Václav Klaus: "Zákon o Úřadu práce ČR by posílil byrokracii"
Ivana Haslingerová
Prezident republiky Václav Klaus ve středu dne 23. února 2011 využil své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon ze dne 9. února 2011 o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. K tomu, co ho vedlo k zaujmutí tohoto postoje, nám pan prezident sdělil:
"Zákon považuji za nesystémový a nedomyšlený. Změna institucionálního uspořádání úřadů práce by měla avizovanou či připravovanou transformaci v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti ukončit, a nikoli být na jejím počátku. Bez změny politiky a tím i kompetencí není k organizačním úpravám žádný zřetelný důvod, obzvláště za situace, kdy ke struktuře úřadů práce nebyly v uplynulých letech vznášeny žádné výraznější výhrady. Problém, a to dlouhodobý, je v efektivnosti těchto úřadů a v jejich skutečném, nikoli deklarovaném přínosu.
Zákon vytváří další nový centrální úřad a tím posiluje byrokracii, s čímž se nemohu ztotožnit. Vícestupňový systém, který má vzniknout, bude složitější, nikoli účelnější a pružnější. Zvolené krajské členění postrádá jiný věcný důvod, než jen formalistický. Bezúčelové kopírování krajského uspořádání dokonce ani mezi hejtmany nenalézá zřetelnou podporu, spíše naopak. Obávám se proto, že důvody přijetí zákona jsou spíše zájmové než věcné.
Jedním z hlavních proklamovaných důvodů přijetí zákona jsou údajné úspory finančních prostředků (ve výši jedné desetiny ročních nákladů). Takovou úsporu považuji za naprostou fikci. Zkušenosti s vytvářením nových úřadů nás již mnohokrát přesvědčily o opaku. Značná část slibovaných úspor může být navíc realizována i v rámci stávající struktury úřadů práce, ať už lepším metodickým řízením či sloučením některých činností.
Nemohu opomenout ani nestandardní způsob předložení zákona. Zákon byl připraven narychlo. Původně šlo o ministerský návrh, který byl na podzim loňského roku zaslán do připomínkového řízení. Ještě předtím, než se dostal do Legislativní rady vlády, byl ale paralelně v téměř stejné podobě předložen formou poslanecké iniciativy. Zákon tudíž není vládním materiálem a neprošel standardním legislativním procesem, což by zejména u zákona tohoto typu mělo být pravidlem.
Zákon obsahuje i řadu právních chyb, nehledě na množství chyb technických a jazykových. Poslanecká sněmovna jich v rámci pozměňovacích návrhů nalezla více než čtyři desítky. U zákona, navíc měnícího dalších 32 souvisejících zákonů, může mít každá další chyba nemalé důsledky. Zákon byl jednoznačně odmítnut v Senátu a byl vrácen Poslanecké sněmovně, která poté Senát přehlasovala.
Zákon je věcně sporný, není dobře připraven, není dostatečně prodiskutován a přichází v nevhodnou chvíli. I proto jej vracím Poslanecké sněmovně k opětovnému projednání."
23. února 2011