RAZANTNÍ NÁSTUP NÁRODNÍ GALERIE DO ROKU 2011
Jiří Sommer
Národní galerii v Praze se nástup do roku 2011 vydařil skutečně velkolepě. Už v listopadu předchozího roku byla na tiskové konferenci prezentována nová stálá expozice v paláci Kinských, zaměřená na umění starého, tedy starověkého světa. Na začátku února letošního roku se záměr stal reálnou skutečnost. Vernisáž v tomto paláci na Staroměstském náměstí sem přilákala obrovské množství zájemců o památky starověkého Egypta, umění islámského světa, antického Řecka a Říma, ale také o skvosty z Číny, Japonska a Koreje. Do nových prostor sem byly po složitých peripetiích přemístěny artefakty z dnes už zrušených expozic na zámku Zbraslav a řadou svých exponátů se na velkolepém řešení výstavy podílí i Národní muzeum.
Expozice se skutečně povedla, dalo by se říci po všech stránkách. Návštěvník má možnost nahlédnout a samozřejmě zblízka si prohlédnout více než tisícovku exponátů, z nichž některé odborníci odhadují svým stářím na sedm tisíc let.
Bezesporu zajímavá je expozice, věnující se kulturní oblasti při řece Nilu, považovaná vedle Mezopotámie za kulturní kolébku lidstva. Jistě, pražská expozice zdaleka není na památky tak bohatá, jako jsou expozice ve velkých evropských muzeích, ale každopádně dává dost dobře nahlédnout do života a myšlení starověkých obyvatel Egypta. Jedním z nejobdivovanějších exponátů je rakev z Théb, pocházející z 10. století př. Kr. Najdeme zde ovšem i řadu dalších zajímavých exponátů, k nimž kromě dalších patří vápencová hlava božstva rovněž z Théb z přelomu 15. a 14. století př. Kr. Pozornost přitahuje také socha bohyně jako kočky či bronzová schránka na kočičí mumii!!!
Dálný východ tady má své zastoupení v podobě buddhistických dokladů myšlení a náboženství staré Číny, Tibetu, Indie a Japonska, Samozřejmě, jádro této kultury tvoří sochy nebo sošky Buddhy, vytvořené z různých materiálů. Je na nich pozoruhodné, jakým způsobem lidé svá božstva vnímali, jak přes požadovanou typologii hledali takové detaily, které by daly dostatečnou představu o buddhovým proměnách, tedy proměnách v chápání jeho symbolického náboženského původu. Jsou také rozdílného stáří, nejstarší je z břidlice, byl vytvořen v Pakistánu, nicméně za skutečný klenot sbírky z této oblasti se Mona Lisa, tedy pardon, ne ta Leopardova, ale hlava Buddhy, která vypadá jako apollonský jinoch z doby řeckého klasického sochařství. K velmi sle
dovaným exponátům patří doklady čínského funerálního umění a zvířecích postav, mezi nimiž pozornost budí terakotové plastiky koní.
Starověká evropská kultura a civilizace je spojena se Středomořím. Zahrnuje památky od starověkého Kypru přes egejskou oblast až po čtyři fáze umění řeckého a přes Etrusky k antickému Římu. Je dobré si prohlédnout, jak jsou některé výtvory dokonalé, ať už jde o artefakty skleněné, terakotové či kameninové, bez vzoru i se vzorem, mezi nimiž prim hrají malované 
amfory a nádobky z foukaného skla. Etruská váza s pasáčkem je dokladem toho, že ani větší výtvory nedělaly tehdejším umělcům problémy.
Menší oddělení je věnováno korejské kultuře. Zhruba třicet exponátů bylo pro výstavní účely v paláci Kinských zapůjčeny z Korejského národního muzea. Pro zajímavost dodejme, že je to jediná výstava ve středoevropském prostoru, kde se vůbec sbírky korejského umění nacházejí.
Praha a potažmo Česká republika podobnou expozici už dávno potřebovala. Zámek na Zbraslavi nebyl v tomto směru tím nejvhodnějším prostředím, palác Kinských v samém srdci Prahy má šanci, že počet návštěvníků této stálé výstavy nepochybně vzroste a Praha se stane vyhledávaným místem i kvůli této expozici. Jistě k tomu přispívá i to, že řada velice kvalitních exponátů byla do této doby dlouhá léta uzavřena v depozitáři.