Česká země domov můj

Ke slušnému vychování patří se neposmívat postiženým lidem. Na druhou stranu ale nevidím důvod, proč by se z nich měli stávat celosvětové celebrity a vytvářet kolem nich humbuk formátu rockových hvězd. Už se bojím otevřít i paštiku, aby Gréta Thunbergová nevyskočila i odtamtud… Zvát na summity OSN jako hlavní řečníky šestnáctileté ubrečené a uječené puberťačky nesvědčí právě o smysluplném poslání této organizace. Zřejmě nemají na práci nic důležitějšího. Chvílemi jsem při apokalyptickém strašení zapochyboval, zda se nejedná o reinkarnaci samotného Adolfa Hitlera. Výhrůžky a gesta by o tom svědčila.

Vysloužilý premiér a dentální model na plný úvazek Bohuslav Sobotka může opět směle a bez zábran vyrazit mašírovat do ulic. Doporučuji vzít si na cestu transparent, mávátko, píšťalku a přibrat do týmu kamarády od Bakaly a z Lidového domu, což občané jistě ocení.

Když se vysloví jméno autora Ing. Jindřich Hojer, CSc., tak málokoho napadne, že by dotyčný kmet mohl být známou postavou z nejslavnějšího českého komiksu. V roce 1936, ještě jako malý kluk, byl Jindra Hojer členem Foglarova skautského oddílu Pražská dvojka a stal se předlohou známé postavičky z Rychlých šípů. Po úspěchu knihy Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky se Jindra Hojer rozhodl, že ke svým 95. narozeninám nadělí fanouškům nové dílo, tentokrát ryze o svém životě pod názvem Střípky ze života Jindry Hojera. O dobrodružství v životě reálného Jindry Hojera však rozhodně nebyla nouze a líčení je plné dramatických i komických momentů.

Když byl roku 2017 vrácen rodinný statek Zdeně Mašínové, zrodil se plán na přestavbu Mašínova statku do podoby Památníku tří odbojů v Lošanech. Není náhodou, že se tak stalo v bytě známého badatele a zakladatele skupiny Taxmeni Jaroslava Čvančary. Následně vznikl zapsaný spolek, který si vetknul za cíl vytvořit na tomto místě veřejně přístupný památník a jeho prostřednictvím uchovat památku a odkaz generálmajora Josefa Mašína a jeho rodiny, která ve XX. století přinesla velké osobní oběti v boji za vlast, svobodu a demokracii. Spolek dnes v jeho čele reprezentují spisovatel a vydatel Jiří Padevět, historik Petr Blažek a podnikatel Jiří Klepsa.

Tentokrát se pod palbu demoliberální žumpy dostal známý katolický publicista a aktivista Michal Semín, která z něj rázem udělala konspirátora. Postačil k tomu vlastní kritický názor na události 11. září 2011, kde za původce označil americké elity a nebude asi daleko od pravdy. Přitom jeho rodinný, profesní a osobnostní profil vykazuje přímo ukázkový obraz muže žijícího v souladu se svými pevnými morálními a náboženskými zásadami. Michal Semín byl aktivní už coby student Pedagogické fakulty UK, kde byl za své protirežimní aktivity z fakulty v říjnu 1989 vyloučen (účast v Hnutí za občanskou svobodu). V lednu 1990 mu byl umožněn návrat a fakultu řádně dostudoval. 

Pravidelné demonstrace proti ministryni spravedlnosti Marii Benšové a premiérovi Andreji Babišovi už patří ke koloritu politického života v českých luzích a hájích. Málokoho překvapují a málokdo je sleduje. Hledat analogii s rokem 1989 může jen snílek, navedený diletant nebo sluníčkářský fanatik. Zapsaný spolek Milion chvilek pro demokracii není altruistickou skupinkou nadšených idealistů, ale dobře zaplacený kampaňovitý projekt, za kterým stojí velké peníze a úsilí politických odpůrců Andreje Babiše a prezidenta republiky Miloše Zemana. Výtečníci, kteří se už dlouhou dobu usilovně snaží o český Majdan nebo o puč srovnatelný s Vítězným únorem z roku 1948.

Causa napadení blízkého spolupracovníka Václava Klause Ladislava Jakla z důvodu jeho afiliace k opoziční SPD je více než varujícím mementem. Jednoznačně to ukazuje dvojí přístup médií k politicky motivovanému násilí. Sluníčkářské bojůvky dnes útočí na Ladislava Jakla, zítra to může být kdokoliv z nás. Nesmíme mlčet a tiše nečinně přihlížet eskalaci nevyhlášené občanské války, která v naší společnosti nepřerušeně probíhá od první přímé prezidentské volby. Lepšolidi a jejich pouliční bojůvky tento fakt stále neakceptovali a nesmířili se s ním. A jak z toho ven? Přestat po sobě pokřikovat, urážet se navzájem a osočovat lidi jen kvůli různému politickému názoru. Vraťme se k souboji idejí a myšlenek. Jinak se brzy krom pěstí a kopanců dočkáme také prvních mrtvých, a to snad nikdo z nás nechce.

Společnost Viktora Dyka v čele s předsedou a významným historikem působícím v Masarykově ústavu Akademie věd ČR PhDr. Josefem Tomešem si v úterý 14. 5. 2019 (přímo ve výroční den) jako každoročně připomene výročí skonu našeho velkého básníka, novináře a politika. Sraz účastníků proběhne v 17:00 hod. před hlavním vchodem Olšanských hřbitovů (vchod z Vinohradské ulice). Přítomna bude také členka společnosti a vynikající česká herečka Miriam Kantorková. Všichni zájemci jsou srdečně vítáni!