Obrovsky vzdělává občany a otevírá jim oči v orientaci v současném

šíleném  světě  plném   nesmyslných   -ismů  šířených  úředníky  EU.  

Institut Václava Klause

Nositel Nobelovy ceny za kvantovou fyziku John Clauser: "Žádná klimatická krize neexistuje" Doporučený

  • úterý, čec 18 2023
  • Napsal(a)  IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty
Ještě nedávno nádherné hluboké lesy v Libicích u Humpolce opředené mnoha pověstmi a bájemy, do nichž se mnozí lidé báli dodnes chodit Ještě nedávno nádherné hluboké lesy v Libicích u Humpolce opředené mnoha pověstmi a bájemy, do nichž se mnozí lidé báli dodnes chodit snímek IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue Fragmenty

Americký kvantový fyzik  John Clauser, nositel Nobelovy ceny za objev že částice se chovají jako jeden objekt i přes neuvěřitelné vzdálenosti několika světelných let (neboli  co udělám jedné na zemi, to se stane i té obrovsky vzdálené ve vesmíru), což povede k nové éře superrychlých kvantových počítačů, prohlásil na konferenci o klimatu COOP27, že "žádná klimatická krize neexistuje." Samozřejmě média po celé EU, pokud dají o konferenci vůbec zprávu, uvádějí raději názor nevzdělané záškolačky Gréty že "Planeta hoří".  Podle profesora Clausera "tento Grétin populární narativ o změně klimatu odráží nebezpečnou korupci vědy, která ohrožuje světovou ekonomiku a blahobyt miliard lidí na planetě."  Kde je tedy pravda?

Kdo jen trochu studoval dějiny lidstva, tak ví, že věda nakonec vždy zvítězila nad pověrami a nevědeckými výklady. I když to občas neměla díky nevzdělaným protivníkům lehké. Ovšem skutečná věda! A rovněž ví, že dosud všechny vědecké výsledky oceněné Nobelovou cenou přinesly lidstvu pokrok a lepší život. Je proto opravdu nedůstojné pro Evropu pokládanou po staletí za nejvzělanější kolébku civilizace pokládat jako protiváhu člověku, který celý život zasvětil opravdové a v současnosti nejprestižnější fyzikální vědě - kvantové fyzice - jakousi záškolačku nemající ještě ani vystudovanou žádnouvvysokou školu, natož pak matematicko fyzikální universitu.

Když v klidu, bez politiky, dáte na váhu záškoláčku papouškující slogan svých PR agentů , že Země hoří a Johna Clausera za objev velmi zvláštního až přímo neuvěřitelného kvantově fyzického  jevu, s jehož pomocí je možné prokázat daleko silnější interakce a provázání mezi dvěma nebo více částicemi, než je tomu dosud známo v klasické fyzice. Osobnost, jejíž výzkumy ukázaly, že to, co se v kvantově provázaném stavu děje jedné z částic, určuje také vlastnosti druhé částice, i když jsou od sebe vzdáleny třeba světelné roky. Jednoduše řečeno, částice se chovají jako jeden objekt i přes tyto neuvěřitelné vzdálenosti. (Když jsem o tom četla poprvé napadla mne myšlenka, že  člověk sahá již na jablko ze stromu poznání, protože to by mohlo v budoucnu vést k pochopení jak mohl Bůh vytvořit něco tak neskutečně  obrovského jako vesmír. A také, že by to mohlo vést změnami v jeho částicích k zániku toho současného vesmíru či k vyrobení nového.) Ale pojďme do reality. Poznatky profesora Clausera nejsou jen hříčkou teoretických fyziků, ale mají významné praktické uplatnění, protože toto objevené kvantové provázání částic hraje důležitou roli v oblasti kvantových počítačů, které by mohly dalece překonat počítače klasické v kvantovém šifrování či dokonce v kvantové kryptografii. Což přinese novou éru kvantových tecnologií. 

Být na místě předsedy konference "Pomoc zemím, které zasáhly změny klimatu, a válka v Evropě. Řešení hledá klimatická konference COP 27", která začala v neděli 18.7.2023 v  egyptském letovisku u Rudého moře za účasti 120 politiků včetně našeho prmiéra a nahlášených desítek tisíc účastníků, tak se hanbou propadnu dávat na jednu misku vah osobnosti jako profesor Clauser a záškolačku Grétu. 

ZÁVĚR

Odpověď na otázku Komu věřit? zní,  že má z globálního hledista pravdu profesor Clauser. Klimatická krize planetě nehrozí. To ovšem neznamená, že místy si některé země ničí svou přírodu a tím i kosky planety vysoce, a takřka nevratně. A to díky špatně připraveným zákonům na ministerstvech obsazených pyšnými a mocichtivými ministry.

Klasickým příkladem je u nás v ČR například spoušť zanechaná po ministru životního prostředí a místopředsedovi Topolánkovy vlády  od ledna 2005 do května 2009 Martinu Bursíkovi.

Z nádherné země chráněné hlubokými staletými lesy plnými hub a zvěře, především však zásobárnami podzemní vody a větrolamy chránící naši zem kolem hranic, přeměnil  tento pyšný a přírodu v praxi neznalý ministr vyhláškou z roku 2008 ve vyprahlou planinu s vichřicemi a suchem (níže ji uvádím vyhlášku v plném znění, je pod ní vlastnoručně podepsaný.) 

Bursíkův boj o prosazení této, pro naši zem tragické vyhlášky v parlamentech, se vlekl již od rjeho nástupu na ministerstvo v lednu 2005

Jakmile se lednu 2005 sstal místopředsedo vlády a ministrem životního prostředí ve druhém Topolánkově vládním kabinetu, hned začal bojovat za prosazení chráněných zón. Hned v prvním roce svého vládnutí  bylo v roce 2006 vládou schváleno Bursíkem předložené  Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.

Vzpomínám jenom kolik semiářů varujících proti této nebez´pečné vyhlášce, organizoval tehdejší prezident Václav Klaus. Varoval na nich, že Bursík dovolí kůrovcům vybudovat si ze šumabvských lesů  hotový Manhattam. Že  brouci nezůstanou jen uvnitř zón i kdyby je popsal jakýmikoliv transparenty. Vzpomínám na dnes již historicky známou otázku prezidenta Klause ministru Bursíkovi: "Pane ministře podle mne jako laika broučkové neumějí číst. Ti vaši snad ano?" 

A jak se ukázalo, Klaus měl zase pravdu.

Po nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, byla  do dvou let vydána Bursíkem 26.2. 2008 zpřísněná vyhláška ministerstva životního prostředí, kterou naleznete ve sbírce zákonů ročníku 2008  kliknutím na (https://www.sagit.cz/info/sb08060). Její úplné znění pro hloubavější povahy uvádím:

"*********************************************************

Vyhláška ministra životního prostředí z roku 2008 


60

VYHLÁŠKA

ze dne 11. února 2008

o plánech péče, označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a o změně vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (vyhláška o plánech péče, označování a evidenci chráněných území)

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 38 odst. 7, § 39 odst. 2, § 40 odst. 4, § 42 odst. 2 a 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 267/2006 Sb., (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ
Plány péče, označování a evidence území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Hlava I
Obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a postup jejich zpracování
(K § 38 odst. 7 zákona)

§ 1

(1) Plány péče o zvláště chráněná území a jejich ochranná pásma (dále jen „plány péče“) obsahují

a)   základní údaje o zvláště chráněném území uvedené v příloze č. 1 k této vyhlášce,
b)   charakteristiku zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma (dále jen „chráněné území“) zaměřenou na jeho přírodní poměry,
c)   popis ekosystémů nebo jejich složek tvořících předmět ochrany a jejich hodnocení z hlediska cílů ochrany chráněného území,
d)   výčet a popis známých činitelů ohrožujících předmět ochrany,
e)   zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany,
f)   zásady péče o ekosystémy a jejich složky tvořící předmět ochrany chráněného území, včetně řešení střetů plynoucích z odlišných nároků jednotlivých složek ekosystémů na potřebnou péči z hlediska priorit chráněného území a cílů ochrany chráněného území,
g)   vymezení ploch s odlišnými způsoby péče o ekosystémy a jejich složky vycházející z cílů ochrany chráněného území,
h)   zásady hospodářského, rekreačního, sportovního či jiného využívání chráněného území, pokud je nebo by mohlo být chráněné území k těmto činnostem využíváno a pokud by přitom hrozilo poškození předmětu ochrany chráněného území,
i)   přehled potřeb zaměření, označení a technického vybavení chráněného území v terénu,
j)   přehled potřeb sledování stavu ekosystémů a jejich složek s ohledem na cíle ochrany chráněného území,
k)   určení období jejich platnosti.

(2) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují

a)   popis hodnot krajinného rázu a jeho charakteristických prvků na území chráněné krajinné oblasti,
b)   vyhodnocení dosavadní péče o krajinu a krajinný ráz na území chráněné krajinné oblasti,
c)   návrh opatření na zachování nebo zlepšení stavu krajiny a krajinného prostředí chráněné krajinné oblasti z hlediska krajinného rázu.

(3) Plány péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky a jejich ochranná pásma dále obsahují výčet, popis a lokalizaci opatření, včetně návrhů preventivních opatření a předběžného orientačního vyčíslení očekávaných finančních nákladů vydávaných z veřejných rozpočtů na realizaci praktických opatření.

(4) Plány péče dále mohou obsahovat návrhy na vědecko-výzkumné, vzdělávací, výchovné a osvětové využití chráněného území.

(5) Plány péče rovněž obsahují mapové přílohy. Základní mapovou přílohou plánů péče je mapa dílčích ploch, která obsahuje prostorové rozdělení území na dílčí plochy. Dílčí plochy se vymezují na základě odlišnosti přírodních podmínek anebo odlišnosti způsobů péče. Jako dílčí plochy na lesních pozemcích lze využít i platné jednotky prostorového rozdělení lesa, pokud je orgán ochrany přírody má k dispozici. Závazným výchozím mapovým podkladem pro mapové přílohy plánů péče je katastrální mapa, Státní mapa 1 : 5 000 – odvozená1) nebo lesnická mapa obrysová2). Plány péče mohou obsahovat i další přílohy, ve kterých se uvádějí podrobnosti k jednotlivým kapitolám plánu péče, případně doplňující údaje a dokumenty související s péčí o území.

§ 2

(1) Obsahem plánů péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace je rovněž hodnocení přirozenosti lesních porostů provedené podle zásad a postupem uvedenými v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výsledky tohoto hodnocení pro jednotlivé lesní porosty se uvedou v písemné podobě jako součást jejich popisu a v podobě grafické jako zákres barevně odlišených stupňů přirozenosti do mapy dílčích ploch, lesní porosty ponechané samovolnému vývoji se v popisu a mapách označí odlišně od ostatních. Způsob označení lesních porostů v mapách je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(2) Plány péče o národní parky, národní přírodní rezervace a přírodní rezervace dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb3) umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón národních parků, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací, včetně slovního popisu jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění.

(3) Plány péče o chráněné krajinné oblasti dále obsahují tabulkové přehledy plánovaných obnovních a výchovných těžeb3) umístěných v lesních porostech zařazených do prvních zón chráněných krajinných oblastí, včetně slovního popisu jejich plošného rozsahu, intenzity a cíle, který má být jejich provedením dosažen, a včetně zákresů jejich umístění do mapy dílčích ploch, nebo údaje o době obmýtní a době obnovní pro jednotlivé hospodářské soubory, v kterých jsou zařazeny lesní porosty v prvních zónách chráněných krajinných oblastí obhospodařované hospodářským způsobem pasečným, pokud se zároveň nejedná o lesní porosty v národních přírodních rezervacích nebo přírodních rezervacích anebo o lesy ochranné, nebo údaj, že se v těchto lesních porostech žádné těžby neumisťují, a způsob a podmínky zalesnění.

§ 3

(1) Orgán ochrany přírody příslušný k zajištění zpracování plánu péče zahájí zpracování návrhu plánu péče nejméně jeden rok, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně dva roky, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno nejméně půl roku, u národních parků a chráněných krajinných oblastí nejméně jeden rok, před ukončením platnosti dosavadního plánu péče. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí.

(2) U nově vyhlašovaných chráněných území zajistí orgán ochrany přírody zpracování návrhu plánu péče před vydáním oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona tak, aby oznámení o možnosti seznámit se s návrhem plánu péče bylo vydáno v tentýž den jako oznámení návrhu podle § 40 odst. 2 zákona. Po ukončení projednání návrhu plánu péče orgán ochrany přírody upraví návrh plánu péče v souladu s vypořádáním připomínek uvedeným v protokolu, kterým plán péče schválí s platností od data účinnosti právního předpisu, kterým bylo nové chráněné území vyhlášeno.

(3) V případě, že je potřeba již schválený plán péče změnit, projedná orgán ochrany přírody navrženou změnu stejným postupem jako návrh plánu péče. Po ukončení projednání změny plánu péče orgán ochrany přírody upraví platný plán péče v souladu s vypořádáním připomínek ke změně plánu péče uvedeným v protokolu, kterým změnu plánu péče schválí.

Hlava II
Obsah a náležitosti návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody
(K § 40 odst. 4 zákona)

§ 4

(1) Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území obsahuje

a)   název zvláště chráněného území, který u nově navrhovaných zvláště chráněných území nesmí být totožný s již existujícím názvem jiného zvláště chráněného území zapsaného v ústředním seznamu ochrany přírody; to se netýká již existujících zvláště chráněných území,
b)   určení předmětu ochrany a jeho popis,
c)   uvedení cílů ochrany zvláště chráněného území,
d)   návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území,
e)   návrh bližších podmínek ochrany,
f)   přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovanou národní přírodní rezervací, přírodní rezervací, národní přírodní památkou nebo přírodní památkou, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným národním parkem nebo chráněnou krajinnou oblastí,
g)   orientační výměru zvláště chráněného území,
h)   odůvodnění návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, včetně uvedení přírodních zdrojů4) ve zvláště chráněném území.

(2) Návrh na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území obsahuje

a)   název a kategorii ochrany zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo vyhlašuje,
b)   návrh vymezení činností a zásahů, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, ve vyhlašovaném ochranném pásmu, pokud jsou navrhovány,
c)   přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovaným ochranným pásmem národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, platný k datu oznámení návrhu, nebo přehled katastrálních území dotčených navrhovaným ochranným pásmem národního parku nebo chráněné krajinné oblasti,
d)   orientační výměru navrhovaného ochranného pásma zvláště chráněného území,
e)   odůvodnění návrhu na vyhlášení ochranného pásma zvláště chráněného území.

(3) Návrh na vyhlášení zón národního parku či chráněné krajinné oblasti obsahuje

a)   popis přírodních hodnot anebo jiných významných charakteristik zón ochrany přírody vymezených v jednotlivých lokalitách,
b)   odůvodnění návrhu na vymezení zón ochrany přírody v jednotlivých lokalitách.

(4) Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území nebo zón národního parku či chráněné krajinné oblasti má tyto náležitosti:

a)   dokumentace navrhovaného zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma, jejíž obsah je uveden v odstavcích 1 až 3,
b)   kopie katastrální mapy s podrobným zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma; má-li tvořit součást zvláště chráněného území podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice zvláště chráněného území vymezené na povrchu, je náležitostí návrhu rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla zorientovaný v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální1),
c)   kopie Základní mapy České republiky1) vhodného měřítka s orientačním zákresem hranic zvláště chráněného území, zón ochrany přírody národního parku či chráněné krajinné oblasti nebo ochranného pásma.

(5) Návrhy podle odstavců 1 a 2, včetně jejich oznámení, se sloučí v případě, že vyhlašování zvláště chráněného území probíhá současně s vyhlašováním jeho ochranného pásma.

(6) Návrh musí být vyhotoven v listinné podobě a zároveň i v elektronické podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Hlava III
Podrobnosti o vedení Ústředního seznamu ochrany přírody
(K § 42 odst. 2 zákona)

§ 5

(1) Ústřední seznam ochrany přírody (dále jen „ústřední seznam“) zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci zvláště chráněných území včetně jejich ochranných pásem, ptačích oblastí, evropsky významných lokalit, památných stromů včetně jejich ochranných pásem a dále smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů zřízených podle § 39 zákona, nacházejících se na území České republiky.

(2) Jednotlivá zvláště chráněná území, ptačí oblasti, evropsky významné lokality, památné stromy, smluvně chráněná území a smluvně chráněné památné stromy tvoří objekty ústředního seznamu. Jednotlivé objekty ústředního seznamu jsou pro potřeby evidence a identifikace označeny jednoznačným a nezaměnitelným evidenčním číslem, pro evidenci a identifikaci památných stromů a smluvně chráněných památných stromů se používá samostatná číselná řada evidenčních čísel.

(3) Ústřední seznam je tvořen Sbírkou listin ústředního seznamu (dále jen „sbírka listin“), ve které jsou v listinné podobě uloženy dokumenty vztahující se k objektům ústředního seznamu, a Registrem objektů ústředního seznamu (dále jen „registr objektů“), ve kterém jsou v elektronické podobě uloženy vybrané údaje o objektech ústředního seznamu.

(4) Ústřední seznam vede Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky se sídlem v Praze (dále jen „provozovatel ústředního seznamu“).

Sbírka listin
§ 6

(1) Sbírka listin je samostatně a nezávisle vedený soubor dokumentů, který tvoří složky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá složka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu.

(2) Do složek objektů ústředního seznamu se ve sbírce listin zařazují

a)   právní předpisy, kterými byla vyhlášena zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma, kterými byly zřízeny ptačí oblasti, kterými byly do národního seznamu zařazeny evropsky významné lokality, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,
b)   právní předpisy, kterými byly vymezeny zóny ochrany přírody národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, a právní předpisy, které tyto právní předpisy mění či ruší,
c)   pravomocná rozhodnutí, kterými byly vyhlášeny památné stromy či jejich vyhlášení změněno, nebo kterými bylo jejich vyhlášení zrušeno,
d)   smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná nebo stromy za památné (§ 39 zákona),
e)   nařízení správ národních parků o návštěvních řádech národních parků,
f)   usnesení vlády a pravomocná rozhodnutí o výjimkách ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných území a památných stromů,
g)   pravomocná rozhodnutí a závazná stanoviska podle § 21, 22, 30, 31 a § 34 odst. 2 zákona,
h)   právní předpisy a pravomocná rozhodnutí o omezení nebo zákazu vstupu z důvodů ochrany přírody,
i)   schválené plány péče a jejich změny,
j)   dokumenty obsahující údaje o vymezení a poloze objektu ústředního seznamu, například záznamy podrobného měření změn5), vyhotovené za účelem zjištění polohy hranic zvláště chráněného území, a geometrické plány,
k)   odborné mapové podklady vztahující se k objektům ústředního seznamu,
l)   inventarizační průzkumy a další odborná dokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,
m)   fotodokumentace vztahující se k objektům ústředního seznamu,
n)   dokumentace opatření a zásahů provedených podle plánů péče a jejich výsledků,
o)   další dokumenty související s vyhlášením, změnou nebo se zrušením objektů ústředního seznamu nebo související se zajištěním jejich ochrany nebo péče o ně.

(3) Složky s dokumenty o zrušených objektech ústředního seznamu se ve sbírce listin udržují trvale.

§ 7
Předávání dokumentů do sbírky listin ústředního seznamu

(1) Právní předpisy, pravomocná rozhodnutí, smlouvy a plány péče, uvedené v § 6 odst. 2 písm. a) až i), předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního předpisu či smlouvy nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí nebo ode dne schválení plánu péče či jeho změny. Provozovatel ústředního seznamu uloží dokumenty do sbírky listin do 15 dnů ode dne jejich obdržení.

(2) Dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. j) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí. Ostatní dokumentaci objektů ústředního seznamu uvedenou v § 6 odst. 2 písm. k) až o) předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne jejího převzetí, je-li to možné z hlediska charakteru dokumentace, jejího obsahu a rozsahu. Provozovatel ústředního seznamu uloží převzaté dokumenty do sbírky listin do 30 dnů ode dne jejich obdržení.

(3) Dokumenty uvedené v § 6 odst. 2 předávají orgány ochrany přírody provozovateli ústředního seznamu k uložení do sbírky listin v listinné podobě v originále nebo v podobě reprografických kopií listin ověřených podle zvláštních právních předpisů6). To se netýká právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů7), ve Věstníku právních předpisů kraje8) nebo Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy9), které lze předat do ústředního seznamu i v podobě výtisku příslušné částky Sbírky zákonů, Věstníku právních předpisů kraje nebo Sbírky právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň se všechny dokumenty předávají též v elektronické podobě uložené na technickém nosiči dat v obecně převoditelných formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Registr objektů
§ 8

(1) Registr objektů je samostatně a nezávisle vedená databáze, kterou tvoří položky trvale udržované provozovatelem ústředního seznamu, přičemž každá položka odpovídá jednomu objektu ústředního seznamu. Registr objektů obsahuje údaje o objektech ústředního seznamu uvedené v příloze č. 4 k této vyhlášce. Podkladem pro zápis údajů do registru objektů jsou dokumenty uložené ve sbírce listin. Zápis údajů do registru objektů provede provozovatel ústředního seznamu do 30 dnů ode dne uložení dokumentů ve sbírce listin.

(2) Údaje uložené v registru objektů jsou veřejně přístupné a provozovatel ústředního seznamu je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak10).

(3) Položky s údaji o zrušených objektech ústředního seznamu se v registru objektů udržují trvale.

Zápis nových objektů do ústředního seznamu
§ 9

(1) Podkladem pro zápis objektu do ústředního seznamu je soubor dokumentů uvedený v § 10. Soubor dokumentů zašle orgán ochrany přírody, který ochranu vyhlásil, provozovateli ústředního seznamu do 30 dnů ode dne platnosti právního dokumentu, kterým se ochrana vyhlašuje. U národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit zasílá soubor dokumentů Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“).

(2) Provozovatel ústředního seznamu přidělí objektům ústředního seznamu do 15 dnů ode dne doručení úplného souboru dokumentů (§ 10) evidenční číslo. Přidělení evidenčního čísla novému objektu doloží provozovatel ústředního seznamu písemným záznamem, jehož originál uloží do složky objektu ve sbírce listin. Zároveň tuto skutečnost oznámí orgánu ochrany přírody, který objekt vyhlásil; u národních parků, chráněných krajinných oblastí, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit ministerstvu. Ode dne přidělení evidenčního čísla je objekt zapsán v ústředním seznamu.

§ 10

(1) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek, včetně jejich ochranných pásem tvoří

a)   právní předpis, kterým se národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka nebo přírodní památka, včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,
b)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma,
c)   seznamy souřadnic jednotné trigonometrické sítě katastrální1) vrcholů uzavřených geometrických obrazců s přímými stranami, kterými jsou na povrchu stanoveny hranice zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma, s hodnotami souřadnic, uvedenými s přesností alespoň na celé metry,
d)   seznam katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených ochranou podle stavu katastru nemovitostí platného k datu platnosti právního předpisu, kterým se zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo vyhlašuje,
e)   hodnota orientační výměry zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
f)   je-li součástí národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky podpovrchové důlní dílo, které svým průmětem přesahuje hranice tohoto zvláště chráněného území vymezené na povrchu, je součástí souboru dokumentů rovněž plán tohoto podpovrchového důlního díla usazený v souřadnicích jednotné trigonometrické sítě katastrální1), včetně vektorizovaných obrysů hranic podpovrchového důlního díla,
g)   vektorizované obrysy hranic zvláště chráněného území, včetně jeho ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě Základní báze geografických dat11),
h)   schválený plán péče,
i)   přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

Dokumentaci uvedenou pod písmenem b) až e) lze nahradit záznamem podrobného měření změn5) vyhotoveným za účelem zjištění polohy a průběhu hranic národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky nebo přírodní památky, včetně jejich vyhlášeného ochranného pásma.

(2) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu národních parků a chráněných krajinných oblastí, včetně jejich ochranných pásem, tvoří

a)   právní předpis, kterým se národní park nebo chráněná krajinná oblast včetně jejich ochranného pásma vyhlašuje,
b)   podrobný slovní popis průběhu hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci průběhu jejich hranic v terénu,
c)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma,
d)   orientační výměra zvláště chráněného území a jeho vyhlášeného ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
e)   vektorizované obrysy hranic zvláště chráněného území, včetně jeho vyhlášeného ochranného pásma, zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11),
f)   schválený plán péče,
g)   přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se zvláště chráněným územím nebo jeho ochranným pásmem.

(3) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu zón národních parků a chráněných krajinných oblastí, tvoří

a)   právní předpis, kterým se zóny ochrany přírody národního parku nebo chráněné krajinné oblasti vyhlašují,
b)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území,
c)   orientační výměra zón ochrany přírody zvláště chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
d)   vektorizované obrysy hranic zón ochrany přírody zvláště chráněného území zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11).

(4) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu ptačích oblastí, tvoří

a)   právní předpis, kterým se ptačí oblast zřizuje,
b)   podrobný slovní popis průběhu hranic ptačí oblasti umožňující jednoznačnou a nezaměnitelnou identifikaci polohy hranic v terénu,
c)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic ptačí oblasti,
d)   orientační výměra ptačí oblasti uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
e)   vektorizované obrysy hranic ptačí oblasti zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11),
f)   přehled zvláště chráněných území a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají s ptačí oblastí.

(5) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu evropsky významných lokalit, tvoří

a)   právní předpis, kterým byla evropsky významná lokalita zařazena do národního seznamu,
b)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic evropsky významné lokality,
c)   orientační výměra zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
d)   vektorizované obrysy hranic evropsky významné lokality zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11),
e)   přehled zvláště chráněných území a ptačích oblastí, které se plně nebo zčásti překrývají s evropsky významnou lokalitou.

(6) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu smluvně chráněných území, tvoří

a)   smlouva, kterou se zřizuje smluvně chráněné území,
b)   kopie katastrální mapy s vyznačením hranic smluvně chráněného území,
c)   orientační výměra smluvně chráněného území uvedená v hektarech s přesností na 0,01 ha,
d)   vektorizované obrysy hranic smluvně chráněného území zaznamenané v obecně převoditelných vektorových formátech počítačových souborů stanovených v příloze č. 3 k této vyhlášce, vytvořené na podkladě katastrální mapy a Základní báze geografických dat11),
e)   přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, které se plně nebo zčásti překrývají se smluvně chráněným územím.

(7) Soubor dokumentů, který je podkladem pro provedení zápisu památných stromů a smluvně chráněných památných stromů, tvoří

a)   pravomocné rozhodnutí o vyhlášení památného stromu nebo smlouva o prohlášení stromu za smluvně chráněný památný strom,
b)   kopie katastrální mapy s vyznačením polohy památného stromu a jeho vyhlášeného ochranného pásma nebo smluvně chráněného památného stromu,
c)   souřadnice jednotné trigonometrické sítě katastrální určující polohu památného stromu nebo smluvně chráněného památného stromu,
d)   přehled zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se památný strom nachází, nebo přehled ptačích oblastí a evropsky významných lokalit, na jejichž území se smluvně chráněný památný strom nachází.

Hlava IV
Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, smluvně chráněných území a památných stromů
(K § 39 odst. 2, § 42 odst. 5, § 45e odst. 7 a § 47 odst. 3 zákona)

§ 11
Způsob označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, smluvně chráněných území a památných stromů v terénu

(1) K označení

a)   národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se používá tabulí s velkým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území a názvem příslušného zvláště chráněného území,
b)   přírodních rezervací a přírodních památek se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s uvedením kategorie zvláště chráněného území,
c)   prvních zón národních parků se používá tabulí s textem „I. zóna národního parku“,
d)   ptačích oblastí se používá tabulí s textem „ptačí oblast“ a názvem příslušného území,
e)   smluvně chráněných území se používá tabulí s textem „smluvně chráněné území“,
f)   památných stromů se používá tabulí s malým státním znakem České republiky a tabulí s textem „památný strom“ nebo „památné stromy“,
g)   smluvně chráněných památných stromů se používá tabulí s textem „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“,
h)   hranic národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a I. zóny národních parků se používá pruhového značení.

Závazné vzory označení zvláště chráněných území, ptačích oblastí, smluvně chráněných území a památných stromů v terénu, včetně stanovení závazných rozměrů tabulí, jejich materiálu, odstínů barev, typu a rozměru písma a způsobu jejich výroby podle písmen a) až g), jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(2) Označení hranic zvláště chráněných území, ptačích oblastí a smluvně chráněných území tabulemi se umisťuje na přístupové komunikace a jiná vhodná místa na hranicích těchto území tak, aby tím nebylo omezeno užívání dotčených nemovitostí.

(3) Pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. h) se umisťuje na hraniční sloupky, které nesou dva červené pruhy 5 cm široké, oddělené 5 cm širokou mezerou. Horní pruh probíhá po celém obvodu sloupku, dolní pouze po takové části obvodu, která odpovídá výseku území nechráněného. Sloupky se umisťují zejména na orientačně významné lomové body hranice zvláště chráněného území nebo I. zóny národního parku. Obdobné označení se provádí na hraničních stromech, případně na jiných vhodných hraničních objektech. Pruhové označení hranic se v terénu umísťuje tak, aby odstup mezi jednotlivými značkami nepřekročil vzdálenost, při které by jedna značka od druhé nebyla při denním světle zřetelně viditelná. U zvláště chráněných území liniového charakteru se tento způsob značení použije přiměřeně podle místních podmínek. Pokud je zvláště chráněné území tvořeno pouze budovou nebo její částí, nebo podpovrchovým důlním dílem, pruhové označení hranic podle odstavce 1 písm. h) se nepoužije.

(4) Označení památných stromů nebo smluvně chráněných památných stromů, jejich skupin a stromořadí se umisťuje tak, aby nezpůsobilo poškození stromu.

§ 12
Způsob označení zvláště chráněných území, smluvně chráněných území a památných stromů v mapových podkladech

(1) V kopiích Základní mapy České republiky 1 : 10 000, 1 : 25 000 a 1 : 50 000, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a)   hranice národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 2 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,
b)   hranice národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek a přírodních památek plnou 1 mm silnou čarou červené barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou červené barvy,
c)   hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou červené barvy, s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,
d)   hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou fialové barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,
e)   památné stromy plným kroužkem červené barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,
f)   smluvně chráněné památné stromy plným kroužkem fialové barvy, případně skupinou kroužků o průměru 3 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(2) V kopiích Státní mapy 1 : 5 000 – odvozené a katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást návrhu na vyhlášení, součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu, jako příloha právního předpisu nebo smlouvy, příloha plánu péče, příloha rozhodnutí nebo jako příloha jiného dokumentu zpracovaného orgánem ochrany přírody, se vyznačují

a)   hranice národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně kategorie; hranice jejich ochranného pásma stejně silnou přerušovanou čarou černé barvy,
b)   hranice zón národních parků a chráněných krajinných oblastí plnou 0,5 mm silnou čarou černé barvy s uvedením stupně ochrany římskou číslicí uvnitř segmentu zóny; pro přehlednost mohou být jednotlivé stupně ochrany zón zvýrazněny odlišnou šrafou stejné barvy,
c)   hranice smluvně chráněných území plnou 1 mm silnou čarou černé barvy vedenou po jejich vnějším obvodu, s uvedením názvu území včetně slov „smluvně chráněné území“,
d)   památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „památný strom“ nebo „památné stromy“,
e)   smluvně chráněné památné stromy plným rovnostranným trojúhelníkem černé barvy, případně skupinou rovnostranných trojúhelníků s vrcholem směřujícím vzhůru o straně délky 5 mm, s uvedením jejich názvu včetně slov „smluvně chráněný památný strom“ nebo „smluvně chráněné památné stromy“.

(3) V kopiích katastrální mapy, které byly vyhotoveny jako součást souboru dokumentů sloužícího k zápisu objektu do ústředního seznamu anebo jako příloha právního předpisu, se vyznačují lomové body hranic zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem kroužkem o průměru 2 mm uprostřed s tečkou stejné barvy jako je hranice území, s uvedením jedinečného identifikačního čísla bodu.

§ 13
Přechodná ustanovení

(1) Projednávání a schvalování plánů péče zpracovaných podle dosavadních právních předpisů a oznámených podle § 38 odst. 3 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto plánů péče byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(2) Projednávání návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody zpracovaných podle dosavadních právních předpisů oznámených podle § 40 odst. 2 zákona před účinností této vyhlášky bude dokončeno podle dosavadních právních předpisů, aniž by obsah těchto návrhů byl uváděn do souladu s touto vyhláškou.

(3) Tabule označující zvláště chráněná území a památné stromy podle dosavadních právních předpisů a umístěné v terénu zůstávají v platnosti.

(4) Evidenční čísla existujících objektů zapsaných v ústředním seznamu před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 60/2008 Sb.

(Příloha je dostupná na adrese: https://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu)

ČÁST DRUHÁ

§ 14
Změna vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 105/1997 Sb., vyhlášky č. 200/1999 Sb., vyhlášky č. 85/2000 Sb., vyhlášky č. 190/2000 Sb., vyhlášky č. 116/2004 Sb., vyhlášky č. 381/2004 Sb., vyhlášky č. 573/2004 Sb., vyhlášky č. 574/2004 Sb., vyhlášky č. 452/2005 Sb., vyhlášky č. 175/2006 Sb., vyhlášky č. 425/2006 Sb., vyhlášky č. 96/2007 Sb. a vyhlášky č. 141/2007 Sb., se mění takto:

1. Ustanovení § 10, 11, 12, 13 a § 16 odst. 4 se zrušují.
V § 16 se dosavadní odstavce 5 až 7 označují jako odstavce 4 až 6.

2. V § 22 odst. 1 se za slova „chráněných studijních ploch“ vkládá čárka a slova „chráněných přírodních výtvorů“.

3. Příloha č. I se zrušuje.

ČÁST TŘETÍ
Účinnost

§ 15

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 2008.

Ministr:
RNDr. Bursík v. r.


1) Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání.
2) § 5 vyhlášky č. 84/1996 Sb., o lesním hospodářském plánování.
3) § 8 odst. 12 vyhlášky č. 84/1996 Sb.
4) § 7 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
6) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb.
  Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 8 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 45 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
10) Například § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů.

https://www.sagit.cz/info/sb08060

 © Kulturní komise ČR, z.s. 18.7.2023

Číst 413 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Fragmenty jsou též na Twitteru a facebooku

                        Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.      

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %