Česká země domov můj

Dělící čára neprobíhá mezi generacemi, ale v mozku každého člověka. Zdá se mi, že dříve, v předinternetové době, lidé měli větší schopnost naslouchat jeden druhému. Pokusme se o to znovu. Jsme totiž na stejné lodi. Napsal jsem dva články o připravované novele silničního zákona, která, pokud to vláda či parlamentní strany nezarazí, bude tvrdě diskriminační vůči seniorům. Dostal jsem mnoho dopisů od svých vrstevníků, kteří si stěžují na to, že v hlavách dnešní mladé generace je senior viděn jako člověk „hloupý“, který se nevyzná v moderních technologiích. Jako člověk neovládající angličtinu. Jako člověk, který se „motá“ mezi regály supermarketů a hledá zlevněné zboží, jako člověk zmatený, který překáží na silnicích (asi proto, že dodržuje dopravní předpisy). Jako element, který fakticky překáží v rozletu mladé generace.

V době, kdy kdejaké nedochůdče, které v životě nedosáhlo ničeho než hloupě kritizovat kdeco a kdekoho a samo se schovávat za anonymitu nicotnosti, hvězda největší velikosti dojatě čte blahopřání od prezidenta Miloše Zemana. „At’ žije pan prezident“ to odvážně provolal v závěru interview pro českou televizi Karel Gott v době, ve které média útočí téměř dennodenně na hlavu našeho státu. A já mu za to děkuji. Možná, že bych mohl toto blahopřání citovat, protože zde v této diskuzní aréně čteme jenom nejapné útoky jak na Karla Gotta, spojené s antichartou, tak na Miloše Zemana, který se zdráhá odvolat někoho, kdo skutečně vytáhl proti klientelismu (co je jiného než klientelismus, z pozice ředitele si sám sobě přihrávat lukrativní zakázky).

Už jsem psal o fenoménu, který se začíná objevovat v současné době a připomíná tak trochu padesátá léta a zavrhujícím vše co patří minulosti. Mladí jsou dobří – staří špatní. Tehdy, v padesátých letech, se zpívalo: „Všichni jsme mladí, mladý je každý komunista“. Prostě, kdo nebyl komunista, nebyl mladý. Dnes se situace obrátila naruby, ale v podstatě je stejná. Praha jako předvoj všeho „moderního“ dnes volí multikultularismus, genderismus, rozbití tradiční rodiny, větší sepětí s Bruselem, přijetí eura jako platidla, TOPku, Piráty a protesty proti Babišovi. Venkov pak tradiční rodinu, Babiše, Okamuru a KDU –ČSL (na Moravě a ve východních Čechách) a KSČM. Právě tak, jako v roce 1946 „moderní“ Praha volila komunisty a „zaostalý“ venkov ty ostatní (ovšem bez zakázané Agrární strany).

Při neuvěřitelné masáži televize a rozhlasu týkající se sebevraždy Jana Palacha jsem pocítil obavu, že se někdo bude chtít upálit i nyní. Sice z jiných důvodů, (které samozřejmě média neuvádějí), ale přece jenom spáchat sebevraždu. Už jsme zaznamenali tři pokusy o sebevraždu upálením v posledních dnech, inspirované neustálým omíláním vzpomínek na sebeupálení J. Palacha. Mimochodem, právě tak, jako za minulého režimu, média omíláním dokáží lidem znechutit snad všechno. Jak píši v nadpisu, sebevraždy nemají budoucnost. Sebevražda je smrt. Budoucnost má život. Jen život umožňuje boj proti nespravedlnostem.  Kdyby tak čistý a odvážný muž žil, tak by v novém režimu mohl bojovat svým odhodláním proti jeho zlům. A totéž platí o současných sebevrazích. Kdyby žili mohli by bojovat proti  rozkradení našeho národního majetku, proti zlovolným politikům, kterým jde jenom o své dobré bydlo a peníze, proti úplatným soudcům, proti všemu, co dnes trápí naše občany.

My, pamětníci, musíme neustále připomínat těm, kteří vědí o událostech, které jsme skutečně prožili, pouze z médií. A to velmi často dost zkresleně. Moji vrstevníci, určitě si pamatujete na první novoroční projev prezidenta Havla „naše země nevzkvétá“ z 1. 1. 1990. Řekl v něm, že sní o samostatné, svobodné, demokratické (ne tedy liberálně demokratické - propagující genderismus a vše, nad čímž dnes nevěřícně kroutíme hlavami, a co je nám pod pojmem politická korektnost vnucováno), hospodářsky prosperující a sociálně spravedlivé republice, republice lidské, která slouží člověku. To byla krásná slova. Na ta slova je třeba navázat. Chtěl též, aby naše republika (i když tehdy to bylo ještě Československo) nebyla v žádném vojenském paktu. Tento jeho tehdejší sen o neutralitě potvrzuje i samotný George Soros s tím, že Havla právě on přesvědčil o opaku. Doslova na nahrávce říká, že Havel byl naivní. Bohužel to, co prospívá lidem, považovali a považují velcí finanční dravci za naivitu. Pokud tomu nevěříte, poslechněte si od 2 minuty a 20. vteřiny autentická slova G. Sorose: https://www.youtube.com/watch?v=4zyn9-TpbKM

Pokud to někdo bude číst, kdo má přístup k premiérovi, prosím upozorněte jej na články 60 a 61 Istanbulské úmluvy, neboť je to svým způsobem útok na ekonomiku a nemožnost kontroly nad migrací do našeho státu. Články 60 a 61 Istanbulské úmluvy rozšiřují skupiny uprchlíků ve smyslu Ženevských konvencí. Každá žena ze zemí třetího světa bude mít automaticky nárok na azyl, pokud prohlásí, že je ve své zemi původu týrána nebo tam má nižší společenské postavení než muž. 

Včera jsem se na veřejném slyšení analytika Zdeňka Chytry, žijícího v Německu, seznámil s dvěma pakty z dílny OSN. Bylo mi z nich špatně. Jde o Globální pakt o uprchlících a Globální pakt o bezpečné, řízené a pravidelné migraci navazují na Marrakéšskou tzv. nezávaznou deklaraci, kterou ČR podepsala 2.5. 2018 a Newyorskou tzv. nezávaznou deklaraci New York Declaration of Refugees and Migrants, kterou v roce 2016 podepsal za ČR, není známo kdo, zřejmě tehdejší předseda vlády B. Sobotka. O nezávaznosti těchto deklarací se nyní přesvědčilo Rakousko, kdy je mu vyčítáno, že ačkoliv tyto deklarace podepsalo, nyní nechce podepsat ony dva Globální pakty. Globální pakty nepodepíší USA, Austrálie, Rakousko. Po přijetí Globálních paktů nastane totiž státům povinnost slučovat rodiny nejenom uprchlíků, ale i migrantů, a to hlavně u dětí bez doprovodu a ve všech fázích migrace  (zdroj Global Compact for Safe, orderly and Regular Migration/Final Draft, Objective 7.) Zdá se, že teprve nyní, po tom, co  Globální pakty nepodepíší USA, Austrálie, Rakousko se konečně někdo i u nás začetl nejenom do preambulí, ale do skutečného obsahu těchto paktů. Bylo by dobré, kdyby si naši poslanci přečetli celá znění obou paktů a najdou tam že: ... „členské státy mají přejmou tzodpovědnost za blaho migrantů, a to ve všech fázích jejich přesunů“ - zdroj Global Compact for Safe, orderly and Regular Migration/ Preamble odstavec 12. Státy, které podepíší tyto pakty, nebudou mít možnost činit rozdíly mezi uprchlíky (dle Ženevské konvence o uprchlících) a jakýmikoliv migranty, ale na základě Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (dále jen UNHCR) budou muset přijímat migranty kompletně tak, jak dostanou z UNHCR nařízeno.

Ještě mám v živé paměti názor francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že když nebudou chtít přijímat migranty jednotlivé státy EU, měly by je mít možnost přijímat města (obce) těchto států. Tento plán je vskutku ďábelský. Nejnebezpečnější na tom je ona korupční pobídka, protože jde samozřejmě o příslušnou bohatou dotaci na hlavu přijatého migranta z nově formulované dotační politiky EU. A upřímně řečeno, které město, s jeho mnohdy nepříliš čestným vedením složeným ze stran, které už dávno ztratily důvěru voličů, by rádo neobohatilo městkou pokladnu o tučnou částku z EU? Samozřejmě bez ohledu na to, že to obyvatelům onoho města přinese v budoucnosti velké problémy. Hlavně, že bude z městské pokladny možno sanovat další pochybné investice, z nichž „desátky“ plynou do kapes těch, kteří „spolu mluví“. Dnes už se navíc většinou nejedná o válečného uprchlíka, kdy člověk, mající v srdci dobré vychování a účast s rodinami a dětmi prchajícími z válečných oblastí, by rád pomohl. Média však nějak pozapomněla referovat o tom, že se nyní jedná převážně o migranty ekonomické (a velmi nebezpečné tím, že se za mnohé z nich vydávají vojáci IS a terorističtí vrazi - pozn. redakce). Však to je to, o co jde. Vzít národním státům postupně veškeré pravomoci a učinit vůli voličů těchto zemí bezpředmětnou.