Životopis Doc. Ing. Jiřího Pancíře, CSc.

Otec Jiřího pancíře Ing. František Pancíř (*3.5.1907, +12.12.1996) pracoval jako politicky neorganizovaný na ministerstvu zemědělství a lesního a vodního hospodářství České republiky. Matka Zdeňka Pancířová (*15.12.1914) byla učitelkou. Na pražském gymnáziu na Santošce si jejich syn Jiří zamiloval chemii a matematiku. Dvakrát postoupil v matematické olympiádě na 2. místo v republikovém finále a chodil na matematický kroužek o integrálech a derivacích. To mu umožnilo seznámit se s kvantovou fyzikou založenou na řešení integrální Schrödingerovy rovnice. Jinak by jako chemik nemohl vytvořit kvantově fyzikální výpočetní Topologickou metodu. Na pražské Vysoké škole chemicko technologické (VŠCHT), na níž po maturitě v roce 1961 nastoupil, se chemikům kvantová fyzika nepřednášela. 

Životní pouť Jiřího Pancíře osud rozdělil na dvě období:

33 let (1961-1994) se věnoval vědě a 29 let (1994-2023) kultuře a umění

Vědecká činnost Pancíře v letech 1961-1994 

Ve čtvrtém vydání biografie "Who is Who...?" z října 2005 se mj. uvádí, že Jiří Pancíř byl autorem 56 původních vědeckých prací v oboru kvantové fyziky, krystalických vlastností pevných látek, fotochemie, organické chemie a biochemie a 9 vědeckých knih v oblasti kvantové chemie. Byl tvůrcem výpočetní Topologické metody. Vědeckou radou VŠCHT Praha mu byla 18. listopadu 1974 udělena prestižní Cena Emila Votočky za práce v oboru kvantové chemie, teorie chemické reaktivity a reakčních koordinát molekul. Výpočty chemické reaktivity molekul jeho kvantově chemickou Topologickou metodou byly dvakrát oceněny mimořádnou odměnou Akademie věd České republiky (AV ČR). Byl jedním z prvních zakladatelů fotochemické pobočky České chemické společnosti AVČR. Jaká byla vědecké cesta za těmito výsledky, v čem byla a dodnes je jeho metoda tak výjimečná že posunula vědu o několik desetiletí kupředu a na ab-initio úrovní s ní vědci rutinně pracují aniž vzpomenou již na jméno jejího tvůrce. Podobně jako už nikdo nevzpomene na jméno tvůrce prvního mobilu, který se začal 1.7.1996 v ČR s velkou slávou prodávat.

Jak dospěl Jiří Pancíř k vytvoření Topologické metody a jaké dva objevy ho k ní přivedly? 

Ve druhém roce studia na VŠCHT si nalezl místo v pražském Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského, AV ČR (dále jen Heyrovského ústav) u profesora Josefa Michla, který se zabýval studiem elektronových spekter nealternativních uhlovodíků a jehož mottem bylo: „Jednoduché problémy necháme ostatním, my si vybereme ty složité.“ Pancíř pod vedením tohoto vědce několikrát nominovaného na Nobelovu cenu vypracoval diplomovou práci na téma „Příprava a elektronová spektra arylmethylkationtů“ a ještě před ukončením vysoké školy se stal spoluautorem dvou publikací v prestižních vědeckých žurnálech Collect. Czech. Chem. Commun^[1] a Tetrahedronu^[2]. Studium elektronových spekter ho tak zaujalo, že po ukončení vysokoškolského studia v roce 1966 zůstal zaměstnán jako vědecký pracovník v Heyrovského ústavu. Provedl velice podrobnou rešerši všech ve světě naměřených elektronových spekter a zjistil, že hlubší teoretické studie k vysvětlení této problematiky vůbec neexistovaly. V době vzniku počítačů v sedmdesátých letech dvacátého století se každý vědec snažil počítače využít pro řešení svých dílčích úkolů a díky tomu vznikalo mnoho tzv. semiempirických metod zatížených různými chybami z důvodu snahy vědců omezit výpočty, aby se zadání vešla do počítačů s paměťmi kolem 10 MB. 

Pancíř se rozhodl do zmatku nejrůznějších semiempirických metod vnést systém

Rozhodl se nalézt jedinou výpočetní metodu zatíženou stejnou výpočetní chybou pro všechny prvky periodické tabulky, aby mohl výsledky mezi sebou porovnávat a určovat, který prvek bude nejvhodnější přidat do slitin kovů, fotokatod, supermagnetů či k rozbití enzymů v chemoterapii a mnoha dalších oborech. Chtěl nalézt teoretický systém, pomocí něhož by bylo možné předpovědět změny probíhající ve struktuře molekul vystavených nejrůznějším vnějším vlivům okolí z kvantově fyzikálního pohledu. Tím započal svoje celoživotní vědecké dílo vedoucí v roce 1966 k vyvinutí jeho vlastní, v té době skutečně přelomové, kvantově fyzikální výpočetní Topologické metody (Topologie: z řeckého topos=místo, logos=studie).

Co vše stálo za vytvořením Pancířovy výpočetní Topologické metody, je uvedeno v jeho 319 stránkové kandidátské disertační práci „Teoretická analýza singlet-tripletových (1-3), triplet-tripletových (3-3) a excitovaných singlet-singletových (1-1) spekter“. ^[3] 

 Zde uvedeme dva hlavní myšlenkové objevy, které ho k tomu objevu přivedly:

Zaprvé podrobným studiem experimentálně získaných spekter objevil Pancířl při jejich rozborech, že na reaktivitu molekul má nejdramatičtější vliv elektromagnetické záření a uvědomil si, že díky slunečnímu záření probíhá vlastně každá fotochemická reakce molekul na naší planetě v jejich excitovaných stavech. Uvědomil si, že za účelem teoretického výpočtu interakčních energií molekul tudíž stačí věnovat se pouze excitovaným molekulám. ^[4] [5] To velice snížilo nároky na výpočetní čas neboť výpočty energií molekul v základním stavu jsou časově mnohem náročnější než ve stavech excitovaných.

Zadruhé ho zajímalo, ve kterém z excitovaných stavů se molekuly kolem nás nacházejí. Což bylo náročnější ověřit. V jeho knihovně jsou zachovány z té doby desky nadepsané NEJDŮLEŽITĚJŠÍ SEPARÁTY O REAKTIVITĚ MOLEKUL a v nich se vyskytují teotetické práce podepsané jmény Michael J. S. Dewar, William H. Miller, Jack Simons, Poul Jorgensen, Huh Taylor, Judy Ozment, Walter Thiel, G. A. Somorjai, Ronald Hoffmann, R. B. Woodwar, Carl Trindle, Von E. Amitai Halevi, Oktay Sinanoglu, P. Wieland, Julianna A. Altmann, I.G. Csizmadia, Keith Yates, Peter Yates, Colin Rowland, Von Lionel Salem, Guilford Jones… Po jejich prostudování Pancíř zjistil, že na zvýšení energie konfiguračních interakcí molekul mají větší vliv elektrony nacházející se v přechodových stavech  typu (1-3) než  (3-3)^[6]. To mu umožnilo zabývat se při výpotech interakčních energií molekul pouze molekulami v excitovaných stavech (1-3). Tento jeho objev urychlil výpočty již natolik, že nemusel parametrizovat jednotlivé atomy jako to dělali vědci na celém světě kvůli zrychletí výpočtů.

Pancíř obratem vytvořil počítačový program, který za pomoci kvantově chemických výpočtů Schrödingerovy rovnice řešil problém interakcí excitovaných molekul v single-tripletových excitovaných stavech. Vyvinul tím teoretickou kvantově chemickou metodu, která určovala energie molekul při jejich vzájemných reakcích pro všechny prvky periodické soustavy aniž musel zasahovat do jejich struktury. Neboli ponechal atomům nejen všechny elektrony tupu -s, ale i -p, -d a -f.  To bylo velice důležité pro možnost pozdějšího rozšíření její aplikace i na výpočty struktur a vlastností pevných látek, v jejichž těsných vazbách hrají důležitou roli právě elektrony ve vyšších energetických stavech atomů.

A co bylo v té době vzhledem k nevýkonným počítačům velmi důležité pro aplikaci Pancířovy metody, že se ukázalo se, že Topologická metoda byla o řád rychlejší než tehdy nejuznávanější metoda EHT ve fyzice, o dva řády než nejlepší metoda MINDO v chemii a o 4-5 řádů než ostatní semiempirické metody.^[7] A vzbudila obrovský zájem chemiků, ale i fyziků a vědců snad ve všech oborech. 

Dá se uzavřít, že Pancířova Topologická metoda byla v roce 1966 na světě.

Pancíř se tím stal nejvýznamnějším kvantově fyzikálním chemikem 20 století, protože nikoho z vědců na celém světě v sedmdesátých letech 20 století nenapadlo, že molekuly kolen nás jsou všechny díky slunečnímu záření v singlet-tripletových exitovaných stavech a nikoliv ve stavech základních. A na základě tohoto objevu vytvořil rychlou Topologickou metodu pro výpočty interakčních energií molekul pro všechny prvky periodické soustavy a jak se dále ukázalo i pro mnoho dalších vlastností moleku i nekonečných krystalů v pevných látkách.

Narazil však na obrovský problém. Neměl počítač, na němž by mohl ověřit použití svého programu. Jeho bádání se odehrávalo v komunistickém bloku před érou zavedení západních počítačů do vědecké práce. Ukázalo se však, že železná opona byla již pěkně prorezavělá a vědci o sobě věděli i bez internetu. Z Techniky v Curychu byl vyzván k sepsání společného výpočtového programu pražského a curyšského ústavu pro kvantově chemické výpočty a díky tomu mohla být jeho Topologická metoda v počítačové verzi odladěna. Po odladění metody musel dokázat už “jenom maličkost“, že jeho teoretický kvantově chemický model dává shodné výsledky s experimentem. Analýzu všech druhů experimentálních spekter ve světě již měl naštěstí provedenou v disertační práci[3] a měl ji proto k disposici ke srovnání se svými teoretickými výsledky. Porovnání ukázalo, že Topologická metoda dává shodné výsledky s experimenty. 

V roce 1971 mohl Pancíř opublikovat první výpočet interakčních energií moleku vlastní Topologickou metodou 

Výpočet provedl na studiu excitovaných  uhlovodíků.^[8] Stával se známým v odborných kruzích i svými detailními přehledy o používaných výpočetních metodách,^{[9], [10]} o něž projevovala zájem řada místních i významných zahraničních pracovišť. Dostal nabídku z USA stát se certifikovaným Direction for Abstractors pro prestižní americký vědecký časopis Chemical abstracts Service vydávaný American Chemical Society na  University Columbus Ohio 43210. V letech 1973-1975 publikoval další práce^{[11], [12], [13], [14]} věnované teoretickým studiím optimalizací geometrie reakčních cest molekul svou Topologickou metodou. Se svými kolegy vydal knihu „Molekulové orbitaly v chemii“ ¹⁵ podle níž vytvořil skripta pro studenty na Karlově universitě v Praze, kde přednášel. 

Pancíř byl 18.11.1974 za svůj objev oceněn prestižní VOTOČKOVOU CENOU AV ČR

Pancířova Topologická metoda slavila takový úspěch, že za ní obdržel prestižní CENU EMILA VOTOČKA, kterou slavnostně přebral 18. listopadu 1974 v Karolinu University Karlovy. „Vědecká rada Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, nositel Řádu práce,  udělila Ing. Jiřímu Pancířovi, CSc., vědeckému pracovníku Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV v Praze CENU EMILA VOTOČKA za rok 1974 za práce v oboru kvantové chemie a teorie chemické reaktivity,“ stálo na diplomu. Velice si tohoto ocenění vážil. V jeho knihovně je uchován ve zlaté vazbě dvaceti osmi dílný Ottův slovník naučný, který si za peníze obdržené za Votočkovu cenu koupil a v psacím stole zlaté hodinky, které za ni dostal. 

Další zdokonalování  Topologické metody

Topologická metoda počítá  interakční hyperplochy molekul

Pancíř 25. 9. 1975 za pomoci své Topologické metody matematicky zformulovat obtížný výpočet dvoudimenzionálních reakčních koordinát (cest) molekul jako údolí na dvourozměrném povrchu. Ukázalo se, že vypočtená reakční cesta jeho metodou slouží k určení hraničních podmínek požadovaných v teorii absolutních reakčních rychlostí.^16, 17 

V ocenění ředitele Heyrovského ústavu, nejbližšího spolupracovníka nositele Nobelovy ceny za polarografii prof. Jaroslava Heyrovského, člena korespondenta ČSAV, Prof. RNDr. A.A. Vlčka, DrSc. ze dne 6.2.1976 stojí: „Pancíř publikoval  ve svých 32 letech již 20 vědeckých prací v oblasti fyzikální chemie, chemické fyziky a aplikované matematiky. Vypracoval řadu programů, které přispívají k řešení problémů chemické reaktivity, o něž projevuje zájem řada zdejších i zahraničních pracovišť. Poskytuje bezplatné konzultace pro různé ústavy aplikovaného výzkumu. Nadále přispívá s odbornou pomocí všem našim i zahraničním vědeckým pracovištím. Zabývá se výpočtem reakčních koordinát ve vztahu k chemické reaktivitě. Za tuto činnost mu byla udělena v roce 1974 „Votočkova cena“. Uložené pracovní úkoly plní dobře a včas. Je velmi zodpovědný v práci. Zdravotní stav je zatím uspokojivý. Má svoje vlastní vyhraněné názory na společensko politické události, které často konfrontuje v kolektivu. Svojí činností projevuje nový správný postoj. Není politicky organizován.“

Výsledky Topologicé metody byly ve shodě s Fukui-Fujmotovým energetickým  principem

Pancíř se pokusil svou metodou i o teoretické výpočty fyzikálních vlastností aktivovaných a metastabilních komplexů. Dne 24.11.1976 opublikoval v Collection Czech. Cem. Commun. teoretickou studii ionizačních potenciálů, elektronových afinit, nábojů, dipolmomentů a elektronických spekter pro aktivované komplexy a přechodové mezistavy reakčních cest formaldehydu-hydroxycarbonu a porovnal je s experimentálními výsledky.¹⁸ Ukázalo se, že jeho výpočty byly jen o vlásek ve shodě s Fukui-Fujmotovým energetickým  principem. To vzbudilo překvapení a vážný zájem západních vědců majících již k disposici skvělé počítače dovolující výpočty na úrovni ab-initio úrovni. Jiné ve světě známé semiempirické metody to nedokázaly ani na těchto počítačích. V letech 1974-1977 publikoval další studie za využití Topologické metody.^{19, 20, 21, 22}

V roce 1977 byla potvrzena použitelnost Topologické metody pro ab-initio výpočty

Prof. Hans Peter Huber z Fyzikálně-chemického institutu v Basileji mající přístup k tehdy nejkvalitnějším ab-initio SCF výpočtům ověřil použití Pancířovy metody pro výpočty na úrovni ab-initio. Se svolením Pancíře 9.3.1977 použil jeho metodu ke geometrické optimalizaci ab-initio pro výpočty H2O2 a H5+ za použití programu POLYGRAD společně s analýzou diferenciálních integrálů na základním setu funkcí na efektivní hledání  minima na abinitio SCF energetických hyperplochách. V práci „Effective Search pro minima na ab initio SCF Energy hypersurface“ prof. Huber potvrdil v roce 1977 možné použití Topologické metody při exaktních ab-initio výpočtech²³. Po profesoru Huberovi  potvrdili možnost použití Pancířovy metody pro exaktní ab-initio výpočty kolegové z Heyrovského ústavu RNDr. Stanislav Beran, Ing. Petr Čárský, Ing. Pavel Hobza, RNDr. Ivana Haslingerová, Ing. Rudolf Zahradník.^{24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32}

V práci “Topological Methods of Quantum Chemistry for a Study of Chemical Reactivity“³³ mohl již s jistotou opublikovat Pancíř svou metodu na ab initio úrovni. Protože vědecký svět byl velice rychle obeznámen s těmito novinkami, zpráva o použitelnosti Pancířovy Topologické metody pro výpočty na ab-initio úrovni se v roce 1977 rozletěla do světa jako blesk. 

Použitelnost Topologické metody pro moderní ab-initio výpočty interakčních energií molekul byla v roce 1977 definitivně potvrzena.

V roce 1982 získal Pancíř skvělého doktoranda Františka Turečka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, budoucího profesora chemie na Universitě ve Washingtonu v Seattlu, zabývajícího se mechanismem retro-Diels-Alderova štěpení iontů v hmotovém spektrometru. K experimentálním výsledkům měření prahových energií potřeboval Tureček kvantově chemickou teoretickou interpretaci. "Bylo velkým štěstím, že můj projekt zaujal ing. Jiřího Pancíře, což byl jeden z nejtalentovanějších teoretických chemiků té doby. S Jiřím jsem vypracovali mechanickou teorii iontových rozpadů, která se opírala o výsledky jeho nové výpočetní metody, tzv. „Topologické molekulárně orbitální teorie,"  vzpomínal po 40 letech profesor Tureček v článku Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80.³⁴ Během doktorské práce Turečka vznikly s Pancířem čtyři vědecké práce o Diels Alderově reakci.^{35, 36, 37, 38}

V roce 1985 přednášel Jiří Pancíř na proslulou Vanderbilt University v USA

Dne 4. července 1983 byl Pancíř pozván profesorem Dickmanem přednášet o své metodě na vysoce prestižní americkou univerzitu - Vanderbilt University (neformálně Vandy či VU) v Nashvillu ve státě Tennessee. (Mezi absolventy, učitele a zaměstnance Vanderbiltovy univerzity patří 54 současných a bývalých členů Kongresu Spojených států, 18 velvyslanců USA, 13 guvernérů, 8 laureátů Nobelovy ceny, 2 viceprezidenti Spojených států a 2 soudci Nejvyššího soudu USA). V roce 1985 vyšla z jeho návštěvy vědecká práce, kterou sepsal společně s tamním profesorem B.A.Hessem.³⁹ Tato zahraniční stáž prospěla k vyprofilování Pancířovy vědecké osobnosti.

Topologická metoda byla v roce 1983 Pancířem rozšířena na fyziku pevných látek

Po návratu z USA překvapilo Pancíře, že většina žádostí o výpočty jeho metodou byla od průmyslových podniků zabývajících se pevnými látkami – kovy a jejich slitinami, korozemi, supravodiči, alkalickými krystaly, elektromagnety (Japonsko mělo o to zájem pro elektromagnety nesoucí vozy tehdy budovaných rychlodráh), odolnějšími slitinami na povlaky uranových tyčí zapouštěných do jaderných reaktorů (protažením ztrácely zavěšené tyče uranu v reaktorech vyzařovací schopnost, proto se pokovávaly odolnějšími slitinami). Rovněž farmaceutický průmysl měl zájem (v devadesátých letech 20. století byla hitem první platinová chemoterapie a zjištění levnějšího prvku, který by měl podobné účinky jako drahá platina bylo snem všech farmaceutů, lékařů i pacientů protože jedna léčba vyšla  na 200 000 Kč cca 8000 dolarů). Dokonce přišla i z ministerstva vnitra ČR  žádost o nalezení jiného levnějšího prvku do tzv. červené rtuti používané ke zneviditelnění vojenských bombardérů, aby to zlevnilo její výrobu a mohla se vyrábět v Československu. Tam všude ale nebyla jeho metoda zatím použitelná, neboť Pancíř měl zato, že fyzici mají hodně svých metod pro výpočty struktur pevných látek a budoval jako kvantový chemik Topologickou metodu pouze pro molekuly a jejich interakce mezi sebou pro chemiky.

Vzbudilo to ale jeho zájem a rozhodl se nakonec rozšířit použitelnost své Topologické metody pro výpočty interakčních energií molekul s pevnými látkami – kovy, supravodiči, iontovými krystaly, elektromagnety a nejrůznějšími slitinami. K tomu musel ale nastudovat dosud pro něj neznámý obor - fyziku krystalografických vlastností tuhých látek. Zjistil, že vypracování programu pro interakce molekul s povrchy pevných látek bude velká dřina, protože bude muset převést všechny své výpočetní programy z maticových elementů prvního řádu do maticových elementů druhého řádu a váhal, zda to stojí zato. (V krystalech jsou vazby atomů drženy elektrony i z vyšších hladin atomů -p, -d, -f, takže každý atom je již sám o sobě maticí nikoliv jenom prvkem matice agujících atomů.) V článku⁴⁰ je popsána složitost zpracování tohoto problému. Nakonec ale vytvořil i pro pevné látky celou řadu počítačových programů pro výpočty maticových elementů druhého řádu.

V roce 1983 provedl Pancíř první úspěšný výpočet Topologickou metodou pro interakce molekul s kubickou plošně centrovanou krystalovou mřížkou alkalických kovů⁴¹.

Vše souhlasilo s experimentem. V  souborné práci o stavu všech tehdy dostupných semiempirických metodách nejen v chemii ale i ve fyzice, vydané v prosinci 1983 v Chemických listech pod názvem „Kvantově chemické metody pro výpočty interakcí molekul s klastry atomů kovů“, ⁷ uvádí Ivana Haslingerová, která se ve svých doktorských pracích na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy zabývala fyzikou pevných látek, Pancířovu Topologickou metodu jako jedinou z tehdy dostupných výpočetních metod "bez záporů a omezení".  A použitelnou pro studium interakcí molekul s jakoukoliv látkou tvořenou z libovolných prvků celé periodické soustavy.

Památná poslední fotografie Jiřího Pancíře při odjezdu z letního pobytu na chalupě v Hněvkovicích v roce 2022. Dalšího, na který se celou zimu těšil, se již nedožil. Na svetru má vyšitého vodníka Camprlíka z knihy pohádek své tchýně Libuše Pamětnické "Strašidla ze Zálesí", kterou vydala jeho Kulturní komise v roce 2017. Veselého Camprlíka měl ze všech strašidel nejraději. 

Topologická metoda slouží i pro výpočty fyzikálních vlastností nekonečných krystalů 

Pancíře ještě zajímalo, zda by mohla být jeho metoda použita i pro studium vlastností nekonečných krystalů tvořících pevnou látku. V roce 1984 vydal s Haslingerovou studii o použití Topologické metody pro výpočty vlastností kovů – hustoty stavů, výstupní práci a relativní stability.⁴² Ověřili v ní, že jeho metoda dává přesné výsledky nejen pro interakční energie molekul s kovy, ale dokonce i pro charakteristické vlastnosti kovů samotných. Byla použitelná pro studium fyzikálních vlatností nekonečných krystalů a dokonce se ukázalo, že pro přesné výpočty není nutné do výpočtů zahrnovat nesousední interakce, což velmi zjednodušovalo výpočetní programy. Při  prvních výpočtech interakcí molekul s krystaly totiž Pancíř úmyslně zanedbal nesousední interakce atomů v krystalové mříži z obavy, aby tak složitou věc dostal vůbec do počítačů. A přesto výsledky byly ve shodě s experimenty. Typicky se jednalo o cca 500 atomů hlavních sloupců  periodické soustavy nebo 200-300 atomů přechodových kovů. 

Pancířova Topologická metoda  se stala v roce 1983 použitelná i pro studium pevných látek tvořených libovolnými  prvky periodické soustavy.

Pancíř se poté rozhodl přijmout žádost podniku Tesla, kterému se nekontrolovatelně rozpadaly některé z fotokatod do televizí. Při pohledu na strukturu fotokatod Sb(NaKCs) pojal  podezření, že neplechu bude asi hrát jeden z alkalických kovů v jejich krystalové mřížce. Výpočty ukázaly, že rozpad způsobuje atom Cs. V Tesle ho do slitin přestali dávat a od té doby bylo vše v pořádku.^{43, 44} Pancíř s Haslingerovou dostali mimořádnou cenu ČSAV za výsledky ověřující použitelnost Topologické metody v průmyslovém využití. 

Pak již se zakázky od průmyslu rozeběhly podobně jako u molekul. Použití Topologické metody na studium pevných látek rozšířilo aplikaci nejen v mnoha průmyslových oblastech, ale nalezla okamžitě použití i v medicině. Z Ústavu pro kontrolu léčiv se s Pancířem spojil Dr. Jan Kopecký, který tam právě řešil katalytické oxidační problémy a vznikla z toho nejen společná vědecká práce¹⁹ ale dokonce celá kniha „Organická chemie v obrazech, schématech a tabulkách“. ⁴⁵

Ředitel Heyrovského ústavu Akademik A. A. Vlček pověřil 28.2.1986 Pancíře odborným vedením další studentské vědecké síly Petra Nachtigalla, který byl velkým přínosem pro Pancířovu skupinu kvantové reaktivity. Suverénně zvládl jako chemik, stejně jako kdysi Pancíř, programování samočinných počítačů a zabýval se chemisorpcí oxidu uhelnatého na površích přechodových kovů. Neboli problematikou úzce spojenou s Fischerovou-Tropschovou reakcí, tedy se „zkapalňováním uhlí". K výpočtům používal Pancířovu Topologickou metodu umožňující jako jediná v té době použitelná metoda studium fyzikálních vlastností nekonečných krystalů. Chemisorpci CO studoval na površích Ni, Cu, Pt. Výpočty ukázaly, že na Ni dochází k asociativní i disociativní adsorpci  na vícenásobných centrech. U mědi dochází k podstatně slabší adsorpci na jednotlivých atomech kovů. U Platiny k relativně silné adsorpci na jednotlivých atomech kovu, adsorpce na vícenásobných centrech jakož i disociativní adsorpce je zcela nevýhodná. Pokus o vysvětlení různého chování kovů pokládal Pancíř za nejhodnotnější část Nachtigallovy diplomové práce předložené 14.4.1986. Studijní pobyt ukončil Nachtigalll sepsáním pěti společných publikací s Pancířem a Haslingerovou.^{43,46,47,48,49}

Pancířova skupina studovala nadále za pomoci Topologické metody interakce molekul s jejich povrchy, výpočty reakčních cest molekul po jejich površích a výpočty energetických hyperploch.  V práci ⁵⁰ byly provedeny  výpočty interakce CO s povrchem Rhodia (112), v práci ⁵¹ Iridia (112) a v práci ⁵² byla provedena souhrnná kvantově chemická studii  interakce CO se všemi přechodovými kovy Ni, Pt, Pd, Rh a Ir na řezu fcc (112) krystalové mříže s výpočty nejnižších energetických cest na energetických hyperplochách. Následovaly studie interakcí multialkalických fotokatod s molekulou kyslíku.⁵³ Poté se rozhodl Pancíř studovat i slitiny kovů, konkrétně chemisorpci CO na (112) povrchu slitin Ni-Cu.⁵⁴  Zajímal ho i vliv kyslíku na chování supervodičů Ba(Sr)YCu₃O_8-x viz práce.⁵⁵ Vzhledem k úspěchům s vedením Nachtigalla Pancíř získal další zájemce o vedení diplomových í a disertačních prací jak z VŠCHT, tak z katedry fyzikální chemie na Universitě Karlově Pavla Dobranského, Kláru Kašovou, Petra Lošťáka, Z. Starého, Pingo Motumbu. 

Dne 14.1.1987 byl Pancíř pověřen vedením celého oddělení Chemické reaktivity 

Jeho vedoucí ing. Rudolf Zahradník odlétl na dlouhodobý pracovní pobyt do USA. Pancířovým cenným rysem byla naštěstí orientace na klíčové problémy a výzkum díky tomu pokračoval dál stejným tempem. S dalšími spolupracovníky Petrem Lošťákem a Zdeňkem Starým vstudovali defekty v Sb_2-xIn_xTe₃  struktuře.^{56, 57}  a s Pavlem Dobranským pokračoval výzkum kovů.⁵⁸ Dne 1.9.1989 ředitel Heyrovského ústavu akademik A. A. Vlček ještě stihl pověřit Pancíře vedením disertační doktorské práce Petra Nachtigalla. Dva dny před pádem komunistického režimu 15.11.1989 dostal ještě Nachtigall od Pancíře její  zadání na roky 1989-1994. Měl odladit výpočetní program pro obecné simulace chemické reaktivity. První úkol zněl provedení rešerše v oblasti  Monte-Carlo simulací se zřetelem na otázky katalýzy, biologie a molekulové stability.

Vně  Heyrovského ústavu 17.11.1989 vypukla památná Listopadová revoluce

Revoluce, kterou zapřisáhlý nepřítel komunismu Jiří Pancíř tolik vítal a která mu ironií osudu přinesla po náhlém návratu Rudolfa Zahradníka z tříletého pobytu v USA a jeho dosazením do čela Heyrovského ústavu konec úspěšné vědecké kariéry. Pancíř byl pod umělou záminkou na hodinu vyhozen z ústavu⁵⁹ Celá Pancířovo kvantově chemické teoretické ddělení bylo Zahradníkem zrušeno a rozmetáno.⁶⁰ Haslingerová dostala rovněž okamžitou výpověď s odůvodněním na její střední věk (44 let), Nachtigall z ústavu rozumně odešel na Karlovu univerzitu včas před nimi. Další ze skupiny byli propuštěni či sami odešli rychle jinam. Podrobně  je vše popsáno v Tabuli Zahradníkovy hanby⁶¹

Pancíře obratem po odchodu z ústavu přijali na VŠCHT aby vybudoval Institut kvantové chemie

Děkan fakulty chemické technologie pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) doc. Ivan Stibor ho pověřil vybudováním Institutu kvantové chemie pro chemiky, který na VŠCHT chyběl. Pancíř obhájil rychle habilitaci na téma Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech⁶². Vedl opět mnoho disertačních prací a snažil se nalézat vědce, kteří by mohli pracovat v jím budovaném Institutu. Protože při přednáškách narazil na to, že tamní chemici neznají ani základní pojmy z kvantové fyziky, bez nichž se při výpočtech neobejdou, sepsal pro ně skripta „Teoretické kvantově chemické Studium velkých mnoha atomových systémů" ⁶³ a 208 stránkovou  knihu Výklad ke kvantově-chemickým programům,⁶⁴, kterou vydala v březnu 1992 fakulta chemické fyziky  VŠCHT Praha. V roce 1993 pokračovalo na VŠCHT využívání Topologocké metody.  Ing. Petr Kutěj z Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT  jí použil ve své disertační práci  „Studium reaktivity organických látek na povrchu kovu“. Děkoval v ní Jiřímu Pancířovi a Ivaně Haslingerové za mimořádnou ochotu a pedagogický talent, který mu velmi pomohl při seznamování se s metodami kvantové chemie.

Pancíř se začal věnovat na VŠCHT aplikaci Topologické metody na biofyziku. 

Dne 18. 4. 1993  obhájil pod jeho vedením Richard Owczarzy z Katedry biochemie Přírodovědecké fakulty University Karlovy diplomovou práci „Monte Carlo simulace bází nukleových kyselin“. Práce byla vypracována v rámci Akademické iniciativy IBM v Československu. Ukázalo se, že přesné simulace za použití Topologické metody mohou postihnout i taková chování biochemických systémů, které nejsou nebo jsou jen málo postihnutetelné experimentem a nelze je proto rutinně používat pro řešení experimentálních problémů. Byl v ní navržen model  pro zkoumání nevazebných Van der Vaalsových interakcí dusíkatých bází nukleových kyselin. Na jeho základě bylo určeno pořadí  stability Vatsonových - Crickových párů simulovaných metodou Monte Carlo ve formě B-DNA pod vlivem sousední báze ve vakuu.  V práci se snažil nalézt autor rysy dvojšroubovice DNA případně párových vlastností bází, které jsou způsobeny primární interakcí nukleotidů a které působením vnitřních elektrických polí. I samotným obhájcům disertace se to v té době zdálo neuvěřitelné.

Bohužel opět zasáhl Pancíře nečekaný a pro jeho vědeckou práci opravdu tragický osud.

Na pokyn rektora Čestmíra Černého nesměl děkan Stibor v roce 1994 prodloužit Pancířovi pracovní poměr. Od přítele, profesora Miloše Nedvěda z Edith Cowan University in Western Australia se Pancíř dozvěděl, že si mu rektor Černý stěžoval jak lituje, že musel Pancíře propustit  po telefonické hrozbě předsedy ČAV Rudolfa Zahradníka, že jinak Akademie věd přeruší s VŠCHT spolupráci. Pancíř pochopil, že po návratu Zahradníka z USA nastal konec jeho vědecké kariéry a díky tomu, že byl nejen geniální vědec, ale i renezanční člověk, který kromě vědy miloval hudbu, hrál na klavír, housle  a zobcovou flétnu a měl přečteno nekonečně knih i mimo odborné literatury, rozhodl se v roce 1994 ve svých 51 letech věnovat naplno umění a publicistice. Zahradník však nedokázal zabránit tomu, abyPancířova  Topologická metoda nebyla používána mnoha Pancířovými doktoranty a studenty a nestala se v průběhu let rutinně používanou ab-initio metodou po celém světě. 

Pancířova kulturní a publicistická činnost  1994-2023

Po více než třiceti letech vědecké práce v ČSAV a na VŠCHT se dalších 30 let (bez několika měsíců) věnoval doc. Jiří Pancíř, CSc. umění. V roce 1994 se stal zakladatelem a doživotním presidentem Kulturní komise ČR, z.s. a stal se vydavatelem Kulturně hospodářské revue Fragmenty (www.fragmenty.cz, @fragmenty_news) a doživotním předsedou její redakční rady. Ve své nové funkci se setkával s mnoha významnými umělci a politiky a prožil 30 let velmi zajímavého života, o němž by jako vědec neměl ani nejmenší ponětí.

A co víc, jeho práce v uměleckém světě, stejně jako využívání jeho Topologické metody ve vědě, pokračuje dál. Po odchodu Pancířovy duše do všeobjímající duše Boží se prezidenství Kulturní komise ČR chopil skvělý umělec, nevlastní syn nejvýraznějšího malíře přelomu 20 a 21 století, dlouholetého generálního ředitele Národní galerie ČR, profesora Milana Knížáka, světoznámý malíř Mgr. David Saudek. Rovněž Pancířova revue Fragmenty v roce 2024 vstoupila spolu s Kulturní komisí ČR do 30. roku své existence. Nadále ji od jejího založení vede RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., s níž se Pancíř 16.1.1997 podruhé oženil a dožil svůj místy velmi pohnutý, ale přesto neuvěřitelně úspěšný a zajímavý život. 

Holt nebyl by to Pancíř s jeho nestandardním geniálním myšlením, aby i jeho vyhazov ze suchopárné vědecké sféry nekončil nestandardně v bohémské umělecké sféře. A aby i tam nezanechal za sebou dílo hodné následování. 

Soukromý život Jiřího Pancíře:

V roce 1970 se Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc. oženil se slečnou učitelkou Marií Kosařovou. Několik měsíců před udělením Votočkovy ceny se jim narodil 4. června 1974  syn Tomáš Pancíř, budoucí úspěšný redaktor Radiožurnálu českého rozhlasu a 10.4.1980 dcera, budoucí známá pražská advokátka Zuzana Dohnalová. Na obě děti byl vždy velmi hrdý. I na svá vnoučata Sofii Pancířovou, Terezu Dohnalovou., Marka Dohnala a Tomáše Dohnala.

Po 27 letech se 16.1.1997 podruhé oženil s RNDr. Ivanou Haslingerovou, CSc., mající z prvního manželství se spolužákem a posléze doživotním profesorem na Matematicko fyzikální fakultě Jaroslavem Haslingerem syna Michala Haslingera. 

Snímek z 21.8. 2022 zachycuje  Ivanu Haslingerovou při oslavě jejích 76. narozenin s milovaným a již těžce nemocným Jířím Pancířem na jím milované chalupě v Hněvkovicích u Humpolce. Další narozeniny tam již prožila pouze s jeho duší. 

Politické postoje docenta Pancíře a jeho vztah k Bohu

Jiří Pancíř byl hluboce věřící katolík a komunismus pokládal za největší neštěstí lidstva 20 století. Nikdy proto nebyl v žádné národně frontní straně, natož pak v komunistické. A to i přes nepříjemné a výhrůžné výslechy, hospitalizaci v Bohnicímu pana Cimického v pokoji bez klik za šíření Edice Petlice a později naopak nejrůznější lákadla StB, pokud vstoupí do KSČ.

Po výzvě v projevu amerického prezidenta Busche na Václavském náměstí v Praze 17.11.1990, aby se každý z přítomných zamyslel nad tím, jak může pomoci novému prezidentovi Havlovi, protože sám jeden člověk bez podpory národa nemůže vše zvládnout, se Pancíř rozhodl pomoci tehdy vznikající pravicové straně, do níž nesměli ze stanov komunisté, Republikánské straně Československa. A měsíc po Buschově odletu 30.12.1989 strana vznikla. (Klausova ODS vznikla až rok a půl po ní 20.4.1991). Do Republikánské strany vstupovali při jejím vzniku skvělí lidé - filosofové, lékaři, faráři... Prostě všichni, kteří za komunismu obdivovali americké republikány a nenáviděli komunisty. Mnohým zemřeli rodiče v komunistických lágrech a nechtěli opět návrat zločinného a zavržení hodného komunistického režimu. Postupem času se rozplynul sen Pancíře, že její předseda PhDr. Miroslav Sládek bude českým Reaganem a ze strany odešel. Ronalda Reagana pokládal ale nadále za nevětšího amerického prezidenta 20. století a za vzor Státníka s velkým S. Podobně jako lady Margaret Thatcherovou v západní a Václava Klause ve střední Evropě.

Po nástupu eurohujerského Mirka Topolánka do čela Klausovy ODS pomohl svým podpisem doktoru Petru Machovi při založení pravicové strany Svobodných, která jak doufal, bude ctít myšlenky původní Klausovy, Topolánkem ideově zničené, ODS. Pancířův časopis Fragmenty jí tehdy věnoval samostatnou rubriku. 

Pokud jde o jeho vtah k Bohu byl hluboce věřícím Katolíkem. Velice si vážil Svatého otce Benedikta XVI. jako nejvzdělanějšího papeže, kterého zažil a v ČR jeho přítele J. Em. Dominika kardinála Duky, OP., emeritního arcibiskupa pražského a primase českého. Medailí za pomoc církvi, kterou od Jeho Eminence kardinála Duky obdržel jeho časopis Fragmenty za pomoc církvi se chlubil návštěvám jako s pokladem až do své smrti. Věřme, že jeho duše viděla, jak za něj otec kardinál Dominik Duka v památné arcibiskupské kapli v Arcibiskupském paláci v Praze sloužil sám o své vůli zádušní mši. Rodina by si nikdy nedovolila o takovou poctu žádat a velice otci kardinálovi za ní děkuje, protože  věří, že na jeho přímluvu přijal Bůh Jiřího duši do své nekonečné duše Boží, v níž tento skromný samotář nalezne mezi dušemi světců konečně klid a lásku, po níž po celý život toužil. Na Panířově poslední cestě po této zemi se s ním v Jiřickém kostele na zádušní mši svaté rozloučil důstojný pán vikář Želivského kláštera PeadDr. Mgr. David Peter Palušák O Praem.  Jiří Pancíř sní své věčné sny na Jiřickém hřbitově v rodném hrobě své druhé manželky.

Reference

1. R. Zahradník, J, Michl, J. Pancíř: Electronic Structure of Non-Alternant Hydrocarbons, Their Analogues and Derivatives. III. Ions of the Polyenylcyclopentadienyl Type. Collect. Czech. Chem. Commun. 30, 2891 (1965).
2. R. Zahradník, J, Michel, J. Pancíř:  Electronic Structure of Non-Alternant Hydrocarbons, Their Analogues and Derivatives. - X. Peri-Condensed Tetracyclic System. Tetrahedron 22, 1355 (1966)
3. J. Pancíř, R. Zahradník: Semiempirical Calculations of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Transitions. Theor. Chim. Acta 14, 426 (1969).
4. R. Zahradník, A. Kröhn, J. Pancíř, J. Šnobl: Physica Properties and Chemical  reactivity of Alternant Spectra of Arylmethyl Cations.  Collect. Czech. Chem. Commun.34, 2553 (1969). 
5. R. Zahradník, J. Pancíř, A. Kröhn: Electronic Structures of Non-Altermant Hydrocarbons, Their Analogies and Derivatives. XIX. A Note on the Electronic Spevtra of the Fluorenylium Cation and Its Benzo Derivatives. Collect. Czech. Chem. Commun. 34, 2831 (1969). 
6. A. Grabowska, B. Pakula, J. Pancíř: Excited States of Six-Membered N-Heterocycles. Fluorescence, Photosphorescence and Acid-Base Equilibris of Five Mono- and Diaza-Phenanthrenes in the Lowest Excited (pi,pi) States. Photochem. Photobiol. 10, 415 (1969).
7. Ivana Haslingerová: Kvantově-chemické metody pro výpočty interakcí molekul s klastry atomů kovů, Chemické listy, vol. 77, prosinec 1983
8. R. Zahradník, I. Tesařová, J. Pancíř: Experimental and Theoretical (HMO and LCI-SCF) Study of Singlet-Triplet Transitions in Conjugated Hydrocarbons and Their Derivativeds. Collect. Czech. Chem. Commun. 36,2867 (1971).
9. V. Rejholec, J. Pancíř, P. Čárský, R. Zahradník: Electronic Spectra and Semiempirical Calculations on Dinegative Ions of Acenaphthylene, Fluoranthene and Aceheptilene, Collect. Czech. Chem. Commun. 37, 1978 (1972).
10. J. Pancíř: Study of Reaction Mechanisms by Semiempirical Methods. I. Optimization of the Geometry of the Molecule in the Framework  of a Single Calculation of the Energy Function. Theor. Chim. Acta. 29, 21-28 (1973)
11. J. Pancíř, R. Zahradník: Theoretical Study of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Spectra. I. Selection of Parameters and the Basis of Configuration  Interaction in Closed Shell and Restricted Open Shell Semiempirical Method. J. Phys. Chem. 77,107 (1973).
12. J. Pancir, R. Zahradník: Theoretical Study of Singlet-Triplet and Triplet-Triplet Spectra. II. Conjugated Hydrocarbons.  J. Phys. Chem. 77,  114 (1973).
13. J.Pancíř, R. Zahradník: Theoretical Study of Transitions from the First to Higher Excited Singlet States. J. Phy. Chem. 77, 121 (1973).
14. J. Pancíř, I. Matoušek, R. Zahradník: A Critical  Reexamination of Semiempical Parameters Used in Electronic Methods of the PPP-Type. Collect. Czech. Chem. Commun. 38, 3039 (1973).
15.  P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: kniha „Molekulové orbitaly v chemii“, vydala Československá akademie věd v nakladatelství ACADEMIA v roce 1974.
16.  J. Pancíř: Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 40, 112 (1975)
17.  J. Pancíř: Formaldehyde- Hydrocarbons Rearrangement.Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun.  42, 16 (1977).
18. J. Pancíř, R. Zahradník: Theoretical Study of Physical Properties og Activated Complexes and Matastable Intermediates. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 42, 2054 (1977)
19. J. Pancíř, Kopecký: Properties of Pyridie n-Oxide in Excited States. A Model Study of Microsomal Hydroxylations. Collect. Czech. Chem. Commun. 39, 3608 (1974)
20. J. Pancíř: Equilibrium Geometry and Vibrational Characteristics Computations by Semiempirical Methods. Collect. Czech. Chem. Commun.  40, 2426 (1975)
21. J. Pancíř: Cis-Trans Isomerization of Glyoxal. A Contribution of tha Rehabilitation of Glyoxal. A Contribution of the Rehabilitation of Semiempirical Methods. Theor. Chim. Acta 40, 81 (1975).
22. J. Pancíř, R. Zahradník: A-deeper Insight into the Structure and Isomerization Reactions of the Cyclopropenyl- Type Systems. Tetrahedron 32, 2257 (1976).
23. H. Huber, j. Pancíř, P. Čárský: Effective Search for Minima of the ab initio SCF Energy Hypersurfaces. Collect. Czech. Chem. Commun. 42, 2767 (1977).
24. S. Beran, P. Čárský, P. Hobza, J. Pancíř, R. Polák, Z. Slanina, R. Zahradník: Teorija Chimičeskoj Reakcionnoj Sposobnosti. Usp. Khim. XLVII, 1905 (1978).
25. J. Pancíř, J. Kopecký: Theoretical study of Monoxygenase Catalyzed Oxigations and Their Models. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun.  43,  47, (1978).
26. N. D. Thang, P. Hobza, J. Pancíř, R. Zahradník: Semiempirical Energy Hypersurface  of the Formaldehyde - Water Complex and Methyl Derivatives Thereof. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 73, 1366 (1978).
27. J. Pancíř, R. Zahradník: Automatic Geometry Optimization and Vibrational Analysis in External Electric Field Ethylene. Helv. Chim. Acta 61, 59 (1978).
28. P. Hobza, J. Pancíř, R. Zahradník: Nature of Stationary Points on CNDO/2 Energy Hypersurfaces of van der Waals Molecules Formed by Polar Molecules. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 1323 (1980).
29. J. Pancíř, I. Haslingeorvá: Theoretical Study of Acetylene in the External Electrical Field. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2474 (1980).
30. J. Pancíř: Topological Analysisi of Energy Hypersurface. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2463 (1980).
31. P. Čárský, J. Pancíř, R. Zahradník: Theory of Chemical Reactivity: Quantum Chemical and Statistical Thermodynamic  Interpretation of Equilibria and Rates. Kagagu 36, 84 (1981). 
32. R. Zahradník, P. Čárský, J. Pancíř: Common and Specific Features of Homogeneous, Heterogeneous and Enzyme  catalysis. Zh. Fiz. Khim. 57, 1121 (1993). 
33. J. Pancíř: Topological Methods of Quantum Cemistry for a Study of Chemical Reactivity. Collect. Czech. Chem. Commun. 45, 2452 (1980)
34. František Tureček: Pohledy zpět na dění kolem hmotové spektrometrie v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie ČSAV v 70.-80. letech, Česká společnost pro hmotovou spktzrometrii, 16.12.2022
35. F. Tureček, J. Pancíř, D. Stahl: Stereoelectronic control of the Diels-Alder reaction in 8-(N-pyrrolidyl) biciclo (4.30) nona-3,7-diene isomers 1987
36. J. Pancíř, F. Tureček: The Mechanism of the Retro-Diels Alder Reaction in 4-Vinil Cyclohexene-Catio-Radical. Chem. Phys. 87, 223 (/1984).
37. F. Tureček, J. Pancíř, D. Stahl,  .Gäumann: Stereoelectronic Control of the Retro-Diels-Alder Reaction in S-(N-Pyrrolidy1) bicyclo 4.3.0 nona-3, 7-diene Isomers. Org. Mass Spectrom. 22, 145 (1987). 
38. J. Pancíř: Topological Study of Chemical Reactivity. Diels-Alder Reactin. J. Am. Chem. Soc. 104, 7424 (1982).
39. B. A. Hess, Jr., L. J. Schaad, J. Pancíř: Theoretical Studies of 1,n-Sigmatropic Rearrangements Involving Hydrogen Transfer in Simple Metrhyl-Substituted Conjugated Polyenes. J. Am. Chem. Soc. 107, 149 (1985).
40. Převod maticových elementů prvního řádu do maticových elementů druhého řádu
41. J. Pancíř, R. Zahradník: Molecular Topology and Chemical Reactivity. Interaction of a Chemical Bond with Simple Cubic Body Centered Cubic and Face Centered Cubic Alkali Metal Lattices. J. Mol. Struct. Theochem 94, 25 (1993).
42. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Study of Basic Properties of Metals-Local Density  of States, Work Function, and Relative Stabilities. Chem. Phys. lett. 107, 598 (1984).
43. J. Pancíř, I. Haslingerova, P. Nachtigall, M. Jedlička: Topological Study of Light Sensitive Photocathods Basedon the Sb(NaKCl) System. Appl. Surf. Scui. 25, 167 (1986).
44. J. Pancíř, I. Haslingerová, M. Jedlička: Effect of Molecular Oxygen on the Stability of Multi-Alkali Photocathodes. Vacuum 36, 483 (1986).
45. J. Kopecký, J. Pancíř: kniha „Organická chemie v obrazech, schématech a tabulkách“, vydalo nakladatelství Československé akademie věd Academia, Praha 1987
46. J. Pancir. I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topological study of the Chemisorption. Behavior of Carbon Monoxide on the Ni(112) and Cu(112) Surfaces. Surf. Sci. 181, 413 (1987).
47. J. Pancir, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topologocká studie chemisorpce CO na (112) stupňovitých površích Ni, Cu a Pt. Chem. listy 82, 1 (1988).
48. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Topological Study of the Chemisorption Behavior of Carbon Monoxyde on the (112) Pt Surface. Chem. Phys. 116, 289 (1988).
49. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Nachtigall: Quantum Chemical Topological Study of Interaction of Carbon Monoxide on the  Pd(112) Surface. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 53, 2064 (1988). 
50. J. Pancíř, I. Haslingerová: Interaction of Carbon Monoxide with Rh(112)  Metal Surface. Czech. J. Phys. (1990).
51. J. Pancíř, I. Haslingerová: Adsorptrion of Carbon Monoxide on the Iridium fcc(112) Surface a Topological study. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 54,566 (1989).
52. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Quantum Chemical Study of the Carbom Monoxide Chemisorption on Ni, Pt, Pd, Rh and Ir fcc(112) Transition Metal Surfaces. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 
53. J. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Study of the Multui-Alkali Photocathode Destabilization due to a  Molecular Oxygen. appl. Surf. Sci. 37, 369 (1989). 
54. J. Pancíř, I. Haslingerová, K. Kašová: Topological Study of the Chemisorption of Ni on (112) Surfaqces of Pt and Ir. Calculation of the Leas Energy Path on the Energy Hypersurface. Collect. Czech. Chem. Commun. 
55. Pancíř, I. Haslingerová: Topological Molecular-Orbital Study of Ceramic Superconductors of the Ba(Sr)YCu₃O_8-x Type. The Role of Structure and Oxygen Deficiency in Their Superconductivity and Instability Properties. Phys. Rev. Lett. (připraveno do  tisku)
56. P. Lošťák, Z. Starý, J. Horák, J. Pancíř: Substitutional Defects in _Sb2Te2 Crystals. Phys. Sta. Sol. (a) 115, 87 (1989)
57. J. Horák, Z. Starý, P. Lošťák, J. Pancíř: Intisite Defects in Sb_2-xIn_xTe₃  Mixed Crystals. J. Phys. Chem. solids 1(1988).
58. J. Pancíř, I. Haslingerová, P. Dobranský: Topological Study of the Chemisorption Behavior of Carbon Monoxide on the (112) Surface of Ni-Cu Alloys. Surf. Sci. 
59. Docent Pancíř- první polistopadový disident souzený na §103
60. Zdeněk Slanina: Kterak se (třeba taky) získávají lukrativní akademické granty?. ParlamentniListy.cz
61. Tabule Zahradníkovy hanby
62. J. Pancíř: Vlastnosti molekul v elektronově excitovaných stavech, habilitační práce na VŠCHT Praha 1991
63. J. Pancíř:Teoretické kvantově chemické Studium velkých mnoha atomových systémů, skripta pro studium kvantové chemie pro studenty VŠCHT Praha, 1991
64. J. Pancíř: Výklad ke kvantově chemickým programům.  kniha vydala Fakulta chemické techniky VŠCHT Praha, 208, březen 1992

Snímky z archivu Doc. Ing. Jiřího Pancíře, CSc. 

Autor článku velice děkuje Adjunct  Assoc. Professoru Miloši Nedvědovi z Accident Forensics na CQUniversity Australia, Ing. Václavu Stehlíkovi a zeména Profesoru a dlouholetému generálnímu řediteli Národní galerie v Praze, Milanu Knížákovi a jeho můze Marii Knížákové za mimořádnou ochotu a významnou pomoc při sepisování dokumentu.