30. zastavení doktora Josefa Tomeše u hrobu Viktora Dyka
jan Kopal
Společnost Viktora Dyka se každoročně 14. května schází na pražských Olšanských hřbitovech. Členové spolenosti si připomínají skon básníka, dramatika, novináře a v neposlední řadě i politika Viktora Dyka. Od jeho smrti letos uplynulo 81 let.
V případě předsedy společnosti historika PhDr. Josefa Tomeše (snímek vlevo) to bylo jubilejní 30 setkání. Spolu s ním si tento památný den připomenuly i dvě desítky dalších ctitelů Dykova díla. Zastoupeny byly všechny generace od těch nejmladších až devadesátileté pamětníky. Dykovská tradice se předává z generace na generaci. Je jisté, že Josef Tomeš dlouhá léta je nejen inspirátorem a organizátorem těchto akcí, ale i pilným editorem sborníků a autorem četných historických monografií a iniciátorem odborných konferencí a veřejných akcí. Jeho dílo si zaslouží velký respekt a hlubokou úctu. („Když jsem dostal od doktora Tomeše knihu „Dyk a Masaryk“, zhltl jsem ji jedním dechem a řekl si, že musíme Dykovi věnovat jeden ze seminářů CEPu. Navíc jsem si uvědomil, že uplynulo 80 let od jeho smrti, což byla další motivace k uspořádání tohoto semináře,“ uvedl prezident Václav Klaus na loňském semináři k uctění Dykovi památky. Podrobně jsme o tom psali v článku: "Václav Klaus: "Moc prosím slovo nacionalismus nepoužívat neutralisticky", pozn. redakce)
Nebýt zápalu a nadšení doktora Tomeše, společnost by dávno byla historickou reminiscencí. Po krátkém přivítání, kdy doktor Tomeš pozitivně kvitoval, že letos se nepřízeň počasí obešla bez deště, zavzpomínal na uplynulých 30 let a každoroční dykovské setkání. Vzpomínkové akce, jichž se účastnil výkvět českého národa, kdy mnozí z účastníků se již odebrali na cestu bez návratu. Po tomto úvodu předal slovo herečce Miriam Kantorkové, které procítěně zarecitovala několik Dykových básní.
Po kulturní vložce doktor Tomeš Dykovými slovy glosoval dnešní politickou situaci a shledal jeho odsudky tehdejších politiků za stále platné. Následně rozvinul myšlenku Dyka jako básníka vzývajícího moře. Vyjádřil naději, že i v dalších letech se duch těchto akcí udrží. Shromáždění bylo zakončeno spontánním zpěvem české státní hymny.