Blogeři by neměli úmyslně lhát, zvláště v případě tragédií…
Břetislav Olšer
Stává se nezřídka, kdy blogeři z neznalosti problému někdy něco jen tak plácnou. Stane se. Znám to i podle sebe. Kdos bez chyby, hoď kamenem. Horší to však je s pisálky, co lžou záměrně. To když píší třeba o sociálních demokratech nebo o Židech, Izraeli, Číně či Rusku.
Pietní vzpomínka na oběti válek a lidských tragédií...Foto: B. Olšer (2)
V poslední době to bylo v souvislosti s tzv. humanitární flotilou do Pásma Gazy, o nizozemském politikovi Geertu Wildersovi, jehož protiislámská Strana svobody získala jeden a půl milionu voličů, a hlavně o tragédii ve Smolensku, kde havarovalo při letu na pietni akt do Katyně vládní letadlo Polska, v němž zahynulo 96 členů vládní elity v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho ženou Marií.
Těch spekulací, co se hned vyrojilo. Za vše mohlo v první řadě Rusko, špatné ruské letiště, špatné ruské letadlo, špióni po havárii na místě tragédie, záhadné postavy mezi troskami, výstřely i houkání siréna. Shrňme si známá, publikovaná a ověřená fakta. Nač si je cucat z prstu, jak to činí někteří blogeři. Stačí běžná analýza z důvěryhodných zdrojů. Vyjde nám z ní mimo jiné, že piloti nebyli vůbec zkušení, jak se tvrdilo. Poté se našly černé skříňky, vyšel jejich přepis a všechno je najednou úplně jinak. Na záznamu je mj. slyšet pilotova modlitba těsně před nárazem i zoufalý křik cestujících, kteří zjevně prožívali peklo na palubě letadla, v místnosti pro letušky, nebo v jednom ze tří salónků, kde cestoval i prezident Kaczyński.
Vyšetřovatelé letecké katastrofy přišli s pozoruhodnou verzí. Velká část pasažérů letadla totiž těsně před přistáním najednou telefonovala a posílala SMS. Signál v jednom okamžiku z téměř stovky mobilů tak mohl ovlivnit funkci důležitých přístrojů letadla. Z mobilu volal i polský prezident Lech Kaczyński svému bratrovi.
Náš vševědoucí bloger však píše, že teprve když po čase převzali vyšetřování od Rusů polští experti, vyšlo najevo, že ani na straně personálu letiště nebylo vše v pořádku. Stále častěji se v této souvislosti prý hovoří o opilosti pracovníků řídící věže, o ruských vojácích, co kradli po havárii a pak za takto získané peníze seděli v baru. Tohle je asi pravda. Nebylo však v žádném případě prokázáno to nejpodstatnější; že letištní dispečeři pilotům lhali a poskytovali jim lživé údaje. Vážné a ničím podložené obvinění z pera blogera.
Černé skříňky totiž hovoří o opaku. Technický stav obou palubních zařízení - jak zaznamenávajícího komunikaci, tak parametry – byl v pořádku. Umožnil podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy o všech údajích o letu a chodu palubních zařízení. Spolehlivě se tak podle nich potvrdilo, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště. Tedy žádné lživé údaje.
Zatím bylo zveřejněno o zkušenostech posádky jen to, že první pilot nalétal na Tu-154 rovných 445 hodin a druhý 194. Bylo to moc málo. Když civilní piloti nastoupí do letecké společnosti Lot, mají každý nalétáno 1500 až 2000 hodin. Po patnácti letech a nalétání dalších sedmi tisíc hodin následuje povýšení na pozici druhého pilota dálkových letadel, jako byl Tu-154 a později Boeing 767. Po dalších letech a tisících hodinách se pak pilot stal kapitánem. V jednotce, která zajišťovala dopravu vysokých státních činitelů, sloužili jen tři piloti s kvalifikací na velitele Tu-154 a jeden z nich složil zkoušky v minulém roce.
Na záznamu černé skříňky, nahrávající hovor v kokpitu polského prezidentského letadla, jak informovalo polské rádio RMF 24, lze rozpoznat hlasy čtyř členů posádky: pilot, druhý pilot, navigátor a mechanik. Na nahrávce černé skříňky se ale objevil ještě pátý hlas. Podle rádia zatím není jasné, komu patří. Mohlo by jít například o jednu z letušek, která přišla do kokpitu, aby pilotům předala nějakou informaci.
Podle rádia RMF 24 je z černých skříněk slyšet, jak piloti polského Jak-40, který přistával na smolenském letišti o hodinu dříve, varují posádku prezidentského letounu před nepříznivým počasím. Zdroj blízký vyšetřování leteckého neštěstí uvedl, že zazněla velmi ostrá slova, jimiž bylo dáno posádce tupolevu na srozuměnou, že by tam neměla přistávat.
Rovněž řízení letového provozu přímo na letišti ve Smolensku vyzvalo posádku polského speciálu, aby letěla do Moskvy, Minsku nebo Vitebsku na severovýchodě Běloruska. Výstrahy o nepříznivých meteorologických podmínkách byly předány včas a posádka je dostala. Možná rozhodly ne nejlepší diplomatické vztahy Varšavy a Minsku a sebestřednost prezidenta, jenž chtěl za všech okolností pronést do televize svůj katyňský projev.
S ohledem na důležitost letu zkrátka někdo z vysoce postavených cestujících dal posádce příkaz, aby na smolenském letišti přistála za každou cenu. Mohlo se jednat o prezidenta Kaczyńského, který do řízení letounu posádce zasahoval již v jednom případě. Velitel Tu-154 Arkadiusz Protasiuk, který se nakonec rozhodl přistát, byl druhým pilotem na palubě speciálu, letícího za války do Gruzie. Kapitán letadla tehdy odmítl splnit rozkaz prezidenta Kaczyńského a nepřistál v Tbilisi. Kaczyński mu po dosednutí sdělil: „To si ještě vyřídíme.“
Šlo o jednu z Protasiukových cest do Gruzie. Hlavní pilot letounu tehdy Kaczyńského neposlechl a kvůli nevyhovujícím podmínkám na gruzínském letišti Tbilisi přistál v Baku v Ázerbájdžánu. Rozčilený Kaczyński jej chtěl propustit, ale narazil na odpor premiéra Donalda Tuska Ministr obrany se pilota obviňovaného ze zbabělosti zastal a vyznamenal jej. Pilot Protasiuk měl v prosinci 2008 pilotovat tupolev, s nímž měl prezident letět na summit NATO do Bruselu. Protasiuk byl však údajně nemocný a bral antibiotika, takže neletěl.
Proto zřejmě nyní cítil, že potřetí nesmí prezidenta zklamat. Možná konal pod tlakem času i rostoucího napětí a rozhodl se přistát. Už jedenáct minut před přistáním přišel do pilotní kabiny i ředitel protokolu prezidenta Marius Kazan, který řekl: "Prezident zatím nerozhodl, co dělat.“ Z jeho vyjádření plyne, že hlavní slovo měl v letadle právě Kaczyński. Rozhodnutí pilota přistát všichni přijali se souhlasem, protože hrozilo, že nestihnou pietní akt v Katyni, což by bylo faux pas. A prezident rád ukazoval, že on rozhoduje. Počet tisíců polských obětí v Katyni se zvýšil o téměř sto…?
Podle některých verzí mohla pilota zmást i rokle před ranvejí. Kvůli ní si mohl myslet, že je výš než skutečně byl. V osmi metrech nad zemí stroj zavadil o první strom, pak znovu nabral výšku, v tom ale ztratil část levého křídla, narazil do dalších stromů, převrátil se podvozkem vzhůru a zřítil se k zemi.
(Ještě před prezidentským letounem ve Smolensku úspěšně přistál Jak-40 s novináři, zatímco vojenský Il-76 se po dvou neúspěšných pokusech vrátil na moskevské letiště Vnukovo. K přistávací dráze se nakonec při rychlém klesání blížil vládní tupolev v nižší výšce, než měl. Letoun narazil do osmimetrového stromu v místě, kde měl být ještě 60 metrů vysoko. Stroj také letěl nejméně 150 metrů stranou od dráhy.
Také posádka stroje Jak-40, hrubě porušila letecké předpisy, jelikož přistála navzdory upozornění, že je silná mlha. Porušování přísných zásad polskými vojenskými piloty a zahrávání si se smrtí však nebylo ojedinělé, napsala sobotní Rzeczpospolita.
Piloti polského Jak- 40 nejenže ignorovali pokyny řídící věže, ale ani ji povinně neinformovali o rychlosti a výšce svého letadla a nepožádali o souhlas k přistání. Na piloty 36. speciálního leteckého pluku, kteří přepravovali nejvyšší polské představitele, včetně tragického letu prezidentského speciálu do Smolenska, přicházely už dříve stížnosti z různých částí světa. Nejčastěji si na polské vojenské piloty stěžovali Švýcaři. Stížnosti na ně přicházely také z německých a rakouských letišť, vyplývá z dokumentu, ke kterému se dostal polský deník. Posádka polského speciálu Jak-40 číslo 105 ignorovala též pokyny řídící věže v Zürichu a svévolně se odchýlila od vytyčené přistávací trasy, píše Rzeczpospolita)
Záznam z černých skříněk je ve dvou jazycích – rusky a polsky. Komunikace probíhala chaoticky a z hovoru pilotů je vidět, že už 40 minut před plánovaným přistáním ve Smolensku si byli vědomi, jak obtížné podmínky je při přistání čekají.
08:04: "Bude to... Bude to děsné. Nic neuvidíme."
08:11: "Ne, je vidět zemi... Něco je vidět... Možná to nebude taková tragédie."
V 08:26 pilot prohlásil: "Pane řediteli, padla mlha." Ředitelem byl šéf protokolu ministerstva zahraničních věcí Mariusz Kazana. Pilot mu vysvětluje, že i když se pokusí o přiblížení k letišti, v takových podmínkách nebude pravděpodobně možné ve Smolensku přistát.
"Tak to máme problém," komentoval to Kazana. Nakonec padlo rozhodnutí ve Smolensku přistát.
08:40:41: Výška 100 metrů, palubní systémy opakovaně piloty varují, že jejich stroj se blíží k zemi. "Nahoru, nahoru," varuje systém TAWS. Ve stejné minutě letadlo zavadilo křídlem o stromy. Záznamy uvádějí sprosté nadávky lidí a výkřiky v kokpitu letadla.
08:41:05,4: Konec zápisu.
Konec 96 životů a začátek blogerských fabulací...
Je to řízení Osudu, aby došlo ke smíření polsko-ruských vztahů?
Polsko pohřbí svého národního hrdinu Lecha I. na Wawelu…?
Když sledovanost hraje prim - Lech Kaczynski nebo Michael Jackson…?