Na počátku letošního roku, při plánování našich akcí na rok 2018, jsme v IVK přemýšleli o tom, zda máme naším standardním seminářem určitě ne oslavit, ale připomenout dvousté výročí narození Karla Marxe. Nakonec jsme tento nápad opustili, a to ze dvou hlavních důvodů. Marx už nikoho z nás moc nezajímá, a navíc kolem sebe nemáme nikoho, kdo se dnes Marxem – byť i třeba ze zcela odlišných ideových pohledů – zabývá. Nikdo už v naší zemi v dnešní době o Marxovi nepíše ani kritické, ani obdivné knihy. Jedna věc ale změnila náš postoj.  Evropu nečekaná zpráva, že při odhalení sochy Marxe v Trevíru přednese  slavnostní projev nejvyšší funkcionář Evropské unie Jean-Claude Juncker. To mnozí z nás musí chápat jako formální uznání Marxe, jako ostentativní přehlédnutí všech negativních, s ním spojených věcí a jako propojení Marxe s myšlenkou Evropské unie. Německá AfD na to reagovala uspořádáním skutečně „alternativní“ (nikoli oslavné) akce, na kterou mne pozvala jako hlavního řečníka. Tím jsem se prvně v životě dostal do tohoto krásného historického města nedaleko Lucemburska na březích řeky Mosely a přináším zde postřehy z cesty.

Vážná ekonomická diskuse nejen u nás, ale i v celé Evropě chybí, protože zásadní ekonomické téma (tím není, kterou dálnici postavit či jak velké subvence dát „zelené“ energii) je – pro dnešek, snad ne pro zítřek a doufejme, že určitě ne pro pozítřek –rozhodnuto. V západním světě – přes naprostou nedůvěru v politiku a politiky – zcela jednoznačně zvítězila víra v moudrost státu a v potřebnost velmi extenzivních státních zásahů. Zcela jednoznačně zvítězilo i všeobecné přesvědčení o rozsáhlém a tudíž nepřijatelném selhávání trhu. My, kteří jsme vždy mluvili jak o nemoudrosti státu a o průhledné zájmové zaujatosti státní byrokracie a jí radících expertů, tak o úžasné síle trhu, jsme evidentně prohráli. Víra ve stát – napravující chyby trhu – zvítězila ve všech politických stranách i u převážné většiny Hofferových „scribes“ (což je úžasné, ale nepřeložitelné slovo, snad „píšících intelektuálů“).