"Tak už dost" , vzkázal prezident soudcokracii
Ivana Haslingerová
Naše soudy se občas chovají při vynášení rozsudků proti zdravému rozumu. Někdy je to díky tomu, že naše zákony mají špatně nastavené mantinely za trestné činy, někdy proto, že záleží na subjektivním názoru soudců, kteří nejsou nikým kontrolováni. Za bestiální vraždu tak mnohdy dostanou provinilci méně než za loupež či dokonce sebeobranu. Nic nerozbouří hladinu veřejného mínění víc, než když se vrah či deviant ocitně na svobodě za několik měsíců či let, zatímco za sebeobranu či dokonce za to, že pomůžete někomu proti napadení zfetovalými mladíky dostanete trest vyšší. V poslední době se podobné bezpráví stalo Karlu Baštovi, který byl opětovně okrádán bandou zlodějů a když si jednoho dne dovolil konečně nenechat si to líbit a střelil po autu, kde odváželi lup, klasifikoval to soud jako pokus o vraždu a pan Bašta dostal šest let natvrdo. Z okrádaného se rozhodnutím soudu stal zločinec a ze zločinců nebohé oběti. Všichni jsme cítili to obrovské bezpráví. A bezmoc vystoupit proti vládě soudcokracie byla velmi nepříjemná. Slušná žena by v autě se zloději neseděla a nebyla by tudíž postřelena. Zločinec musí počítat s obranou postiženého a s tím, že loupež může přinést i riziko a trest.
Proto v záplavě podobných negativních zpráv působila jako pohlazení zpráva z Kanceláře prezidenta republiky, že pan prezident udělil Karlu Baštovi milost. Soudě dle ohlasů, pochvala tohoto rozhodnutí byla naprosto jednoznačná. Mělo by to být signálem pro justici, aby se už konečně vymanila z nesmyslných obran lidských práv pro zločince, a když už obranu proti krádežím či přepadení nemůže zajistit stát, aby dovolila občanům bránit se účinně proti těmto zločincům. Vniknutí na cizí pozemek za účelem krádeže či dokonce přepadení by mělo bých charakterizováno jako jasný trestný čin a majiteli by měla být povolena jakákoliv obrana. Jinak převládne mezi občany pocit, že naše právo stojí na straně zlodějů a násilníku a slušní lidé se musí bezbraně dívat, jak jsou okrádáni, ne-li dokonce vražděni.
Karlu Baštovi prominul pan prezident zbytek trestu odnětí svobody uloženého za pokus vraždy a poškozování cizí věci, a to pod podmínkou, že se jmenovaný po dobu 5 let od udělení milosti nedopustí trestného činu. Václav Klaus přihlédl k dosavadnímu řádnému životu jmenovaného, který v místě bydliště požívá dobré pověsti. Pan Bašta se skutku podle něj dopustil v afektu při ochraně svého majetku a dobrovolně se výrazně finančně podílel na zmírnění jeho následků. Část trestu již vykonal a v minulosti nebyl trestán. Žádost o milost podpořil i starosta z místa bydliště. Jaký osud ale čeká podobně odsouzené v budoucnu, je bez tak potřebné změny zákona ve hvězdách. Zákonodárci by měli v těchto případech vyslyšet hlas lidu a uvést vše na pravou míru. Právo na obranu svého majeteku či života jakýmkoliv dostupným prostředkem by mělo být jednoznačně zákonně uznáno jako prioritní bez ohledu na to, co se stane útočníkům či zlodějům. Jinak bude ve veřejnosti panovat pocit bezpráví a neúcty k politikům.
Březen 31, 2011