Snižování domácí zemědělské produkce je životu nebezpečné
Eugenie Línková
Souhlasím s článkem pana Olšera Jak se do lesa volá, aneb Česká specialita zvaná dioxin, že dioxiny jsou jedem nejvyšší nebezpečnosti, ostatně jako jaderný fyzik víte jistě o nich své. Já z přírodovědy a zemědělské univerzity také znám složení a dopad tohoto svinstva, které se nenápadně ukládá v lidském těle a má jistě vliv na podíl rakoviny v ČR, v němž ve světě vedeme. Zatímco ale prezident AKČR Jan Veleba bil okamžitě druhý den po zveřejnění zprávy o dioxinech na poplach, veterinární zpráva uklidňovala a dokonce její tiskový mluvčí v televizi "pro uklidnění spoluobčanů" se chystal sníst řízek z německého vepřového masa. A to v době , kdy německá ministryně zemědělství Ilse Aichner označila záměrné přidávání olejů s dioxinem do krmiv za největší gaunerství a okamžitě žádala co nejvyšší tresty pro ziskuchtivé německé výrobce krmiv. Prezident Veleba vyzval otevřeným dopisem k ostražitosti a konání svých povinností i hlavního hygienika Michaela Víta, dodnes mu neodpověděl a o kontrolách ve veřejném stravování, ve školkách a školních jídelnách nevím, že by něco jeho lidé podnikli ,ač jim tato sféra kontrol náleží. Ne veterinářům, hospody kontrolují hygienici.
Když se vloni spustily automaty na mléko, byl ale mezi prvními pan Vít, který vyjmenoval všechny možné viry a baktérie a nemoci s tím spojené, co postihnou obyvatelstvo, když vypijí toto mléko z automatů. Není to divné?
A co myslíte, že se stane s vepřovým masem zatím uskladněným v mrazírnách v Německu až panika opadne. Dioxinovým krmivem se v Německu krmilo skoro dva roky. Toto maso mělo jít částečně i do Ruska, ale ruští veterináři, kteří jsou známí svou velkou přísností, rozhodli o embargu na německé maso. Kdo jej tedy sní? No samozřejmě částečně my. V této zemi se totiž povedlo za několik málo let snížit soběstačnost v potravinách u vepřového masa na polovinu, takže když masokombináty nechtějí zůstat stát, dokonce toto maso musí částečně nakoupit.
Vloni se prezident Veleba setkal s kardinálem Dukou a jeho první otázka jako duchovního vedla k soběstačnosti a ptal se na dostatek obilí a masa. Obilí nemá "díky" poklesu zejména stavu skotu kdo zkonzumovat, tak je jako u jediné komodity přebytek,ale v mase to jde rapidně z kopce. Takovéto katastrofy dávají jen za pravdu panu kardinálovi Dukovi, že snižování domácí produkce pod únosnou míru je velmi nebezpečné. Uvědomuje si to i pan prezident Klaus, z jeho vystoupeních na veletrhu Země živitelka, kam každoročně vždy zavítá, je to patrné.
A pokud se ještě vrátím k autorovi příspěvku k dioxinům panu Olšerovi, tak i druhá část příspěvku o znečišťování ovzduší Ostravska sedí a nemusíme jezdit do Ostravy, stačí se podívat na skládky pneumatik a jejich časté vyhoření s oblaky plnými dioxinů a nebo na únik těchto látek z některých chemiček, předloni naposledy ze Spolany. Pokud nám ještě odejdou ze země kvalitní chirurgové, tak je to neradostný výhled a můžeme skutečně závidět svým psím kamarádům.