Fragmenty - Tomáš Halík má štěstí, že je arcibiskup Duka tak noblesní

Tomáš Halík má štěstí, že je arcibiskup Duka tak noblesní ^Doporučený

sobota, srp 15 2015
Napsal(a) IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Tisk Email

J. Em. Dominik kardinál Duka celebruje mši svatou vé Svatovítské katedrále snímek: Ivana Haslingerová, Fragmenty

Pamatuji na povyk Západu, jak je katolická církev zvrhlá, když má ve svých řadách homosexuální kněze, a na velmi podpásové útoky na Jeho Svatost Benedikta XVI., že s tím nic nedělá. Nyní naopak americká jeptiška Jeannine Gramicková kritizuje veřejně představitele katolické církve za to, že ignorují šikanu příslušníků sexuálních menšin. Biskupové by podle ní měli problém šikany vůči homosexuálům v církvi reflektovat ve svých kázáních. Americká ambasáda k tomu nejen mlčí, ale kráčí dokonce v čele pochodu homosexuálů spolu s ní. A naše kdysi ctihodná Filozofická fakulta UK dovolila dokonce v rámci Prague Pride přednášku této americké řeholnici obhajující homosexualismus v církvi a promítání filmu o knězi s homosexuální orientací, když jí toto nedůstojné vystoupení na církevní půdě Akademické farnosti pátera Halíka při kostele Nejsvětějšího Salvátora Jeho eminence Dominik kardinál Duka, primas český, právem zakázal.

Paní Gramicková se tím cítila "hlubice v rozupacích", a pohoršila se, že se k problému homosexuálů představitelé naší katolické církve nevyjadřují. Církev prý toleruje k těmto menšinám jen šikanu. Když člověk toto slyší z úst katolické řeholnice, napadá ho otázka: "Co se to stalo s Amerikou, jestli tam je takové chování jeptiškám v katolických kostelích umožněno?"

Na štěstí pro nás stojí v čele katolické církve osobnost s pevnými zásadami a vírou v Boha, která využila svého práva vydat zákaz této nedůstojné presentace. Šokující ale je, že této ženě chtěl poskytnout ve své farnosti u sv. Salvátora prostor katolický kněz Tomáš Halík. Možná tím získá v případné prezidentské volbě pár hlasů navíc od naší komunistickou morálkou poničené atheistické společnosti, ale v očích opravdových katolíků se naprosto odepsal. Opravdový katolický kněz by si nikdy nemohl něco podobného dovolit.

Pan kardinál Duka má pravdu, že některé postoje účastníků a organizátorů festivalu Prague Pride katolická církev sdílet prostě nemůže. Že sice existuje nezanedbatelný počet mužů a žen, kteří mají vrozené homosexuální sklony, tento stav si nezvolili, a proto mají být přijímáni „s úctou, soucitem a jemnocitem“, ale zároveň že „homosexuální jednání je vnitřně nezřízené a nemůže být schvalováno”. Podle pana arcibiskupa není šťastné, když se tato problematika v církvi otevírá v souvislosti s tímto festivalem, protože převážná část jeho účastníků nejsou věřící a není jejich záměrem řešit vztah homosexuálů k církvi.

Je nevysvětlitelné, že pan Halík prohlašuje, že ohledně festivalu mezi ním a panem kardinálem Dukou není spor a že mají na „pochod hrdosti“ podobný názor. „Domnívám se, že podobné akce mají smysl v Rusku, kde jsou homosexuálové předmětem pronásledování, ale stěží u nás, kde je nikdo nepronásleduje,“ uvedl doslova. To je přesně v rozporu s tím co chtěl provést s paní Gramickovou. Jeho odválávání se na slova papeže Františka: „Když je někdo gay a má dobrou vůli, kdo jsem já, abych ho soudil?“, není pro jeho chování se vůči paní Gramickové omluvou. Nikdo přece nechce, aby soudil tuto ženštinu, ale do katolického kostela její názory prostě nepatří. Katolická církev trvá na tom, že svátostné manželství v katolické církvi mohou uzavřít pouze muž a žena. A řádové sestry že jsou zasvěceny složením slibu Panu Ježíši, nikoliv jedna druhé.

Primas český Dominik kardinál Duka je pro všechny věřící katolíky viditelným zástupcem Krista na zemi a vzorem jeho následování, takže musí ctít jeho učení, které přežilo 2000 let, a nesmí podléhat módním výstřelkům, byť by byly sebevíc lákavé. Proto zakázal promítání podobných filmů na církevní půdě a pan Halík by si měl uvědomit, že i on, chce-li se stát skutečným katolickým knězem, se má chovat stejně. Zdůrazňuji slovo skutečným, to jest takovým, že najde ve svém srdci Boha a nebude o něm jen povrchně přednášet a mluvit. Až ho opravdu ucítí v sobě samém a bude s ním s pokorou rozmlouvat, stane se opravdu katolickým knězem a ne pouhým profesorem předášejícím o nejrůznějších církvích stejně, i kdyby si o nich přečetl stokrát víc knih než kdokoliv z nás.

Podle mne má štěstí, že je pan arcibiskup tak noblesní a hodný, že ho za jeho chování neexkomunikoval z církve. A podle reakcí čtenářů vím, že tento názor zastávají i další věřící katolíci včetně vysoce postavených hodnostářů.