Václava Klause chtěli lékaři prohlásit za blázna
Adam B. Bartoš
Plán lékařů proti Klausovi, aby podepsal Lisabonské smlouvy(LS), připravovalo více lidí. Důvodem bylo prezidentovo otálení s podpisem Lisabonské smlouvy, s jejímž schválením souhlasily obě komory parlamentu, ale Václav Klaus se zdráhal smlouvu ratifikovat. Korespondence ale unikla na veřejnost a plán lékařů byl prozrazen. Autoři nápadu Jan Hnízdil a Martin Jan Stránský přiznali, že dopisy jsou autentické. Redakce Prvnizpravy.cz má v rukou další elektronickou poštu, kterou získala od anonymního zdroje, který je s činností skupiny lékařů obeznámený. Lékaři, kteří loni na podzim těsně před podpisem Lisabonské smlouvy(LS) plánovali iniciativu za odvolání prezidenta republiky. Jejím cílem bylo prohlásit Václava Klause za psychicky nemocného a tudíž nezpůsobilého vykonávat svěřený úřad. Jeho pravomoci by pak převzala vláda nebo parlament a smlouvu by podepsal místo prezidenta například premiér. Z korespondence a tvrzení zdroje vyplývá, že o plánu na odvolání prezidenta vědělo mnohem více lidí. V jednom z dopisů například Jan Hnízdil píše nejen Martinu J. Stránskému, ale i psychosomatikovi Jiřímu Šavlíkovi, psychoanalytičce Věře Fischelové a psychoterapeutovi Radkinu Honzákovi. "Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si shrnout výsledky dosavadních jednání," píše jim Hnízdil. Protože původní návrh na částečné zbavení způsobilosti k právním úkonům byl právníky označen za rizikový, vypracoval prý společně s Václavem Mikotou a Stránským alternativní návrh - výzvu adresovanou přímo prezidentovi. Ani tato forma prý ale nezískala přesvědčivou podporu. "Navrhuji proto svěřit se s našimi obavami nejvyšším profesním, stavovským a mravním autoritám a požádat je o konzultaci. Osloveny by měly být: Česká lékařská komora - Komise pro etiku a Vědecká rada, Česká psychiatrická společnost Jana Evangelisty Purkyně, Psychoterapeutická společnost Jana Evangelisty Purkyně a Ústav lékařské etiky," píše Hnízdil Honzákovi, Fischelové, Šavlíkovi a Stránskému. Jedná se zřejmě o jeden z posledních dopisů. "Tento způsob považuji za naprosto korektní. Z mé strany jde o návrh jistě poslední. Pokud s ním souhlasíte, zašlete mi prosím co nejdříve osobní údaje. Vyčkám do 2. listopadu 2009 a poté bych jej, bez ohledu na počet signatářů, přeposlal uvedeným institucím, Vám v kopii," nastínil plán Hnízdil.
Lisabonskou smlouvu přitom prezident podepsal 3. listopadu. Z dopisu také vyplývá, že lékaři mezi sebou intenzivně komunikovali nejen elektronicky, ale i po telefonech. Honzák, Šavlík a Fischelová své spojení s Hnízdilem nepopřeli, odmítli ale odpovídat na jakékoli dotazy. Už v dřívějších dopisech Hnízdil psal o Šavlíkovi jako o někom, kdo návrh na odvolání prezidenta rád podpoří. "Podpořila by jej (návrh) řada kolegů. S jistotou psychosomatik Šavlík, velmi pravděpodobně psychoanalytik Pothe a další," napsal Hnízdil v jednom z dřívějších dopisů. Zdroj blízký lékařům je přesvědčen, že Fischelová byla autorem jednoho z návrhů dopisu pro ČLK, ta to ale odmítla. O tématu se nechce vůbec bavit. "Jsem dost stará a nemocná a chci se, pokud možno, zabývat věcmi příjemnými," napsala. "S lidmi, kteří se nabourávají do soukromé korespondence, se nebavím," odpověděl Honzák. Později celou věc ironicky zlehčoval. "Máte něco z myšlení estébáků, pokud považujete skutečnost, že několik lidí se ptá, zda osoba XY se náhodou nezbláznila, za přípravu protistátního činu. Ujišťuji vás, že do svých soukromých věcí si lézt nenechám," napsal. Vyjádřit se odmítl i Šavlík.
Hubálek radil, jak na prezidenta
Do plánu byl zapojen i psycholog Slavomil Hubálek, jak přiznal sám Stránský v telefonickém rozhovoru pro Prvnizpravy.cz. V dopise ze 14. října píše Hubálek Stránskému, že se mu jejich návrh líbí. "Milý pane doktore, myslím na to léta. Smysl, ve smyslu šance, naděje na úspěch, to nemá, ale mediálně to může být pikantní," odpověděl. I on, podobně jako dříve Václav Mikota, radí trochu zmírnit rétoriku, jinak by akce mohla skončit blamáží. "Nemělo by se mluvit o psychologické poruše, to je nesmysl, ale o podezření z duševní choroby, poruchy či vážné osobnostní vady. Je důvodné zvažovat odborné posouzení duševního stavu, neboť je podezření, že trpí vážnou poruchou struktury osobnosti a svým chováním v důsledku této poruchy osobnosti může být nebezpečný sobě nebo svému okolí," radí Hubálek. "Je také třeba posoudit jeho poznávací a ovládací funkce, včetně struktury svědomí a hodnotové orientace, neboť jsou pochybnosti o tom, že je schopen naplnit ústavou daný slib (...) Proto by mělo být ustanoveno konzilium soudních znalců z oboru psychiatrie a klinické psychologie k vyšetřené posuzovaného a podání znaleckého posudku," navrhuje.
Na dotaz redakce Prvnizpravy.cz později uvedl, že jeho výroky jsou vytržené z kontextu a překroucené. Tvrdí, že se od plánu distancoval. "Byl jsem v této věci požádán o konzultaci, co by se dalo dělat, kdyby VK dlouhodobě odmítal plnit ústavní povinnosti a pak o podpis dopisu lékařské komoře. Odpověděl jsem, že těžko mohu jako psycholog psát lékařské komoře a o jejich iniciativě se domnívám, že nemá smysl, že nemá šanci, naději na úspěch," řekl Hubálek pro Prvnizpravy.cz. Sám Hubálek připouští, že dopis lékařské komoře by byl zneužitím psychiatrie. "Napsal jsem jim, že jakkoliv osobnost VK považuji za bizarní pro míru egocentrismu a narcismu, považuji jejich dopis lékařské komoře za nesprávný a rizikový ve smyslu pokusu o zneužití psychiatrie," dodal.
Od plánu se distancoval také psychiatr Petr Příhoda, který byl lékaři také osloven. "Nevšiml jsem si, že by Václav Klaus trpěl takovou duševní poruchou, která by zdůvodnila zbavení nebo omezení jeho svéprávnosti. Navíc mi ona iniciativa připadala jako politický happening, který neodpovídal mému vkusu," odpověděl Příhoda, který jinak ve svých komentářích, které vycházejí například ve Stránského časopise Přítomnost, nešetří prezidenta kritikou. Podle zdroje blízkého lékařům Hnízdil mohl oslovit i německého psychoanalytika Jana Poněšického. To ale Poněšický popřel. "Dr. Hnízdil, kterého dobře znám, se na mne přímo neobrátil, a já si nemyslím, že je možné a správné se snažit zbavit pana prezidenta způsobilosti," napsal Poněšický. Na další dotaz, zda byl tedy osloven někým jiným z lékařů, například Martinem Stránským, už neodpověděl. "Sám coby psychiatr, psycholog a psychoanalytik jsem se též jednou odvážil o prezidentovi publikovat v Přítomnosti (časopis vydávaný M. J. Stránským, pozn. red.) článek zdrcadlící jeho neurotickou osobnost, jež však patří do psychopatologie všedního dne. Škoda, že jeho sebestřednost, touha po vyniknutí a porážení ´protivníků´ mu někdy znemožňuje objektivní vidění, což může mít škodlivé následky. Ale je za to plně zodpovědný," napsal Poněšický.
KDO JE KDO
Kdo věděl o plánu prohlásit prezidenta psychicky nemocným Jan Hnízdil, ambulantní specialista - hlavní autor nápadu, podle určitých spekulací ale mohl jednat na základě politické objednávky, jak naznačují některé indicie Martin Jan Stránský, lékař a politik, spolutvůrce iniciativy Slavomil Hubálek, psycholog - pomáhal formulovat některé věty, radil, jak návrh pozměnit, aby byl úspěšný, v tvrzení pro Prvnizpravy.cz ale uvedl, že se od iniciativy distancoval Václav Mikota, psychoanalytik - pomáhal formulovat některé věty, radil, jak návrh pozměnit, aby byl úspěšný. Pracuje s Fischelovou jako tréninkový psychoanalytik České psychoanalytické společnosti Peter Pöthe, psychoanalytik a dětský lékař - na svém webu zveřejnil Hnízdilovu obhajobu. Hnízdil o něm píše, že iniciativu určitě podpoří Jiří Šavlík, psychosomatik - Hnízdil o něm píše, že iniciativu určitě podpoří, četl Hnízdilovy návrhy Petr Příhoda, psychiatr (etická komise ČLK) - osloven Hnízdilem, ale odmítl iniciativu podpořit Radkin Honzák, psychoterapeut - osloven Hnízdilem, údajně se měl od iniciativy distancovat, na dotaz redakce to ale odmítl potvrdit Věra Fischelová, psychoanalytička - oslovena Hnízdilem, na dotaz redakce odmítla odpovídat. Pracuje s Mikotou jako tréninkový psychoanalytik České psychoanalytické společnosti Tomáš Halík, duchovní, politický aktivista - vystupoval na obranu Stránského s Hnízdilem, když věc pronikla na veřejnost Jiří Pehe, politolog - přidán v mailing listu při Hnízdilově korespondenci s redakcí Lidových novin, kde se Hnízdil dožadoval pokračování polemiky s tajemníkem prezidenta Ladislavem Jaklem Jan Poněšický, psychoanalytik - podle zdroje mohl být také osloven, Poněšický tvrdí, že přímo Hnízdilem osloven nebyl. Tvrdí ale, že prezident Klaus má neurotickou osobnostt na toto téma napsal před časem článek do Stránského časopisu Přítomnost.
Převzato z webu prvnizpravy.cz