Václav Klaus boj za ochranu skutečné demokracie před demokracií liberální tolik obhajovanou bruselskými elitáři a před jejich zhoubnými ideologiemi - environmentalismem, multikulturalismem, feminismem, homosexualismem, a dalšími nebezpečnými -ismy, vede již dlouhodobě. Vždy zdůrazňoval, že ambice těchto novodobých revolucionářů  se neliší od utopických snů komunistů z minulého století a mohou již nyní v USA zničit víc hodnot než zničila revoluce ruská. V této souhrnné knize se  Václav Klaus přihlašuje k projevu jimi svrženého prezidenta Trumpa na Den nezávislosti na Mount Rushmore, který současnou situaci v USA nazval "levicovou kulturní revolucí, která chce umlčet lidi jako jsou on a jeho příznivci".  Václav Klaus v knize varuje, že tato americká kulturní revoluce nás může zničit neméně než před 100 lety revoluce ruská. A toto se nese jako jednotící zlatá nit všemi texty knihy.

Nejde podle něj o útok na Západ z Východu, ale jde o vývoz revoluce z USA, tedy ze Západu. Jde o rozbití Západní společnosti samotným Západem, který opouští svou hlavní podstatu - lidskou svobodu. Koronavirová pandemie vše urychlila šířením strachu a ožebračováním vyspělých společností. Vyděšení a naštvaní lidé opět naslouchají levicovým utopiím neoliberálů. Rozhodně neplatí, že pravolevý konflikt přestal existovat, naopak. A moderní levicoví intelektuálové tohoto naivního názoru, u nás tak šířeného prezidentem Havlem, zneužívají nadmíru skvěle.

Podle Jiřího Weigla jde o tolikrát již zkrachovalý projekt levicové utopie, pouze v nových kulisách a obsazení. Za děsivé pokládá zejména to, jak k tomu přistupuje nejen politický, ale i mediální mainstream a dokonce i velká část byznysmenů. A právě díky tomu, Západ jak jsme ho znali a o němž jsme snili přestává existovat. Tato kulturní revoluce už nepotřebuje nejen demokracii, ale dokonce  ani liberální demokracii. Jde jí o to zbavit nejen občany, ale celé národy, svobody a podřídit je nekontrolované moci samozvaných elit, které nám budou globálně vládnout. Strach z globální pandemie vše urychlil tím, že pomáhá těmto levicovým elitám zastrašit celé lidstvo, které přestává protestovat proti jejich globální totalitní kontrole. Neschopností vlád v boji s ní nastává znevážení vlastních státních představitelů v očích občanů, čímž se otevírá cesta bruselským elitám, aby jim ve svízelné životní situaci nabídly v ožebračené zemi chvilkovou dotaci. Je jim již dokonce jedno, že budou žít v budoucnu v rasově, gendrově, sexuálně a nábožensky naprosto nesourodé společnosti, v ní zanikne jejich národní soudržnost i jejich stát.

A nejhorší na tom podle Ladislava Jakla je, že tento černý scénář přichází nikoliv z Ruska či Číny, ale z Ameriky, která  zatím stále je vedoucí silou západního světa. Když Amerika kýchne, dostane Evropa nejméně zápal plic. 

Aleš Valenta zdůrazňuje v knize, že ještě horší je, že se nejradikálnější projevy této neoliberální revoluce vyskytují především na univerzitách USA a VB, kde jejich radikalismus nabývá na obrátkách, čímž vstupuje sebedestrukce západu do posledního stádia. Pokud nenastane rychlá vzpoura davů proti vládě těchto samozvaných "pokrokářských" intelektuálních elit, nic ji nedokáže nezabrzdí.

A Ivo Strejček ke vzpouře davů proti tomuto zániku Západu už naplno vyzývá. Spolu s Donaldem Trumpem volá:  "Je čas promluvit nahlas a silně!". A jako jediný se zamýšlí nad tím, kde to začalo u nás a správně připomíná ideologii havlismu, tolik podporovanou dodnes mediálním mainstreamem. 

Michal Semín upozornil na odlišnost této samodestrukční  revoluce  od běžných revolucí, které pocházely zdola od utlačovaných občanů. Tato je naopak iniciována  a usměrňována shora vládnoucími elitami. Připomíná, že v EU hraje v tomto velkou roli globalistická sekta vedená  Klausem Schwabem, osobou mimořádně nenáviděnou prezidentem Klausem. 

Petr Hájek připomněl tzv. teorii konvergence Zbigniewa Brzezinského, v níž v 70 letech tvrdil, že komunismus v budoucnu zkonverguje s kapitalismem a lidstvo si vezme z obou to nejlepší. Jenže ono si vzalo z obou to nejhorší. Přesto je Hájek jako jediný optimistou neb podle něho když se vychýlí kyvadlo na jednu stranu, vždy spadne zpět a čím větší je vychýlení, tím dříve to bude. Protože nyní je už vychýlení  obrovské, je optimistou  a proto optimisticky volá: Do toho a rychle!

Tomáš Břicháček vyzývá, abychom se na dnešní svět přestali dívat prizmatem komunismus vs. svoboda a demokracie či Západ vs. Východ, ale na Západ vs. antiZápad.  A jako brilantní právník doplňuje vše o nově vydané zákony, příručky a další věci hrající ve prospěch neoliberálů.

A nejde opomenout moudré a jasné poselství Milana Knížáka: "V zájmu pofiderní spravedlnosti a rovnosti vzniká totalitně řízená společnost". A k čemu to vede, o tom jasně svědčí jím zpracovaná obálka knihy s kácející se Sochou svobody rozlámanou na 3 kusy. 

A pozor. Je ještě  nutné vysvětlit jednu věc. Dříve slovo liberální mělo jiný význam než nyní. Běžně se používalo například v tom smyslu, že liberalizujeme totalitní komunistickou společnost. Neboli bylo jakýmsi symbolem pokroku a !modernizace. Ale dnešní liberálové, pro něž se používá slovo neoliberálové, dělají od těch dřívějších pravý opak. Dnešní liberálové demoralizují ještě stále místy liberální společnost Západu. Na to prosím velký pozor! Současní revolucionáři slovo liberální ukradli a změnili ho v opak.