Přetváříme města - města přetvářejí nás
Jiří Sommer
Národní galerie v Praze hostila ve svých prostorech 16. března významné osobnosti, zabývající se tvorbou a funkčností životního prostoru, tedy prostoru, v němž chceme, ale mnohdy spíše musíme žít. Pořadatelem akce byla Nadace partnerství a měla špičkové evropské obsazení. Úplně zjednodušeně by se dalo říci, že obsahem v podstatě všech jednání byla otázka příjemného života ve městech. Po celém světě lidé žijí kromě venkova ve městech a těch čím dále více přibývá. Jsou to skutečně města pro lidi, které my sami vytváříme, nebo nás pohlcují (tím, co jsme do nich negativního vložili)? Pokud nežijeme na venkově, který ale v rámci celého světa dostává v posledních desetiletích už také pořádně "na frak", tak prostě ve městech musíme žít. A co nás asi v tomto případě nejvíce drásá? Města, která mají "klasický" ráz, mají i šťastné obyvatelstvo, ta, která vyrostla jako supermoderní gigantická sídliště, mají šťastná auta.
V tomto duchu se vyjádřil i hlavní host konference, světově proslulý dánský architekt Jan Gehl - architekt, který učí lidi chodit. Tento, dnes už postarší pán, výrazně ovlivnil přístup urbanistů k utváření veřejných prostranství, tedy živých měst, v nichž pobývají lidé rádi na ulicích a náměstích. Pobývají tu rádi proto, že tato veřejná prostranství je svým uspořádáním lákají. Z jeho odborného přístupu je patrné volání po tom, aby se lidé skutečně do měst vrátili namísto aut. Potřeby lidí jsou daleko důležitější, než potřeby aut. V tomto směru si dlouhodobě ověřuje svoji koncepci a strategii na dánském hlavním městě Kodani, zejména pokud jde o plánování a realizaci pěších zón, omezování parkovišť v centrální části města, rozvíjení sítě cyklostezek a nejrůznějších příležitostí pro veřejný život v Praze.
Na konferenci byla řešena taková důležitá témata, jako koncepční plánování veřejných prostor ve městě, realizace přírodních dětských hřišť s důrazem na omezení míry rizika, řešení zajímavé formy městské zeleně jako jsou přírodě blízké formy za využití nízkonákladového managementu, problém šetrné dopravy ve městech s poukazem na bezbariérovost, bezpečnost a současné světové trendy a konečně také okruh problémů spojený s tržišti místních produktů v rovině sociální, ekonomické, provozní s přihlédnutím k environmentálním aspektům.
Praha je v tomto směru téměř nedotčená pustina. Pro politiky přímo rajský dvůr...