hhh

 

Kardinál Duka splnil po 450 letech sen císaře Ferdinanda I.

 Ivana HAslingerová

V mimořádném sakrálním prostoru kostela Zvěstování Panně Marii,  dnes běžně nazývaného kostelem sv. Gabriela podle  zrušeného ženského kláštera sv. Gabriela řádu benediktinek  beuronské kongregace z opatství Nonnberg v Salzburgu,  který spolu s ním tvoří  v dominantní poloze na jižním úpatí vrchu Petřína nádherný architektonicky ucelený celek, slavil pod andělskými křídly archanděla Gabriela eucharistii J. Em. kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský, rytíř řádu Čestné legie. Podle svých slov chtěl prožít pod jeho andělskými křídly něco z tajemství  beuronského umění obklopen svatými v kostele zobrazenými umělci tzv. beuronské školy. Pro kostel to bylo velké vyznamenání, protože jej 15 let žádný tak vysoce postavený církevní hodnostář nenavštívil.

Hned v úvodu mše, kterou pan kardinál celebroval za asistence  římskokatolického duchovního správce u kostela doc. JUDr. Stanislava Přibyla Ph.D., JC.D.,  soudce Metropolitního církevního soudu Arcidiecéze pražské. Ten pozdravil německy vzácné hosty, členy hraběcí  rodiny Sweerts-Šporkovy, jejíž příslušnice, hraběnka Gabriele Sweerts-Spork věnovala farnosti značný finanční obnos, z něhož byl v rozmezí let 1888-1891 klášter i kostel postaven. Bohužel se konce stavby nedožila. Po osamostatnění Československa se navíc protiněmecké a protikatolické nálady obrátily proti řeholnicím, které přišly do kláštera z opatství Nonnberg v Salzburgu, jakož i z českých německojazyčných rodin. V roce 1919 musely bohužel odejít do Štýrska (Rakouska). Řád prodal klášter i s kostelem československému Ministerstvu pošt a telekomunikací s podmínkou, že kostel bude nadále využíván k bohoslužbám. Archanděl Gabriel je symbolem zvěstování panně Marie, že se stane matkou Božího syna, a papež Benedikt 15. prohlásil v roce 1925 archanděla Gabriela za patrona   listonošů. Klášter je tak alespoň symbolicky pod jeho ochranou. 

Ale vraťme se ke mši svaté, která byla zajímavá nejen působivým kázáním kardinála Duky, ale i mnoha dalšími věcmi týkajícími se jejího průběhu.

 Protože se mše svatá konala na poctu sv. archanděla Gabriela, zamýšlel se v ní pan kardinál nad otázkou, co jsou vlastně andělé za bytosti. Dospěl k závěru, že jsou posly Hospodina, který hledal způsob, jak komunikovat s člověkem. Že jsou tudíž vlastně sám Bůh, který se nám jejich prostřednictvím zjevuje. "I Ježíš je posel Boží. Jde v obou o Boha. Andělé se nám vždy zjevují jako poslové Boží a dávají nám poselství, jak máme žít, a chrání nás jejich prostřednictvím. Andělé jsou bytosti, které nejsou z našeho hmotného světa, ale není dobré vidět v nich  polyteistické nebe," uvedl pan kardinál. Varoval ale, že máme být opatrní při hledání poučení o nich ve Wikipedii.  Tam není podle jeho slov skutečná výpověď o andělích, jak ji známe z židovství, křesťanství, Koránu či z děl Tomáše Akvinského a dalších učenců. „Ano i v Koránu se dočteme, že archanděl Gabriel přinesl židovské dívce z rodu Davidova Marii zprávu, že bude matkou proroka Mohameda. A že Gabriel doprovázel Mohameda do nebe. Archanděly oslavují jako knížata andělská všechna tři náboženství. Říkám to proto, abych upozornil, že víra v anděly je obecná. A proto uvádím, že i Islám přijal některé pasáže  starého i nového zákona a nese  v některých bodech jakási zrnka křesťanské víry,“ uvedl pan kardinál, když to po vyslovení slova "islám" zašumělo kostelem.

Monsignor Duka připomněl, že v antickém světě se řídili lidé heslem: „Nechceš-li, aby ti lidé činili to, co nechceš, nečiň to ty jim“. Velikost Božího poselství spočívá v opaku: „Co chceš, aby ti lidé činili, čiň ty jim“. Toto poselství nám Bůh sděluje nejen prostřednictvím svého syna, ale i andělů. A proto slavíme archanděly, knížata andělská, která se nám zjevují v katastrofálních situacích a pomáhají nám je řešit.

Monica Šebová z rodu Bubna Litic (první zprava) a prezident Kulturní komise ČR Jiří Pancíř (třetí zprava) sledují kázání pana kardinála s velkou pozorností.

 

"Ne nadarmo znamená slovo Gabriel v překladu  Boží síla.  A tato Boží síla se zjevila  Izraelcům  ve chvíli, kdy pro ně byla ve vyhnanství katastrofální situace po okupaci velkou světovou říší, kdy v národě kvasil duch vzpoury. Archanděl Gabriel jim jako Boží posel zvěstoval, že Bůh se vydal na zvláštních pohyblivých vozech za nimi, že spasitel, kterého jim slíbil  Mojžíš jako proroka, opravdu přijde. Pak navštívil izraelskou dívku z Davidova rodu a zvěstoval jí, že bude matkou syna Božího. Ústy archanděla Gabriela byl Ježíš přislíben Bohem jako spasitel," uvedl pan arcibiskup a dodal, že "Gabriel – Boží síla  – přišel za Židy v době, kdy se nacházeli pod okupací velké světové říše římské, aby jim sdělil, že neexistuje beznadějná a bezvýchodná  situace. I na nás je, abychom si toto Boží poselství uvědomili ve chvílích, kdy naše společnost prochází opravdovou vlnou pesimismu a tedy i špatné nálady, když nevidí perspektivu. Abychom nezoufali, ale uvědomili si, že jsou tu právě andělé, kteří i nám ukáží perspektivu. Že nám andělé ukáží, jakým způsobem zabránit tomu, že celý svět spěje do zkázy. Beznaděj a pesimismus jsou podle pana kardinála myšlenky pochybovače, ďábla. Andělé nám naopak sdělují, abychom si  uvědomili, že my jsme ti, kdo kdysi přijali poselství dobré zvěsti od Boha a že ten nám pomůže i v současné krizi společnosti. Že i nás, stejně jako Izraelce, doprovází Bůh. Bůh, k němuž se modlili velcí proroci jako k Otci. Bůh, ke kterému nás naučili modlit se naši rodiče.

Pan kardinál se zamýšlel nad tím, kde je začátek oné krize, skepse a pesimismu, který prožívá současná nejbohatší společnost

„Jakmile vyslovíme první slova „Otčenáše“ musíme cítit obrovskou jistotu,  víru a oporu, kterou cítí děti ve svých rodičích. Krize současné společnosti je v tom, že děti této společnosti na otázku „Kde je tatínek?“ odpoví otázkou: „A kolikátý?“. Nemají možnost, aby v okamžiku nejistoty mohli zvolat „Tati, pomoz mi!“  Ani slovo matka jim nic neříká. Zeptejte se dětí v ústavech, zda by si vzaly miliardu, nebo chtěli žít u mámy a táty. Uzavírají se pak do své samoty. Věří jen sami sobě. Průzkumy říkají, že současný mladý člověk trpí pocitem ztráty smyslu života. Jen v takové situaci mohl francouzský parlament  uzákonit, že se bude do rodných listů psát místo slova matka slovo rodič A a místo slova otec slovo rodič B. Jestli někdo udělal největší fatální krok ke zhroucení Evropy, pak ho udělal francouzský  parlament. Kéž archanděl Gabriel je tou silou, která tuto skutečnou krizi Evropy pomůže vyřešit!“ uvedl s velkým rozhořčením a výstrahou pan kardinál. 

To vše ostatní, co se v Evropě a ve světě děje, jsou podle něho pouze zdánlivé krize vyvolané nepořádky a hloupostmi. Tou fundamentální krizí člověka je krize rodiny, krize nejzákladnějšího životního postoje, protože zasahuje jeho biologickou, psychologickou i sociologickou rodinu. „To je naše skutečná fatální krize. Z té nás nevyvedou ani strany, ani politici, z té nás může vyvést jen  ten, který stvořil člověka jako muže a ženu. Který pojal rodinu jako skutečný základ života člověka. Proto jsou v Bibli rodokmeny. Vytvořme silné rodiny s Boží pomocí! Archanděl Gabriel je zvěstovatelem nového života. Opírá se o narození dítěte, o zvěstování Ježíšova narození. Gabrielovo zvěstování není naděje jen transcendentní, ale  je to paradigma  a naděje každého člověka v jeho osobním životě. Ve vymírající společnosti je krize možno překonat demografickou obnovou,“ uvedl pan kardinál Duka a na závěr zvolal přání:

„Kéž archanděl Gabriel krouží svými křídly nad naším národem a nad naším starým kontinentem!“ 

 

 Průběh samotné mše byl dokladem toho, že pan kardinál je i přes zájem o vše nové a moderní osobou konzervativní.

 

 

 

 

 

Mše svatá byla slavena před oltářem, čelem ke svatostánku, tedy k Bohu. Po dlouhé době jsem se vrátila do doby svého mládí, kdy se kněží klaněli před svatostánkem na oltáři Bohu, neobíhali stoly umístěné před oltářem a neklaněli se nám, věřícím. Bylo to krásné a působivé.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"Vezměte a jezte z toho všichni, toto je mé tělo které se za vás vydává, vezměte a pijte z toho všichni, toto  je kalich mé krve, která a se prolévá za Vás a za všechny za odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová. To čiňte na mou památku," uvedl při pozdvihování pan arcibiskup před oltářem.

 

 

 

 

 

 

 

Největším překvapením přítomných bylo, že přijímání eucharistie probíhalo nejen pod jednou, ale i pod obojím.

J. Em. kardinál Duka chce zřejmě navázat na přání císaře Ferdinanda I., který snil o spojení katolíků a utrakvistů. Již dříve několikrát vzpomínal na tohoto císaře jako největšího a námi nedoceněného habsburského panovníka, před nímž stál velmi těžký úkol konsolidovat zemi po husitských válkách. Pan arcibiskup vždy oceňoval snahu císaře Ferdinanda I. obnovit za husitských válek zničené pražské arcibiskupství a to jako instituci společnou jak katolíkům, tak utrakvistům.  Oceňoval, že císař předložil Koncilu v Tridentu slavnou „Reformationslibell“ inspirovanou tradicí sv. Václava a vlastní zkušeností s vládou v Čechách. Ta představovala císařovu koncepci církevní reformy. Zástupcem císaře Ferdinanda I. na tomto koncilu byl právě Antonín Brus z Mohelnice, který se po téměř 140leté sedisvakanci stal za Ferdinanda I. v roce 1560 prvním novým pražským arcibiskupem. Tehdy se reforma arcibiskupovi Antonínu Brusovi nepovedla. Povede se, aby po 450 letech sen císaře Ferdinanda I. uskutečnil současný pan arcibiskup? První krok k možnosti přijímat pod obojí v katolickém kostele byl učiněn.

 

 

 

Podávání krve Páně vyřešil pan kardinál vtipně, takže ani nejpřísnější hygienik v EU nemůže nic namítat. Omočil sv. hostii v poháru vína, který mu při podávání věřícím přidržoval asistent.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sv. hostii dával pan kardinál věřícím se slovy "Tělo Páně a krev Páně".  

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Je potěšitelné, že dorůstá i mladá generace věřících katolíků

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Po eucharistii pan kardinál všem přítomným požehnal a šel si s nimi popovídat před kostel s číší vína.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

"Tak tomu říkám prohibice, "smál se pan kardinál

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Otec Stanislav Přibyl představoval panu kardinálovi farníky a také ho seznamoval s problémy kostela. Pan kardinál přislíbil, že udělá, co bude v jeho moci, aby se prostory kostela zaskvěly v krásných barvách... Kéž by sehnal peníze na odkoupení kláštera od České pošty, která prý vážně uvažuje o jeho prodeji. Bylo by to reprezentativní místo pro církevní akce i pro případné prostory hospice, napadá člověka při jeho slovech.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Monica Šebová byla panem kardinálem nadšena podobně jako její předci z rodu Bubna Litic

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Všichni litovali, že musel J. Em. kardinál nakonec odjet.... Na obrázku vpravo nahoře sledují jeho odjezd (zprava) kněz Stanislav Přibyl, hrabě Stephan Sweertz-Spork s matkou hraběnkou Marinou Sweerts-Spork, dcerou Gabriele Sweerts-Spork a Monica Šebová

 

 

Říjen 4, 2012