Pane prezidente, odvolejte podpis pod Lisabonskou smlouvou!
Jana Bobošíková
Projev na akci D.O.S.T. "Pochod na Hrad 2010"
Vážení přátelé, před pár dny se Petr Nečas poprvé jako český premiér účastnil summitu 27 evropských států. A hned šéfy evropských institucí ujišťoval, že jsme nepřijeli jako potížisté. Já říkám – bohužel. Bohužel tu máme další vládu, která namísto tvrdé obhajoby zájmů vlastního státu dává přednost servilnímu poklonkování evropským velmocím. Premiér českého státu hodný této odpovědné funkce by totiž v současné situaci musel do Bruselu přijet jako největší potížista ze všech. A to minimálně ze dvou důvodů:
Zaprvé proto, že evropští právníci, zalobovaní politickými zájmovými skupinami, začínají zpochybňovat možnost přijetí naši výjimky z Evropské listiny základních práv. Ratifikací této výjimky, která má zabránit znejistění vlastnických vztahů v naší zemi, podmínil prezident České republiky Václav Klaus svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou. Tu také podepsal až poté, když se mu dostalo patřičné záruky od Evropské rady. A teď se dozvídáme, že tato dohoda nemusí platit.
Zadruhé proto, že němečtí průmyslníci začali s nátlakem na českou vládu, aby přijala Euro. A vyhrožují odchodem a ztrátou 130 000 pracovních míst. A to všechno právě v době, kdy už je nade vší pochybnost jasné, co udělá Euro s ekonomikami hospodářsky slabších zemí Eurozóny.
Každý, kdo tváří v tvář takové aroganci nechce být potížista, nemá v čele našeho sátu co pohledávat. My naopak musíme být velmi tvrdí potížisté, máme-li zastavit devastaci naší ekonomiky a demontáž státní suverenity.
Vyzývám proto prezidenta Václava Klause, aby vzal zpět svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou, nebudou-li naplněny již uzavřené dohody. A vyzývám vládu České republiky, aby neprodleně zaujala nekompromisní postoj k nátlaku německých podnikatelů na přijetí Eura. Tak bychom totiž navždy ztratili jedinou možnost, jak korigovat dopad celosvětové hospodářské recese i chronický úpadek konkurenceschopnosti eurozony, na které jsme už tak dost závislí.
Dámy a pánové,
zároveň bych ráda vyzvala i vás, občany České republiky – nenechte si nic líbit. Braňte se a protestujte proti všem snahám z vás učinit otroky a sluhy ve vlastní zemi.
Nevolte stranu TOP 09! Její ministr financí Miroslav Kalousek pokorně odsouhlasil, že Brusel bude dohlížet na naše finanční instituce a zasahovat do jejich chodu s tím, že případné chyby zaplatíme my. Její ministr zahraničí, rakouský občan Schwarzenberg, v zahraničním tisku své rakouské spoluobčany ujišťuje, že dekrety prezidenta Beneše určitě odporují lidským právům. Tím jim vlastně sděluje, že neprojde-li naše výjimka z Listiny základních práv, mohou nás úspěšně žalovat. Navíc plíživě demontuje naší diplomacii. Kdo bude pracovat pro náš stát a hledat možnosti exportu pro naše firmy v mimoevropských zemích? Snad ne jejich konkurenti v Německu, Rakousku či Francii?
Nevolte ani Věci veřejné – jejich ministr vnitra Radek John promyšleně rozkládá policii a celý integrovaný záchranný systém – kdo zajistí ochranu našich životů a majetku proti zločineckým gangům nebo při živelných pohromách? Snad ne jeho sponzoři z bezpečnostních agentur nebo němečtí policisté, kteří nás perlustrují, jakmile překročíme hranice?
Ministr školství za Věci veřejné Josef Dobeš zase rozprášil funkční tým rezortního odboru evropských fondů, čímž podle odborníků přijdeme o 50 miliard korun určených na výzkum a inovace. Připravuje nás snad už dopředu na budoucí roli nesvéprávné kolonie, která svým západním sousedům bude sloužit pouze jako zdroj levné pracovní síly a odbytiště pro výrobky, které nikdo jiný nechce?
Nevolte ani ODS, jejíž europoslanci hned, jak se dostali do Evropského parlamentu, tak si sedli do jedné frakce s největším křiklounem z řad sudetských Němců Berndtem Posseltem a uzavřeli nechutný kšeft – za příslib podpisu smlouvy s Vatikánem a rezervovaný postoj k otázkám minulosti dostali funkci místopředsedy EP. Jako hlavní hrobaři české státnosti drželi kormidlo moci při vyjednávání o Lisabonské smlouvě. A je to právě jméno jejich expředsedy Mirka Topolánka, které je vytesáno do kamene před klášterem svatého Jeronýma v Lisabonu.
Nevolte sociální demokraty, kteří se v dobách, kdy vládli, překonávali v bruselském rektálním alpinismu a jejichž exvůdce Jiří Paroubek tak vehementně prosazoval přijetí Eura. Jeho nadšení zarazil až rachot, se kterým se začalo následkem negativ spojených s přijetím společné evropské měny hroutit Řecko. Ani komunisté už dnes nejsou alternativou – jako strana mírného pokroku v mezích zákona se už dávno zařadili mezi hodné bruselské ovečky.
Volte Suverenitu! Ne proto, že jejím volebním lídrem je Jana Bobošíková, kterou můžete mít rádi nebo ji nenávidět. Volte Suverenitu proto, že je to Suverenita! Skutečně jediná politická strana, které nejde o nic jiného, než o to, aby se nám společně podařilo zastavit proces, který směřuje k jedinému cíli a tím je totální devastace naší ekonomiky a finální demontáž všech struktur samostatného českého státu.
Nebo dál věřte pohádkám o evropské vzájemnosti tak, jako jim věřili naši předkové ve třicátých letech minulého století předtím, než je jejich evropští spojenci předhodili Hitlerovi jako psovi kost. Nechte se zmanipulovat dojímavými reportážemi o chudácích Němcích, kteří se poté, co vyvraždili statisíce lidí dočkali nevděku a násilí ze strany zlých Čechů a odevzdejte chudákům odsunutým své domy, pole, lesy a louky. Nechte německé, rakouské, francouzské, maďarské i další evropské politiky a byrokraty rozhodovat, jak bude vypadat státní rozpočet, který naplňujete ze svých daní, čím smíte topit či svítit, jací imigranti se stanou vašimi sousedy ve vaší ulici, jak vysoký bude váš účet za plyn a elektřinu. Nechte si zakázat oslovovat vlastní matku matkou, protože podle rezoluce Rady Evropy takové oslovení diskriminuje ženy. Je to na vás, vážení přátelé. Už za pár dní. I když nejde o volby do sněmovny, ale v uvozovkách jen o komunální a senátní volby, vaše hlasy rozhodnou, zda-li vláda, která po svém odchodu hodlá už jenom zhasnout, bude posílena nebo oslabena. I to má svoji cenu.
Snímky jsou z akce Pochod na Hrad 2010