Vláda dnes schválila subvenci ve výši více jak 400 milionů korun pro velkou a úspěšnou zahraniční firmu za to, že rozšíří svoji výrobu a přijme nové zaměstnance a to v době rekordně nízké nezaměstnanosti. Po malých a středních podnikatelích přitom stejná vláda šlape a vymýšlí cesty, jak od nich vybrat co nejvíce peněz na daních. Zavádí současná vláda EET jen proto, aby mohla vybrat více prostředků na přerozdělení pro velké a úspěšné zahraniční firmy?

 Jiří Rusnok dnes nastupuje do čela České národní banky a to z hlediska měnové politiky v poměrně složité době. Centrální banky napříč vyspělými zeměmi vyčerpaly arzenál standardních nástrojů měnové politiky a stále více se uchylují k nástrojům nestandardním a tedy nevyzkoušeným a složitě předvídatelným. Považuji za nebezpečný experiment některých centrálních bank sázku na záporné úrokové sazby, které obracejí základní ekonomickou a finanční logiku a mohou napáchat nepředvídatelné škody. Doufám, že se tomuto experimentu ČNB pod vedením Jiřího Rusnoka vyhne.

Lednový přebytek rozpočtu není výsledkem snah vlády o úspory ani efektivnějším výběrem daní. Přebytek hospodaření státního rozpočtu za leden 2016 ve výši 45,9 mld. Kč, o němž dnes informovalo Ministerstvo financí ČR, je dominantně ovlivněn čerpáním prostředků z EU. Lednový přebytek rozpočtu tak není výsledkem snah vlády o úspory na straně výdajů, ani efektivnějším výběrem daní na straně příjmů.

Prezident Zeman ve svém vánočním poselství vyřkl řadu nebezpečných a protichůdných ekonomických názorů a vizí. Na jedné straně se prezident Zeman řadí mezi kritiky masové migrace, což je jediný možný a racionální postoj těch, kterým není lhostejný osud naší civilizace. Na straně druhé ale volá po skandinávském modelu sociálního státu, který dnes působí na ekonomické migranty jako magnet. Je to právě rozdávačný a přebujelý sociální stát, který je hlavní motivací, proč migranti směřují do vybraných západních evropských zemí. Nevidím důvod, aby Česká republika opakovala chyby těchto států a prostřednictvím bobtnajícího a těžko ufinancovatelného sociálního státu blahobytu se stala pro migranty zajímavou destinací.

Vláda definitivně rezignovala na jakoukoliv snahu pokračovat v postupné konsolidaci veřejných rozpočtů a v době ekonomického růstu schválila rozpočet se schodkem 100 mld. Kč. To je neobhajitelná hospodářská politika podkopávající budoucnost české ekonomiky a našich občanů. Podobné schodky jsme tu měli v období dlouhé recese, v období záporného ekonomického růstu. I loňský rozpočet skončil menším deficitem při horším ekonomickém výkonu našeho hospodářství, než se očekává v příštích letech. Vláda tak podkopává úsilí předchozích vládních reprezentací, které prokazatelně hospodařily lépe za mnohem horšího „ekonomického počasí.“

Nominací ministryně Věry Jourové na post evropské komisařky končí neúměrně dlouhé a ČR poškozující měření sil uvnitř vládní koalice. Zaslouženou úlevu však velmi rychle střídá procitnutí z podmínek tohoto politického obchodu mezi ČSSD a ANO, a to v podobě shody na rychlejším růstu minimální mzdy, které se negativně projeví na trhu práce.