Na petici na přejmenování Ruzyně na Havlovo letiště se podepisují i mrtví
Ivano, bude zajimave,jake reakce obdrzis od svych ctenaru na Hedvickuv clanek "Jak havlo-komunisté podepisují petici..". napsany typickym Hedvickovym lapidarnim stylem, zatímco Tvoji ctenari jsou zvykli na jazyk kulturni elity. Ale vyborne,zes ctenarum ukazala,co je ta petice za obrovsky podvod. Pred 2 dny jsem pres Skype mluvil s jednim ze svych byvalych spoluzaku z Prahy; byl strasne nas**ny,kdyz zjistil, ze petici podepsali oba jeho rodice, presto ze zemreli kolem 1985 (oba byli cleny KSC az do smrti). Rostovi na Floridu jsem preposlal Tvoje Fragmenty s jeho clankem s tim, ze jsem to byl ja, kdo Ti poslal jeho clanek. S pozdravem Milos Nedvěd, Austrálie
Petr Paulczynski
Až do dnešního dne jsem považoval doktorku Kláru Samkovou za sice svéráznou, nicméně erudovanou právničku, které nominace do ústavního soudu utekla jen o fous. Proč ode dneška moje hodnocení dostalo trhlinu? Paní doktorka se totiž rozhodla vzít obhajobu romských mačetových útočníků z Nového Boru. Doktorka Klára Samková je právnička s osobní negativní zkušeností s romským etnikem a autorka knihy Romská otázka. V ní se pokusila hledat kořeny problémů soužití s Romy. Tvrdí v ní, že Romové nemají kriminalitu vrozenou v krvi. Přesto dospěla k závěru, že chování Romů je v mnoha směrech patologické. V jednom z rozhovorů pro Parlamentní listy doslova říká: „Prostě když někdo vezme mačetu a jde někoho seknout do nějakého baru, tak to není normální jednání ." O to nepochopitelnější je proto čerstvé rozhodnutí paní doktorky převzít obhajobu novoborských mačetářů. Chlapi sekající mačetou jsou u mne stejní darebáci jako ti, co vrhají zápalné lahve do obydlených domů. A tvrdit, že překvalifikace tohoto mačetového brutálního útoku z ublížení na zdraví na pokus o vraždu je účelová mediální objednávka, že policie a justice pracuje na společenskou objednávku, tak to mi hlava nebere a to ani když to řekne obhájce. Takže suma sumárum Vaše rozhodnutí, paní doktorko, převzít obhajobu zločinců a udělat z nich oběť systému, Romům jako celku u většinové společnosti ani trošku nepomůže. Vám určitě ke zviditelnění ano, ale to si budete muset srovnat sama se sebou.>>>
Romana CHOBOTSKA
Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele Evropského parlamentu (EP) se 25.1.2012 zabýval návrhem zprávy o revizi systému evropské normalizace z pera Lary Comi. Podle českého zástupce v EP Edvarda Kožušníka nelze zcela odhadnout výslednou podobu zprávy a projednávání se začíná točit v kruhu.
„ Mám pocit, že některým poslancům ještě nedochází skutečnost, že Evropa v oblasti průmyslu a inovací již nějakou dobu nehraje první ligu. A pokud nepřijmeme potřebná navržená opatření, tak se můžeme navždy rozloučit s tím, ze se Evropa do pomyslné první ligy vůbec někdy vrátí“, uvedl k aktuální situaci projednávání normalizačního balíčku Edvard Kožušník.
(pozn. redakce: Kožušníkovo antibyrokratické sdružení eStat předalo v loňském roce v Rytířském sále Senátu Parlamentu ČR antibyrokratickou Cenu Michala Tošovského (obr.vpravo) evropské normalizační instituci CEN/CENELEC jejíž členové jsou jsou národní normalizační instituce zemí EU a Evropského sdružení volného obchodu. Podrobně viz článek: Přemysl Sobotka: „Metody EU připomínají metody RVHP s lidskou tváří“)>>>
Ladislav Matuška
Experimentální politické strany na české politické scéně se neosvědčily. Věci už nejsou veřejné, různobarevná uskupení ze zelené spíš zesinala, US už je zase jen zkratka uhelných skladů a ty ostatní už jsou tak hluboko v propadlišti dějin, že už si je ani nikdo nepamatuje. Na řadě je TOP09. Sympatická byla snaha Miroslava Kalouska udržet na české politické scéně lidovce klidně i z mimozemšťany, Paroubky a jinými giganty. Nevyšlo mu to. Ale protože byl zavázán poměrně velké skupině lidí sedících někde na nějakých stoličkách, tak dal pár háv dohromady a sestrojil za pomoci České televize projekt TOP09. Dav sečtělých mu uvěřil. Sympatický byl i plán Miroslava Kalouska a jeho party na ovládnutí českých financí. Na modré nikoliv zelené planetě nebyl nikdy lepší ministr financí než je on sám a tak potřeboval už jen někoho na práci a sociálno. Shodou okolností se objevil člověk, jenž se vyzná. Jako bonus, ten pán navíc zná dost dobrý programátory, kteří připraví super program na řízení všeho sociálního. S nějakou tou spořkou se dohodnou také a peníze na kampaň budou. Sympatická je i snaha Miroslava Kalouska a jeho přátel z Bilderbergu o řízení života nás všech. Je přeci potřeba nějakým způsobem uživit těch pár vyvolených a zlikvidovat zbytek. Jen kdyby je nechali všichni v klidu pracovat. Už mohlo být skoro hotovo. Zkrátka TOP09 je vážně slušnej oddíl. Ale myslím si, že politického juda bylo už dost a je čas na jiné sporty. Bylo nám s Vámi hezky. A teď už zmizte!>>>
Vláda by Kalouskův plán měla odmítnout a ten by měl záhy rezignovat
Karel Zvára je předsedou pražského krajského sdružení Svobodných
Svobodní odsuzují plán ministra financí Miroslava Kalouska poslat skrze Mezinárodní měnový fond na krachující státy eurozóny 1,5 mld eur (38 miliard korun), místo původně požadovaných 90 miliard korun. Podle zpráv médií to ministr navrhne ve středu 25.1. vládě.
„Ať je částka, kterou chce ministr Kalousek poslat eurozóně jakkoliv vysoká, je neospravedlnitelná. Není podstatné, jestli půjde ze státního rozpočtu nebo z devizových rezerv, tak jako tak se jedná o peníze České republiky,“ uvedl Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů.
„Sama Česká republika je zadlužená a tato vláda ji zadlužuje každý rok o více než sto miliard korun. Připravovat se v takové situaci o rezervy je absolutní neodpovědnost. Podporujeme Petra Nečase v jeho zatím odmítavém postoji a věříme, že vláda návrh ministra Kalouska odmítne. V takovém případě by měl ministr záhy rezignovat,“ dodal Mach.
Ministře Drábku, okamžitě odstupte!
David Štěpán
Suverenita SBB Vás několikrát upozorňovala na závažné nedostatky Vámi připravované sociální reformy, kterou však lze spíše nazvat „deformou“. Naše varování jste nevyslyšel. Dnes 24. ledna 2012 je evidentní, že Vámi vymyšlený sociální systém se totálně zhroutil. Nefunguje počítačový program, zaměstnanci na úřadech práce kolabují kvůli Vaší neschopnosti a především lidé nemají sociální dávky, na které zoufale čekají. „Vzhledem k tomu, že se jedná o dávky v hmotné nouzi, hrozí například matkám v krizovém centru pro matku a dítě, jehož jsem ředitelkou, že odbor péče o dítě navrhne odebrání dětí matkám, které již opravdu nemají z čeho zaplatit ani takovou základní potřebu jako je jídlo. Ženy, které přetrpěly domácí násilí, které utekly od násilníka často nejen bez prostředků ale i v jediném oblečení pro sebe a děti, se dnes dostávají do situace, že přemýšlejí o návratu k násilníkovi jen proto, aby se jejich děti najedly,“ uvedla místopředsedkyně Suverenity ing. Marie Paukejová. „Jste osobně zodpovědný za osudy lidí, kteří dnes jsou naprosto bez prostředků, a s jejichž osudy bezprecedentně hazardujete. Je pro mne nepochopitelné, že jste ochoten zvednout ruku ve vládě pro odevzdání 39 miliard korun z rezerv ČNB na řešení dluhů eurozony a vlastní lidi posíláte na ulici žebrat. Proto musíte okamžitě odejít,“ dodala Jana Volfová.
Pozn. redakce: Hlavně že byli za skvěle odvedenou práci Drábkovi podřízení tak vysoce odměněni.
Ivana Haslingerová
V článku Vít Jedlička: "ODS opustila svůj bývalý program" jsme přinesli neuvěřitelnou zprávu, že předseda strany Svobodných v Královéhradeckém kraji Vít Jedlička byl v polovině svého příspěvku na ideové konferenci ODS přerušen a bylo mu zakázáno ho doříci, ačkoliv byl pozván členy ODS a řádně se přihlásil do diskuze. Okamžitě na článek reagovali čtenáři s tím, že to snad není možné, že přece cenzura byla jen za komunismu. Jiní zase byli zvědaví, co že to ten Jedlička tak hrozného řekl. Požádali jsme proto pana Jedličku, zda by nám k tomu mohl něco sdělit a on nám zaslal k zveřejnění celý zakázaný text. Protože jsme Bilakovu cenzuru měli po celá léta komunismu za obrovské zlo a jsme na podobné praktiky nadmíru citliví, cítíme se povinni jeho příspěvek publikovat v originálním znění. Předpokládáme, že právě svobodná výměna názorů může nejlépe pročistit zaneřáděné vztahy na naší politické scéně: Vážení členové ODS, mluvím k Vám jako bývalý člen ODS a současný předseda strany Svobodných v Královéhradeckém kraji. Před rokem jsem založil občanské sdružení Reformy.cz, které významně mění politickou diskuzi o EU v České republice. V posledním díle Reflexu vyšly komentáře hned ke dvěma videím, které jsme publikovali. Dovolte mi zde, na vaší ideové konferenci jistou míru kritiky, která zde dosud vůbec nezazněla: Co by se nestalo, kdyby ODS myslela vážně boj s byrokracií a státním aparátem. Často jsem zde slyšel o nutnosti boje s přebujelou byrokracií a státním aparátem. Kdybyste to mysleli vážně, vzali byste si k ruce seznam čtyřiceti úřadů na zrušení od Petra Macha a zrušili byste například zbytečné úřady práce. Nestalo by se, že od roku 2005 vzrostl počet jeho úředníků z pěti na devět tisíc.>>>
Jak havlo-komunisté podepisují petici...
Ross Hedvicek, Florida
Prave jsem v emailu objevil potvrzeni, ze jsem i ja podepsal petici za prejmenovani Ruzynskeho letiste na Letiste Vaclava Havla. Jsem na strane 1633 a jsem uz 81642 osoba tuto petici podepisujici. Problem je v tom, ze jsem nic nepodepsal - je to jen hahaha legrace ceskych primitivu. Jsem tam uveden coby "traktorista a spisovatel" (hahaha, ceska legrace), bydlistem Kojetin (hahaha, ceska legrace), kde zajiste nebydlim a jsem tam coby Rostislav (hahaha, ceska legrace), zatimco me legalni jmeno je Ross, nikoliv Rostislav. Je v podstate nemozne se z tohoto seznamu vymazat - a muze vas tam zapsat kazdy cesky kokot. (Ale Hedvicku, negeneralizuj, nejsou vsichni v Cesku kokoti! - uz to slysim. Negeneralizuji, jen 99.99% jen tam kokotu.)Finalni otazkou je, jak moc je ta komunisticka petice LEGITIMNI? Kolik je pravych podpisu a kolik je falesnych? Podle mne je to asi tak legitimni jako volby za Husaka.
Ivana Haslingerová
V Hradci Králové se v sobotu konala ideová konference ODS, jejímž nosným tématem bylo podnikání a zaměstnanost. Po projevech předsedy ODS Petra Nečase a ministrů jeho vlády následovala veřejná diskuse do níž se přihlásil nynější předseda Krajského sdružení Svobodných v Hradci Králové Vít Jedlička, kterého pozvali na konferenci členové místní organizace ODS. Ve svém příspěvku začal kritizovat ODS, že opustila své původní ideje. A co se nestalo? Ve straně, která má přímo v názvu slovo demokratická a občanská, ho začal moderátor přerušovat. Jedlička si nakonec vymohl, aby v příspěvku mohl pokračovat, ale sotva stihl říci větu: „Pokud byste neopouštěli svůj program, nestalo by se, že vás opustí váš čestný předseda a prezident republiky Václav Klaus ani další čestní a pracovití lidé jako poslanec Michal Doktor nebo senátor Petr Pakosta,“ začalo se ze sálu ozývat pískání a bušení do stolů. Místo toho, aby moderátoři zjednali klid a pořádek, nenechali projev Jedličku dokončit a od pultíku ho se souhlasem vedení vykázali. Vedení ODS a moderátoři tím jen potvrdili jeho slova, že se strana změnila. Mohu to posoudit proto, že jsem v době, kdy v jejím čele stál nynější president Klaus, byla přítomna snad na všech ideových konferencích a na žádné z nich se podobné excesy nestaly. Vždy mohl kdokoliv promluvit a atmosféra konferencí byla skvělá. Nyní, kdy nesmí na ideové konferenci ODS občan vyjádřit svobodně názor, již to opravdu není ta demokratická strana jakou byla kdysi. Současné vedení ODS odmítá racionální kritiku, ze které by se mohlo poučit. Po tomto excesu jsem si uvědomila, že mají pravdu Ti, kdo jsou přesvědčeni, že ji už nejde zachránit. Jako euroskeptik bych chtěla napsat, že zřejmě své nedemokratické manýry pochytila v Bruselu, ale uvědomila jsem si, že bych tamním politikům křivdila. I tam nechají např. velkého svého kritika Nigela Farraga volně hovořit... Je to veliká škoda a velmi mne to mrzí. Že je na Kongresech ODS v posledních letech cítit napětí, na to jsme si již zvykli, ale že i na ideové konferenci nebude respektováno jedno ze základních práv, kterým se tak rádi "demokraté" ohánějí, tedy svoboda slova, k tomu již není co dodat.>>>
Ivana Haslingerová
Pavel Svačil nám napsal: "Občas zabrouzdím na blogy aktualne.cz. Tentokráte jsem postřehl blog nám dobře známého P.Havlíka, kdysi věrného pobočníka V.Klause. O to větším překvapením byl nevybíravý tón, který zvolil na adresu prezidenta Klause v blogu nazvaném "U mne jste prohrál, pane Klausi". Co se to proboha děje?..." Moje odpověď: Panu Havlíkovi nelze věřit. Je to lobbista. Kopal za ODS, pak pomáhal dělat kampaň ODA, lobboval za zvolení Václava Havla prezidentem a nyní je asi zase najat za lobbování dalšího prezidneta. Svou práci dělá vždy bez skrupulí a pro daného zákazníka dobře a je mu jedno komu jinému ublíží. Prostě profesionální najímaný lobbista, něco jako pan Dalík. Proto jeho názory beru se stejnou rezervou jako názory Dalíka. Pokud si odmyslím to, že pan Havel se stal za vydatné pomoci významného komunisty Mariana Čalfy po revoluci prezidentem a tím symbolem pádu komunismu u nás, čímž získal mezinárodní ohlas, tak nemá současný pan prezident sebemenší důvod k žárlivosti. On má ohlas v cizině obrovský a dosažený svou prací a svými myšlenkami bez pomoci kohokoliv natož špičkových komunistů. Nepřetržitě je zájem o jeho přednášky na nejprestižnějších universitách a ekonomických fórech. Nejezdí na ně jen přebírat symbolické doktoráty jako pan Havel, ale má své vlastní tituly završené profesurou. Účastníci jeho přednášek zvědaví na jeho myšlenky, názory a postoje a to je mnohem cennější. Jeho knihy jsou překládány do desítek světových jazyků. Nehledě k tomu, že každý, kdo ho jen trochu zná, tak ví, že si na pana Havla ani nevzpomene, natož aby ho nenáviděl. Pouze vždy nesouhlasil a nadále nesouhlasí s Havlovou snahou zavést v naší zemi socialismus s lidskou tváří, píši o tom například v článku "Mezi Havlem a Klausem šlo o střet ideologií, nikoliv o osobní antipatie". A absurdní představa, že by kdokoliv, natož Klaus , záviděl dokonce někomu smrt a pohřeb. Na to může opravdu přijít už jen šílenec.>>>
Lenka Herufková, Velké Británie a Danuše Herpe, Německo
Každý ochránce zvířat má v prvé řadě na mysli dobro zvířete. Tento morální aspekt by měl být také prvořadým pro útulky, depozita i státní veterinární orgány. V 80 % tomu tak i je. Ale najdou se i takové útulky a organizace, které kašlou na, a je jim zjevně zcela lhostejné, co se s živými týranými bytostmi děje. Ignorují hlášení, snahy, dotazy a žádosti jiných ochránců nejen ze Slovenska ale i ze zahraničí a dělají tak celosvětovou ostudu své zemi. Vůbec neberou vážně, že právě Slovensko je jako členská země EU pod zorným úhlem ochránců z celého světa. Exemlárním případem ignorace je slovenský Útulek Lučenec, v čele s mgr. Katarínou Ferenczovou, která dodala již podruhé místnínmu sadistovi Dankovi psa přestože byla upozorněna na jeho kruté zacházení se zvířaty. Ochránci z Londýna i Německa viděli vidlemi píchané, kopané a bité prase, koníka, kterého Danko surově bil železnou tyčí tak dlouho, až mu sedřel kůži ze zad a z nohou a koník spadl bezvládně do potoka. Pak ho tahal řetězem z potoka ven zavěšeného za Avií a koník si o hrubý asfalt bolestivě rozškrábal nohy až na kost. Každému normální člověku je jasné, že koník zemřel na následky svých neošetřených zranění. Jak smutné! Co je to za zákony na Slovensku, že v právu jsou sadističtí úchylové, kteří si vybíjejí svou zlobu a nespokojenost nad sebou samých na nevinných němých tvářích? Kde jsou orgány, které by proti tomuto týrání zasáhly? Co na to slovenské zodpovědné státní orgány, poslanci a politici? Starají se o nesmyslné eurovaly a o to zda je zase někdo zvolí do jejich funkcí. Neštěstí a bolest bezbranných tvorů je vůbec nezajímá. Přitom by stačilo pár změn v Zákoně na ochranu zvířat a tolik boleti by bylo odstraněno. Že tě hanba nefackuje, Slovensko!>>>
Břetislav Olšer
Nedá mi to; valašská posedlost spravedlností. Zase ta Čína. Podle několika kverulantů zkrátka peníze a prosperita prý nejsou všechno a Tibet v Číně někdo blahoslavený chudobný duchem dokonce klidně přirovnal k Protektorátu Böhmen und Mähren... Ukažte mi encyklopedii, v níž najdete sdělení, že by Československo existovalo bezprizorní a bez vlády plných čtyřicet roků před vpádem Hitlera na naše území, tak jako existoval Tibet před čínskou anexí... Dnes si udělám shrnutí z mých předcházejících blogů z Číny, aby bylo jasno, kdo, kde a proč: Peking a Šanghaj jsou dvě čínská města, skoro lidnatějších než dvě celá Česka, Wuhan, Šen-čen, Hongkong a Tianjin mají počet obyvatel téměř jako ČR a dalších 50 měst má více než dva miliony občanů, tedy padesát metropolí větších než Praha. K tomu nejvíce všeho možného na světě, včetně 221 milion internetových připojení, ve všech hotelích údajná "cenzura" zvaná Wi-Fi a zpráva MMF, že roku 2016 převezme Čína po USA titul největší ekonomiky světa. A to ještě před deseti roky byla ekonomika USA třikrát větší než čínská. Čínská vláda drží 630 miliard obligací eurozóny. HDP Číny dosáhlo 5,88 bilionu dolarů. Jak je možné, že Čína je pověstná „nedodržováním lidských práv“, přitom má zásoby 3 200 miliard zahraničních měn, z toho třetinu v eur. A závdavkem nakoupila za tři biliony USD státní dluhopisy USA a EU… V čem spočívá tento ekonomický zázrak? V čem spočívá tento ekonomický zázrak?Zejména ve stavebnictví a investicích.>>>
Pozn redakce: Jsme si vědomi, že tento článek je kontroverzní, že v mnoha ohledech poskytuje pohled jednostranný a rozhodně není nezaujatý. Jsou v něm však zajímavá ekonomická data, a proto jsme se jej rozhodli otisknout. Lidská práva, jak si je představujeme my, skutečně v Číně dodržována nejsou. Kdo protestuje proti režimu, ocitne se ve vězení, a komunisté vládnou železnou pěstí. Vždyť kdyby si dovolila jakákoliv vláda v Evropě zakazovat lidem mít děti, či drasticky omezila internet, jaký by to způsobilo křik. Na druhou stranu je pravda, že v každé diktatuře se lidé chovají slušněji. Pokud by naši politici např. věděli, že za korupci budou zastřeleni, pak si ji zatraceně rozmyslí. Nejsme rozhodně obdivovateli komunismu, ale nedostatek právních postihů u nás je velmi negativním jevem. Evropa si začala plést demokracii s anarchií, a to je její neštěstí. Neumím si představit, že by v Číně nějací výrostci začali v ulicích zapalovat vozy a házeli po policii zápalné lahve. Vědí, že by se živí domů nedostali. Stačilo, když mírumilovně protestovali na Náměstí nebeského klidu studenti a tanky je převálcovaly. Ne že bychom byli pro takové masakry, ale vlády by měly dokázat udržet disciplinu a pořádek mnohem přísnějšími tresty za podobné chování. Ne vězněním za názory pronesené nahlas či v tisku, ale za zločiny, za vandalství, přepadání a krádeže ano. Takže na otázku vznesenou v nadpisu lze odpovědět: Ano, lze. Bohužel ekonomika a lidská práva spolu nesouvisejí.
Otevřený dopis SOS – ZVÍŘATA V NOUZI O.S. ministru spravedlnosti k otázce zvířat v novém občanském zákoníku.
Milan Kaucký
Vážený pane ministře, nemohu nereagovat na Vaše vystoupení na 25. schůzi poslanecké sněmovny parlamentu ČR, které jste měl jako úvod ke druhému čtení vládního návrhu občanského zákoníku. Ano v některých poměrně nepodstatných bodech jsme našli shodu i se zástupci ministerstva spravedlnosti. Větu: „Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor“ považujeme ale pouze za jakousi „úlitbu“ nespokojeným ochráncům zvířat, aby se mohlo tvrdit, že jim bylo vyhověno. Zásadní námitky nebyly přijaty a zapracovány v žádném případě. V zákoně nebyla přijata nadřazenost života zvířete nad zničeným majetkem. Převážně týká záchrany zvířete ze zaparkovaného přehřátého auta a hlavně psů… Po protestech odstraněno ustanovení, že si může poškozený ponechat zvíře jako zástavu po dobu osmi dní, ale místo omezené doby na osm dní je dokonce neomezená! Jsme opravdu zvědavi, kdo pak ponese zodpovědnost, pokud zadržované zvíře v přirozené reakci zaútočí a těžce zraní či dokonce zabije svého věznitele.Nás nejvíce trápící ustanovení v § 1052, s ochrannou lhůtou k vlastnictví zvířete v délce dvou měsíců. Ať se uvádějí pro délku lhůty jakékoli důvody, vždy jde pouze o peníze. Města se snaží ušetřit zkrácením lhůty na dva měsíce a tvůrci návrhu zákona je v tom podporují. Redukcí lhůty a tím i ze zákona dané povinnosti obcí přispívat na nalezené zvíře po dobu ochrany vlastnického práva, se současný systém zhroutí. Ano, útulky jsou přeplněné a stav začíná být přímo zoufalý. Musíme si ale uvědomit, že stanovení lhůty v občanském zákoníku v žádném případě neřeší příčiny tohoto neutěšeného stavu. Proč nikdo nezakročí proti množírnám psů a koček? Proč se systematicky nedělají kastrační programy pro toulavé kočky? Zdravá a regulovaně přikrmovaná kastrovaná populace koček dokáže udržovat v mezích množství hlodavců. Zkrácením lhůty se zhroutí celý systém ochrany a péče o opuštěná zvířata.>>>
Matěj Černý
Principy akademické recyklace a tvorby extenzivního pseudopoznání jako základní formáty akademického prostředí současnosti. V předchozím příspěvku jsem se rozepsal o situaci kontextu novely vysokoškolského zákona a razantní mediální demagogie hlasitých akademických zástupů. Blíže jsem ale neanalyzoval příčiny popsaných obav. K pochopení je třeba detailněji rozvést principy, na kterých stávající akademické prostředí funguje. Zaměřím se na tvorbu vědy, což je nejabstraktnější a proto také nejzneužívanější mantra, kterou akademici v mediální masáži používají. Ideologií vědy je hledání pravdy. Jsou dva principy, které více než kterékoliv jiné barvitě vykreslují stav, ve kterém se věda v pojetí současné akademické nomenklatury nachází. Prvním je princip akademické recyklace a druhým je tvorba extenzivního pseudopoznání. Společně tvoří základní formáty akademického prostředí současnosti. Akademická recyklace je způsob zachování linie zájmu akademických klientelistických skupin napříč generacemi. Jak to v praxi vypadá? Systém generuje nepsaný akademický řád, posloupnost, kde na základě mého příspěvku do systému, jinými slovy mého vyhovění si s výše postavenými členy této hierarchie, mohu s postupujícím věkem postupovat v této posloupnosti dále. Moje reálná produktivita s postupem klesá, moje reálná moc, tzn. vliv v rámci akademického klientelismu roste. Čím jsem v systému výše, tím blíže jsem rozhodování o přerozdělování financí mezi skupiny, katedry, fakulty či celé instituce. Abych tuto moc udržel na každé pozici v této posloupnosti, musím vhodně směrem vzhůru i směrem dolů generovat linii vzájemné spřízněnosti zájmů. Směrem nahoru plnit tedy to, co ode mne očekává ten, kdo mě instaloval do stávající pozice a směrem dolů mít pod kontrolou ty, kteří musí plnit moje zadání, abych se udržel v pozici stávající. Tento systém vzájemného vyhovění si, je rakovinou stávající akademické praxe. Potlačuje individuality, odměňuje nekonfliktní průměr se schopností se systému poddat a stát se jeho součástí. A postupovat výše. Tento systém je dokonalý ve své schopnosti sám sebe recyklovat. >>>
Milan Kaucký
Na konci loňského roku poslanecká sněmovna projednala a schválila návrh nového občanského zákoníku (OZ). Projednávání v PS předcházelo na jaře připomínkové řízení a po celý rok bylo mnoho ustanovení kritizováno od právníků z praxe i mnoha zájmových skupin. Jednou z nejvíce diskutovaných oblastí bylo i postavení zvířat v OZ. Bohužel zpracovatelé zákoníku ani poslanci nevyslyšeli podstatné připomínky a jako „úlitbu“ ochranářům pouze doplnili definici zvířete v § 487. Lze bohužel konstatovat, že přijatý zákoník je ještě mnohem horší pro zvířata, než byl původní vládní návrh. Vůbec nejhorší úprava, která vznikla, až při projednávání v PS, je současné znění § 1052. Tento paragraf ustanovuje lhůty ochrany vlastnického práva původního majitele ke zvířeti. Není to žádná ochrana zvířete, jak se velice často uvádí. Současná lhůta, která chrání vlastnické právo, je 6 měsíců. Po té době může obec s nálezem volně nakládat. Po tuto ochranou dobu je obec povinna zabezpečit nález. V případě zvířete to samozřejmě znamená náklady na ustájení, krmení a i případné veterinární ošetření. Z toho důvodu silná lobby svazu obcí a měst prosadila do návrhu zkrácení této lhůty na pouhé 2 měsíce, s odůvodněním, že náklady na opuštěná a ztracená zvířata neustále stoupají. V paragrafu jsou dva odstavce a změna na lhůty ze dvou na čtyři měsíce byla z iniciativy JUDr. Parkanové bohužel provedena pouze v druhém odstavci. Takže podle současného znění platí dvě ochranné lhůty vlastnictví a z toho se odvíjející povinnosti se o nalezené zvíře postarat. Bohužel změna byla provedena tak nešťastně, že přímo umožňuje a dává návod obcím, jak snížit náklady na úkor zvířat.>>>
Otevřený dopis lesníků, přírodovědců a univerzitních učitelů ministrovi životního prostředí
Vážený pane ministře, podle veřejně dostupných informací došlo ke konci rok 2011 ke zpomalení příprav zákona o Národním parku Šumava (dále jen NPŠ). Tím bylo zdrženo i předání, projednání a přijetí tohoto dokumentu v českém parlamentu. Podmínky pro racionální dohodu se však v posledních měsících uplynulého roku zlepšily. Po zveřejnění většího počtu nových publikací a po výroční bilanci aktivit nové Správy NPŠ jsou totiž již k dispozici číselná data objektivně svědčící o vývoji kůrovcové kalamity, která svým plošným rozsahem a mezinárodním významem nemá jinde v Evropě obdobu. Na podkladě znalosti faktického stavu a s ohledem na dlouhodobé poznatky v našich oborech považujeme proto za nezbytné zaujmout odborné stanovisko k různorodým teoriím a politickým aktivitám, které mohou být příčinou zdržování přípravy zákona o NPŠ. Šumava je ve své přírodní podstatě lesnatá krajina, jejíž ochranářský režim byl obecně a celkem výstižně popsán při vzniku národních parků na bavorské i české straně tohoto pohoří. Podle reálného pojetí autorů nařízení vlády č.163 z roku 1991 měl NPŠ k prospěchu společnosti udržovat stávající přírodní hodnoty a postupně zvyšovat diverzitu i na ploše rozsáhlých stejnověkých smrkových monokultur, jejichž evidentní slabostí byla malá odolnost k vichřicím a neschopnost bránit se fytofágům. K tomuto cíli směřoval téměř desetiletý management NPŠ ředitele I. Žlábka v letech 1994–2002, ale v následujících letech došlo k neuvážené změně této koncepce a k aplikaci ideje bezzásahovosti, která ponechala plošně převažující kulturní lesy i po jejich narušení vichřicemi napospas kalamitně se rozmnožujícím lýkožroutům.>>>
Připojuji se k dopisu ministrovi životního prostředí
Váš podpis se zobrazí během 24 hodin
Ochrana zvířat je podle Slámové zabezpečována předpisy EU a nehumánní slovenské zákony v ní nemají místo!
Ivana Haslingerová
Blýská se odsouzencům na smrt ve slovenských rasovnách na lepší časy? Možná ano. Známá a velmi úspěšná česká advokátka JUDr. Klára Slámová, si nejen se zděšením přečetla materiály týkající se slovenských karanténních stanic lidmi běžně přezdívanými psí koncentráky a bezcitného přístupu jejich pracovníků ke zvířatům čekajících v nich v nelidských podmínkách do týdne na smrt. Jako brilantní advokátka se seznámila s předpisy Slovenské republiky týkajícími se "ochrany" zvířat. Slovo "ochrana" je v uvozovkách záměrně, neboť slovenské předpisy ochranu zvířatům neposkytují. Naopak na ně poštvou antoušky (viz článek Na Slovensku vládne středověk! Vláda zaměstnáva antoušky jako ve středověku!). Konkrétně - zákon č. 123/2008 Z.z. - "o ochrane spoločenských zvierat a o karanténních staniciach" v § 9 upravuje činnost karanténních stanic - kdy dle tohoto zákona veterinář může takřka kdykoliv a svévolně rozhodnout o utracení zvířete, k čemuž má "oprávnění" ve smyslu zákona č. 39/2007 Z.z. - "o veterinárnej starostlivosti". V ustanovení § 22, odst. 4, písm. f) se uvádí, že "Primeraným dôvodom na usmrtenie zvieraťa je usmrtenie nechcených zvierat, ak pre ne nie je možné zabezpečiť náhradnú starostlivosť." Jako občanka Evropské unie a sousední země (České republiky), podala advokátka Klára Samková důrazný protest proti legislativě, která umožňuje takřka svévolné vyhlazování živých tvorů, jejichž ochrana je zabezpečována nejen předpisy EU, ale vychází i z podstaty bytí člověka na zemi a morálních pravidel, která v sobě většina z nás nosí, resp. měla by nosit. Uveřejňujeme její dopis poslankyni NR SR PhDr. Tatianě Rosové, v němž ji vyzývá k iniciaci změny tohoto zákona připomínajícího zákony některých asijských států a ne evropského státu 21. století:>>>
Děkujeme paní advokátce Slámové a budeme informovat o dalších krocích o zrušení tohoto bestiálního slovenského zákona.
Hana Šauerová
K napsání tohoto komentáře přispěla diskuse na jedné ze sociálních sítí, která se objevila pod kritickým článkem Samuela Pauča, jenž byl minulý týden publikován na Artalku, v Lidových a Literárních novinách. Mladý umělec ve svém příspěvku kritizoval neprofesionální přístup Národní galerie při organizaci pátého ročníku Ceny 333. Článek sám o sobě je spíše negativní kritikou samotného autora, ale díky reakci na něj mi začalo docházet v jaké nepříjemné situaci se Cena 333 právě ocitá. Česká scéna je dlouhá léta polarizovaná uměleckohistorickým diktátem, za kterým stojí převážně čeští teoretici umění, jejichž působení je již několik let spojeno především s pražskou Akademií výtvarných umění a Cenou Jindřicha Chalupeckého. Cena Jindřicha Chalupeckého, se kterou se na výtvarné scéně potkáváme od počátku devadesátých let, je dnes mediálně nejznámější a zároveň nejkonvečnější soutěží pro mladé umělce. Koncepce Ceny je orientována zcela komerčně. Finalisté jsou vždy vybíráni s ohledem na umělecké trendy, které se vyskytují na světovém trhu se současným uměním. I samotná výhra zcela diktuje nároky privátních galerií: při zahájení vernisáže finále „musí“ vybraní umělci připravit výstavní projekt, vítěz každoročně „musí“ odcestovat na šestitýdenní stáž do New Yorku, získá finanční odměnu 100 tisíc Kč na realizaci samostatné výstavy, která se uskuteční do jednoho roku po získání ocenění. Na samotnou podporu své další umělecké činnosti obdrží 50 tisíc Kč, což odpovídá finanční částce, která se zhruba pohybuje v cenovém rozmezí za prodané dílo u takto nastartované kariéry. >>>
Petr Hannig
Jacques Chirac, předchozí prezident Francie kdysi na adresu nových členů EU včetně ČR prohlásil, že propásli vzácnou příležitost mlčet. Nynější francouzský prezident Sarkozy vyzývá tyto země, aby se neprodleně rozhodly, poskytnout MMF v podstatě nevratnou půjčku, pro „záchranu“ nesmyslného politického projektu – eura. Teď bychom ovšem měli Chiraca poslechnout a mlčet tak dlouho až bude jasné, kam euro dopadne. Dle představ vládnoucího dua EU Merkelová – Sarkozy bychom měli do společné kádě měli nasypat cca 90 miliard korun. Při současné rozhazovačné politice EU je jisté, že tyto peníze, které nám budou scházet na naše zdravotnictví, důchodech atd., propadnou ve prospěch nenasytných evropských bank. Navíc, obyvatelé z těch zemí, kterým bychom měli solidárně přispět, neuvidí z těchto peněz vůbec nic. Evropské a především německé banky zcela bezprecedentně napůjčovaly nyní krachujícím zemím miliardy a já si myslím, že tak trochu záměrně. Vždyť to zaplatí včetně úroků daňoví poplatníci z těch zemí, kde ekonomika ještě tak nějak funguje. V Německu a ve Francii budou volby a tamní vládnoucí politici zcela určitě nenechají své největší banky padnout. O.K. Rozumím tomu, ale proč proboha na to máme přispívat my, kteří eurem neplatíme a kteří už jsme dávno do společné kádě přispěli rozvratem našich prosperujících podniků, aby nekonkurovaly svým potenciálem podnikům z velkých zemí EU. Vzpomeňme na naše zcela zničené cukrovarnictví, protekcionistickou politikou ve prospěch zemědělců starých zemí EU. Zcela hloupá je argumentace, když neposkytneme miliardy do černé díry dluhové pasti EU, že nás opět pohltí východní obr. Proč konečně nemůžeme už jednou být svéprávní. Copak se Švýcaři bojí jakéhokoliv pohlcení. Vždycky, když se nějaký vládce snažil Evropu svázat do uniformity, ať už to byl Napoleon, Hitler či Stalin, bylo to k její škodě.>>>
Lenka Herufková, Londýn
Vyjíždím z domova, z Anglie s materiální i finanční pomocí, kterou jsem dostala od několika humanitárních organizací a od obchodníka s krmením pro zvířata. Podnikám charitativní cestu na Slovensko. Je to jen půl hodinky a člověk se pod mořem dostane do Francie. Cestou jsem byla mj. svědkem stavu fenky Sofinky z útulku Bundasik, kde byla dotrhaná psem a ponechána na pospas svému osudu. Ráno ji pak našli ochránci polomrtvou v kaluži krve s ukousnutou packou. Prostě síla, nic takového jsem v životě neviděla… Vyzvedla štěňátka z KS Zvolen. Jedno z nich jsem vysadila v Jelke u Bratislavy. Při předávání jsem si všimla, že některé zvracelo a to jsem ještě netušila, jaké to bude mít dozvuky- parvovirozu. Pak ještě s jedním rychle do Vranova. U cesty se tam bezradně motal takový opuštěný pejsánek. Vesnice nebyla kilometry přede mnou ani za mnou, jen pole. Pěkně se ho tady u silnice zbavila nějaká lidská zrůda. Zastavila jsem u krajnice a šla ho odchytit. Chudáček se tak strašně bal, že se bránil a ohnal se po mě. Byl však tak zesláblý, že nedokázal dlouho vzdorovat a už jsem ho měla. Pak jsem zjistila, že je to nešťastné stvoření slepé. Slepého nalezenečka si v útulku vzít nemohli, protože by to asi v kotci nepřežil. Tak jsem ho vzala k mé rodině na Moravu.>>>
CHARITY TRIP TO CZECH REPUBLIC AND SLOVAKIA
Thank you very much to everyone who helped me to make this trip successful. If you can spare any old collars, leads, beds, old towels, sheets, blankets, shampoo, flee treatments, old cages, bowls, toys, dog food and dog treats or anything you no longer use for dogs or cats and it can help the animal shelters?
Next trip will be next year. If anyone can help please contact me Lenka: 07739136833, lenka.herufkova@gmail.com
Je velkou hanbou slovenské vlády, že se na její nehumánní zákony nemohou dívat již dokonce až v Anglii.
Petr Paulczynski
Ještě nám ani neodezněla hrozba pádu vlády kvůli církevním restitucím a už tu máme aféru další. Kníže se probudil a vypustil (nelekejte se, žádný plyn) výhrůžku. Prý pokud ČR nepřistoupí k nové evropské smlouvě, ministři z TOP 09 opustí vládu. Překlad: buď budeme součástí Německa, nebo kníže odejde do Rakouska. Jak číst tuto novou vyděračskou taktiku člena Bilderbergu a příznivce NWO? Že by výhrůžka odchodem z vlády byla záminkou k akci o níž si vrabci cvrlikají, že TOPka chce tuto vládu shodit a začít budovat tzv. "proevropské" spojenectví s ČSSD? Nemohu si pomoci, ale takovéto snahy o naše rozpuštění v eurokadlubu považuji skoro za vlastizrádné. Jde o ústup vydírání Německem a Francíí aby platil rozpočtový zákon, nařizující z Berlína a Bruselu, co máme dělat s našimi penězi. Na tento nový eurovlezdop*delizmus už zareagoval i prezident Klaus, který toto konečné vítězství mnichovské dohody nepodepíše. Rozumí někdo tomu proč by měla probíhat kontrola státního rozpočtu v Bruselu, kam by měla rozpočet být dodán dřív než do Poslanecké sněmovny? Premiér Nečas měl bouchnout do stolu a nechat pány z TOPky se vycukat a pana knížete se nechat vrátit do Rakous. >>>
Ivana Haslingerová
Je to neskutečné, nechce se tomu věřit, ale na Slovensku v 21. století pracují místo psích útulků antoušci, rasové, jako ve středověku. Toulavé a ztracené psy čeká na Slovensku velmi smutný osud. Některé ras utratí hned po odchytu, někteří se dostanou do tzv. karanténních, či asanačních stanic (KS). Nemluvě o příšerných podmínkách, hladu, mrazu na studeném betonu a bolesti z neléčených ran získaných po vyhazovech z domovů bezcitnými pány, čeká tam psy po této kalvárii vesměs za týden smrt. Fenám se v takových podmínkách rodí štěňata, která umírají. Pokud nejsou ještě ony samy před porodem utraceny. Svévolné utrácení psů je na Slovensku na denním pořádku. Výmluvy, že situaci zhoršuje nezodpovědné chování majitelů psů, díky kterému se zvířata zejména na venkově nekontrolovatelně množí, neobstojí. Podobnou situaci řešila před lety Praha s kočkami. Bylo rozhodnuto, že toulavé kočky po odchycení budou kastrovány a pak po vyléčení vypuštěny, čímž nekontrolované množení ve velkém ustalo. Totéž by mohla udělat i slovenská vláda, ale dělá raději mrtvého brouka. Když vím, jak u nás ušlechtilí ochránci přírody s nasazením vlastního života bojují za každého kůrovce či žábu v říji ptám se: "Kde jsou všichni tito páni Stropničtí, Liškové, Bursíkové, že neburcují v EU na poplach, že jsou i jiné starosti než ohnuté okurky, že je potřeba řešit podstatnější věci, chce-li se EU řadit mezi státy hodné kultury lidí 21. století. Tomuto zvěrstvu by se měla udělat přítrž.>>>
Má-li někdo chuť a možnost pomoci ať již adopcí pejska či jinou pomocí, dozví se vše podrobně kliknutím na: http://slysim-psi-plac.profi.cz/15464-jak-to-skutecne-chodi-ve-slovenskych-karantennich-stanicich.html
Ivana Haslingerová
Když se narodil před více než 2000 lety v Betlémě Ježíšek, přišli ho obdarovat tři králové. Nyní naopak se stalo zvykem, že občané obdarovávají tři krále ve Tříkrálových sbírkách pro potřebné. I naši senátoři obdarovali 11. ledna tři krále, kteří přišli na pozvání senátorského klubu KDU-ČSL v rámci Tříkrálové sbírky na slavnostní snídani do Senátorské jídelny. V čele Tříkrálového průvodu šel sám ředitel Charity Ing. Mgr. Oldřich Haičman za hudebního doprovodu svých synů. Čestným hostem slavnostní snídaně byl Mons. Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský, který připomněl, že na naději a principu solidarity se rodí nová společnost: „Vím, že se vytvořila náročná a unikátní situace, na jejíž řešení nemá nikdo z nás jediný jednoznačný recept. Proto bych si přál, aby tři králové přinesli trochu racionality, vzájemné tolerance a úcty. Je opravdu velice zapotřebí, aby v celé společnosti existovala mnohem větší ochota vzájemné solidarity. Přeji Všem požehnaný rok 2012“ Když člověk cítil, jakou pohodu vnesl Mons. Duka a jak svým úsměvem prozářil atmosféru, nechtělo se mu ani věřit, že chvíli před tím byl v dolní komoře Parlamentu bojovat za to, aby již konečně po 22 letech navrátili politici církvím to, co jim komunisté ukradli. Je to o to potupnější, že jde o pouhé 2 promile rozpočtu, tedy o částku naprosto zanedbatelnou a sloužící pouze pro politický boj a zviditelnění nulových politiků.>>>
petr Paulczynski
Novoroční projev prezidenta republiky Václava Klause zhodnotilo mnoho politilogů a politiků. To však nic není proti profesionálnímu politomluvkovi Pehemu, chorobně posedlému Václavem Klausem. Pan Pehe pocítil puzení aby Klausem naznačené všem hlupáčkům dovysvětlil. Vycházel pravděpodobně ze známé Hubálkovy konstanty, která praví, že podíl "pitomců" v jakémkoliv národě činí třetinu. Náš nejznámější klausofil do své hanlivé tirády mj. zaplantal Drobila, Železného Novu, privatizaci a přechod od diktatury proletriátu k západním hodnotám nazval mafiánským kapitalismem. Nezapomněl si plivnout ani na ministra školství Dobeše a školné, což je v posledních dnech obzvláště zajímavý sport. Maně se mi vybavuje jeden citát: "Každý z nás někdy říká hlouposti. Nesnesitelné jsou jen hlouposti slavnostně vyhlašované" od M. De Montaigne. Nemohu se zbavit pocitu, že neustále opakované a neustávající myšlenky které pan Pehe v souvislosti s prezidentem není schopen vytlačit ze své mysli svědčí o tom, že trpí obsesivní poruchou. Obsesivní stav znamená, že se stejná myšlenka objevuje opakovaně den po dni, 24 hodin denně. Prostě pan Pehe jako jeden z lídrů antiklausí armády vyplodil znovu sprosté a vůči prezidentu republiky nekorektní bláboly. Nevím jak kdo, ale já držím palce panu prezidentovi. Pan Pehe je jen obyčejný prskač nesnášející chorobně Klause. A tak myslím, že pan Pehe už by měl jít a jít a jít. Určitě víte kam.>>>
Ivana Haslingerová
Úroveň vyspělosti společnosti se pozná v tom, jak se tato stará o zvířata a další jinak "nedůležité věci".
Když člověk slyší o tom, že Číňané psy jedí, přejde ho mráz, ale řekne si: jiná země, jiná kultura... Není tomu ale tak dlouho, kdy jsme psali o neuvěřitelně hrůzném zacházení s chrty ve Španělsku (podrobně viz článek "Zvěrstva v zemi Evropské unie. Kde jsou slavní Zelení europoslanci?"). Jde přitom o stát, který je naším kolegou v EU. Ano, v té EU, která dnes a denně šílí vydáváním ochranářských norem a nesmyslných předpisů o přechodech nad dálnicemi pro neexistující medvědy, o záchraně několika žab, které přejdou přes dálnici či o nerušení tetřeva hlušce při tokání. V té EU, kde se zelení humanisté váží neohroženě ke stromům za záchranu brouků kůrovců. Kde jsou tito hrdinové, když se v jejich státech dějí taková zvěrstva na psech. Když člověk slyší, co se děje nyní na Slovensku v psích útulcích, na tom Slovensku, které bylo donedávna součástí naší země, otřese se již opravdovou hrůzou. Strašlivě zubožení psi namačkáni jeden na druhého, to je nelidská realita posledních dnů tisíců psů na Slovensku. Artróza, játra zničená špatnou stravou, odřeniny, otlaky, špatně zhojené jizvy, vyrážky, srst plná lupů. Nemocná a nepotřebná zvířata čekající po smutném životě v takto odporných "celách smrti" na svůj konec. Po týdnu je zabijí místo toho, aby se postarali o získání náhradní rodiny pro ně. Je to jako v románech ze středověku, kdy ras chytal psy a vraždil je.Vím, že pouhý článek v našem listu se slovenskou legislativou nehne, ale snad se nalezne nějaký zákonodárce v EU, který bude nejen výmýšlet tvary banánů či okurek, ale dá konečně do pořádku povinnost států EU postarat se o zvířata v útulcích na úrovni člověka 21. století.>>>
Aleš Pištora
Dnes v poledne 6. ledna 2012 papež Benedikt XVI. při sváteční promluvě před modlitbou Anděl Páně ohlásil jmenování pražského arcibiskupa Dominika Duky OP kardinálem.
„Nyní s velkou radostí ohlašuji, že 18. února se bude konat konzistoř, během které jmenuji 22 nových členů kardinálského kolegia,“ řekl na Svatopetrském náměstí papež Benedikt XVI. Poté vyjmenoval všech 22 nových kardinálů. Mezi nimi také pražského arcibiskupa Dominika Duku OP.
Pražský arcibiskup se jmenováním kardinálem stává spolu s ostatními nově jmenovanými kardinály papežovým spolupracovníkem a poradcem v církevních záležitostech. Podle Kodexu kanonického práva má jako člen sboru kardinálů tři úlohy: volit společně s ostatními kardinály papeže, být konzistorním poradcem římského papeže v nejdůležitějších otázkách a pomáhat římskému papeži v každodenní péči o celou církev. S titulem kardinál jsou spjaty rovněž jisté církevní slavnostní povinnosti. Jmenování kardinálem nicméně nemění nic na současných pravomocích a úkolech daných funkcemi pražského arcibiskupa. Arcibiskup Duka svým jmenováním ovšem získává větší možnosti v jednání s římskými úřady.>>>
Redakce Fragmentů upřímně blahopřeje jeho eminenci Dominiku kardinálu Dukovi k tak významné funkci. Ať mu ve všech jeho krocích pomáhá Bůh.
Michal Semín,ředitel Institutu sv. Josefa a předseda Iniciativy D.O.S.T.
Mnozí politici a komentátoři napříč Evropou se trumfují prognózami, k jak tragickým koncům povede případný rozpad eurozóny. Předsedkyně MMF Christine Lagardeová jde ještě o krůček dál, když varuje před vypuknutím zničující války. Ať už budou hospodářské a politické dopady dluhové krize jakékoli, neměli bychom ztrácet ze zřetele, že to nejsou jen nezodpovědné hospodaření veřejného sektoru a odtržení finančního průmyslu od reálné ekonomiky, jež nás do této obtížně řešitelné situace přivedly. Je tu totiž ještě jedna lopata, kterou si členské státy eurozóny kopaly v letech minulých hrob. Rodí se v nich stále méně dětí. Na pozadí vážné finanční a hospodářské krize se zračí krize ještě vážnější, totiž populační. A to přesně v opačném smyslu, než jak o ní hovoří zelení ideologové, když varují před ekologickými důsledky údajného přelidnění. Sterilita biologická je jen praktickým důsledkem sterility duchovní a morální. Společnost bez dětí je společností bez budoucnosti. Najde-li se v elitní evropské politice více takových státníků jako je Václav Klaus, dávající za pravdu názoru, že dluhová krize eurozóny je pouhou špičkou ledovce, jehož fundamentem je extrémní sekularizace evropské společnosti v éře po Francouzské revoluci (Evropská integrace bez iluzí, str. 66-67), pak snad konečně začneme splácet i jiné než peněžní dluhy.>>>
Jaroslav Doubrava, senátor Parlamentu ČR
Ve čtvrtek vynesl odvolací Vrchní soud v Praze rozsudek, podle kterého sedmnáctiletý cikán z Krupky nepůjde do žaláře na 10, ale jenom na 5let do vězení.Nebyl uznán vinným za rasově motivovaný pokus o vraždu, znásilnění, vydírání a loupež, jak to stanovil Krajský soud v Ústí nad Labem. Dopustil prý se "jenom" vydírání a znásilnění. Neboli loupež a pokus o vraždu prominauta. Považuji to za lidské i profesní selhání Vrchního soudu v Praze! Přeposílám téměř doslovný přepis výroku předneseného předsedkyní trestního senátu ústeckého krajského soudu: "... text uvnitř článku..." Jsem rozhořčen tím, jak se soudní vrchnost vypořádala s rasistickým vražedným útokem. On totiž vrchní soud za takovou "maličkost" nebude přece cikánského vraha soudit jako vraha. Přitom sedmnáctiletý cikánský útočník ještě s jedním mladším cikánskýcm klukem málem ukopali k smrti dvanáctiletého chlapce jen proto, že ho náhodně potkali a proto, že "byl bílej". Jen shodou štěstěny chlapec přežil. Jenom IQ 111 mu pomohlo, že se zorientoval a došel si pro pomoc. Chlapec byl mlácen, kopán, sexuálně zneužit, okraden. Trestní senát ústeckého krajského soudu správně posoudil tento útok jako rasový a jako pokus o vraždu. Bohužel, vrchnost v Praze má jasno. Když obětí není cikán, ale je naopak útočníkem, raději případ posuzovat opatrněji, aby se o vrchnosti neřeklo, že je proticikánsky zaměřena a nelétali potom na koštěti kolem vrchního soudu aktivisté za všelijaká práva s bičem v barvách EU. Dvanáctiletý chlapec měl tu "smůlu", že do něho oba útočníci nebodali. Protože v takovém případě se lépe prokazuje, že bylo jen shodou
náhody, že rána nožem nešla kousek vedle - a přišla by smrt. Když "pouze" do něho velmi dlouho kopou a mlátí ho, raději mávne soudní vrchnost rukou a smete pokus vraždy ze stolu? Jo, kdyby chlapce skutečně ukopali k smrti a zemřel by na vnitřní krvácení, to by asi rómskému útočníkovi trest příliš nesnížili... Naskýtá se závažná otázka. Jak dlouho a kam až budeme této cikánské komunitě ustupovat?! Tak totiž hodnotí rozhodnutí vrchního soudu mnoho občanů na severu Čech. A já také. >>>
Ivana Haslingerová
Již se stalo zvykem, že kdykoliv se k něčemu vyjádří vicekancléř prezidenta republiky Petr Hájek, vždy to vyvolá vlnu emocí a rozbouří to ospalou hladinu veřejného mínění. Nezklamal ani 3. ledna 2012 na večeru organizovaném křesťanským sdružením místopředsedy Iniciativy D.O.S.T. Petra Bahníka "Společnost pro kulturní identitu - Lipový kříž" v sále Českého svazu vědeckotechnických společností poblíž Karlova mostu, na němž vystoupil se svou přednáškou "Křesťané v obklíčení médií". I když se zdálo, že již po své ostré kritice mediokarcie a konstatováním, že „středová politika“ je nejrychlejší cestou ke smrti politiky, kterou provedl ve své poslední knize Smrt ve středu, po jeho kritice stoupenců bývalého prezidenta Václava Havla, že u nás representují neomarxismus, po kritice globální vlády stejně jako nedemokracie v EU, po jeho konstatování, že Tomáš Halík je neznaboh, který nemá mluvit za církev, a především po jeho výroku: „Nevím jak Vy, ale já z opice nepocházím, jako že je živý Bůh nade mnou!“ jakož i po jeho neohroženém přihlášení se ke katolicismu se již nic nového nedá na jeho přednášce očekávat, než doplnění předešlých výroků, opak byl pravdou. Po úvodní modlitbě Otče náš, při níž všichni přítomní (asi 150 lidí) povstali, promluvil pan vicekancléř spatra a velmi pomalu k přítomným, kteří ho několikrát odměnili silným potleskem. A o čem tentokrát hovořil?>>>
Micha Semín, ředitel Institutu sv. Josefa a předseda Iniciativy D.O.S.T.
Bůh žehnej Maďarům! Bude-li tato prosba obsažená v preambuli nové maďarské ústavy vyslyšena, pak pouze navzdory tomu, co si o novém státoprávním směřování Maďarska myslí kormidelníci Evropské unie, mezinárodní organizace na ochranu lidských práv, aktivisté za „otevřenou společnost“ či veřejné mínění utvářející mainstreamová média. Bývalý americký velvyslanec v Budapešti Mark Palmer se dokonce vyjádřil v tom smyslu, že Maďarsku za to hrozí vyloučení z Evropské unie. Proč takový humbuk?Vysvětlení je prosté. Klíčem k pochopení vytlačování Maďarska na periferii integrující se Evropy není obava z omezení nezávislosti soudů či centrální banky, jak se lze dočíst v některých komentářích z posledních dnů. Pravý důvod kritiky maďarské ústavy spočívá v oblasti hodnot. Současný střet o Maďarsko dobře ilustruje ideové směřování Evropské unie od kulturně-duchovních a civilizačních tradic evropských národů k levicově liberální a neomarxistické vizi světa bez hranic mezi lidmi, státy či světonázory. Čím se tedy Maďarsko tak provinilo, že si vysloužilo tak ostrou kritiku? Odpověď lze nalézt ve společném prohlášení liberální frakce v Evropském parlamentu, Amnesty International, Human Rights Watch a dalších nevládních organizací z dubna loňského roku. Předmětem jejich protestu jsou ty pasáže, v nichž se Maďarsko hlásí ke svým křesťanským kořenům a svatoštěpánské tradici. Čeho nedosáhl Sovětský svaz, to se nejspíš podaří Evropské unii. Pokud ale zasáhne Ten, jenž je maďarskou ústavou vzýván, může to mít i zcela jiné vyústění.>>>
"Ceterum autem censeo, unionem europaeam esse delendam"
"Ostatně soudím, že EU by měla být zničena"
Každého, kdo se odváží foukat proti větru, odsuneme stranou
Václav Klaus, prezident republiky
Žádné velké politické zvraty u nás nenastaly, ale téměř nepřetržitě se odehrávaly ostré politické a mediální souboje. Vedle politických stran se jich zúčastňovaly i různé nátlakové skupiny, které stále nechtějí pochopit, že nelze získávat na úkor druhých. Z počátku to vypadalo, že rok 2011 „bude rokem ekonomického růstu“, ale postupně se růst zpomaloval, jestli se už dokonce nezastavil úplně. Růstových impulzů jsme si doma mnoho nevytvořili a důsledky vnějšího neklidu, zejména dluhové krize a chabého růstu v Evropě, byly větší, než jsme očekávali. Naše republika je politicky i ekonomicky v základních parametrech stabilní. Nežijeme v zemi, která je v bankrotu, či těsně před ním. Nežijeme v zemi, kde jsou demonstranty zapalovány tisíce aut a demolovány stovky výloh obchodů. Nežijeme v zemi, kde narůstají problémy s množstvím přistěhovalců, kteří svým stylem života narušují základní soudržnost země. Horší je, že dále prohlubujeme nedobrou společenskou atmosféru. Závidíme si a nepřejeme si. Před deseti lety činil státní dluh 345 mld. korun, dnes je to více než čtyřnásobek. Uvědomujeme si to vůbec?! Není fráze říci, že v naší zemi žije spousta pilných, pracovitých a nadaných lidí. Jsou bezejmenní a širšímu okolí neznámí, protože média o nich nepíší. Právě tito lidé jsou zárukou naší budoucnosti. Dejme jim šanci a zkusme být jako oni.>>>
Ivana Haslingerová
"Milujte se navzájem jako já miloval Vás." Ježíš Kristus
Včera slavil celý náš národ Silvestr. Málokdo přitom vzpomněl, že Svatý Silvestr byl papež, který v roce 313 Milánským ediktem uvedl církev do svobody a že církev slaví v tento den především jeho památku a poděkování Bohu za to. Primas český, arcibiskup pražský Mons. Dominik Duka OP celebroval v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha v závěru občanského roku 2011 mši svatou na poděkování Bohu. Arcibiskup Duka uvedl, že by si přál, aby naše církev žila opět životem světové křesťanské církve, protože křesťanství ve světě s výjimkou Evropy prožívá stále větší nárůst. Na otázku "Proč právě v Evropě nedochází k růstu křesťanství?" odpověděl pan arcibiskup, že je to způsobeno tím, že je Evropa v krizi, a to nejen ekonomické, ale především morální. Obyvatelé Evropy si navykli slavit Silvestr každý den a myslí, že se jim to vyplatí. Myslí si, že je snadné žít život ve svobodě bez zodpovědnosti. Z mnoha platných a staletími prověřených zásad si tropí legraci. To ale nejde provádět do nekonečna, neboť je to hřích. Evropa žije ve hříchu, a se hříchem se žít nedá, a pokud ano, není to dobrý život. Mons. Duka uvedl, že by si přál, aby církev mohla žít samostatně. K tomu, aby mohli kněží a další její zaměstanci žít a pracovat, potřebuje ale navrátit majetek, který neukradla, a to ani po Bílé hoře. Užitek z tohoto majetku půjde obcím a městům. Navíc je pro obce výhodné, že jim stát tento církevní majetek nemůže žádným soudem vzít. Podle mne je hanbou polistopadových vlád, že stále nedokázaly církvím komunisty ukradený majetek vrátit. Je jasné, že nejde o to, že by na to naše vláda neměla peníze, ale o otázky politického boje. Jde totiž pouze o uzavření obchodu církve se státem o pouhé 2 promile rozpočtu ČR.>>>
Lukáš Petřík
Nový předseda konzervativní euroskeptické Akce D.O.S.T., který v jejím vedení nedávno nahradil Ladislava Bátoru, zhodnotil svůj vztah k Václavu Klausovi i Václavu Havlovi. Za zásadní považuje, aby iniciativa D.O.S.T. zůstala platformou pro co nejširší alianci pronárodních a konzervativních sil.
* Stal jste se předsedou Akce D.O.S.T. po Ladislavu Bátorovi. S jakou přicházíte vizí? Na co chcete navázat a co byste naopak chtěl dělat jinak?
Stal jsem se jím v důsledku nedávné a pro nás všechny překvapivé rezignace Ladislava Bátory, tedy nikoli proto, že bych o tuto mediálně nevděčnou roli usiloval. Změny programového typu žádné nechystám. Akce D.O.S.T. vychází z manifestu původní iniciativy D.O.S.T., jehož jsem spoluautorem. Těžko lze tedy ode mne očekávat, že Akce D.O.S.T. popluje po jiných vodách, než v jakých brázdila pod vedením L. Bátory. Případné odlišnosti lze následně interpretovat jako důsledek našich nestejných povah či rozdílného zázemí. Je nepopiratelné, že slova nestačí, že je třeba přejít k činům. Což neplatí jen pro Václava Klause, ale pro nás všechny, pro celý český národ. Cením si naší dosavadní spolupráce a bude mi ctí i radostí, když bude v zápase o výše uvedené hodnoty pokračovat.>>>
Radim Panenka
Šéfredaktorka prohradní kulturně-hospodářské revue Fragmenty Ivana Haslingerová v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje mediální hysterii okolo úmrtí exprezidenta Václava Havla a hodnotí jeho působení v českém veřejném životě. Podle ní je naprosto nechutné, jak někteří domnělí Havlovi přátelé využili jeho smrti ke sprostým útokům na současného prezidenta Václava Klause. Haslingerová také dále komentuje současnou krizi Evropské unie, která si na současné problémy zadělala sama tím, že se vydala cestou sociálně-tržního modelu, který je blízký komunismu. Havel se podle jejích slov za komunismu choval jako hrdina a zkusil si svoje. „Naivně jsem si myslela, že po porážce komunismu bude bojovat za nastolení kapitalismu a svobodné společnosti. Bohužel se ukázalo, že jeho snem bylo nastolení 'socialismu s lidskou tváří' jako by tento nějakou měl. S tím, že chtěl pan Havel zavést u nás socialismus s lidskou tváří, s tím jsem souhlasit nemohla, a to, že s panem Luxem, Pilipem a dalšími zosnovali podpásový Sarajevský atentát, který až dosud zničil pravicové vládnutí, s tím jsem nemohla a nikdy nebudu souhlasit," říká Haslingerová a pokračuje.„Jeho způsob politikaření a vytváření neustálých podpásových oponentních seskupení, jen namátkou Děkujeme, odejděte, Lípa, Dřevíčská výzva, Unie svobody, neustálé pokusy marginalizovat či vytěsnit pravicovou politiku representovanou Václavem Klausem a standardní legální politiku měnit na pololegální vládu osvícených elit mne postupně přivedla k tomu, že původní obdiv se změnil v boj proti těmto jeho činnostem.“ Sarajevem a těmito názory si podle ní, bohužel, zničil svoji velikost sám. „I když se to nebude mnohým Havlovým následovníkům líbit, tak nemíním ze svého boje proti jeho různým třetím cestám k socialismu slevit a budu se modlit, abych se nedožila jejich uplatnění v praxi i v naší republice. >>
Ivana HAslingerová
Evropská komise upozornila Ministerstvo školství na nedostatky, které se staly v letech 2008 a 2009, a uvedla, že dokud Ministerstvo školství nenapraví chyby, očekává se, že proplácení dotací EU se zastaví. Ano, je to velký problém pro naše již tak dosti finančně poddimenzované školství. Není to ale chyba, kterou zavinil současný ministr školství Josef Dobeš, ale předseda Strany Zelených Ondřej Liška, který byl v těchto letech ministrem. Pan premiér nám k tomuto Liškovu, diplomaticky řečeno, "opomenutí" sdělil: "Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Josef Dobeš mi objasnil auditem vytýkané problémy, které se týkají operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Je skutečností, že většina z těchto problémů spadá do let 2008 – 2009..." Proč pan premiér taktně zamlčel pravého viníka a jen okrajově se zmínil o létech, kdy Liška vládl Ministerstvu školství, je otázkou. Proč nebrání svou vládu a nepoukáže už konečně na to, že většinu problémů, včetně tohoto, přebral po zelené vládě pana Bursíka, kterému z nepochopitelných důvodů pan Topolánek ustupoval jako malé děcko. Proč tento šlendrián Zelených kryje a neokřikne novináře, kteří štvou, aby odvolal chudáka Josefa Dobeše, který za budoucí miliardové ztráty zodpovědný není? Proč pan premiér nezahřmí, že by za tento šlendrián měl být předchozí ministr postaven před soud a sdělovací prostředky by se měly už konečně probudit a přestat štvát proti tomu, kdo se snaží tento Liškův zločin na našem školství napravit. Cožpak si neuvědomuje, že tím hází špínu na svou vlastní vládu a tím potažmo sám na sebe, že neumí vybrat dobré ministry?>>>
Veselého Silvestra
s podobně roztomilou opičkou, jakou je externí člen naší redakční rady
Shischejdo von Vodnansky,
přejí všem čtenářům za redakci revue Fragmenty
Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř
***
V novém roce štěstí, zdraví, splnění alespoň části všech snů a přání
a především hodně Božího požehnání.
Mše svatá na poděkování roku 2011
Primas český, arciiskup pražský Mons. Dominik Duka OP bude slavit mši svatou na poděkování v závěru občanského roku 31. prosince 2011 od 16.00 hodin v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha.
Ivana Haslingerová
V poslední době se dostává jako zásadní téma do popředí opět téma občanských společností (OS). Na právě probíhající výstavě „Luciferův efekt: střetnutí se zlem“ v Bakalově Centru současného umění (DOX) se dokonce Petr Drulák a Jiřina Dienstbierová z české pobočky CFR vážně zamýšleli nad tím, jaké alternativní společenské organizace mohou nahradit kapitalismus. Zde již nejde jen o intelektuální debaty, zda raději poslouchat OS či politické strany, ale opravdu o velmi vážné věci, protože touto problematikou se zabývají nejen naši Bakalovci, ale i lidé kolem Rockefellerova centra. Není proto překvapením, že Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP), které se tématu OS věnuje dlouhodobě, uspořádalo na toto téma samostatný seminář „Koncept občanské společnosti - nepřítel svobodného občana“. Moderoval ho jeho ředitel Jan Skopeček. Panelisté dospěli k závěru, že v zemích s komunismem či jinou totalitou měly OS svá opodstatnění, protože tam vládla pouze jediná strana a občané jinak nemohli projevit svůj názor. V demokracii mohou ale vládnout i jiné strany a OS by tedy měly býti pouze komplementárními k legálně zvoleným stranám. OS by měly mít pouze vliv, nikoliv moc. Moc by měla být dána pouze politickým mandátem získaným ve volbách. Nekontrolovatelná moc nevládních organizací by mohla vést k nesvobodě. Mohlo by se totiž stát, že tím, že si OS zosobní právo vstupovat do politického procesu, mohly by začít prosazovat své názory jinak než volbami a namísto demokracie by se nastolila anarchie. OS mají snahu zmocnit se státu jinou formou než volbami, korporativismem. Díky tomu již OS vládnou nad Evropou. Peníze EU odtékají obrovskou rychlostí výhradně do OS.>>>
František Karel Ladislav
Všechny noviny a časopisy se tyto v hodiny snaží bilancovat uplynulý rok. Na rok 2011 bude leckdo vzpomínat jako na další hřebíček do rakve tradičního pojetí života. V arabských zemích, ve kterých země EU pomohly sesadit místní diktátory, se mezitím dostali k moci musliští radikálové, kteří se netají snahou o likvidaci všeho nemuslimského. V zemích českých jsme byli svědky dalšího utažení šroubů režimu, který se naoko tváří jako svobodomyslný. Další lidé byli souzeni či obžalování za uplatňování svého nezadatelného práva na svobodu slova. Ve Šluknovském výběžku jsme viděli obrázky, které nám připomněly komunistickou totalitu, kdy policisté brutálně rozháněli masové demonstrace místních občanů, domáhajícíh se práv na bezpečnost v ulicích a na nedotknutelnost majetků. Státem a finančními skupinami ovládaná média udělala další úspěšné kroky k úplné cenzuře. Aby toho nebylo málo, přesně ve stylu románu 1984, je potřeba lidské životy ovlivňovat a řídit i v jejich osobních situacích, jídelní návyky nevyjímaje. EU finančně podpořila mezinárodní výzkum 90% částkou, zbytek hradí české ministerstvo pro místní rozvoj a Jihočeská univerzita. Díky tomuto důležitému výzkumu budeme přesně vědět, která jídla jsou, při jejich přípravě, nejvíce škodící životnímu prostředí. Je to nejen rajská omáčka s knedlíkem a hovězím masem, ale také žebírka s rýží. (výkrm prasat devastuje méně prostředí než krav)>>>
Petr Štěpánek
Musí to být oba dva pěkní ptáčci, když už v roce 1994 si budoucí ministr školství Josef Dobeš a jeho budoucí ministerský poradce profesor Vladimír Smékal umluvili, že Smékal jako vedoucí jeho diplomové práce nechá Dobešovi jeho nedostatečný elaborát projít. Šestnáct let dopředu to vymysleli a po volbách roku 2010 zrealizovali. Dobeš se stal ministrem školství a Smékala si povolal jako svého poradce. Teprve bdělí investigativci z Mladé fronty Dnes tyhle jejich podezřelé rejdy odhalili a nekompromisně, v patřičném rozsahu a na pokračování zveřejnili na stránkách svého deníku, nejserioznějších ze všech seriozních noviny, Mladé frontě Dnes, dokonce možná i Zítra, ba i Včera. Profesoři Zlatuška a Keller následně deníku jistě potvrdí, že člověk, který v sedmé třídě zvorá shodu podmětu s přísudkem, nemůže být ministrem školství. A aby toho nebylo málo, Bernsteinovi a Woodwardovi učedníci z MF Dnes jistě také vypátrají, že už v mateřské škole Dobeš rušil povinný odpolední spánek ostatních dětí, což mu ovšem – a to je hodně podezřelé – soudružka učitelka tolerovala. Připadá vám, že jsem se zbláznil? Ne, opravdu ne. Jen jsem si dovolil mírně zkarikovat trend, kterým se v poslední době ubírá česká žurnalistika a Mladá fronta Dnes na prvním místě. Opravdu má být dnešní politik vláčen médii za své možná skutečné, natož pak domnělé studentské poklesky z doby, kdy ještě vůbec netušil, že někdy v daleké budoucnosti se nějakým politikem stane? Atmosféru doby, kterou žijeme, nevytvářejí jenom politici. Obávám se, že stejně – a možná daleko více – ji ovlivňují také novináři. A že právě tento druh zlovolné, zákeřné, insinuační žurnalistiky devastuje naše společenské prostředí.>>>
Ivana Haslingerová
V době úmrtí bývalého prezidenta Václava Havla začalo chodit takové množství podivných a nesmyslných mailů, že pokládám za nutné na ně reagovat. Mnohé z nich jsou totiž psané bez zlého úmyslu a svědčí pouze o tom, že pisatelé jsou o svých slovech hluboce přesvědčeni a snaží se mi vysvětlit, proč se mýlím, když zastávám principy tržní ekonomiky, kapitalismu a bojuji proti multikulturalismu a pozitivní diskriminaci a podobným nebezpečným -ismům, které zastával jejich duchovní vůdce Václav Havel. Při jejich čtení jsem si uvědomila, že člověk pozapomněl, že jsou ještě vůbec lidé, kteří mohou uvažovat tak, jako jejich pisatelé – lidé nesledující politické dění u nás, ustrnuvší v roce 1990 a nyní se probudivší ztrátou svého vůdce do reálného života. Všemi maily se táhne jako červená nit přesvědčení, že po celých těch 20 let šlo pouze o osobní antipatie mezi morálním a zákony dbalým panem Havlem a na zákony se neohlížejícím prezidentem Klausem a nikoliv o střet dvou naprosto rozdílných ideologií. Nejde jen o úsměvný a malicherný osobní spor dvou Václavů, jak se to snaží bagatelizovat pisatelé, ale o zásadní nekompromisní ideový střet interpretace minulosti, současnosti a budoucností, o střet dvou naprosto rozdílných idejí „klausismu“ a „havlismu“ – zatímco Havel globální světovládě tleskal, Klaus před ní důrazně varuje. Obsahem skutečně pravicové politiky do budoucna bude podle Klause především boj za národní státy a proti novému světovému nadřádu. Právě v tomto boji se bude odehrávat budoucí střet mezi zastánci svobody a novodobého otroctví a Klaus už to předvídá a zbrojí v předstihu. >>>
Adam B. Bartoš
Centrum současného umění (DOX) by se mělo přejmenovat na Centrum současného politického aktivismu. Právě probíhající výstava „Luciferův efekt: střetnutí se zlem“ není totiž ničím jiným než nejvulgárnější protihradní propagandou. Už ne rafinovaně skrytou, ale otevřenou, nenávistnou a primitivní. Jejím smyslem je vykreslit současného hradního pána v tom nejděsivějším světle (on je ten satanáš), kdežto hradního pána předešlého jako hrdinu z lidu. Výstava dokonce končí urnami, kde návštěvníci mají hlasovat o tom, zda by prezident měl být odvolán pro vlastizradu. Na jednu stranu se nelze divit – pokud je samotné centrum financováno panem Bakalou. Zarážející ale je ona míra frustrace pravdoláskařské kliky, která už přesahuje jakoukoli rozumnou mez a stává se hysterií. Klaus jako Lucifer. Ztělesnění zla. Havel ex machina. To už není kýč a nevkus, to je úchylka. Otrocká mentalita. Toto už není normální střet levice a pravice. To je frontální útok na základy národního bytí, na stát, na českou suverenitu, na tradice, na řád, na křesťanské hodnoty. To je pokus o rozvrat, pokus o destabilizaci. Je to na několika frontách vedený výpad proti všemu.>>>
Milena Doušková
Dne 17.12. jsem zařadila článek Slova jenom slova. Byl v něm proslov z roku 1989 od Václava Havla. (ve Fragmentech vyšel pod názvem: Václav Havel: "Oficiální propaganda lhala, že jsem nepřítelem socialismu", pozn. redakce) Netušila jsem, že chvíli na to zemře. Přesto nelituji toho zveřejnění, protože můj názor na Václava Havla se nemění s tím, že zemřel. Povídá se o mrtvých jen dobře a já se ptám proč? Když někoho odsoudíme za nějaký nemorální čin a ten dotyčný zemře, tak se z něj po smrti stane člověk s čistým štítem? Nestane. Jen lžeme nahlas o skutečné povaze zemřelého. Když zapnu televizi a tam mne masírují šíleným stylem, dělá se mi zle. Zrovna ted mi říkají větu: "NEBÝT VÁCLAVA HAVLA, NEMĚLI BYCHOM MY, ANI SLOVÁCI NAŠI KRÁSNOU SVOBODU." No promiňe mi, ale naši svobodu zahájil M.Gorbačov a L. Walesa. Nebýt jeho perestrojky a polské solidarity, dál by všichni drželi ústa a krok. Když to kolem nás bublalo jako v kotli, věděli všichni komunisté, že je prostě konec. Studenti se jim jen hodili ke špinavé práci. Mluví o pádu komunistické strany, ale kde je ten pád? Jakto, že ji okamžite po údajném převratu nezakázali? Nemohli, komunisté je drželi na zlatých nitích svých peněz.>>>
František Matějka
Vojtěch Filip provedl něco, co je podle mě ve svých důsledcích pro miliony žijících lidí horší, než když máte na zdi svého obýváku svastiku nebo sbíráte nacistické odznaky. Je čas zjistit, jak to vidí tento stát. U nás platí paragrafy §403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka a §404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka, které se staly již mnohokrát prostředkem perzekuce názorů občanů České republiky. Stačí sdílet muziku na Facebooku nebo mít doma knihy nebo obrázky, které už zase nejsou povolené a jste trestně stíhán. Jsem odpůrcem podobných zákonných norem, protože šlapou po svobodě projevu a v rámci presumpce viny postihují plošně všechny, aniž by byla někomu konkrétnímu způsobena skutečná újma a ten se sám cítil být postižen na svých právech a bránil se u soudu. Když už tu ovšem takové zákonné normy máme, je načase využít je také v obráceném gardu a zjistit, jak si náš stát poradí s aplikací stejného metru. Vojtěch Filip vyslovuje ve svém kondolenčním textu přesvědčení, že "Korejská strana práce, které byl Kim Čong-il hlavním představitelem, překoná nynější smutek a nadále povede hrdinný boj korejského lidu za obranu socialismu." Těmito slovy se dle mého názoru dopustil projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a tímto jednáním naplnil skutkovou podstatu trestného činu podle § 404. Podávám proto tímto na něj trestní oznámení pro trestný čin, spáchaný podle § 404. Jestliže jsou dnes lidé perzekvováni a zavíráni na pouhý projev sympatií - a to jsou, nevidím jediný důvod, proč by se měl stejný metr vyhnout Vojtěchu Filipovi.>>>
Projev Václava Havla před volbou prezidenta republiky 16. prosince 1989
Dobrý večer, milí přátelé, především děkuji Československé televizi, že mi umožnila říct vám několik věcí. Napsal jsem si to dnes dopoledne a budu to číst z papíru, protože nemám rád podvody, a odsuzuji, když politici čtou své proslovy ze čtecího zařízení na kameře a předstírají, že mluví spatra. Podvodů bylo v této zemi už dost. Nejprve bych měl říct něco o sobě. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítel socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách světového imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků a vykořisťovat v nich lidi, a tak dále a tak dokola. Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet mé knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Založení Občanského fóra byl krok dobrý. Doporučilo do vlády některé komunisty, jako například pana docenta Komárka, a nedoporučuje některé zkompromitované nestraníky. Milion sedm set tisíc komunistů netvoří nějaký jiný biologický nebo morální druh, než jsme my ostatní. Většina z nich musela dvacet let mlčet tak jako my všichni a mnozí z nich dělali – byť s obtížemi – mnoho dobrých věcí. Všechny komunisty pak prosím, aby – chtějí-li co nejrychleji obrodit svou stranu – dali do jejího čela její nejlepší lidi, totiž takové, s nimiž se dá pracovat a vůbec mluvit. Pan Adamec má velkou zásluhu: byl první, kdo se s námi začal bavit. Naše důvěra k panu Čalfovi, novému premiérovi, hodinu od hodiny roste. Budou-li si i jiní komunisté počínat jako on, bude to dobré pro oba naše národy a nemusíme se už nikoho bát. >>>
Ivana Haslingerová
TOP HOTEL Praha, největší hotel nejen v ČR, ale v celé EU, ukončil ve svém Kongresovém sále sezónu roku 2011 společenským večerem. Pan hoteliér architekt Vladimír Dohnal uvítal spolu se svým synem ing. Radkem Dohnalem, generálním ředitelem, a ředitelkou TOP HOTELU Albion Ing. Danou Ficlovou účastníky večera.(obr. vlevo). Člověku se nechce věřit, že se nacházel v místech bývalé vietnamské ubytovny Košík, kam se bál mnohý Pražan vkročit i za dne natož večer. Nechce se mu uvěřit, že majitel TOP HOTELu Praha, arch. Vladimír Dohnal, dokázal navrhnout a vybudovat v těchto místech největší kongresový hotel nejen v ČR, ale v celé EU. Málokdo navíc tuší, jak obtížné to v počátcích měl. Bývalí vedoucí pracovníci Fondu národního majetku (FNM) a později České konsolidační agentury (ČKA), kteří u původních majitelů jen přihlíželi, jak se areál ubytovny devastuje a rozprodává, chtěli o něj v okamžiku, když jej přebudoval na čtyřhvězdičkový hotel s velmi slušnými hospodářskými výsledky, pana architekta Dohnala připravit. Ten ale nakonec ustál nechutné soudní spory a přitom dokázal vše zrealizovat sám, bez státních pobídek a dotací, které jsou obvyklé u zahraničních investicí. Naopak, stát mu nemovitosti trojnásobně podražil. Podrobně jsme o tom psali v článku Vladimír Dohnal: „Jsem hrdý, že státu nic nedlužím, naopak stát dluží mně." Pan architekt Dohnal odvedl skutečně výtečnou práci!>>>
Pravda a láska?
Stanislav Přibyl
Ve svém projevu ve svatovítské katedrále kníže Schwarzenberg neopomenul zdůraznit, že heslo o pravdě a lásce bylo vysmíváno. Ani při takové příležitosti se tedy neopomněl aristokraticky otřít o prezidenta současného a naše „veřejnoprávní“ televize to ihned potvrdila okamžitým záběrem na Václava Klause. Arcibiskup Duka ovšem hovořil ve svém kázání také o pravdě a lásce, ale nekýčovitě a neútočně. Je třeba zdůraznit, že ve svých celkem třech projevech Václav Klaus nevysílal žádná podprahová poselství o Havlovi. Přiznal, že se s Havlem i utkávali a také řekl, že jsme se s Havlovými myšlenkami „vyrovnávali“. To znamená také s nimi nesouhlasit. Jsou ovšem ti, kteří žádné jeho myšlenky kromě hesla o pravdě a lásce neznají, a o to víc jsou teď jeho paušálními obdivovateli. Obdivují skrze svůj obraz o Havlovi spíše sebe sama. Klaus ovšem také zmínil poslední Havlovu hru „Odcházení“. Je v ní ovšem alegoricky zobrazen jako zloduch – intrikánský nástupce hodného pana kancléře. Tak nevím, jestli je Klausova zmínka o „Odcházení“ projevem velkorysosti nebo masochismu. Takhle si údajnou aroganci a narcismus nepředstavuji. (Je to projevem noblesního chování, nadhledu a velkorysosti, kteréžto vlastnosti panu knížeti kupodivu chybí. pozn. redakce)
Petr Paulczynski
Původně jsem chtěl k úmrtí Václava Havla mlčet. Ale záplava keců kterými zaplavují web různí "filozofové" a zejména hnusní diskutéři mi nedala. Na úvod musím říci, že VH nebyl mým politickým šálkem kávy. Sice jsem cinkal klíči jak na Václaváku, tak na Letné, držel jsem mu palce při první volbě prezidentem, ale postupně moje přízeň slábla. Jeho způsob politikaření a vytváření neustálých oponentních seskupení jen namátkou Děkujeme, odejděte, Lípa, Dřevíčská výzva, Unie svobody a co já vím ještě, neustálé pokusy marginalizovat či vytěsnit Václava Klause a standardní politiku měnit na vládu osvícených elit, mne postupně přivedla k tomu, že původní obdiv se změnil v jeden velký otazník. Nyní, kdy Václav Havel zemřel, říkal jsem si, při známé polarizaci anonymních hrdinů z internetových diskuzí, copak asi napíší tajemné nicky, které by se veřejně styděly vystoupit. A nemýlil jsem se. Nenávist, špína, jedovaté sliny, duševní odpad, který tak dobře znám a pro který jsem svého času zrušil diskuze. A nyní jsou tu znovu. Hnůj všech hnojů. Vylitá žluč. Myslím že když zemřel člověk, musí normální člověk sklapnout a věnovat tichou vzpomínku. A je vedlejší, jestli zemřelého měl či neměl rád. Na hodnocení jeho kroků bude času dost. Teď je čas na pietu. Pane Václave Havle, ač jsem názorově zcela jinde než jste byl Vy, je mi trochu smutno. Zejména když vidím to nedůstojné křepčení davu ve stylu "kdo nepláče není Čech". Vůbec se mi to mediální šílenství nelíbí a je to bezohledné vůči pozůstalým i vůči Vaší duši.>>>
Břetislav Olšer
Život je smrtelná choroba. S tím nic nenaděláme. Některé věci zkrátka nezměníš. Byly, jsou a budou hrady i podhradí, lidé na zámcích i v podzámčí. Vždycky se napřed loučili poddaní, potom šlechta. Dnes jsou to V.I.P. státníci, kteří na hradě vystřídají občany. Srovnávat množství truchlících na pohřbu T. G. Masaryka s dnešní pietou za Václava Havla je při vší úctě poněkud mimo mísu. Když v roce 1937 zemřel Masaryk, nebyly televize, ani internet, mobilní telefony a bezpočet bulvárních i jiných médií, živících se pouze reklamou a svým nákladem. Tisíce lidí, kteří se dozvěděli zprostředkovaně tu nemilou zvěst, putovali se skutečným smutkem v srdci v době bez tryskových letadel nejrůznějšími povozy i mnoho dnů, aby dorazili včas na pohřeb svého „tatíčka“. Praha přesto praskala ve švech… (skoro jako na Staroměstském náměstí 3. července 1942 během přísahy české věrnosti Velkoněmecké říši...) Dnes? Václav Havel by se vyděsil, jak mu národ kazí renomé. Zapneš televizi, pieta na živo, zalistuješ v tištěných médiích, pieta, otevřeš krabičku cigaret, pieta, vypáčíš konzervu – pieta. Now the old king is dead! Long live the king… Král je mrtev, ať žije král. Kdysi se to týkalo též králů Saula a Davida, dnes Václava Havla a jeho následovníků. Navíc jsme zjistili, že Marta Kubišová, jež dělala Havlovi svým zpěvem "Modlitby" ideální kulisu sametové revoluci, byla jaksi "nedopatřením" vyloučena z hostů V.I.P? Teprve pozdě odpoledne byla pozvánkou obeslána. A to jsem si naivně myslel, že je rozhádaná s Helenou Vondráčkovou a ne s Dášou Veškrnovou… Já bloud si myslel, že své děti "požírá" pouze ta francouzská revoluce... I přesto jsme zapili skuru, přesně podle rozverného dokumentu "Občan Havel", a pak čekali na Boží zrození. Je to balzám na virtuálním smutkem zničenou lidskou duši. Boží zrození v Betlémě.>>>
Ivana Haslingerová
Dnes, 18. 12. 2011, v ranních hodinách zemřel ve spánku ve svém domě na Hrádečku Václav Havel.
Za redakci Fragmentů vyjadřuji upřímnou účast paní Dagmar Havlové, která pro něj v jeho těžké nemoci tolik vykonala. Ať jí Bůh pomáhá se s touto bolestnou ztrátou vypořádat a nalezne do budoucna opět svůj pověstný kouzelný úsměv.
Přinášíme vyjádření vrcholných politiků ČR k jeho úmrtí:
Václav Havel se svým bojem proti komunistické totalitě zasloužil o novodobý stát
Václav Klaus, prezident republiky
V dnešních ranních hodinách po dlouhé a těžké nemoci zemřel první prezident naší obnovené demokratické republiky Václav Havel. O jeho vážném zdravotním stavu jsme věděli, ale přesto je pro nás tato zpráva něčím, co jsme si neodvažovali připustit. Víme, s jak velkými zdravotními potížemi se potýkal a jak statečně se s nimi vyrovnával. Václav Havel se stal symbolem novodobého českého státu. Zasloužil se o něj jak svým neohroženým bojem proti komunistické totalitě, tak jako vůdčí osobnost naší sametové revoluce a jako první prezident naší svobodné země. Jeho osobnost, jméno a dílo podstatně napomohly tomu, aby se Česká republika rychle začlenila do společenství svobodných a demokratických zemí. Osobně jsem choval vůči Václavu Havlovi respekt již od 60. let, kdy jsem měl možnost ho poznat. Byl to také on, kdo mne v listopadu 1989 přizval do rodícího se Občanského fóra. Za plodné považuji i naše stýkání se i občasné polemiky, kdy jsme oba v devadesátých letech zastávali nejvyšší ústavní funkce. Svou hlubokou účast jsem již osobně vyjádřil paní Dagmar Havlové a budu s ní nadále v kontaktu.>>>
Ivana Haslingerová
Z piety a úcty před smrtí jsem se chtěla vyhnout komentovat smrt pana Václava Havla. Protože mi ale do redakce chodí jako známé bojovnici proti jeho snu o třetích cestách k socialismu, které by nás zavedly mezi země třetího světa, spousta dopisů s gratulacemi k jeho smrti, vidím, že musím uvést vše na správnou míru. Smrt nikoho, natož pana Havla, bouřlivě neoslavuji, ale z boje s jeho snem o globální socialistické vládě neustoupím. Naposledy jsem se setkala s panem Havlem 28.10. 2011 na Hradě. Jako člověka mi ho bylo velmi líto. Rovněž jsme kdysi v Akademii věd podepsali s manželem petici za jeho propuštění z vězení, čímž jsme dávali v sázku místo v ČSAV a byla jsem takřka na všech akcích na jeho zvolení a pád komunismu. Byli jsme tehdy na něj upřímně hrdí, jak měl v USA úspěch. Poprvé jsem se nehanbila, že jsem Čech z komunistického Československa. O to větší zklamání bylo, když vyhlásil tlustou čáru za minulostí a co následovalo, to jistě víte. Komunisté se rozmístili do všech vysokých míst... S tím, že chtěl zavést u nás socialismus s lidskou tváří, s tím jsem nemohla souhlasit, a to, že s panem Luxem, Pilipem a dalšími zosnovali podpásový Sarajevský atentát, který až dosud zničil pravicové vládnutí, s tím jsem nemohla a nikdy nebudu souhlasit. Nešlo o osobní averzi, ale o to, že jsem zastáncem tržního moderního kapitalismu a mám vesměs názory, které zastává současný pan prezident Václav Klaus. Jeho politické názory by přivedly naši zemi do třetího světa. Konec konců to vidíme na EU, kam spějí její politici, kteří zavádějí do praxe to, o čem pan Havel on snil. >>>
ivana Haslingerová
Prezident republiky Václav Klaus společně s primasem českým, pražským arcibiskupem Mons. Dominikem Dukou zahájili slavnostními proslovy v Rudolfově galerii Pražského hradu v pátek 16. prosince 2011 novou stálou expozici Svatovítského pokladu v kapli Svatého Kříže. Po slavnostních proslovech si přišli oba naši nejvyšší představitelé světské a církevní moci do kaple Svatého Kříže výstavu prohlédnut. Tuto nádhernou exposici plnou skvostů nevyčíslitelné hodnoty vybraných z největšího a nejposvátnějšího chrámového pokladu v českých zemích shromažďovaného v katedrále sv. Víta připravila Kancelář prezidenta republiky a Metropolitní kapitula u sv. Víta za podpory Správy Pražského hradu. Jde o výběr 139 nejvzácnějších předmětů s vysokou historickou a uměleckou cenou ze Svatovítského pokladu s výjimkou lebky evangelisty Lukáše, ubrusu, který podle legendy ležel na stole při poslední večeři Ježíše Krista a roušky Panny Marie s krví Krista. Tyto tři posvátné exponáty nemohly být vzhledem ke své křehkosti vystaveny.
Na výstavě je možné uvidět i tvář našeho spasitele
I přes úžasnou nádheru a cenu vystavovaných předmětů pro každého věřícího je určitě nejúžasnějším zážitkem, že na výstavě může spatřit obraz pravé Kristovy podoby - vzácný Veraikon, který získal Karel IV. v Římě od papeže Urbana V. Veraikon byl vystavován nejen při korunovacích, ale také při pohřbech králů. Odedávna právem patřil mezi nejvýznamnější a nejuctívanější předměty českého královského pokladu. Svatovítský poklad tak významně podtrhuje liturgický kontext a jak krásně shrnula Jeho excelence, arcibiskup Dominik Duka při slavnostním otevření výstavy, Svatovítský poklad nemá jen historickou materiální hodnotu. "Skrývá se v něm ještě větší poklad - láska k Bohu a láska k této zemi.">>>
Fragmenty vycházejí rovněž TISKEM. Kombinujte reklamu na intenetu s reklamou tištěnou! Využijte síly tisku! TISKOVÁ REKLAMA FUNGUJE! Naši občané, na rozdíl od občanů západoevropských stále ještě rádi čtou tiskoviny. Podle průzkumu Media projektu je 89,3 % z celkové populace ČR oslovováno tiskovou inzercí a 55,8 % občanů přiznává, že se při nákupu řídí informacemi, které jim dává tisková reklama.
Diskuse k článkům na: Ivana Haslingerová | Facebook v rubrice profil a Blog-Ivana Haslingerová (blog.iDNES.cz)
