Masaryka), nájemné hrazené na základě uzavřených smluv, teplo, voda a srážková voda (dle skutečně vynaložených nákladů), vybavení tříd, režijní náklady na stravování žáků a zaměstnanců škol (stravování zajišťované SPV Jana Masaryka), kustodi, psychologové, primární prevence, odměny ředitelů a pedagog.pracovníků, zahraniční výjezdy do partnerských měst.
Normativ na údržbu je vypočítán ze skutečně vynaložených nákladů na opravy a údržbu předcházejícího roku a vydělen celkovým počtem m² plochy.
Stání rozpočet a rozpočet zřizovatele se tvoří vždy na kalendářní rok.
Státní rozpočet na rok 2011
Rozpočet byl tvořen na výkony školního roku 2010/2011, tj. 130 žáků
Přiděleno z MHMP na kalendářní rok 2011:
Neinvestiční výdaje celkem: 5 843 000,- Kč
z toho: mzdové prostředky pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 3 820 000,- Kč
mzdové prostředky ostatní pracovníci: 449 000,- Kč
zákonné odvody a FKSP: 1 499 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 75 000,- Kč
Snížení výkonů (žáků) od 1.9. 2011 o 30, tj. na 100 žáků-předpokládané výkony na školní rok 2011/2012
snížení mzdových prostředků pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 262 000,- Kč
snížení mzdových prostředků ostat.pracovníci: 39 000,- Kč
snížení zákonných odvodů a FKSP: 105 000,- Kč
snížení ONIV: 0
Celkové snížení: 406 000,- Kč
Státní rozpočet po úpravě výkonů na rok 2011
Neinvestiční výdaje celkem: 5 437 000,- Kč
z toho: mzdové prostředky pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 3 558 000,- Kč
mzdové prostředky ostatní pracovníci: 410 000,- Kč
zákonné odvody a FKSP: 1 394 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 75 000,- Kč
limit počtu pedagogických pracovníků: 12,47
limit počtu ostatních pracovníků: 2,91
Státní rozpočet na rok 2012 při zachování stejných normativů jako v roce 2011
Rozpočet je vytvořen na výkony do 31.8. 2012 100 žáků, protože školní rok 2011/2012 končí 31.8. 2012
Neinvestiční výdaje celkem: 4 826 000,- Kč
z toho: mzdové prostředky pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 3 002 000,- Kč
mzdové prostředky ostatní pracovníci: 334 000,- Kč
zákonné odvody a FKSP 1 423 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 67 000,- Kč
Zvýšení výkonů (žáků) od 1.9. 2012 o 50, tj, na 150 žáků-předpokládané výkony na školní rok 2012/2013
zvýšení mzdových prostředků pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 122 000,- Kč
zvýšení mzdových prostředků ostat.pracovníků 30 000,- Kč
zákonné odvody a FKSP: 53 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 0
Státní rozpočet po úpravě výkonů na rok 2012
Neinvestiční výdaje celkem: 4 971 000,- Kč
z toho: mzdové prostředky pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 3 124 000,- Kč
mzdové prostředky ostatní pracovníci: 364 000,- Kč
zákonné odvody a FKSP: 1 476 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 67 000,- Kč
limit počtu pedagogických pracovníků: 12,07
limit počtu ostatních pracovníků: 2,33
Státní rozpočet na rok 2013 při zachování stejných normativů jako v roce 2011
Rozpočet je vytvořen na výkony školního roku 2012/2013, tj. 150 žáků
Neinvestiční výdaje celkem: 5 193 000,- Kč
z toho: mzdové prostředky pedagog.pracovníci vč. ŠD a ŠK: 3 382 000,- Kč
mzdové prostředky ostat.pracovníci 415 000,- Kč
zákonné odvody a 1 329 000,- Kč
ostatní neinvestiční výdaje: 67 000,- Kč
limit počtu pedagogických pracovníků: 12,34
limit počtu ostatních pracovníků: 2,68
Schválený rozpočet od zřizovatele na rok 2011
Provozní výdaje 4 053 000,- Kč, z toho jmenovité akce 183 000,- Kč
Předpokládaný rozpočet na rok 2012
Provozní výdaje 2 693 000,- Kč.
Rozpočet nezahrnuje režijní náklady na stravování žáků a zaměstnanců školy. Podklady musí dodat dodavatel.
Předpokládaný rozpočet na rok 2013
Provozní výdaje 2 819 000,- Kč
Rozpočet nezahrnuje režijní náklady na stravování žáků a zaměstnanců školy. Podklady musí dodat dodavatel.
V roce 2010 měla Základní škola, Praha 2, Legerova 5 deficit ve výši 1045 tis. Kč na mzdových prostředcích určenou pro pedagogické a ostatní pracovníky a 376 tis. Kč na zákonných odvodech. Celkový deficit na rok 2010 byl ve výši 1 421 tis. Kč.
3. Časový harmonogram stěhování a úprav budovy Vratislavova 13
Rámcový harmonogram
(stěhování Základní školy, Praha 2, Legerova 5 do budovy Vratislavova 13 ) –
plánované úkony nutné ke změně názvu, sídla a místa výkonu hlavní činnosti
Stěhování školy a uvolnění stávajícím nájemcem bude představovat nezbytné úkony, jejichž harmonogram bude předpokládat součinnost zřizovatele (zejména OŠK-OŠMT a OMI) se základní školou a s dotčenými správními firmami (Haspra spol. s r.o. a tou, která bude spravovat budovu Legerova 5).
Navrhované termíny vycházejí z předložení harmonogramu do RMČ 22.3.2011 na vědomí, pokud bude s ohledem na složitost a množství změn potřeba, budou se termíny operativně měnit.
Oznámení realizace záměru:
- do 25.3.2011, ředitelce školy a školské radě, ředitelka následně bude informovat zákonné zástupce žáků, (místostarosta, OŠK)
- do 31.3.2011MHMP, OŠMT- oddělení koncepční a projektové (metodička obecního školství) a odbor rozpočtu - oddělení financování škol a školských zařízení (rozpočtářka), (OŠK )
Postup realizace:
1. 22.3.2011 - usnesení RMČ (OMI), ukončení nájemní smlouvy s PřFUK, výpověď, OMI předá výpověď PřFUK do 25.3.2011
2. 22.3.2011 – usnesení RMČ (OŠK), ke změně školských obvodů základních škol MČ Praha 2, návrh na změnu vyhlášky hl.m. Prahy pro období od 1.1.2012 vyžaduje MHMP sdělit do 31.3.2011
3. do 31.3.2011 - stanovení komise k organizaci předání a k převzetí budov Legerova 5 a Vratislavova 13 (stěhování-škola, výběrové řízení k nezbytným úpravám budovy-OMI), složení komise - ZŠ Legerova, OMI, OŠK-OŠMT, a dotčené správní firmy, (OŠK)
4. 2.5.2011 ZMČ (OŠK), souhlas se změnou názvu, sídla a místa výkonu hlavní činnosti (pro účely obchodního rejstříku)
5. 17.5.2011 RMČ a ZMČ 27.6.2011 ZMČ (OŠK), změna zřizovací listiny, změna sídla a názvu školy, zařazení výdejny do hlavní činnosti školy, účinnost od 1.7.2011
6. k 30.6.2011, mimořádná inventarizace majetku ZŠ Legerova, výstupy pro zřizovatele do 25.7.2011, následně vyřazení nepotřebného majetku (ve spolupráci s OMI)
7. Zveřejnění záměru na obsazení uvolněných prostor v budově Legerova 5 (OMI, termín?? )
8. Obsazení uvolněných prostor v budově Legerova 5 na základě zveřejněného záměru, nové nájemní smlouvy k prostorám (OMI, termín ??)
9. do 30.6.2011, vyřazení budovy Vratislavova 13 z portfolia správních firem (OMI)
10. do 30.6.2011, uzavření smlouvy o výpůjčce k budově Vratislavova 13 od 1.7.2011, (OŠK)
11. do 30.6.2011, ukončení smlouvy o výpůjčce k budově Legerova 5, (OŠK)
12. do 30.6.2011, ukončení mandátní smlouvy se ZŠ Legerova 5 na správu prostor SGJŠ a bytu v budově Legerova 5, (OŠK)
13. do 30.6.2011, uzavření mandátní smlouvy ke správě bytu a DDM v budově Vratislavova 13 od 1.7.2011, event. dalších nájemních subjektů (OŠK)
14. k 1.7.2011, zařazení budovy Legerova 5 do portfolia správních firem (OMI)
15. k 1.7.2011 - školní jídelna, součást ZŠ Štěpánská a její smlouvy o výpůjčce, změna správy prostor školní jídelny v souvislosti s novou správou celého objektu budovy Legerova 5/Sokolská 6 (OMI)
16.od 1.7. do 31.8.2011, realizace přestěhování (opravy a investice v budově Vratislavova 13, převody elektřiny, plynu, vodné stočné, odpad), (OMI a vedení školy)
17. do 31.7.2011, souhlas RMČ se změnou zápisu ve školském rejstříku, změna sídla, místa výkonu hlavní činnosti a názvu školy, zařazení výdejny jako součásti školy, podání žádosti na MŠMT a MHMP (OŠK)
18.do 31.7. 2011, uvolnění bytu v budově Vratislavova 13, (současný pracovně-právní vztah školníkovi ZŠ Legerova trvá), změna nájemní smlouvy, (OMI)
19. do 31.8.2011, vyjádření zástupce hygienické stanice pro potřeby vedení ZŠ a zřizovatele (k žádosti o změnu ve školském rejstříku), (OŠK)
20. do 31.8.2011, ověřit míru potřebných změn v pojistné smlouvě (Renomia), v případě potřeby předjednat s Renomií dodatek k pojistné smlouvě ve smyslu nastalých změn (OŠK, ZŠ)
21.do 31.8.2011, změna zápisu v obchodním rejstříku dle nových údajů ve zřizovací listině (ředitelka školy)
V rámci OŠK-OŠMT a OMI budou přeneseny dílčí kompetence k plnění jednotlivých úkolů, vzájemná koordinace postupů.
4. Projekt naplnění základní školy na nové adrese
Snahou je zachovat orientaci školy na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami (SVP).
Podle informací, které poskytla ředitelka Pedagogicko psychologické poradny pro Praha 1, 2 a 4, paní PhDr. Václava Masáková, je těchto dětí tolik, že škola, která se jim bude odborně a specializovaně věnovat, nebude mít na přijatelném místě nouzi o klienty.
Přitom trendem je podle vyjádření paní doktorky nikoliv umisťování těchto dětí do škol praktických (jedna z variant navrhovaných rodiči z ulice Legerova – zachování pouze „speciálních tříd“), ale jejich maximální integrace do škol „běžného typu“. Počet dětí ve specializovaných třídách je rozpočtován na 10 – 12, přitom ale například nejuznávanější kapacita v oboru speciální pedagogiky u nás, paní Doc., PaedDr. Olga Zelinková Csc. uvádí ve své monografii Poruchy učení, že pro skupinovou individualizaci je ideální počet do 5 žáků ve skupině. V případě existence asistenta pedagoga ve třídě je přitom možno pracovat i se 20 i více žáky ve třídě (podle typu a míry SVP), když ovšem ne všichni žáci jsou integrováni.
Koncepce školy by tedy vycházela z modelu: jedna běžná třída a jedna speciální třída ve všech ročnících. Tento stav je třeba chápat jako cílový, tedy dosažitelný v horizontu pěti let. Přitom běžné třídy by byly budovány postupně, nicméně zejména od prvního ročníku a speciální třídy na základě aktuálního vývoje počtu žáků s SVP v jednotlivých třídách. Pedagogickým a socializačním přínosem by byla možnost realizace maximálního počtu společných aktivit pro obě třídy v ročníku. Je třeba podtrhnout, že tato vize je zcela v souladu s Národním akčním plánem inkluzivního vzdělávání.
V rámci konkurzního řízení na místo ředitele/ředitelky školy předpokládáme upřednostnit takovou předloženou vizi rozvoje školy, která bude podporovat možnost rozvoj inkluzivního vzdělávání ve škole.
O správnosti takového postupu svědčí článek 2 Deklarace světové konference o speciálním vzdělávání v Salamance, jejíž závěry vyzývají k zásadní transformaci škol hlavního proudu (UNESCO 1994). Podstatným principem inkluze je zdůraznění zřetelu k individuálním zvláštnostem všech žáků. Každé dítě má unikátní charakteristiku, schopnosti a vzdělávací potřeby. Pokud má právo na vzdělávání vůbec něco znamenat, pak musí existovat takové vzdělávací systémy a musí být implementovány takové vzdělávací programy, které budou brát v úvahu širokou rozmanitost těchto charakteristik a potřeb. Princip inkluze implikuje, že běžné školy by měly vzdělávat všechny děti bez ohledu na jejich fyzické, intelektuální, emocionální, sociální, lingvistické nebo jiné podmínky. Běžné školy s inkluzivní orientací jsou nejefektivnějšími prostředky pro potlačování diskriminujících postojů, vznik vstřícných komunit, vytváření začleňující společnosti.
Jak uvádí prof. Eliška Walterová (vedoucí Ústavu výzkumu rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy) v publikaci Úloha školy v rozvoj vzdělanosti , tento zásadní obrat v pojetí rozdílnosti žáků znamená rozšíření interpretace inkluze. Inkluze v současném pojetí se vztahuje k zajištění spravedlivých vzdělávacích příležitostí pro všechny žáky, nejen pro žáky se speciálním znevýhodněním. Reálné dosahování inkluze ve školách je chápáno jako strategie školy podporující rozvoj všech žáků, nejen jako starost o skupiny žáků, dříve vyloučených nebo potenciálně nesplňujících standardní požadavky běžných škol hlavního proudu. Jde tedy o to, aby spektrum inkluze ve vzdělávání bylo co nejširší. Musí se týkat spravedlivých příležitostí pro všechny žáky, ať je jejich věk, pohlaví, etnická příslušnost, školní výkon či zázemí jakékoliv .
Právě školní vzdělávací program ZŠ, Praha 2, Legerova vykazuje značný potenciál k naplnění těchto záměrů. Je však zcela zjevné, že v současné době je sice oficiálně proklamován, není však realizován, o čemž svědčí i postoj některých rodičů současných žáků školy, kteří školu chápou jako prostor selektovaného vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. O zachování této segregované výuky také usilují předkládanými návrhy na zachování statu quo (nízký stav žáků a oficiální změna statusu školy směrem ke zřízení pouze speciálních tříd).
Budeme-li se však dívat do budoucnosti, je třeba konstatovat, že všechny relevantní pedagogické výzkumy ukazují, že kvalitní vzdělávání žáků vychází z paradigmatu odlišného od dosavadního transmisivního vzdělávacího modelu. Místo unifikujících požadavků selektujícím žáky ve vztahu k normě vyhovující jen určité skupině, je východiskem, cílem a systémem inkluzivního vzdělávání respektování každého dítěte s jeho unikátními charakteristikami, zájmy, schopnostmi a vzdělávacími potřebami. Inkluze na škole, speciálně na škole, která se chce i do budoucna profilovat jako „Škola pro všechny“ (název školního vzdělávacího programu ZŠ Legerova), by neměla znamenat trvalé zařazení či roztřídění do pevných skupin, ale zajišťování podmínek pro začlenění každého dítěte do vzdělávání a vytváření optimálního učebního prostředí podle aktuálních potřeb vzdělávaných dětí. Výchozím zařazením dítěte by měla být přirozená vrstevnická skupina, nikoliv apriorní klasifikace a oddělení od skupiny ostatních dětí. Vzdělávání poskytované v této škole by mělo být chápáno zcela v duchu již existujícího školního vzdělávacího programu dotčené školy – jako služba různým žákům, nikoliv jako selekce a vyčleňování dětí z různých důvodů znevýhodněných z hlavního proudu vzdělávání.
Tento názor se opírá o výsledky takových výzkumů, jako je např. výzkum PISA. Jedním z jeho obecných závěrů je, že celkový výkon školy i žáků je vyšší a rozdíly mezi žáky menší v systémech s menší vnější diferenciací. Ukazuje se, že integrovanější a flexibilní vzdělávací dráhy kombinované s vyšší úrovní individualizované podpory žáky učitelem, s čímž mají pedagogové ze základní školy v Legerově ulici dlouholetou zkušenost, vedou k lepším výsledkům a k vyrovnanějšímu rozdělení vzdělávacích příležitostí. Vnější diferenciace nezlepšuje výsledky. Výsledky výzkumu tedy prokazují, že inkluzivní škola je nejen sociálně úspěšnější, ale prokazatelně podporuje také kognitivní rozvoj žáků.
Přítomnost nástrojů implementace inkluzivního vzdělávání podle výše uvedeného paradigmatu, nebo alespoň jejich předpokladů je možno právě v základní škole Legerova zřetelně vysledovat. Efektivita následujících přístupů je přitom ověřena empiricky – např. výzkumem M. Ainscowa .
Využívání existujících zkušeností a praxe. Hlavním hybatelem změny je lepší využívání existujícího know-how a tvořivosti v rámci jakéhokoliv kontextu. Patří sem i schopnost reflexe a sebereflexe vlastní praxe i praxe jiných. Z tohoto pohledu by se mohla přestěhovaná základní škola Legerova stát dokonce ukázkovým pracovištěm inkluzivního vzdělávání.
Vnímání rozdílů jako příležitostí k učení. Pokud se žák vymyká připravenému scénáři, znamená to, že poskytuje učiteli takový druh zpětné vazby, kterou učitel nečeká, která je pro něj překvapením. V improvizované odpovědi využívá učitel postupně svých narůstajících zkušeností. Také tento nástroj skýtá v konkrétní vzdělávacím kontextu velký prostor pro rozvoj dotčené školy a jejího pedagogického sboru.
Prozkoumávání bariér aktivní účasti. Při reflektování existujících způsobů práce bude zapotřebí uvažovat nad tím, zda některé aspekty praxe neúčinkují jako bariéry účasti na zamýšleném kurikulu.
Využívání všech dostupných zdrojů pro podporu učení. Výzkumy ukazují, že lepší využití interakce a spolupráce dítě - dítě může přispět k vytvoření inkluzivnějšího prostředí třídy, a to způsoby, které zlepší podmínky učení všech dětí ve třídě. Z toho důvodu také není reálně hrozící postupná exkluze a segregace žáků se specifickými vzdělávacími potřebami ve stávajícím modelu ZŠ Legerova žádoucí. Úbytek počtu žáků se negativně promítá nejen do ekonomické situace školy, ale z tohoto pohledu také do úrovně vzdělání a přirozené socializace žáků. Právě možnost využívání vzdělávacího potenciálu přirozeně heterogenní vrstevnické skupiny vzniklé sloučením běžné a speciální třídy je skrytým vzdělávacím, ale i marketingovým zdrojem zmiňované školy.
Rozvíjení jazyka a slovníku. Povzbuzovat učitele k vývoji inkluzivnějších postupů není v žádném případě jednoduché, zvláště tam, kde chybí vzájemná podpora, kde jsou pro ni slabé, nebo pro ni nejsou žádné organizační podmínky. Zde je potřeba podotknout, že tradiční organizace školy, v níž mají učitelé málo příležitostí pozorovat vzájemně svou práci, je obzvláštní bariérou rozvoje. Je tím potlačeno zejména sdílení a rozvoj společného slovníku a způsobu vyjadřování.
Nejen v evropském, ale i v českém kontextu byla provedena řada výzkumů dokládající efektivitu inkluzivního vzdělávání (např. projekt CZ-COMENIUS-C21). Všechny zpochybňují oddělování a vylučování jako cestu ke zvyšování efektivity vzdělávání a přispívají k oslabování předsudků o výhodnosti selekce pro jakékoli děti. Seskupování žáků do skupin podle schopností vychází z přesvědčení, že tyto homogenní skupiny umožňují každému žákovi dosáhnout maximálního rozvoje. Výzkumná zjištění a empirické zkušenosti však tento předpoklad nejenže nepodporují, ale naznačují opačnou tendenci. Heterogenní složení třídy vyžaduje větší individualizaci výuky, což od učitele očekává větší míru flexibility, a nejen příprava, ale i realizace takové vyučovací hodiny, či obecně výuky, je náročnější. Inkluzivní vzdělávání je tedy pro školu i učitele výzva, které by ovšem v zájmu žáků měli čelit.
Zejména v první fázi transformace základní škola Legerova proto předpokládáme v rámci jednoho ročníku existenci organizačně oddělených tříd speciálních a běžných. To na jedné straně umožní maximální možnou míru realizace společných aktivit všech žáků ročníku, například v rámci předmětů výchovného zaměření, na druhé straně specializovanou péči o žáky s hlubšími problémy. V rámci realizace takto pojaté výuky budou získávat jednotliví učitelé i škola jako celek know-how potřebné k postupnému rozvoji inkluzivního prostředí školy.
Bez významu není rovněž argument, že takto uchopená podoba vzdělávání vytváří velmi dobrou výchozí pozici pro získávání grantů a úspěšnou realizaci projektových záměrů. Předpoklad získání mimorozpočtových finančních prostředků na implementaci a rozvoj inkluzivního školního i širšího prostředí je pravděpodobnější než u běžných základních i praktických (dříve zvláštních) škol. Důvodem je, že inkluzivní vzdělávání má oficiální podporu (například vznik center pro inkluzivní vzdělávání podporovaný MŠMT) a je celoevropskou strategií a řada vypsaných grantů, např. v rámci projektu Vzdělávání pro konkurenceschopnost k němu přímo směřuje.
Přestože jsou výše uvedená fakta prokazatelná, je třeba počítat s odporem rodičů stávajících žáků k plánovaným změnám. Tito rodiče jsou běžným vzorkem rodičů. Nemají statisticky žádné výrazné společné sociální, vzdělanostní ani ekonomické společné znaky, ale jsou mezi nimi zástupci nejrůznějších úrovní jednotlivých společenských a osobnostních parametrů. Je tedy možno předpokládat, že se na ně vztahují následující zjištění uveřejněná ve zprávě McKinsey & Company „Klesající výsledky českých základních a středních škol – fakta a řešení.“
„Přestože soustavně klesá úroveň výsledků českých základních a středních škol (srovnávací testy TIMSS, PISA, zjištění McKinsey & Company, je s nimi spokojeno 81 % rodičů a 71 % učitelů, což pravděpodobně snižuje možnost politického mandátu ke změně. Mnoho organizací si klade za cíl spokojenost zákazníků a zaměstnanců. Pokud však potřebu zlepšení cítí jen malá část účastníků, může být relativní spokojenost překážkou při zavádění změny.
Podle průzkumu mínění 3 102 rodičů a 706 učitelů provedeného společnosti Kalibro v letech 2007–2008 je se základním a středním školstvím v České republice spokojeno 81 % rodičů a 71 % učitelů.
I když podpůrná data ukazují jenom korelaci, a ne kauzalitu, je zajímavé si povšimnout, že v zemích s výchovně-vzdělávacími systémy s vynikajícími výsledky mívají rodiče na školy vysoké požadavky.
Bez ohledu na absolutní míru spokojenosti rodičů není v České republice pravděpodobně dostatečně vysoká nespokojenost na to, aby se z kvality výsledků vzdělávání na základních a středních školách v zemi stala nejvyšší priorita.
MČ Praha 2 má jako zřizovatel základních a mateřských škol nejen dostatečné kompetence k nastartování změny, ale i zodpovědnost za kvalitu vzdělávání v rámci své působnosti. Koneckonců trendem nejen v oblasti školské legislativy je posílit pozici zřizovatelů škol – dokladem je návrh na změnu zákona 561/2004 Sb. (školský zákon), který je v současnosti projednáván vládou ČR. Ten obsahuje například návrh na periodické rekonkurzy ředitelů škol po šesti letech jejich působení ve funkci, což by pozici zřizovatelů posílilo velmi citelně.
Budova ve Vratislavově ulici umožňuje za určitých okolností zřídit i oddělení mateřské školy. Umístění školy stejně jako její bezprostřední okolí – národní kulturní památka Vyšehrad s množstvím zeleně poskytuje řadu příležitostí k vyžití pro děti předškolního i školního věku. Případná mateřská škola by zejména v první fázi po přestěhování významně zvýšila ekonomičnost provozu školy (integrovaná základní a mateřská škola) a naplnila by potřeby občanů Prahy 2, když v současné době zřizovaná kapacita mateřských škol, vzhledem ke zvýšení počtu dětí v ročnících předškolního věku, nedostačuje. Vzhledem k předpokládanému demografickému vývoji – postupný úbytek počtu dětí – by pak mohla být činnost mateřské školy utlumena a její kapacita by byla efektivně a takřka bez potřeby investičních prostředků využívána základní školou. Zřídit mateřskou školu v ulici Legerova se vzhledem k dopravě a ekologické zátěži jeví jako nereálné. Je třeba podotknout, že zvažované snížení dopravních pruhů v ulici Legerova na dva situaci zcela neřeší. Řešením by bylo pouze odklonění významné části dopravy, které však v dohledné době nepřichází v úvahu.
Nová základní škola ve Vratislavově ulici bude potřebovat samozřejmě dostatečný čas na etablování se v prostoru Podolí a Vyšehradu. Pozitivním signálem, který tento proces podpoří, je očekávaný přesun žáků, jejichž rodiče by za stávající situace zvažovali zápis do blízké základní školy v městské části Praha 4, právě do školy v ulici Vratislavova. V současnosti tvoří děti z Prahy 2 nezanedbatelnou část žáků blízké základní školy v Praze. Tato situace by se měla se vznikem základní školy ve Vratislavově ulici postupně změnit.
Nejlepší výchovně-vzdělávací systémy světa usilují o kvalitu výuky na všech úrovních systému – od ředitelů škol, přes obce, kraje, až po příslušná ministerstva. Není důvod nesnažit se o totéž.
WALTEROVÁ A KOL., Eliška. Úloha školy v rozvoji vzdělanosti. Brno: Paido, 2004. 502 s. ISBN 80-7315-083-2, str. 388