Nastal ostudný den Senátu
Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu
Byl jsem vždy pyšný na své spojení se Senátem Parlamentu České republiky, protože jsem dosud právem tvrdil, že jsme my senátoři za čtrnáct let jeho obnovené existence neudělali, na rozdíl od jiných českých politických institucí a politiků, žádnou závažně ostudnou věc. Bohužel vše se někdy musí stát. Ostudný den Senátu nastal 9. prosince 2010 v den stažení zákona o 3. odboji. Ptám se proto: "Komu leží tak strašně v žaludku zákon o odpůrcích komunistické diktatury a proč?"
Všichni víme, co to byla komunistická diktatura*) a že jsme dodnes dlužníky všech těch, kteří měli odvahu se jí jakýmkoliv způsobem postavit. Bohužel již při prvním projednávání tohoto více než opožděného zákona o III. odboji jsme zde slyšeli leccos podivného – od nestydatě cynických argumentů až po názory ve stylu Járy Cimrmana, když nás někteří kolegové chtěli přesvědčit, že největšími a prakticky jedinými bojovníky s komunistickou totalitou byli ti, kteří vstoupili do komunistické strany s cílem ji zeslabovat zevnitř… Na legraci tohoto druhu však není nyní čas. Měli bychom se raději zabývat určitě a rozhodně něčím užitečnějším. Vzhledem k tomu, že tato ostuda, tj. stažení zákona záleželo na rozhodnutí senátorů ČSSD a KDU – ČSL, chci položit kolegům ze sociální demokracie několik zásadních otázek a rád bych na ně slyšel přímou a pravdivou odpověď!
1. Opravdu vám nevadí, že touto akcí jste pošpinili památku všech čestných a především statečných sociálních demokratů, kteří odmítli v roce 1948 vstoupit do komunistické strany, byli vězněni v komunistických lágrech, šikanováni, vyháněni do emigrace a někdy i popravováni? Říkají vám ještě dnes vůbec něco jména Vojtěch Dundr, Václav Majer, Blažej Vilím? Nebo jsou vám milejší ostudné figury typu Zdeňka Fierlingera či Evžena Erbana?
2. Děláte to dnes s vypočítavým ohledem na svého dlouholetého parlamentního spojence KSČM bez ohledu na to, že jde o stranu, která je dodnes ideově i personálně úzce spojena se zločineckou organizací, která se jmenovala Komunistická strana Československa?
3. Kdo má ve vaší straně rozhodující slovo při prosazování tuhé stranické disciplíny – lidé, kteří se stále cítí nějakým způsobem spojeni s temnou komunistickou minulostí naší země a nebo představitelé sociální demokracie, kteří si váží existujících historických vazeb vaší strany s legionáři, Masarykem či protinacistickými i protikomunistickými odbojovými tradicemi?
Třetí odboj existoval a je nutno alespoň symbolicky uctít památku popravených a vězněných – a o tom to je, respektive o tom byl zákon o 3. odboji.
*) Nebyla to komunistická diktatura, ale diktatura totalitárního socialismu, protože pravý komunismus jsme u nás nikdy neměli. Není proto divu, že proti své vlastní diktatuře nebudou socialisté nyní hlasovat. (pozn. redakce)