Česká země domov můj

Demonstrace a svíčky na počest zavražděného slovenského novináře Jána Kuciaka. To je obraz, který důvěrně známe nejen ze Slovenska, ale také z české kotliny.  Zaznívají silná slova na podporu nezávislosti tisku, burcuje se na obranu svobody a demokracie. Ve hře je napojení politiky a italské mafie. Jistě znepokojující a varovný signál. Přesto si troufnu tvrdit, že jsou zde hrozby mnohem větší a fatálnější. Jiné a nebezpečnější memento totiž prochází bez protestů a masových demonstrací. Poslanecké imunity byla v těchto dnech zbavena a všanc trestnímu stíhání vydána politička, šéfka francouzské Národní fronty a prezidentská kandidátka Marine Le Penová, která si dovolila zveřejnit a šířit fotografie ukazující zvěrstva páchaná islámskými radikály. V situaci, kdy Evropa páchá dobrovolné harakiri před militantním Islámem, který je na vzestupu, je to více než nebezpečný projev slabosti a dobrovolné rezignace. 

Jako cestovatel v čase se musel cítiti návštěvník přednášky nazvané "Migrace jako hrozba nebo šance pro EU?" v Eurocentru Praha, kterou je ideologicko-diverzní centrálou Evropské unie. Akce proběhla ve čtvrtek 1. března. Moderátor Vít Nejedlo (mohl by se klidně jmenovat i Netáhlo, aby bylo jasné, jaké hodnoty vyznává a za čí peníze hovoří) hned na úvod deklamoval naučenou definici Národního konventu o Evropské unii: "Národní konvent o Evropské unii je nová diskuzní platforma, která představuje stálé místo pro debatu o evropských otázkách v ČR. Projekt, koordinovaný na půdě Úřadu vlády České republiky, propojuje zástupce vlády, obou komor Parlamentu ČR a evropských institucí, odbornou veřejnost, neziskový sektor, sociální partnery a další zainteresované aktéry." Co ona floskule znamená zjevně netušil ani on sám. Účastníci si rázem připadali jako na školení VUMLu. Klackobraní vlajek států EU, sexy hostesky, povinná prezenční listina, dotazníčky a káva a sušenky tento dojem změnit nemohlo.

Tento poznatek se mi spojil s nadšenými informacemi o průběhu sjezdu sociální demokracie a se zvolením nového vedení. Nová politika ČSSD s provařenými figurami. Trochu to připomíná situaci v nevěstinci, kdy se vymění bordelmamá. Těžko lze starého harcovníka Jana Hamáčka považovat za nový a svěží vítr. Je spojený s érou Bohuslava Sobotky, chybami a omyly dané etapy. Chápu, že v politice se ze záporu dělají klady (domluví se se všemi, představuje svorník a konsensuálního politika), ale razantní změnu nepředstavoval a nepředstavuje. Zcela novou figurou není ani první místopředseda Jiří Zimola, který jako krajský hejtman patřil mezi nové a přitažlivé tváře ČSSD, ale i s ním jsou spojené nepříjemné aféry. Předsednictvo sociální demokracie stále není kompletní a je šance, že se mezi nově zvolenými řadovými místopředsedy objeví osobnosti schopné prosazovat srozumitelnou, přijatelnou a lidovou politiku (např. Jaroslav Foldyna), ale je otázkou nakolik bude vedení schopné prosazovat takovou politiku, když ve sněmovně v drtivé většině sedí Bohuslav Sobotka a jeho přitakávači. Takže ve finále obrat může skončit i jen jako půlobrat či čtvrtobrat....

Nejčastěji se tvrdí, že se u nás šíří umělý a zbytečný strach z imigrantů. Víc není pravdě vzdálené, než-li toto tvrzení. Reálnější civilizační nebezpečí v dohledu není. Na paty mu šlape jen odporná pseudopolitická korektnost a nepolitická politika - havlofašismus. Ta naopak uměle vytváří strach z referenda,  přímé demokracie, z Czexitu, z Ruska a Číny, z dezinfornačních a proruských médií, což jsou všechna ostatní, které nepoklonkují těmto elitám a Bruselu a která si navíc dovolí psát i pravdu. Její zastánci rozsévají strach z autentických a nebojácných politiků (Klause, Zemana, Okamury, Babiše) a dokonce už i nebojácných církevních představitelů (Dominika kardinála Duky). Podtrženo a sečteno rozsévá se záměrně strach z vůle lidu a skrze lid zvolených představitelů. V pozadí stojí konstruktéři českého Majdanu, vyznavači nepolitické politiky a jiní vyslovení škůdci normální demokracie, prostě zlojedi.

Jsem konsternován přístupem policie k partičce squaterů, která se usídlila na střeše vily Šatovka v pražském Šáreckém údolí. Nejenže proti nim tvrdě nezasáhla, ale nechala jejich kámoše v blízkosti vily juchat na technopárty. Naopak možná potrestá místního občana, který už nemohl tento rámus poslouchat a v rámci občanské bdělosti a svépomoci zasáhl sám a zdroj hluku zneškodnil.  Se squatery se snažil neúspěšně vyjednávat starosta Prahy 6, sklidil jen posměšky a urážky. Policie opět jen bezmocně přihlížela. Přítomné televizní štáby projevily dojemnou starost, zda partě zlých výrostků není zima, mají co jíst a nemusí zítra do práce. Naneštěstí povaleči si vzali v neziskovkách dovolenou a bude se čekat, až vyhladoví a uráčí se jim sejít dolů. Zajímalo by mě, zda by strážci zákona stejně přistupovali k teroristům s rukojmími. Tato paralela není od věci. A pokud policisté neví, jak rebely dostat dolů. Věřím, že pomůže ošatka granátů se slzným plynem či ledová sprcha rozprášená nad hlavami levicové zlaté mládeže z Prahy.

Kdo sleduje Jiřího Drahoše v čase povolebním, tak nevychází z údivu. Malátně bloumá v metru, kouká do blba a na pasažéry působí dojmem nepřítomného přízraku. Následně vyrazí do kina na premiéru filmu Prezident Blaník, aby spolu s Mirkem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem okoukl pro politiku nové a neotřelé triky. Dobrý nápad, ale trošku s křížkem po funuse... Zdánlivě náhodné výjevy, které ale spojuje předem k nezdaru odsouzená snaha o založení nového politické strany či hnutí. Posměváčkové mu už dopředu doporučují název Hnutí nevím. Podle nich má tak předem jistých 8 procent. Jenže po novém politickém subjektu tady zatím není vážnější poptávka. Seznamy registrovaných politických stran a hnutí čítají stovky subjektů, o kterých nikdy nikdo neslyšel a ani neuslyší. Stávající politické strany mají problém, že až na výjimky (SPD, piráti) mají nouze o členy a krom části členské základny nikdo nezná ani jejich místopředsedy, natož pak další vlivné představitele (o poslancích a senátorech nemá cenu ani diskutovat, jejich významnost je někde na úrovni uklizečky či hajzlbáby). Voliči a podporovatelé Jiřího Drahoše se rekrutovali z mnoha směrů a politických zákoutí. Takže se nedá očekávat jejich brzké stmelení (je-li to vůbec fyzikálně a teoreticky možné).