Prezident si velmi cení iniciativ Akce D.O.S.T. a Jany Bobošíkové
Ivana Haslingerová
Za zvuků symbolické písně „Jižní eskadrona“ v podání country kapely „Sebranka“ Josefa Kočovského přicházeli dne 28. září 2010 účastníci „Pochodu na hrad 2010“ uctít památku patrona české země svatého Václava symbolicky pod okna sice nesvatého Václava, ale bojovníka za českou státnost stejně usilovného, prezidenta republiky Václava Klause. Přišli mu nejen popřát k svátku, ale zdůraznit podporu jeho úsilí za dlouhodobý boj za národní suverenitu. Zdůraznit, že se nic z jejich loňských postojů, kdy mu v tento den při stejném pochodu přinesli „Memorandum na podporu prezidenta“, aby ho povzbudili v jeho odporu proti podpisu vazalské Lisabonské smlouvy, nezměnilo. Prezident Klaus tehdy přišel přes mnoho stovek protestujících osobně pozdravit (podrobně jsme o tom psali např. v článku "Memorandum "Podporujeme svého prezidenta").
Tentokrát jim přišel jeho jménem poděkovat snad nejvýraznější euroskeptik u nás, jeho . (Snímek ho zachycuje při příchodu mezi účastníky). Moderátorka akce Dušica Zimová ho představila jako pobočníka generála Klause, což s úsměvem vyvrátil, že vojenské tituly ani manýry na Hradě neužívají. Přiznal ale, že se s panem prezidentem vídá velmi často, naposledy před několika hodinami na nádherné mši konané na vzpomínku smrti sv. Václava ve Staré Boleslavi.
„Mám milou povinnost vyříditi Akci D.O.S.T. pozdravy. Prezident si Vaší iniciativy velmi cení, podporuje ji a stejně tak má velké sympatie k přítomné paní Janě Bobošíkové a jejím aktivitám a vyřizuji jeho pozdravy i jí,“ uvedl Petr Hájek.
S úsměvem kvitoval, že se od loňského Pochodu na Hrad poměry změnily a že toto setkání bylo v několika ohledech jiné. Tehdy bylo hezké počasí, přišel sem prezident a nepřišla Česká televize, letos je špatné počasí, nepřišel prezident, ale je tu Česká televize: „Já v tom vidím klíč. Počtem se blížíte obvyklým skupinám, které v počtu pěti šesti 
někde demonstrují. Jsou to obvykle velmi pokrokové skupiny homosexuálů a podobných spoluobčanů, které televize obvykle dává do svých hlavních zpráv. Nyní máte tedy možnost se do ní dostat i Vy a proto vás prosím, nescházejte se ve větším počtu.“
Pak již vážně konstatoval, že bez ohledu na to, že fyzicky přítomných mnoho, tak myšlenky, které representují, se týkají mnoha lidí v této zemi: „Vždycky je to tak, že jenom někteří mají tu sílu a odhodlání se zvednout a jít v nepříznivém počasí do ulic demonstrovat za něco tak křehkého a podstatného, jako jsou myšlenky související s naší státností. Jsou to myšlenky základní i přesto, že mnozí naši spoluobčané si to stále ještě neuvědomují.“
Pan vicekancléř projevil obavu, že přichází doba, která nebude jednoduchá a že bude velmi důležité i v budoucnu to, co přítomní představují, jako jakýsi zárodek permanentní přítomnosti myšlenek na nezbytnost a důležitost české státnosti. Česká státnost totiž není žádným fetišem, ale našim domovem. „Brzy si lidé v naší zemi uvědomí, jak cenné jsou iniciativy, jako je ta Vaše, a jak je důležité, že takoví stateční a odhodlaní lidé v naší zemi existují. Ještě jednou Vás chci pozdravit p
rezidentovým jménem a popřát Vašemu shromáždění a Vaší budoucnosti hodně úspěchů,“ uzavřel Petr Hájek svou zdravici a odešel poskytnout rozhovor České televizi.
Účastníci pochodu se ubírali na Hrad symbolicky stejnou trasou, jakou se na Hrad ubírali hrdinní studenti v únoru 1948 prosit prezidenta Beneše, aby nepřijal demisi vlády a zabránil nástupu komunistů k moci – z Malostranského náměstí Nerudovou ulicí na Hradčanské náměstí.
Celým svátečním odpolednem se vinula jako zlatá nit myšlenka manifestovat své odhodlání bránit občanské svobody, státní suverenitu naší země a tradiční hodnoty a vyjádřit podporu prezidentu republiky v zápase o jejich zachování. 
Za všechny přítomné to stručně a jasně vyjádřil v uvítacím projevu místopředseda Akce D.O.S.T. „Je třeba říci konečně DOST všemu, co odporuje zdravému rozumu a naší národní kultuře. Zkratka dost znamená Důvěru, Objektivitu, Svobodu a Tradici a tyto hodnoty chce sdružení Akce D.O.S.T. hájit. Hodnoty, jejichž hlas již zaznívá i odjinud. Jsem rád, že z celé jižní eskadrony zbyl víc než jeden muž a dokonce i ženy a všem děkuji, že v deštivém a velmi studeném počasí si našli chvilku na podporu naší akce.“ (vlevo na snímku moderátorka Dušica Zimová)
Za organizátory promluvil i předseda Akce D.O.S.T. a kandidát do senátu v Praze 11 za stranu Suverenita (Na snímku se synem Alexandrem Bátorou.)Jeho projev se nesl především kritikou novinářů, které nazval dokonce kvazisanitárními hyenami a hrobaříky demokracie. Kvazisanitárními hyenami proto, že nechce křivdit hyenám, které se vrhají jen na zdechliny. Naši novináři se s velkou oblibou vrhají na zdravé kusy a se zvláštní rozkoší dokonce na svou vlast, kterou trhají na cucky. Hrobaříky se naši novináři stávají proto, že podkopávají základy naší demokracie a využívají každé možné příležitosti, abychom o demokracii přišli. Mají patologickou potřebu rozpustit naši státnost a posléze i náš národ.
Slova doktora Bátory jsou pochopitelná. Před třemi lety, kdy vznikl Manifest D.O.S.T., vypukl mezi novináři naprostý cirkus. Dávali jeho signatářům nejen urážlivé, ale naprosto zcestné nálepky typu klerofašistů. Někteří je navrhovali dokonce upalovat na náměstích. Popudil je zejména výrok Manifestu D.O.S.T.: „Uznávám hodnotu národa a vlasti a odmítám se rozplynout v kotlíku kosmopolitismu.“ To stačilo, aby pro jeho signatáře hledali co nejhanlivější jména.
Není to ale jen vlastnost našich novinářů. Podobná antikultura vůči svému mateřskému kulturnímu prostředí panuje, bohužel, i mezi západními umělci a levicovými intelektuály. Britský filosof a politolog Roger Vernon Scruton ji výstižně nazval oikofóbií neboli strachem z vlastního domova. Tento vztah může podle něj vyústit až v nenávist vůči své mateřské kultuře a nekritické obdivování kultur cizích. Pokud jí trpí jen umělci, je to nepříjemné, ale když začnou touto chorobou trpět i politici, tak jako u nás, je to pro národ strašná ba přímo smrtící věc. Bohužel v našem národě to není nic nového. Již v roce 1847 si náš národní buditel lékař František Cyril Kampelík povzdechl: „Chvástavý kosmopolitismus je podvod a klam. Každý kosmopolita buďto na duchu slabochem nebo sobíkem jest a svými frázemi klame lidstvo, aby sám nemusel přinésti žádné oběti.“
Doktora Bátoru povzbudil strach redaktora MF DNES pana Chuchmy, který po minulé akci D.O.S.T. před Úřadem vlády prý napsal, že „s hrůzou zjistil, kolik se sešlo lidí, kteří se slili do jednoho argumentačního řečiště. Není povzbudivé, že do jednoho argumentačního řečiště se slévají proudy různých vlivů, jejichž vliv není společensky bezvýznamný.“
Ředitel Institutu svatého Josefa a iniciátor Manifestu D.O.S.T. zklidnil na chvíli bojovný duch manifestace připomínkou rysů panovníka sv. Václava zachycených v Kristiánově legendě – pokorou, trpělivostí, mírností a láskou. Václav vládl podle něho prozíravě a moudře, neb věděl, že kdo má vládnout druhým, musí nejprve vládnout sám sobě. Nebyl to slaboch podbízející se mocnému sousedovi, ale když se ukázalo, že je rozumnější silnějšímu protivníkovi ustoupit, aby zabránil krveprolití, učinil to. Jindy ale neváhal pozvednout meč v bojích nejen vojenských, ale především duchovních. Zavedení křesťanství nebylo totiž v pohanských časech jednoduché ani propanovníka a stálo ho to nakonec vlastní život. „Život sv. Václava byl předznamenáním života naší země. Boje o existenci našeho národa. Často bratrovražedné, kde proti sobě stáli Češi proti Čechům. Vzpomeňme jen plenění naší 
země husity a jejich pohrobky z dob před Bílou horou. Zrada víry vyznávané sv. Václavem šla ruku v ruce se zradou jejích ideálů, kdy z řad Čechů povstali zrádci sloužící cizím zájmům a cizím mocnostem. Ve dvacátém století se tento tragický aspekt našich dějin projevil dokonce třikrát – Berlín, Moskva, Brusel.“
A takto sledoval Michal Semín celou akci. Vedle něj stojí Petr Hájek a úplně v pravo Vladislav Nechvátal.
Michal Semín připomněl, jak víra ve sv. Václava pomáhala lidem přežít i v hrozných dobách německé okupace, kdy katolíci navzdory nacistickým okupantům zpívali po mši svaté Svatováclavský chorál s naléhavou prosbou: „Svatý Václave nedej zahynouti nám ni budoucím“. Píseň, která dávala naději na záchranu a všeobecnou obnovu naší vlasti.
„I my se utíkejme k našemu přímluvci v nebesích, aby dnešní malomyslnost proměnil ve vítězství a nový život v naší obrozené a znovu probuzené vlasti,“ zakončil působivým zvoláním Michal Semín.
Akce D.O.S.T. reflektuje společenskou situaci.
Protože se blíží podzimní volby, pozvala na Pochod na hrad ty, kteří souznějí s jejími základními myšlenkami. Proto se stejně jako loni i letos její manifestace těšila podpoře řady politiků a politických subjektů.
Akci D.O.S.T. podporují dlouhodobě poslanci Evropského parlamentu Ivo Strejček, Hynek Fajmon a bývalý europoslanec Vladimír Železný. Účastník všech loňských akcí D.O.S.T., poslanec Evropského parlamentu Ivo Strejček, pochválil, že za jeden rok D.O.S.T. udělalo velký kus práce, která je vidět: „Velmi si vážím podpory D.O.S.T. a mrzí mne, že na letošním pochodu nemohu být osobně přítomen. Právě v den 28. září otevírám ale v Bruselu důležitou výstavu, která připomíná účast našich pilotů v boji za naši národní svobodu. Takže doufám, že právě vy pochopíte moji neúčast na Hradě. Pozdravte účastníky i mým jménem. S úctou Ivo Strejček.“
Akce D.O.S.T. podporuje 20 kandidátů do senátu
V úterý 28. září se uskutečnil plánovaný “Pochod na Hrad 2010”. Následné shromáždění na Hradčanském náměstí pak stejně jako loni brilantně moderovala Dušica Zimová a z tribuny mimo jiné “odtajnila” jména 20 kandidátů do Senátu, jimž Akce D.O.S.T. vyjadřuje plnou podporu. Jedná se o kandidáty tří politických stran:
Mezi řečníky se objevil nejen volební lídr bloku Suverenita a kandidátka na senátorku v Praze 10 Jana Bobošíková, ale i její kandidáti do senátu a starosta Třešti a kandidát do Senátu za Svobodné 
Tradičně akce D.O.S.T. podporují i mnozí politici z řad občanských demokratů - bývalá poslankyně a kandidátka na senátorku za stranu Svovodných bývalý poslanec ODS a kandidát na senátora v obvodu Praha 6 Ing. Petr BratskýMgr. Pavel Eybert – Tábor , Mgr. Milan Bureš - Nový Jičín, PaedDr. Zdeněk Janalík – Kroměříž , Ing. Tomáš Jirsa - Český Krumlov, MUDr. Tomáš Julínek – Brno venkov , Jaroslav Kubera (nekandiduje), MVDr. Jiří Liška - Jičín, Jiří Oberfalzer - Beroun, Petr Pakosta (nekandiduje). Pozdravy zaslali i kandidáti na senátory za Solidaritu MUDr. František Pillmann - Plzeň – jih, MUDr. Zuzana Chytrá - Liberec , JUDr. Jan Kux – Brno město, JUDr. Jan Rytíř - Olomouc , Mgr. Jan Szotkowski - Frýdek – Místek , Prof. MUDr. Jindřich Vomela, CSc - Blansko.
Akce D.O.S.T. na oplátku vyjadřuje na svých shromážděních podporu výše jmenovaným kandidátům na senátory, protože si je jistá, že tito lidé ctí tradiční hodnoty a suverenitu země a budou za ni po svém zvolení bojovat. Vyzvala proto své příznivce i širokou veřejnost k jejich volbě. Výše jmenovaní politici vesměs zaslali zdravice a poděkování s tím, že se právě musí věnovat svým voličům na mítincích.
„Také bych měl lepit plakáty v Jihlavě, protože si ale velmi vážím Vaší podpory, tak jsem se vydal z Vysočiny vám veřejně osobně poděkovat. A nelituji toho, protože atmosféra setkání nabíjí člověka chutí pracovat ještě usilovněji. Jsem rád, že jsem mezi lidmi, kterým není lhostejno, že dnem ode dne ztrácíme každý den kousek svobody a přicházíme o své tradice. A věřím, že nás bude stále více a naše myšlenky budou sílit. Děkuji za podporu a přeji krásné odpoledne,“ komentoval zdravice Vladislav Nechvátal.
Je potěšitelné, žedáma, která dávno před vznikem sdružení D.O.S.T. jednala v duchu jeho myšlenek ve jménu našeho národa a ve jménu spravedlnosti a jako jedna z mála byla slyšet v EP, kdy hájila jednoznačně české zájmy, chce aktivně zůstat ve veřejném životě a kandiduje do senátu v Praze 14. Za podporu D.O.S.T. přišla i ve velmi nevlídném počasí osobně poděkovat. Rovněž poděkovala za podporu prezidentu republiky, kterého si velmi váží. Mrzelo ji pouze, že musí být kritická k některým jevům v naší politice, ale nemůže jinak. Přednesla poté projev, v němž vyzvala prezidenta republiky, aby odvolal podpis pod Lisabonskou smlouvou zaprvé proto, že evropští právníci, zalobovaní politickými zájmovými skupinami, začínají 
zpochybňovat možnost přijetí naši výjimky z Evropské listiny základních práv, kterou podmínil prezident České republiky Václav Klaus svůj podpis pod Lisabonskou smlouvou. Tu také podepsal až poté, když se mu dostalo patřičné záruky od Evropské rady. A teď se dozvídáme, že tato dohoda nemusí platit. Zadruhé proto, že němečtí průmyslníci začali s nátlakem na českou vládu, aby přijala Euro. A vyhrožují odchodem a ztrátou 130 000 pracovních míst. A to všechno právě v době, kdy už je nade vší pochybnost jasné, co udělá Euro s ekonomikami hospodářsky slabších zemí Eurozóny. Protože se projev vymkl z mezí běžných zdravic, přinášíme ho vzhledem k jeho závažnosti v plném znění v článku „Pane prezidente, odvolejte podpis pod Lisabonskou smlouvou!“
Jana Bobošíková vyzývá prezidenta republiky, aby odvolal podpis pod Lisabonskou smlouvou
Petr Hannig ve své zdravici připomněl, že sv. Václav vládl naší zemi pouhých 8 let a přesto dokázal přinést do ní křesťanství, které zaručilo českou státnost. „Kdybychom nepřijali křesťanství, nebyl by český stát, protože by nebylo na co navazovat. Zazpívejme si proto na počet vévody české země sv. Václava Svatováclavský chorál,“ vyzval přítomné pan Hannig a silným hlasem na celé Hradčanské náměstí zapěl: "Svatý Václave, vévodo České země, kněže náš, pros za ny Boha, svatého Ducha! Kyrie eleison! Ty jsi dědic české země, rozpomeň se na své plémě, nedej zahynouti nám ni budoucím“.
, kandidátka Suverenity do Senátu na Karlovarsku, prohlásila: "Chceme chránit naše pohraničí a majetek našich občanů. Dost zpochybňování dekretů prezidenta Beneše."
Dlouhodobě se akcí D.O.S.T. účastní i písničkář . Uvedl, že je potěšen, že vyhrál s MF a LN soud o pomluvě. Pouze ho překvapila jejich reakce, že se diví, proč se zlobí, když ho dostaly vůbec do tisku, že přeci může být rád i za tu pomluvu. Pýcha a arogance našeho tisku je podle něho neuvěřitelná. A zapěl mu proto píseň Vašek Habán.
Na závěr setkání zazněla hymna ČR.
vzpomněla, že na nedávném volebním mítinku jí děkovala jedna paní, že hymnu už 15 let veřejně na náměstí neslyšela. „Byla bych nerada, aby za 10 let ji neslyšely naše děti vůbec a neznaly pojem domov, protože domov je morálka, obrana, vlastenectví,“ uvedla paní Volfová.
Snad jenom ještě připomenutí, že se letošní a loňský Pochod na Hrad lišily i nepřítomností vlajek a zástupců Svobodných. Loni šel jejich předseda Petr Mach s Michalem Semínem v čele průvodu hrdě se vztyčenými vlajkami obou organizací. Na můj dotaz, co se stalo, mi Michal Semín dal beze slov přečíst SMSku od Petra Macha, kde stálo (parafrázuji): „Loni jsme podpořili akci D.O.S.T. protože se týkala podpory prezidenta republiky v jeho boji proti podpisu Lisabonské smlouvy. Letos se jí nezúčastníme, neb jde o volební mítink paní Bobošíkové.“ Petr Mach se mýlil a je to škoda. Šlo sice i o podporu kandidátů myšlenkově spjatých s D.O.S.T., ale ze všech politických stran. Nejvíc jmen padlo za ODS a jak mi sdělil pan Semín, rádi by podpořili i další 
kandidáty Svobodných, nejen pana Nechvátala. Ostatně To, že osobnost Jany Bobošíkové ční mezi všemi i přesto, že po celou dobu akce, až na svůj projev, stála velmi skromně v pozadí, je věc jiná azkušený politik se jí nesmí bát, ale snažit se jí prostě ne-li převýšit, tak alespoň vyrovnat. Útěk před ní nic nevyřeší a doplatil na něj pouze pražský kandidát Svobodných. Škoda. A ještě bych dodala, že jsem poprvé v životě cítila, že členové Svobodných se stali nesvobodnými loutkami nejužšího vedení strany.
****************************************************************************
Montgomery (Jižní eskadrona)
Rec: Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam, kde se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem, dávno pohasl lesk v očích dívky, již osud zanechal tak samotnou, se srdcem navždy, navždy prázdným.
Déšť ti, holka, smáčel vlasy,
z tvých očí zbyl prázdnej kruh,
kde je zbytek z tvojí krásy,
to ví dneska jenom Bůh.
Ref.: Z celé jižní eskadrony
nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony,
déšť ti smejvá ze rtů rúž
Tam na kopci v prachu cesty
leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál.
Ref.:
Tvář má zšedivělou strachem,
zbylo v ní pár těžkých chvil.
proužek krve stéká prachem,
déšť mu slepil vlasy jak jíl.
Ref.:
Rec: Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony, tý velký chlouby nás, mrtvejch všech, dříve najdeš hroby mezi stromy anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech.
Tam na kopci v prachu cesty
leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty,
ale ruka leží dál
Rec: Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku, a také vím, že tak jako mně, i mnoha jiným se stále vrací ono tragické "proč".
Déšť ti šeptá jeho jméno,
šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život,
to ti nikdy nepoví.
Ref.: