Totální ignorance a euroservilita našich zákonodárců
Ivana Haslingerová
A je to tady. Nastalo to, před čím varovali všichni rozumní politici v čele s prezidentem republiky při přijímání euroústavy pokrytecky zvané Lisabonská smlouva (LS). A to před nebezpečím, že půjde v budoucnu doplňovat a pozměňovat tuto vazalskou smlouvu pouze na základě usnesení Rady Evropy. Eurohujeři naopak tuto možnost tehdy chválili s tím, že je dobře, že není LS uzavřený neměnný diktát. Nyní se ukazuje, kteří politici byli prozíravější. Až dosud mohly členské státy eurozóny podle ratifikované LS získat finanční pomoc pouze při mimořádných událostech, jako jsou třeba přírodní pohromy. Vypukla ale finanční krize eurozóny. Řecko a Irsko díky zbrklému přijetí eura zbankrotovaly a požádaly o poskytování finanční pomoci a dalším státům (Portugalsko, Španělsko, Itálie, Francie...) bankroty hrozí. K tomu, aby mohl vzniknout jednotný stát, musí mít společnou fiskální politiku. Aby zachovali svůj megalomanský projekt – superstát EU – museli bruselští politici jeho měnu euro zachovat a státům, které ji přijaly se rozhodli poskytnout raději obrovské peníze jen aby z eurozóny nevystoupily a nevyřešily si finanční krizi sami se svou měnou. Pro sen o jednom obřím superstátu EU udělá Brusel cokoliv.
Bruselští politici poskytli proto pomoc Řecku u Irsku a to i přesto, že to bylo vlastně protiústavní, pardon protilisabonské. Hrozící bankroty dalších států je ale přinutily k zamyšlení se nad tím, jak podobné excesy dělat legálně v mezích ústavy. Proto se rozhodli o doplnění článku 136 Lisabonské smlouvy o možnost pomáhat si mezi státy eurozóny poskytnutím finanční pomoci. Naivně si myslí, že tak vytvoří obranný val před další hrozící finanční krizí. A možná si to ani nemyslí. Nevěřím, že tam nemají inteligentní ekonomy. Jednají prostě podle hesla "Tonoucí se stábla chytá". Díky doplnění článku 136 LS budou tak moci sypat desítky či stovky miliard eur do krachujících zemí eurozóny a to i přesto, že bude celková ekonomická úroveň EU klesat. Jako by jim nestačilo kam EU jejich zelená socialistická politika již přivedla.
K tomuto kroku potřebuje Rada Evropy (RE) souhlas všech států EU. Člověk by čekal, že když Česká republika, která naštěstí euro nezavedla a tato změna LS se ji tudíž přímo netýká, si oddychne. Zaraduje se, že je alespoň pro nás tato hrozba zažehnána a že tento smrtící dodatek k LS naši vrcholní představitelé v RE zavetují.
Opak je ale pravdou. Naše Poslanecká sněmovna dne 16. března 2011 vyslovila předběžný souhlas s doplněním článku 136 Lisabonské smlouvy, který umožní nastavit záchranný mechanismus v případě, že se některý z členských států eurozóny ocitne ve finanční krizi. Kromě vyslovení souhlasu zavazuje Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny vládu, aby při dalších jednáních na mezivládní úrovni mimo jiné prosazovala záchranný mechanismus v podobě, na níž se členové tzv. euroskupiny, tedy ministři financí zemí eurozóny, shodli již 28. listopadu 2010. Česká vláda získala od Poslanecké sněmovny takto závázaný mandát vůbec poprvé. Předběžný souhlas se změnou článku 136 vyslovil také Senát ČR. Poslanci a senátoři tak dali premiéru Nečasovi mandát k tomu, aby odsouhlasil změnu Lisabonské smlouvy, podle které budeme nuceni sypat desítky či stovky miliard na krachující země eurozóny. Toto nejde pokládat za nic jiného než za výraz totální ignorance a euroservility našich zákonodárců.
A kdyby alespoň bylo cítit, že to dělají neradi, že se nechtějí hádat v Bruselu, když se nás tento dodatek zatím netýká. Naopak z jejich slov vyzařuje spokojenost. Předseda Výboru pro evropské záležitosti Jan Bauer například uvedl: "Stabilní a silná eurozóna je i naším zájmem. Považujeme proto za vhodné, aby vláda měla pro další jednání jasně stanovené mantinely. Usnesení našeho výboru jasně říká, jaké mantinely by vláda při případných korekcích původně domluvené podoby mechanismu neměla překročit. Následné rozhodnutí bude ratifikováno v obou komorách parlamentu ústavní většinou. Ačkoliv drobná změna v článku 136 nepřenáší žádné nové pravomoci na evropské instituce a je pouze formálním předpokladem pro nastavení záchranného krizového mechanismu v eurozóně, považujeme za správné, že vláda získala mandát k dalším jednáním na základě širšího politického konsenzu." Nechce se věřit, že to jsou slova politika z ODS. Po plánu zvýšení DPH na zaplacení budoucích důchodců je to další hřebíček do rakve kdysi tak skvělé pravicové konzervativní strany. Hlavně že se šetří na kdejakých invalidech a nemocných. Těmto potřebným se nepřisype nic. Nechápu jak se mohli členové tak noblesní pravicové starny tak změnit... Je mi to moc líto.