Soutěž  MANAŽER ROKU 2010 jde do finále

 Ivana Haslingerová

Osmnáctý ročník soutěže manažerských osobností MANAŽER ROKU 2010 jde do finále. Je soutěží pro ty manažery, kteří dělají víc než jen své povinnosti.  Od jiných podnikatelských soutěží se liší především tím, že hodnocení se nezakládá jen na metodách a výsledcích podniků, ale hlavně jde o lidi - o jejich profesionalitu, odborné znalosti, o vůdcovství, rozhodnosti, morálce, společenské odpovědnosti, obětavosti, disciplíně a mimo jiné také o naději. Každý manažer, který v předchozích letech získal ocenění, vždy udělal pro svůj podnik víc, než byla jeho povinnost. A když říkám víc, nemyslím tím jen seriózní vedení zaběhlého podniku, ale např. vytažení krachujícího podniku z červených čísel na osmimiliardové obraty či například vybudování podniku s velkými zakázkami pro gigant Siemens z jednoho soustruhu ve stodole. Vím, o čem mluvím, s těmito  a mnoha dalšími podnikateli jsme přinesli v minulých letech v naší revue rozhovory a na vlastní oči jsme viděli jejich firmy.

Ocenění v této soutěži znamená pro manažery totéž co pro filmové herce Oskaři. Proto je o tuto soutěž mezi manažery rok od roku stále větší zájem. Do letošního 18. ročníku bylo nominováno celkem 188 manažerů a manažerek z celé ČR a je proto z čeho vybírat. Není proto divu, že pravidla soutěže ze strany organizátorů České manažerské asociace, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů a Svazu průmyslu a dopravy ČR každoročně přitvrzují. Je to přirozené, kdo prošel před časem globální krizí, je nyní silný a konkurenceschopný, a proto i požadavky na něj musejí být vyšší, aby se mezi finalisty nedostali všichni nominovaní. Letos se manažeři na ocenění speciálně těší, protože přislíbil svoji osobní účast premiér vlády Petr Nečas se svými ministry.

Po týdnech náročného, systematického a nezávislého hodnocení spojeného se studiem podkladů i týmovými audity na pracovištích manažerů vybrala Hodnotitelská komise v čele s Ing.  Janem Preclíkem celkem 72 finalistů a finalistek. Jejich hodnocení zpracoval předseda do knihy mající přes 400 stran.O všech finalistech do ní sestavil podrobné analýzy a rozbory, kniha konkuruje rozsahem snad jen Vieweghovi. Jsem si ale jista, že obsah bude lepší. „Vyrůstá mladá postrevoluční generace manažerů, kteří mají větší tah na branku. Některé naše školy produkují skutečně špičkové absolventy. Proto jsme museli letos v jejich hodnocení nasadit vyšší laťku  a přešli jsme z kvalitativních na kvantitativní parametry hodnocení,“ uvedl Jan Preclík

 

 

„O kvalitě našich manažerů není pochyb,“ vzkazuje na adresu nejen finalistů generální ředitel největšího zaměstavatelského svazu zastupujícího 31 odvětvových svazů – SP ČR – Ing. Zdeněk Liška (na snímku vlevo): „Jsou vynalézaví, nápadití a na věci mají nezřídka neotřelý pohled. Není divu, že po nich stále častěji sahá zahraničí. Mimořádně silní jsou tuzemští zástupci v informačních technologiích, ve finančnictví i v řadě průmyslových oborů, které by si zasloužily vyjmenování. V mezinárodních soutěžích obstála ČR za Německem a Dánskem.“ 

„Považuji za potřebné, aby schopní manažeři spolu se svými týmy byli oceněni, skvělé výsledky zveřejněny. Tím se stávají vhodným příkladem pro ostatní,“ upřesňuje Jan Wiesner (na snímku vpravo), předseda Koordinační rady KZPS. „Naše sdělovací prostředky s oblibou preferují jen senzační negativní zprávy, a to, myslím, působí na naše občany více než nezdravě. A hlavně - vede to ke skepsi. Dobré příklady našich manažerů přispívají k pozitivnímu vnímání našich organizací a snad i podnítí snahu ostatních se s nimi vyrovnat. A to by mělo být hlavním přínosem soutěže o titul Manažer roku.

 

 „Domnívám se, že kvalitní manažerské schopnosti lidí je potřeba kultivovat od skautských oddílů přes sportovní týmy až po řízení hospodářských subjektů a veřejný sektor,“ podotýká Ing. Pavel Kafka (na snímku vlevo), nově zvolený prezident ČMA. „O našem blahobytu, životní a civilizační úrovni rozhoduje konkurenceschopnost našich firem na světovém i domácím trhu. A v širším smyslu se do ní promítá konkurenceschopnost všech našich činností. Role manažerů v tomto procesu je nesporná. Věřím, že nám výsledky soutěže MANAŽER ROKU 2010 opět představí další obdivuhodné osobnosti managementu.“

 

 


Ing. Ladislav Macka, ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky a do minulého roku prezident ČMA (na snímku vlevo) připomněl, že každým ročníkem nabírá soutěž na  atraktivitě. Probíhá na ní největší přehlídka manažerských osobností. Jiné soutěže hodnotí podniky podle výkonů. Tato soutěž hodnotí manažery jako jednotlivce. Není to anketa, ale soutěž s předem stanovenými kritérii. Hodnocení je prováděno dvěma komisemi, což zajišťuje objektivitu a kvalitu. „Těší mne, že titul MR se čím dál víc užívá při hodnocení manažerů v médiích. Hejtmani vítají MR a představují je na svých konferencích. Vítězové předešlých ročníků založili svůj klub a zvou do něj na přednášky ekonomické experty. Nominační kritéria jsou nejen o výkonu podniku, ale o osobnosti a přispění k úspěchům podniku manažera,“ uzavřel Macka.

 

Letošní nominovaní manažeři byli požádáni, aby odpověděli na 5 otázek. Z jejich odpovědí vysledoval tiskový mluvčí SPČR PhDr. Milan Mostýn obecné tendence. Nové a jedinečné například je, že se třetina finalistů zaměřila na budování kvalitního týmu, protože podle nich se investice do lidí vyplácí. V boji s krizí je důležitá týmová práce a motivace týmu. Za největší manažerský úspěch považují manažeři dosažení růstu podniku, a to, že se jich krize nedotkla a naopak, zlepšili díky ní řízení firmy, s důrazem na inovace a kvalitu. Nejdůležitější poučení z krize bylo, že si uvědomili, že krizi se musí předcházet připraveností na změny. Musí se například počítat, že během krize se zhorší přístup k firemním úvěrům. Šestina z oslovených uvedla, že krize byla pro ně výzva. Jako největší brzdu pro svou práci považují stav podnikatelského a politického prostředí – byrokracii, korupci a stav morálky. Další brzdou je i úroveň poptávky,nedostatečná flexibilita, pasivismus a platební morálka. Na dotaz, zda museli díky krizi přehodnocovat zásady a metody práce, odpověděli, že zásady jsou něco jiného než metody. Zásady se měnit nesmějí, metody naopak měnili. Dvě třetiny musely měnit strategii a metody řízení. Necelé třetině se naopak potvrdilo, že vedou firmu dobře. Za priority považovali dříve všichni manažeři snižování nákladů  a motivaci zaměstnanců, nyní kladou akcent na budování kvalitního motivovaného týmu a jeho flexibilitu.

 

„Stát se FINALISTOU SOUTĚŽE je již samo o sobě velkou a zaslouženou poctou,“ hodnotí hlavní organizátor a garant soutěže, hodnotí ředitel Manažerského svazového fondu dr. Rastislav Lukovič a pokračuje: „Předpokládali jsme, že v postkrizovém čase bude zájem manažerů o účast v soutěži spíše klesat. Přece jen, manažeři tu musejí doslova nést svou kůži na trh, jsou podrobeni auditům a jsou podrobně analyzovány jejich postupy i výsledky za poslední tři roky. Skutečnost je ale opačná. V posledních dvou ročnících zájem o soutěž rapidně stoupá a my vidíme, že do pomyslné „arény“ s chutí utkat se se stejně kvalitními, odvážnými a zodpovědnými „soupeři“ jde stále více kapitánů české ekonomiky. Našim manažerům odvaha, suverenita a odpovědnost nechybí.

 

 

 

 

Na závěr zbývá dodat, že představitelé pořadatelů poděkovali PhDr. Bohuslavu Holubovi, který 17 let ve funkci předsedy MSF zajišťoval tuto soutěž, za její bezchybná vedení a přípravu. Snímek zachycuje, že pan doktor byl jejich oceněním potěšen. I když odešel z funkce předesedy MSF do důchodu, zůstává doktor Holub nadále v Hodnotitelské komisi a přislíbil, že bude nadále při pořádání soutěže pomáhat.

 

Životní kréda Manažerů roku

Jedna věc, která vypovídá o typu lidí, kteří pracují jako manažeři jsou jejich životní kréda. Polovina manažerů v krédu klade důraz na slova dynamický, dravý, překonávat překážky, dosahovat cíle,  39 na slušnost a  poctivost a desetina na organizaci podniku, motivaci týmu a rozdělení práce. Nejlépe výše uvedený názor pochopíme po vyjádření některých finalistů tak, jak to „vypsali“ ve svém krédu. A to nejen proto, že dokreslují jejich portréty, ale i proto, že nabízejí velmi zajímavé a podnětné myšlenky, názory a zkušenosti, které mohou být velkou inspirací pro nás ostatní:

Kdo nezná svůj cíl, nemůže najít cestu. Bude celý život běhat dokola – Milan Bláha

Jen ten, kdo po cestě jezdí, ví, kde jsou výmoly hluboké – Miroslav Bukva

Když chceš, tak můžeš – Senta Čermáková

Čest těm, kde slovo a podání ruky je víc, než kus popsaného papíru – Václav Dědina

Co není v hlavě, nohama člověk nedohoní – Erika Duchanová

Nenadávej  na zrcadlo, když máš křivou hubu – Martin Hausenblas

Slušnost není slabost – Pavel Holubář

Postarej se o své lidi, zbytek se o sebe postará sám – Olaf Körner

Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody – Pavel Makovský

Kdo chce řídit, musí znát – Milan Novák

Při práci nesportuji, při sportu nemiluji a při milování nepracuji – Tomáš Pardubický

Chceš-li od ostatních, musíš nejprve sám – Lubomír Pisk

Držíme slovo – Pavel Pilát

Spolupracovníci jsou největším bohatstvím firmy – Petr Sláčala

Najdeš-li v životě cestu bez překážek, věz, že nikam nevede – David Svatoš

Umět říct i ty nejnepříjemnější věci z očí do očí – Petr Žaluda