Langer otevřel historii StB veřejnosti, levice se mstí a šílí

Ivana Haslingerová

Poslední dobou před blížícími se parlamentními volbami se podařilo socialistům rozpoutat kolem jednoho z nejpracovitějších a nejschopnějších lidí ODS Ivanu Langrovi takovou hysterii, že kdyby člověk nežil po celou dobu od listopadu 1989 v ČR, tak by si myslel, že tu snad žije kápo sicilské CosaNostry, u nás zvané Íčko. Je s podivem, že jim to baští naše média a nikdo se nezamyslí, proč právě tento odvážný politik pánům Paroubkům tolik vadí. Ano, odvážný, protože když po něm šli jeho nepřátelé a vydírali ho únosem dětí, odstěhoval děti s manželkou do zahraničí, aby se jim nic nestalo, sám ale nepovolil. Takový člověk je samozřejmě opozici trnem v oku a vzhledem ke své bývalé funkci ministra vnitra o ní jistě ví víc, než se každému z nás jenom zdá. Z očí do očí proti němu jít nemohou, to by se zesměšnili, proto vymysleli zákeřnou věc. Obvinili ho z kontaktů s panem Mrázkem a téměř by člověk nabyl dojmu, že on tehdy coby řadový poslanec za ministrování pana Grosse prodával Setuzu Polákům a že se lobbisté snažili protlačit za "pět na stole v českých" na schůzku za ním a ne za ministrem Grossem.

Samozřejmě, že mafiáni typu Mrázka mají pro každého vlivného politika přezdívky a že se jistě snažili mnohokrát proniknout i k Ivanu Langerovi, ale žádný politik na světě nemůže za svou přezdívku. Nikdy se přímý vztah Ivana Langera k Mrázkovi ani žádná souvislost s prodejem Setuzy neprokázal. Jediné, co se stále omílá, je jeho podpora projektu, kde dával přednost českému vlastníku firmy IPS před firmou Skanska. Tento projekt se neuskutečnil a na něm se Mrázek a spol. vůbec nepodíleli. Mrázek se pouze znal s jeho známým, vůbec ne s ním. Co je ale na všem to nejhorší, že když se chtěl Ivana Langer proti nehoráznému osočení bránit, prohlásil Jiří Paroubek, že spis Krakatice, kde se o tom údajně píše, je tajný a socialističtí poslanci v parlamentu odhlasovali, že se nesmí odtajnit. V té věci Parlament umožnil slyšení pouze jednoho svědka, kterého dříve Langer zbavil funkce a byl tedy vůči němu zaujatý. Proslýchá se, že Krakatice zřejmě nebyla odtajněna proto, že tam figurují jména jako Paroubek.

Tolik k vykonstruované podpásové aféře. A nyní k tomu, proč bychom si měli pana Langera naopak vážit:

Posuzuji zásadně lidi podle toho, co za nimi zůstane za výsledky. V Bibli je psáno (parafrázuji): "Podle ovoce poznáte jich. Dobrý strom nese dobré ovoce a ten je třeba uchovat, špatný strom nese ovoce špatné a ten je třeba spálit". A za Ivanem Langrem stojí tolik výsledků, že by si ho měla nejen ODS, ale my všichni vážit.

Jakýkoliv projekt, který dosud rozjel, dotáhl do konce. A že jich už bylo!

Vzpomínám, jak kdysi přišel na ideové konferenci ODS v Národním domě na Vinohradech s nápadem, že se musí, zejména mladí členové, vzdělávat. Vzbudilo to úsměv u mnoha přítomných. Ale on vybudoval think-tank CEVRO, za nějž se nemusí nikde ve světě stydět. Pořádá konference, semináře. A nejen to. Projekt CEVRO nakonec vyústil v založení Liberálně konzervativní akademie CEVRO, které doktor Langer sehnal representativní budovu bývalé Měšťanské besedy, v níž sídlila jistý čas televize NOVA. Studuje tam mnoho studentů od nejmladších až po 70leté.

Po nástupu do čela resortu vnitra sliboval zase hloubkovou reorganizaci molochu policejních složek a skutečně ji provedl. Díky němu si již přestali občané dělat legraci z hloupých policajtů, protože od nynějška se tam přijímají pouze maturanti a vysokoškoláci. Již neťukají policisté protokoly v otlučených čekárnách jedním prstem do zastaralých psacích strojů, ale v elegantních vstupních prostorách na delikventy čekají u moderních počítačů kvalifikovaní profesionálové. Již nejezdí v autech, které byly k smíchu podstvětí, ale v elegantních rychlých automobilech s modrošedou metalýzou a mají navíc k disposici dobré motorky i koně. To vše zvládl udělat Langer za pouhý rok a půl, co byl ve funkci. Zatímco za 12 let vlády socialistických ministrů se nedělo NIC. Rovněž tak vybavil požárníky moderními vozy a zvýšili jim i policistům platy.

A co víc. Sliboval očištění ministerstva od příslušníků StB a skutečně po jím provedené hloubkové lustraci nezbyl na vnitru již nikdo z nich. Vzpomínám jak nám kdysi říkal tehdejší ministr vnitra Ruml, že se těchto složek nejde úplně zbavit, protože mají tak dlouhé prsty, že je vyhodí oknem a vrátí se dveřmi. Navíc se mstí velmi zákeřně a profesionálně. A Ivanovi Langrovi se to podařilo. A zde je zdroj všech nepříjemností, se kterými se nyní pan langer musí vyrovnávat.

Hned po nástupu do funkce slíbil také, že do roku zpřístupní svazky StB široké veřejnosti a vyhlásil projekt "Otevřená minulost". Nikdo nevěřil, že je to možné během tak krátké doby stihnout, neboť provést digitalizaci milionů karet za tak krátkou dobu byl úkol velmi nesnadný i za pomoci nejmodernější techniky. A světe div se, co se nepovedlo žádnému z jeho předchůdců, to se povedlo jemu. Za pomoci svého prvního náměstka Zdeňka Zajíčka a Pavla Žáčka to provedl a dokonce se zasadil o vybudování Ústavu pro dokumentaci totalitních režimů, který dostal přesně do roka a do dne všechnu agendu kolem těchto ďábelských karet na starosti. Navíc ústav umístil do representativní budovy bývalého nefunkčního Ministerstva informatiky, které ihned po příchodu na Ministerstvo vnitra rozumně zrušil. Na náš dotaz při slavnostním ukončení projektu, jak se mu to povedlo v tak šibeničním termínu uskutečnit, nám pan ministr odpověděl, že je to tím, že má skvělý tým spolupracovníků. A to je další deviza pro dobrého manažera, umět si vybrat dobrý tým. Oč v projektu šlo, o tom jsme psali podrobně v článku "Langer uzavřel Otevřenou minulost". Zde jen připomínám, že to byla opravdu obrovská práce i pro tak dobrou IT firmu jakou je Hewlett-Packard.

A to nemluvím o tom, že se jemu a jeho náměstkovi Zdeňku Zajíčkovi podařilo pro nás všechny zavést dnes již běžně používané CzechPointy, v nichž si kromě výpisů z katastrů, z trestních rejstříků a podobných věcí mohou občané objednávat svazky na ně vedené e-mailem i   žádost o podání lustrace. Obtížnost tohoto úkolu by si vyžádala další samostatný článek. Chtěl-li vybudovat archiv moderních bezpečnostních složek, musel nejdříve udělat personální změny, neboť v místě, kde se lustrovalo, stále pracovali bývalí estébáci. Už tam nepracují! Druhým jeho cílem bylo plošně odtajnit archiválie s výjimkou jasně definované množiny a umístit vše pod jednu střechu. Vycházel z pravidla: „Všechno je veřejné a výjimky jsou utajovány,“ nikoliv naopak.  Třetím cílem byla standardizace zpřístupňování složek podle platných zákonů. Čtvrtým cílem bylo sloučení s dokumentačním  úsekem  Úřadu dokumentace a vyšetřování, čímž vytvořil předpoklady pro vědeckou a publikační činnost.  Zapáté musel zahájit digitalizaci svazkové agendy. Za šesté vybudovat Ústav pro studium totalitních režimů.

Shrnuto a podtrženo: Ivanu Langerovi se podařilo plošně odtajnit dokumenty, které souvisejí s činností bývalé StB a otevřít historii StB veřejnostiA není divu, že levice z toho šílí a dělá vše proto, aby se tohoto neohroženého člověka zbavila a vyštvala ho z politiky. Všemi výše popsanými kroky si nadělal kolem sebe mnoho vlivných a mocných nepřátel. A to nehovořím o obyčejné lidské závisti nad tím, co dokázal ještě mimo tento úkol.

 

Na závěr uvádím památeční fotografii z předání Ústavu pro studium totalitních režimů Ivanem Langrem do rukou pana Žáčka:

 

"Nyní tedy zabalíme virtuálně  projekt "Otevřená minulost" hezky do mašličky a dáme jej do vínku Ústavu pro studium totalitních režimů," uvedl Ivan Langer na tiskové konferenci v sídle bývalé StB ve Střelniční uluci a hned pohotově předal panu řediteli Pavlu Žáčkovi  listiny s úkoly jeho ústavu, aby s ním mohl se svým týmem dále pracovat. Pavel Žáček  slíbil panu ministrovi, že bude jeho ministerstvu, Národnímu bezpečnostnímu úřadu  a zpravodajským službám rychle dodávat podklady. Zdeněk Zajíček (vpravo) zase přislíbil, že do svých CzechPointů zahrne tato data, aby je mohl poskytovat všem občanům po celé republice.

 

Bohužel po rozpadu Topolánkovy vlády byl za nového socialistického ministra vnitra pana Peciny nahrazen pan Žáček novým ředitelem Pernesem, ale o tom je pojednáno v článku "Osud Ústavu totalitních režimů v ohrožení". I tento krok socialistů potvrzuje, jak je ústav vybudovaný Langrem trnem v jejich očích. A jak to má u nich všechno k dobru.