Historie Pražského hradu zachycená na poštovní známce
Ivana Haslingerová
Pražský hrad byl, je a bude častým námětem poštovních známek již od vzniku samostatné republiky. Je symbolem české státnosti a je skutečně majestátní. Proto když jsem se šla podívat na výstavu "Pražský hrad v umění poštovní známky", těšila jsem se jako nefilatelistka víc na něj než na výstavu. Měla jsem totiž mylný pocit, že je to spíše zážitek pro filatelisty a že laikovi nic moc neřekne. Protože však výstava probíhá v působivých prostorách Tereziánského křídla Starého královského paláce s nádherným výhledem na Prahu a do zahrad Hradu, šla jsem se již pro tento zážitek na ni podívat. Při její prohlídce jsem se v duchu omlouvala jejím tvůrcům Aleně Reichové z Poštovního muzea v Praze a Jaroslavu Sojkovi ze Správy Pražského hradu za svou naivitu. Čekala jsem, že budou na panelech pověšeny chronologicky známky a filatelisté s lupami v rukou je budou prohlížet, ale nestalo se. Je zde vystaveno "pouhých" 100 nejzajímavějších známek, k nimž autoři efektně vystavili skutečné historické předměty či obrazy, podle nichž vznikaly, spolu s ryteckými i tiskovými destičkami a obálkami prvního dne vydání, a to všebylo doplněno podrobnými popiskami o autorech předloh i rytcích.
Na dokreslení svého tvzení o kráse pohledu na Prahu ze zahrad kolem Tereziánského křídla Hradu nabízím přímo z nich pohledy na Prahu
Vchod do Starého královského paláce, kde probíhá výstava. Na dalších snímcích jsou uvedeny detailní fotografie vstupních panelů a známek na nich. Vpravo pak první známka ČSR vůbec, Hradčany v podání Alfonse Muchy z roku 1918
Na prvním panelu dole je Alegorie republiky od Maxe Švabinského z jubilejní emise z roku 1938, na druhém je Letohrádek v královské zahradě Cyrila Boudy z roku 1966 a na třetím Alegorie hudby od Jiřího Švengsbíra z roku 1971
Výstava je řazena chronologicky a tudíž zachycuje historii Hradu v mnoha již neznámých podobách. Zachycuje dějiny Československa a následně České republiky od roku 1918 až do současnosti, a to včetně doby protektorátu, který reprezentuje i méně známá známka Adolfa Hitlera shlížejícího na Prahu z Pražského hradu.
Ve známkové historii bylo transponováno rukama předních českých rytců a převedeno do drobné grafiky nejen panorama Hradu, obrysy věží, architektonické detaily, zahrady, sochy, ale i obrazy významných umělců, mezi nimiž nechybí Alfons Mucha, Max Švabinský, Cyril Bouda, Vratislav Brunner, Karel Dvořák, Jiří Švengsbír nebo Karel Svolinský. Kromě filatelistů si přijdou proto na své jak zájemci o historii Hradu, tak o umělecká díla. A to o umělecká díla ne ledajaká, ale o skutečné poklady ze sbírek Pražského hradu a Metropolitní kapituly u sv. Víta.
Vedle vyobrazených předmětů na známkách jsou předlohy vystaveny pod působivými klenbami starobylé síně. To umocňuje jejich krásu. Návštěvníci tak mohou pohodlně a v klidu vidět věrnou kopii Svatováclavské koruny, žebra klenby Vladislavského sálu, odlitek Zpívající fontány ze zahrad Královského letohrádku, Milánský svícen či zlaté náušnice z 9. století objevené při archeologických průzkumech na Pražském hradě, jakož i mnoho dalších skvostů. Tvůrcům výstavy se povedlo zajímavě a působivě spojit krásu známkové tvorby s bohatstvím fondů dvou státních sbírek. Po shlédnutí získají návštěvníci náměty pro procházku Pražským hradem. Nechce se ani věřit, co dokáží schopní tvůrci výstavy udělat i z tak nezáživného námětu, jako jsou poštovní známky.
Hned u vchodu do výstavní síně vítá návštěvníky odlitek žebra Vladislavského sálu
Autoři výstavy Alena Reichová z Poštovního muzea v Praze a Jaroslav Sojka ze Správy Pražského hradu vítají první návštěvníky komentované prohlídky
Výstava začíná originálem návrhu první československé známky od Alfonse Muchy, s jeho podpisem a rukopisem, která vyšla již 18. prosince 1918. Jde o nejstarší známku u nás.
Uměleckou šíři vystavovaných artefaktů přiblížil Jaroslav Sojka: "Různí autoři se liší použitou mírou stylizace, někteří například vytvořili známku krajně symbolickou - jako třeba Alfons Mucha se svým vycházejícím sluncem za Hradčanami. Jiní zase byli velmi narativně popisní, jak uvidíme dále." A viděli jsme.
U známky s motivem Zpívající fontány z roku 1968 byl vystaven její model i reliéf Královny Anny u ní.
Častým námětem známek je i státní znak. Na výstavě můžeme sledovat, jak se vyvíjel od vzniku první republiky do současnosti.
Inspirací pro známky byla i díla Jana Štursy. Proto na výstavě uvidí návštěvníci např. jeho obraz zapůjčený ze zámku v Lánech i sochu raněného
Karel Čtvrtý, který byl vystaven v 70. letech na světové výstavě, byl jednak znázorněn na známce, jednak působivě ležel uprostřed chodby. Nad hlavami návštěvníků se naopak tyčil model Herkula v boji s giganty, který zobrazil rytec Herčík podle vystavené sochy na jedné ze známek.
Známka s motivem Svatého Jiří od Ladislava Jirky byla vystavena i s modelem jeho sochy na druhém hradním nádvoří i biedermaierovskou monstrancí z Harachovské sklárny z klenotnice sv. Víta.
Zájem budily i známky s námětem klepadla, jehož se údajne držel sv. Václav před svou smrtí, i vzácného Milánského svícnu z hradních sbírek
Velmi efektní byla část, kde na známkách byly znázorněny předměty ze svatovítského pokladu. Návštěvník získal téměř sakrální zážitek. Prostoru dominovalo efektně nasvícené Pastoforium na svatost oltářní od Petra Parléře z roku 1375. O modelu svatováclavské koruny či nádherné šperkovnice není potřeba hovořit, ty za sebe hovoří sami.
Model sochy sv. Václava z kaple sv. Víta od Petra Parléře a madona Svatovítská byly též středem zájmu návštěvníků
Námětem jedné ze známek je i freska z Bílé věže s Palas Athenou a kohoutem spolu s Merkurem, patronem pošťáků. Zajímavé je, že za prezidenta Masaryka byla zabílena neb v sále vystavovali erby a freska neměla rušit
Rokoková korouhev z chrámu sv. Víta a zlacená rafička z ciferníku jeho věžních hodin
Modelem jedné ze známek byl i slavný obraz Tiziana Vecelliho "Toaleta mladé ženy", jejíž kopie je vystavena spolu se známkami:
Božena Němcová byla zvěčněna na známce podle známého Hellichova obrazu.
Námětem známek se staly např. i lombardská židle ze starého Hradu, původní sgraffito z chrámu sv. Jiří z roku 1574, barokní lucerna z Hradních sbírek i Karel IV.
Dá se uzavřít, že se tvůrcům výstavy povedlo spojit krásu známkové tvorby s bohatstvím dvou státních sbírek – Pražského hradu a Metropolitní kapituly u sv. Víta a výstava je opravdu pro milovníky tohoto všeho mimořádným zážitkem
Ředitel Poštovního muzea v Praze Jan Galuška mohl být právem s touto unikátní výstavou spokojen.
Filatelisty bude jistě zajímat, že akademický malíř a grafik Jan Kavan a následně rytec Miloš Ondráček vytvořili u příležitosti této výstavy speciální známku, na níž zachytili pohled na Pražský hrad od Novotného lávky. Byla vytištěna v nákladu 220 tisíc kusů a stojí 17 korun.
Výstavu mohou návštěvníci shlédnout od 12. května do 1. srpna 2010. Vstupné je 80 korun, snížené 50 korun. Pro filatelisty je jistě zajímavé, že po dobu výstavy je navíc na pobočce České pošty na Pražském hradě používáno příležitostní razítko s textem "Pražský hrad v umění poštovní známky, Praha 012-Hrad", na němž je vyobrazena Matyášova brána.
Pražský hrad v umění poštovní známky - Obálka prvního dne vydání (FDC)
(Pokud snímky nemají vodotisk "fragmenty", pak jsou použity z archivu Hradu)